Heroes of Annihilated Empires

Především vyznavači real-timeových strategií si teď budou jistě klepat na čelo a s charakteristickým zapálením zmiňovat jméno Blizzard Entertainment. Ale nebojte, nezapomněli jsme na tohoto mistra na poli úvodních videí. Jejich intra k Warcraftu, StarCraftu, či World of Warcraftu jsou téměř kultovní dílka, která ve vás vzbudí toho správného herního ducha, dokonale vás zapojí do dění na obrazovce a prohloubí tak ve vás herní zážitek, jenž ten který titul nabízí. Je až s podivem, že se o jakési napodobení schopností „sněhových“ chlapců pokouší až studio GSC Game World se svým titulem Heroes of Annihilated Empires (dále jen HoAE). A nutno podotknout, že se jim to vcelku daří!

Téměř dech beroucí intro vám představí unikátní svět, jenž je obydlen rozličnými rasami, které spolu až na drobnější šarvátky koexistovali v klidu a míru. Vše se ale změnilo, když povstala armáda nemrtvých a jako mor se začala šířit po zemi. Města vznešených elfů se vyskytovala na prvním místě v dlouhém seznamu nepřátel, díky čemuž jako první skončila pod ztrouchnivělými pařáty hnijících mas. Není tedy divu, že už jich je jen málo, co můžou samostatně fungovat a bránit se. Logicky se tak objevujete vy, co by sličný mladý elfík – Elthan, plný ideálů a naivních představ o nikdy se nevzdávajících hrdinech, kteří čelí smrti tváří v tvář, bez bázně a hany. Je tedy nad slunce jasné, že je vaše herní alter-ego ideálním adeptem na sebevražednou misi za záchranu světa a jeho obyvatel. Milovníci romancí, popřípadě hrající ženy a dívky, se navíc můžou těšit na příjemně vyhlížející „kamarádku“ našeho hrdiny s postranními úmysly..

Že vám ten příběh až nápadně připomíná „Plamennou legii“ a Warcraft III? Nám také. Nicméně, ku prospěchu věci, u příběhu celá podobnost titulů začíná a končí. HoAE vás hned po spuštění jistě upoutá svou grafikou, která se více než Warcraftu výrazně podobá další slavné sérii – Heroes of Might & Magic. Dočkáte se tedy velkých postaviček na lehce zmenšené herní mapě, která je poseta maličkými budovami a zříceninami. I přesto, nebo snad díky tomu hra působí příjemným dojmem, který vám zůstane až do finálních titulků. Jako herní afrodiziakum pak bude jistě působit komiks, který je součástí hry a který se vám vždy na chvíli ukáže po úspěšném splnění mise. Jeho účel je více než jasný, má sloužit jako přestupní stanice mezi jednotlivými misemi. Tedy přiblížit vám celkový příběh a objasnit vám dění mimo hratelnou část.

V té na vás budou jako vždy čekat rozmanité úkoly od zachránění toho a toho, až po přivedení zběhlých vojáků či zabití nějaké kreatury. Jako každou správnou hru, i tuto doplňují dialogy, které, leč se často opakují, dobarvují hru a ucelují vaši vizi příběhu. Nicméně, jejich zpracování už tak běžné není. Když jsme v předchozím odstavci zmiňovali komiksové nitky protkávající hru, jistě se mnohým z vás vybavily nádherně barevně zpracované strany, plné charakteristických textových bublinek. Ty se samozřejmě objeví i v tomto titulu, a to nejenom v „komiksové části“, nýbrž i během hry, a to kdykoliv je potřeba promluvit si s nějakou NPC postavou, či dodat svým druhům ve zbrani kuráž.

Ruku v ruce s „roztomilou“ grafikou a nebezpečnými, na smrt odkazujícími questy kráčí podmanivá hudba, která na každou chvíli, kdy hru zapnete, ovládne vaše reproduktory a dokonale vás vtáhne do dění na obrazovce. Nabídne vám klidné melodie, které vás budou doprovázet v táborech spojenců a ve chvílích klidu, kdy vaše vojsko odpočívá a sbírá síly na další zmáhající bitvu. Ty pak budou logicky střídat svižnější tóny, které se rozezvučí jakmile se na obrazovce objeví rozpadlí, zubem času ohlodaní paňácové z „druhého břehu“. Vcelku tak tvoří ideální kombinaci, která by neměla chybět v inventáři každého správného hrdiny, jenž zachraňuje svět.

To vše by ale netvořilo strategii jako takovou, kdyby nám vývojáři nenabídli možnost stavět si vlastní základny různě po mapě a z dobře zásobeného týlu vyrážet do nečekaných protiútoků. Autoři na tuto podstatnou maličkost samozřejmě mysleli a všechny majitele hry tak dozajista čekají krušné chvíle s nalezištěm docházející suroviny či nutným upgradem dostupných jednotek. I když autoři do hry implementovali ekonomický mód, působil na nás jako jakýsi nedodělek, který má vyplnit herní čas, když si zrovna potřebujete uvařit kafe, abyste mohli dohrát rozdělanou misi. Budovy jsou příjemně zpracované, nicméně během pár sekund postavené. Vcelku to tak ubírá na finální hratelnosti titulu, zvláště když si můžete během minuty či dvou kompletně vybavit základnu (za předpokladu, že máte dostatek surovin, samozřejmě).

I přes tuto, nejspíš největší výtku k dnes recenzovanému dílku, nám nezbývá než hru vřele doporučit. Je pro vás připravena unikátní kampaň, která sice nenadchne příběhem, nýbrž pohltí zpracováním, stejně jako multiplayer, ve kterém si budete moci testovat své schopnosti společně s kamarády (bohužel, neměli jsme možnost vyzkoušet), či skrimish, který už je víceméně nedílnou součástí každé správné strategie. A co závěrečný verdikt? Myslím, že když vezmeme v potaz, že se na herním trhu vyskytuje přehršel strategií, kdy se jedna snaží na svou stranu získat hráče vynikající grafikou a druhá perfektní hratelností, HoAE působí jako zlatá střední cesta. Rozhodně neurazí, avšak ani nijak zvlášť nepotěší. Nicméně při ceně 379,- Kč je adekvátní, že si od nás hra vysloužila pěkných 72%.