Heavy Rain

Nebývá časté, abychom už v anotaci zdůrazňovali, že v recenzi neprozradíme žádné důležité spoilery z příběhu. Ale u Heavy Rain je to důležité, protože právě příběh je natolik stěžejní a plný zajímavých zvratů a překvapení, že by bylo velkou škodou, abychom vám je tady vyžvažili. Jak se bohužel stalo v mnoha prvních světových recenzích, čímž pisatelé potencionální hráče ochudili o dost velký zážitek. Ano, Heavy Rain se stalo opravdu maximálně zážitkovou hrou. Na druhou stranu je mi jasné, že úplní hardcore hráči, kteří neznají nic jiného než Call of Duty nebo World of Warcraft, tímto projektem od studia Quantic Dreams možná nebudou tak nadšení.

Heavy Rain by se žánrově dalo zařadit asi mezi adventury, ale pojímá tento žánr značně moderně. To spočívá hlavně v jeho filmovosti. Pro někoho to možná bude i malé mínus, protože si nepřipadáte místy ani tak, jako byste hráli hru, ale spíše sledovali interaktivní film, do něhož se můžete zapojit. O filmovosti jsme mluvili třeba i v recenzi Uncharted 2, ale tady je to přeci jen trochu jiné. Heavy Rain vás postupně promění ve čtveřici postav a jednotlivé de fakto samostatné scény s těmito protagonisty se střídají. Jak lze očekávat, tak jedno mají společné. Všechny čtyři příběhy se točí okolo hlavní záplatky, kterou je Origami Killer. Ten vraždí malé děti a tyto oběti jeho hrůzných činů se pak s odstupem času nalézají během vydatných dešťů – odtud tedy název celé hry.

O příbězích a jednotlivých postavách si určitý základ říci musíme, ale to neprozradíme nic zásadního. Prvním z nich je mladý architekt Ethan Mars. Z počátku hry spokojený otec, kterému nechybí nic – má pěkný dům, dva malé syny i milující manželku. Posléze se mu ale celý život zhroutí. Ethan si sáhne na úplné dno, propadá do depresí a pech ho pronásleduje na každém kroku. Potom si vyzkoušíme život v kůži soukromého detektiva Scotta Shelbyho nebo v roli agenta FBI, který je závislý na drogách, ale zase má zajímavé technologické možnosti při svém vyšetřování. Hraní za něj mně zpočátku až tolik nechytlo, ale to se postupem času radikálně změní a nakonec jde o výtečnou postavu. Poslední příběh, z něhož je tvořen celek, se zaměřuje na mladou novinářku Madison Paige. Do všech čtyř hrdinů jsem se skvěle vžil, prožíval jsem na maximum jejich osudy a naprosto s nimi soucítil. Ano, Heavy Rain by se dalo označit jako takový thriller, který si hrozně moc hraje s emocemi. Na nich vlastně celá poutavost (společně se silným příběhem) stojí a tvůrcům se to povedlo parádně zpracovat.

Postupně si musíme rozebrat detaily o všech prvcích, které jsou na hře unikátní a novátorské. A že jich není málo. David Cage, hlavní producent Heavy Rain, skutečně dokázal, že i v dnešní době je možné udělat sakramentsky originální a převratnou hru. Ještě před vydáním tvrdil, že by si přál, aby každý prošel Heavy Rain pouze jednou. Nenahrával pozice a prostě jen pokračoval dál a dál, jinak řečeno prožil si tyto virtuální životy. A my se k němu musíme připojit. Heavy Rain totiž podruhé už nemá zdaleka takové kouzlo a kupodivu vás zabaví také pouze jednou. V plné verzi jsem totiž musel znovu procházet zhruba první 4 hodiny hraní, které jsem už dříve absolvoval v preview verzi. A musím si postesknout, že to pro mě byla docela nuda a utrpení. Takže na znovuhratelnost zapomeňte. Každopádně ještě se vraťme k ukládání, resp. nahrávání v případě, že se vám něco nepovede. To tady neexistuje, protože v žádné situaci se nemůžete zachovat vysloveně špatně. A nikdy zde neuvidíte prostý nápis Game Over. Zkrátka když třeba některá z hlavních postav umře, tak je prostě mrtvá a vy to tak musíte brát. Přesně tohle je pro mě důvod, proč bych polemizoval nad tím, jestli se vůbec jedná o hru. Na druhou stranu proč to řešit – zábava (napoprvé) je to výtečná a o to nám jde, ne?

Hodně netradičním způsobem zpracovali lidé v Quantic Dreams i ovládání. To přináší také úplně nový přístup k tomu, jak je teoreticky možné ovládat takovouto hru. Na první omak působí hodně revolučně, jako byste měli skutečně všechno maximálně pod kontrolou. Po několika odehraných hodinách zjistíte, že až tak dokonalé to sice není. Ale zase si na všechny principy skvěle zvyknete a budou vám všechny činy připadat samozřejmé a přirozené. Pojďme se ale podívat tomuto systému trochu více pod kůži. Ještě před rozehráním Heavy Rain se vás dotáže, jaké máte zkušenosti s hraním na PlayStation 3. Tady doporučujeme odpovídat podle pravdy, protože pokud ho držíte prvně v ruce a dáte si těžší obtížnost, budete mít dost hoňky. Inu, využívají se opravdu úplně všechna tlačítka a páčky na PS3 ovladači, navíc většinou je zapotřebí jejich pohotové stisknutí. Pořád se stačí řídit jen tím, co vidíte na obrazovce.

V zásadě tady funguje několik pravidel. Levou analogovou páčkou určujete směr vaší postavičky, tedy pohled, ale i to, jakým směrem půjde. K chůzi jako takové je pak pravé horní tlačítko R2. Hlavně na tohle si chvíli musíte zvyknout. Pravou analogovou páčkou probíhá interakce s okolním prostředím a s různými předměty. Inu, chcete otevřít skříňku, která se evidentně odšoupává doprava, tak k ní přijdete a páčkou pohnete doprava. Samozřejmě pořád vidíte všechny možnosti na obrazovce. Z počátku je to celé takové zamotané, ale záhy si zvyknete. A bude vám to připadat i reálné. Občas přichází na slovo i využití ovladače SixAxis. Takže třeba džus musíte pohyby ovladačem nahoru a dolů protřepat, jindy je zapotřebí rychle ovladačem švihnout směrem dolů, abyste například vykopli dveře. Teď si ale představte, že různých objektů a předmětů nabízejících odlišnou interakci jsou ve hře stovky. Zkrátka něco můžete dělat skoro se vším okolo sebe a tvůrci nejen v tomto směru šli hodně do detailů. S mnoha věcmi tak během hraní ani nepřijdete do styku nebo není nutné s nimi cokoli dělat, i když to jde, ale každopádně to přidává na komplexním zážitku z celé hry. Naprosto v podobném duchu se nesou i všechny souboje, nebo třeba zběsilá jízda v protisměru na dálnici, kdy musíte uhýbat před různými překážkami.

I když je Heavy Rain hrou především příběhovou a prim tady hrají emoce, silné postavy a jejich osudy, ale také výtečná atmosféra, tak se zde nejednou dostane i na souboje. Hned v rámci první scény v kůži soukromého očka Shellbyho se zúčastníte bitky. Té jsem se mimochodem pokoušel vyhnout, abych prozkoumal, jak velkou svobodu v Heavy Rain skutečně mám. Bohužel se mi to nijak nepovedlo. I když mohl být scénář vždycky trochu jiný, na potyčku došlo tak jako tak. Ale zpět k původní myšlence.

Trochu výhrad mám k fungování kamery. Ta občas není úplně nejlepší. Hrdiny nesledujete z pohledu třetí osoby, ale to jak se pohybují v prostředí, vidíte ze statických kamer. Tedy i ony se občas pohybují, ale nemůžete s ní přesně otáčet sami, pouze přepínat mezi několika pohledy. I tak to není úplně šťastné řešení a hlavně při přechodech prostředím z jedné kamery, když se přepne na jinou, tak bylo trochu problematické jít stále rovně a tím směrem, jakým chceme. Byl asi opravdu oříšek tohle vyřešit. Kamera z pohledu třetí osoby by určitě byla pro hraní přívětivější, ale to by zase hra nepůsobila zdaleka tolik filmově, což byl evidentně hlavní díl a na to kladli tvůrci důraz.

Hratelnost Heavy Rain už jsem myslím vynachválil vcelku hodně. A jak to dopadlo s vizuálním prožitkem? O nic hůře. Zkrátka i po grafické stránce se tenhle titul stal přehlídkou těch nejmodernějších technologií a jde o pastvu pro oči. Pravda místy možná mohli tvůrci trochu šetřit s barvičkami, ale i tak jde o skvělý zážitek na všechny vaše smysly. Prostředí i postavy působí nesmírně realisticky, což ještě umocňuje úžasný pocit a právě ona filmovost. Některé chvíle jsou slabší, jindy zůstanete jen zírat na televizi a koukáte se na tu krásu.

Heavy Rain si mne získalo. Úvod, který jsme ozkoušeli už koncem prosince, rozhodně nebyl špatný, ale celá hra se pořádně rozjede až v pozdějších fázích. A stojí za to. Jistě nejde o úplně typickou hru, ale to mi vlastně vůbec nevadí. Docela dlouho jsem neviděl žádný opravdu kvalitní film, jímž Heavy Rain v podstatě je, navíc do dění můžete zasahovat a jste jeho součástí. Z mého pohledu se této hře jen těžko něco zásadního vytýká, a proto ji uděluji 95%. Snad jen připomínku bych měl k tomu, že by zde mohlo být trochu víc cest, kterými se můžete vydat. V naprosté většině situací se sice lze nějakým způsobem rozhodnout, ale ve finále se zásadním okamžikům stejně nejde vyhnout. A podle toho, co před vydáním tvůrci hlásali, tak jsem čekal větší volnost v rámci příběhu a rozhodování. Malinké mínus prostě musím udělit i za to, že Heavy Rain rozhodně není pro každého a hardcore hráči nad ním prostě jen mávnou rukou a směle ho přejdou. Asi největší mínus pak vidím v tom, že Heavy Rain opravdu není znovuhratelné. Podruhé vás to určitě nebude bavit, i když napoprvé jde o vynikající zážitek. Já vám ho každopádně musím doporučit a přesně tohle je titul, na který jsem čekal a kvůli němuž bych si koupit i konzoli PlayStation 3, na níž exkluzivně vychází.