GRID: Autosport

Codemasters se závodním hrám věnovali už když já teprve dělal své první krůčky. Kdybych to v té době zvládnul, mohl bych na prvním PlayStationu nebo Game Boy Color rozpálit kousky z jejich legendárních sérií TOCA a Colin McRae Rally. Od těch dob už uplynulo spoustu času, ale studio šlo stále s dobou a pořád své hry rozvíjelo, až je dovedlo do dnešní podoby. Nyní mezi své licence řadí Dirt, F1 a Grid. A právě do té poslední teď vychází nový přírůstek nesoucí název Grid: Autosport.

 

Autosport si ukládá poměrně ambiciózní úkol. Zbavil se pokusu o příběh z Grid 2 a slibuje hráčům, že se budou bavit, ať už rádi jezdí cokoliv. Nabízí pět různých závodních kategorií, mezi kterými lze libovolně přeskakovat. Vyberete si závod a stáj, která určí vaše cíle, a po dobrovolném tréninku s kvalifikací se můžete vydat na trať. První třídou je Touring, ve které provětráte sporťáky na okruhu. Jezdí se velmi tvrdě a kontakt s protivníky je na denním pořádku. Soupeření v této kategorii se většinou skládá ze dvou závodů, z nichž druhý se jede s obráceným startovním pořadím. Pokud vás klasické závody přestanou bavit, můžete zkusit soutěž Endurance, ve které se jezdí v noci s rozsvícenými světly a musíte si kromě pořadí hlídat i opotřebení pneumatik. Dále je zde Open Wheel, kde jezdíte ve formulích v mnohem vyšších rychlostech a kontakt s ostatními je naprosto nežádoucí. Zbývají ještě disciplíny Tuner, kde sednete za volant – jak už název napovídá – vytuněných aut a dokonce si s nimi i zadriftujete, a také Street, kde se budete prohánět po smyšlených okruzích v ulicích slavných měst. Rozdíl není jen v pravidlech závodů, napříč módy se auta chovají naprosto odlišně a vy se tomu jako jezdec opravdu musíte přizpůsobit.

Vydavatelé tvrdí, že Autosport “trefuje přesně to správné místo mezi simulací a arkádou” tak, aby byl zážitek z jízdy co nejzábavnější. Co se týče chování aut, jde zejména oproti předchozímu dílu v sérii o nakročení směrem k simulaci – stále je však do ní ještě dost daleko. Hned u první zatáčky zjistíte, že je opravdu nutné začít s dostatečným předstihem brzdit a že vážně nejde zatáčet se sešlápnutou brzdou. I takovéhle základy hráče, který pořádně neví, jak se ve skutečnosti chová auto, zaskočí a budou přesvědčeni o nesmírné realističnosti řízení. Když jsem ale k obrazovce usedl se zkušeným jezdcem, po chvilce si začal otráveně mumlat, že do simulace tomu opravdu ještě dost chybí. Kolik zábavy si užijete tedy do jisté míry záleží na vašich schopnostech a očekáváních. Já můžu potvrdit, že lze čekat “něco mezi” oběma žánry.

  

Pro každou kategorii zvlášť se za odjeté závody udělují zkušenosti. S nimi se odemykají další akce s auty vyšších tříd. Dostat se můžete k těm nejlepším vozům světa, mezi nimiž jsou i auta typu Caparo T1, Pagani Zonda nebo Bugatti Veyron. Ač tvůrci pravděpodobně zamýšleli umožnit hráči věnovat se převážně tomu, co ho baví, pokud chcete odemknout speciální sérii soutěží Grid Series, budete muset získávat levely ve všech disciplínách. To znamená, že je nutné lopotit se i s módy, které vám zase tak moc nesedí. Počet obdržených zkušeností se odvíjí od zvolené obtížnosti. Pokud se tedy chcete k lepším autům dostat co nejrychleji, měli byste si vypnout kontrolu trakce, všechny posilovače řízení a začít si řadit manuálně. Na jízdě je to samozřejmě obrovsky znát a v kombinaci s těžším nastavením AI protivníků se vám možná občas trochu zacuchají nervy.

S umělou inteligencí se hra popasovala vcelku dobře. Protivníci se od sebe liší osobnostmi a stylem jízdy, takže někteří si hlídají ideální stopu a čekají na kousek volného místa, zatímco jiní agresivně napadají a někdy se jim dokonce povede vás i roztočit. Vůbec ne ojediněle v závodech některých tříd vznikají hromadné karamboly, a to bez vašeho přičinění. Musíte tedy být i ve střehu, abyste se do něčeho nepřipletli. Tvůrci bohužel nešli tak daleko, aby se vlastnosti ostatních jezdců odvíjely od současného pořadí v šampionátu. Pokud tedy nějaký soupeř potřebuje získat třeba jen o jediný bod více, je možné, že mu hra nastaví pasivní styl jízdy a on se o zlepšení své pozice ani nepokusí.

  

Po grafické stránce je na tom hra na PC velmi dobře. Codemasters vydalo speciálně pro počítačové hráče balíček s texturami ve vysokém rozlišení a na nejvyšším grafickém nastavení si opravdu nelze s ohledem na dnešní závodní hry vůbec stěžovat. Je potřeba ocenit i detaily jako vysypávání skla při nárazu nebo tribuny, které jsou na kvalifikaci poloprázdné, ale na hlavní závod praskají ve švech. Jediným trnem v oku je mi pohled z kabiny auta. U Grid 2 si fanoušci stěžovali na absenci této pozice kamery, a tak byla tentokrát znovu zařazena. Interiér auta je však naprosto hrozivý. Čelní palubka i volant se slévají do jednolitého nezaostřeného čehosi a poukazují na napůl odvedenou práci, se kterou se tvůrci zvládli lépe vypořádat už před pěti lety.

 

Mimo závody je menu vedeno ve velmi sympatickém decentním rázu. Nemůžu opomenout naprosto vynikající soundtrack s instrumentální hudbou, který alespoň mně sedl natolik, že jsem kvůli němu nechal hru běžet v pozadí jako doprovod k jiným činnostem. Na trati v uších často uslyšíte komunikaci s vaším týmovým zázemím. Párkrát za závod se vyjádří k vašim výkonům a můžete si i přímo na trati vyžádat, aby vám oznámila třeba ztrátu na auto před vámi nebo pozici vašeho týmového kolegy. Oslovovat vás bude dokonce vaším jménem nebo přezdívkou, pokud je najdete v poskytované nabídce.

 

Až vás přestane bavit závodění proti počítačovým soupeřům, hra v sobě nese i multiplayer. A to jak lokální za pomoci splitscreenu tak i online, kde můžete poměřit síly s hráči z celého světa. Spravedlivost závodů je vyřešena zajímavým způsobem. Za zkracování okruhu vyjížděním mimo trať následuje penalizace ve formě zpomalení a postavit proti sobě lze jen auta stejné třídy. Váš postup je od singleplayeru úplně oddělený. Začnete s malým Volkswagenem a závoděním si můžete vydělávat na zajímavější kousky. Lze si dokonce pořídit i ojetá auta od jiných hráčů, která mají data o ujetých kilometrech a odpovídají tomu i svým stavem. Na síti RaceNet můžete tvořit kluby a vyzývat konkurenci, nebo se snažit o překonání světových rekordů. Kolem hry se pohybuje dostatečná komunita, abyste si protivníky po většinu času našli. Když to ale zkusíte v nesprávnou hodinu,  může být třeba jen jeden. A také si na něj chvíli počkáte. Hra pro více hráčů funguje vesměs bez problémů a pro mě u Autosportu představuje hlavní zábavu. Nicméně multiplayer není tak silný, abych vám mohl s čistým svědomím říci, ať si jen kvůli němu hru pořídíte. Stejně jako v singleplayeru, vypadá to sice pěkně, ale něco tomu schází.

 

Grid: Autosport balí do pěkného obalu ucházející závodění. Jízdní vlastnosti vás sice ze židle nezvednou, ale hodí se dodat, že v poslední době her s touringovými auty moc nevychází. Pokud vám tedy na trhu podobné disciplíny chyběly, Grid rozhodně stojí za zkoušku. Má své chyby, ale neurazí a zatraceně dobře se na něj kouká. Za to si ode mě vysluhuje 70 %. Trochu se obávám Season Passu, který za úžasných 30 euro nabízí nové tratě, auta a módy. Stále zastávám názor, že nevidím důvod, proč takováhle rozšíření nedodávat do her podobné cenové relace zdarma. Tedy, on tu samozřejmě jeden je – vytáhnout ze zákazníků ještě více peněz. Teď jde jen o to, jestli se necháme.