Gothic 3

V nedávné recenzi na Mage Knight Apocalypse jsme se pozastavili nad faktem, jestli má vůbec cenu podobné hry neblahých kvalit vyvíjet a jestli mají nějakou šanci konkurovat mocným titulům. Jaké hry jsme mysleli těmi „mocnými“? Kromě Oblivionu (který už vyšel a fanoušci ho mají několikrát prolezlý skrz na skrz) šlo také například o World of Warcraft (ovšem MMORPG jsou kapitolou sami pro sebe, navíc vydání datadisku bylo opět odloženo na leden). Z aktuální konkurence tedy zbývá pouze právě recenzovaný Gothic 3. O síle a kreativitě německého studia Piranha Bytes jsme se již u této série přesvědčili. Přestože jejich díla zdaleka nejsou bezchybná a skutečně dodělaná, na třetí díl Gothicu se těšilo mnoho fanoušků. Veskrze však právě pouze fanoušci. Pro ostatní zbytek hráčského světa je totiž tento titul svým způsobem uzavřený a pocity v průběhu hraní jsme měli rozporuplné. Pojďme si tedy příčiny těchto dojmů rozebrat a prozkoumat všechny novinky, kterých jsme se ve finální verzi dočkali.

Bezejmenný hrdina v hlavní roli

Hned po prvním spuštění nás poměrně překvapil úvod a určité zasvěcení do děje. Na tom je krásně vidět, že pro autory je jakousi samozřejmostí znalost předchozích Gothiců. Tím nás hned lehce zklamali. Přeci jen jedničku i dvojku jsme hráli, ovšem už od té doby nějaký ten rok uběhl a proto by určitě nebyla na škodu lehká rekapitulace. Noví hráči totiž musí být asi velmi zaskočeni – jakmile kliknout na spuštění nové hry, shlédnou jim nic neříkající intro a dostanou se do jakési vesnice. V ruce držíte obyčejný meč a rázem dostanete první úkol – musíte pomoct místním rebelům vyčistit městečko od nájezdu krutých orků. Zkrátka všechny tři díly na sebe navazují, nejedná se o samostatné příběhy různých hrdinů. V tomto směru nás však napadá jednoduchá otázka. Pakliže jde stále o stejného hrdinu, jak je tedy možné, že opět začínáme na první úrovni a bez jakékoli výbavy? Inu cesta byla dlouhá a protože se náš milý hrdina flákal a netrénoval, všechno zapomněl. Výbavu pro změnu zašantročil. Po pravdě řečeno hodně laciný způsob jak tuto nesrovnalost objasnit. A kdo je ten, za kterého budete hrát? Tak na tuto otázku vám těžko odpovíme, zkrátka bezejmenný hrdina. Nejde o žádnou fenomenální postavu, pouze o běžného řadového človíčka. Někomu by se dokonce mohlo zdát zvláštní, že si v úvodu ani nemůžete vybrat nějaké konkrétní povolání – jednoduše z počátku neumíte pořádně nic a svoji specializaci si určujete až v průběhu hraní. Ale o tom až o několik odstavců dál.

Souboje a zkušenosti

První bitku si skutečně ozkoušíte hned po samotném spuštění. Jak tedy vyřešili v Piranha Bytes souboje je první otázka, která se vám zodpoví. A pakliže jste ještě neměli možnost Gothic 3 ani spustit, jsme tady od toho pochopitelně my. Skvěle. Jediné slovo stačí k jeho hodnocení. Pomocí čísel na klávesnici si zvolíte předmět/zbraň, kterou si vezmete do ruky. Stačí tedy uchopit meč a následně pomocí klikání myší útočíte, respektive pokud ji držíte delší dobu, tak se váš bezejmenný hrdina více napřáhne (tzn. dá vetší ránu). Na druhou stranu se tím zvýší šance, že vám ji protivník stihne zblokovat. Přičemž konkrétní směr jakým švihnete určujete opět myší. Se střílením z luku nebo kouzlením všechno funguje na stejném principu. Celkově právě na ovládání jsou patrné velké změny oproti prvnímu a druhému dílu. Už nepotřebujete tolik klávesnici, ale naprostou většinu věcí uděláte pouze myší. Zkrátka autorům došlo, že hráči PC her chtějí hojně využívat svoji myšku – ohromnou přednost oproti konzolím.

Atmosféra by se dala krájet

Konečně jsme se dostali k tomu, čím si nás hra dostala absolutně nejvíc – absolutně dokonalou atmosférou. Všude kam se podíváte, všechno je takové reálné a především živé. Každý si v tomto obrovském světě žije svým životem a vůbec nic na vás nepůsobí uměle nebo nascriptovaně. K tomuto celkovému vyznění přispívá svou trochou několik faktorů. Grafické ztvárnění je v podstatě na špici, především kvalita textur se velmi povedla (za jakou cenu se dozvíte o pár řádků níže). Přidejme k tomu ještě výborný soundtrack a skvěle nadabovanou každou NPC postavu, na kterou narazíte. To však ještě není zdaleka vše. Největší část z celkové atmosféry tvoří věrohodnost prostředí a jejich obyvatelů. Když jsme v nějaké osadě (vesnici), potkáme zde mnoho lidí. Každý si dělá svoji práci, tu si však dá volno, někam si zajde, atp. Zanedlouho se začne stmívat, přichází večer. S nocí si většina obyvatel zaleze na své slaměné pelechy a spí. Pokud k nim do příbytku vběhnete, zmateně vyskočí a ospale na vás něco „žbrblají“. Podobně je tomu i v přírodě. Jak si tak procházíte v průběhu dne lesem, občas lehce pofukuje větřík a koruny stromů se ladně pohupují. Občas přijde déšť, jindy je na obloze k vidění překrásná modř. Pochopitelně lesy (a příroda obecně) je nejen plná flóry (kapradiny, stromy, ale i užitečných květiny, které můžete sbírat), ale i fauny. Tu potkáte divokého kance (který vás z počátku rozmete na padrť), jinde zase vlky. Velmi se nám také líbí, jak mezi zvěří panují klasické přírodní zákony, například že slabší prohraje. Někdy tedy náhodou narazíte na zatoulaného kance, který zvolil špatnou cestu a dostal se mezi smečku vlků. Ti ho okamžitě dostihli a skončil v jejich bříškách jako delikatesa. Poté co jsme tomuto souboji přihlíželi z povzdálí, po konci boje jsme raději vzali rychle nohy na ramena. Skutečně v tomto směru si s hrou autoři náramně vyhráli. Pro někoho sice nejsou zmíněná fakta zdaleka tím hlavním, ale věřte, že vám to hru plnou značných nedostatků a především také nedodělků skvěle oživí a zpříjemní.

Náročnost

Skutečně Gothic 3 je velmi náročnou hrou. V jakém smyslu? Inu náročnost myslíme dvousmyslně – tak za prvé jsou to až nesmyslné hardwarové požadavky. Pravda, hra vypadá krásně a detailů si také užijeme. Ovšem například dohled by rozhodně mohl být větší. Dle oficiálních minimálních požadavků potřebujete 2 GHz procesor, 128 MB grafickou kartu a 1024 MB RAM. Podobnou sestavu požadujeme zhruba jako dnešní průměrné železo, které se nejčastěji válí v běžných českých domácnostech. Ovšem s ním budete spíš pouze rádi, že se sotva na hru podíváte a pokud se budete pohybovat, obraz bude připomínat špatně udělaný animovaný film tak s deseti framy za sekundu. Abyste si skutečně hru užili (a stojí to za to), je zapotřebí uvedené požadavky zhruba zdvojnásobit. Pravda, hra se potom při nejvyšších detailech a rozlišení odmění skutečným vizuálním zážitkem, přesto by určitě šlo engine lépe vyladit a umožnit shlédnout tuto krásu většímu počtu hráčů. Docela škoda. Ovšem jak jsme již řekli v úvodu tohoto odstavce, náročnost je zde i jiná než ta hardwarová. A to sice, že obtížnost je neskutečně těžká. Opravdu něco podobného jsme dlouho nezažili. Na výběr jsou klasické tři, z počátku doporučujeme zvolit si normální, kdykoli ji totiž můžete v průběhu hry změnit. Ihned ze základní vesničky jsme si vyběhli a rázem spatřili vlka. Inu co nezískat zkušenosti a rozporcovat ho na řízečky. Ale ouha – jen co jsme se k němu přiblížili, skočil po nás a spíše my jsme skončili jako dobrá strava pro kanibaly. Co z toho plyne? Musíte si dávat pozor na každém rohu. Sakramentský pozor.

Questy

Úkoly obdržíte vždy od klasických NPC postav, ovšem nečekejte že vám je budou podávat jak na zlatém podnose. Žádné pomůcky jako třeba vykřičníky nad postavami, které vás chtějí požádat o pomoc (zadat vám quest) nehledejte. Musíte prostě obejít celou vesnici a kecat a kecat. Přičemž do quest logu se vám nenapíše obecné zadání plus ve zkratce, stručně a srozumitelně řečeno co je zapotřebí ke splnění udělat/přinést. Pouze v něm máte přepis vašeho rozhovoru s tou kterou NPC postavou. Potom už vám zbývá pouze běhat, běhat a hledat. Samozřejmě poté co úspěšně úkol provedete musíte najít postavu pro jeho vrácení. A jak je to s rozmanitostí? Nic zvláštního – povětšinou jde skutečně pouze o najití požadovaných předmětů a nebo zabití určených cílů. Po pravdě řečeno není lehké si vzpomenout na nějaký titul, kde by tomu bylo příliš jinak. Alespoň že v Gothic 3 nejsou dávány questy lineárně jako tomu bylo například v Mage Knights Apocalypse. Na volnost je skutečně kladen velký důraz, což se nám skutečně líbí a za což autory chválíme. Prakticky kdykoli se můžete rozhodnou kamkoli běžet po celé mapě. Podotýkáme že její rozlehlost je opravdu velice slušná.

Ortel

Jak si tedy stojí Gothic 3 v porovnání s ostatními tituly? Srovnávat ho například s nedávno vydaným Mage Knights Apocalypse ani nemá smysl, zkrátka Gothic 3 patří úplně do jiné třídy. Ovšem k dokonalosti ji také hodně chybí. Tento titul sráží několik základních nedostatků – například že je prakticky nepřístupný pro nové hráče, kteří nehráli předchozí díly. Přitom je to tolik zbytečné. Dále nás velmi autoři zklamali počtem chyb. Je sice pěkné, že hned po vydání vychází jeden patch za druhým, ovšem je tento přístup skutečně ten správný? Docela nás dostalo, že dokonce sám jeden z designerů hry oficiálně prohlásil: „Jsme si vědomi toho, že jsme vydali nedodělanou hru plnou bugů.“ Tak kde to jsme? Zkrátka musíme i tuto skutečnost vzít při závěrečném hodnocení v úvahu, hodnotíme totiž finální verzi produktu, kterou si každý nainstaluje, když si domu přinese originální kopii. Stejně tak mohla být rozumnější obtížnost, hardwarové nároky nebo forma quest logu. Nakonec tedy máme poměrně dlouhý seznam mínusů. Ovšem kladů je také poměrně hodně, včele s naprosto výbornou atmosférou a rozsáhlým žijícím světem. A především díky tomu si od nás Gothic 3 odnáší slušných 84%. Kvalit výborného Oblivionu však podle nás nedosahuje. Udělit procentuální hodnocení nebylo vůbec lehké – chvílemi vás hra náramně baví, jindy byste ji nejraději ihned vypnuli. Což vy vlastně také klidně můžete, my jsme se však museli prodírat dál chtě nechtě. To bylo především ze začátku a nyní již můžeme říci, že se vám vyplatí ony slabší chvilky přestát. Budete odměněni kvalitní zábavou v pozdějších fázích. Do příštího dílů je rozhodně na čem pracovat.