Mnozí se již určitě těší na léto, které je každým dnem blíže a blíže, nicméně je tu jeden dobrý důvod, proč odložit plavky a setrvat ještě pár desítek hodin v zimě. Tím důvodem je samozřejmě Frostpunk, hra ve které mráz téměř vyhladil civilizaci a vy se stanete vůdcem, jehož jediným úkolem je zajistit přežití posledního města na Zemi, a sice Nového Londýna.
Za hrou stojí 11 bit studios, ti již o sobě dali vědět prostřednictvím tower defense her (série Anomaly) a později také titulem This war of Mine, které bylo unikátní zvláště atmosférou, ve které se hra nesla. A právě podobnou cestu se rozhodli vývojáři jít i v případě Frostpunku.
Nečekejte žádnou povrchní zábavu, Frostpunk vám naservíruje krutý boj o přežití se vším všudy. Budete muset čelit mnoha překážkám a budete muset zajistit občanům svého města co nejméně smrtelné podmínky. Schválně neříkám „podmínky vhodné pro život”, protože takový Frostpunk zkrátka není. Skutečně, mnohdy nebudete moct udělat ideální řešení, mnohdy prostě budete jen minimalizovat škody a ztráty.
Vaším úhlavním nepřítelem bude samozřejmě zima a opravdu se nejedná o jarní mrazíky. Ba co víc, Slunce slábne, a tak se teplota postupem hry snižuje. Když už dojde na průměrnou teplotu Marsu, začne jít opravdu do tuhého. Jedinou vaší obranou proti mrazu je technologie a výzkum. Srdcem vašeho města se tak stane generátor tepla poháněný uhlím. Ano, v téhle hře ekologie bude tím nejmenším problémem, protože spotřeba uhlí bude vskutku extrémní. Čím nižší teplota totiž bude, tím více budete muset generátor zásobovat uhlím. Postupem času generátor vylepšíte, přistavíte další menší generátory, čímž dosáhnete většího komfortu, tím se ale opět spotřeba uhlí zvětší.
Jakýsi „heat management” je ve hře ztvárněn opravdu dobře. Neustále budete muset být ve střehu, stačí totiž jen aby se na okamžik zhoršilo počasí a vše se může sesypat jako domek z karet, pokud poklesu teploty nebudete včas čelit a dobře. Tak například, když se ochladí, zhorší se tím pracovní podmínky, to povede k častějším nemocem (potažmo úmrtím v případě špatné péče) a když budou lidé nemocní, tak logicky budou chybět v práci. Jenže vy potřebujete, aby neustále někdo těžil suroviny, aby se někdo staral o potravu a aby někdo léčil nemocné. Můžete tuto situaci vyřešit třeba krátkodobým zvýšením výkonu generátoru, jenže to ho enormně zatěžuje, a tak výkon budete muset po nějaké době zase zmenšit, jinak byste o generátor přišli navždy.
Dalším nepřítelem bude nedostatek surovin, a to nejen zmíněného uhlí. Domy stavíte ze dřeva a oceli, ty potřebujete i pro výzkum, který vám umožňuje lépe se přizpůsobit podmínkám. Ze začátku budete mít sebe nějaký ten dřevěný a ocelový odpad v okolí. Jenže ten rychle vytěžíte a co pak. Když jsem třeba hru hrál napodruhé, tak jsem náhle zjistil, že už nemám kde brát dřevo a zároveň nemám ani potřebnou technologii, abych mohl využít zmrzlého lesa, taktéž jsem neměl potřebné dřevo pro vyzkoumání této technologie. Tady vás holt nikdo za ručičku nepovede.
Jakýmsi třetím hlavním faktorem je poměr naděje a nespokojenosti. Většina vašich rozhodnutích se bude podepisovat na morálce občanů. Pokud jim například jídlo zředíte pilinami, abyste mohli nasytit více hladových krků, poroste nespokojenost. Tu můžete snížit například postavením veřejného domu či tím, že vyhovíte lidem v jejich požadavcích, jimiž vás budou neustále bombardovat.
A tím se dostáváme k tomu, co se Frostpunku skutečně povedlo. Není to totiž jen budovatelská strategie z mrazivého prostředí. Je to budovatelská strategie, ve které budete neustále konfrontováni s osudy jednotlivých obyvatel vašeho města. A jistě tušíte, že nepůjde o osudy zrovna veselé. Jedna maličkost se může proměnit v jakýsi minipříběh, který se s vámi potáhne dlouhý kus hry. Tak například, vydáte vyhlášku, že děti budou muset přispět rukou k dílu, a tak je zaměstnáte v těch bezpečnějších pozicích (můžete je ale klidně poslat do dolu, pokud budete chtít). Tímto vyřešíte nedostatek pracovní síly, jenže se budete muset potýkat s důsledky tohoto svého rozhodnutí. Co budete dělat, až se dítě v práci zraní? Dáte mu den volna, nebo ho seřvete, aby bylo pozornější? Co až se rodiče začnou bouřit a budou chtít dvojité porce pro své děti, když zrovna budete mít nedostatek jídla? Budete muset čelit důsledkům svých činů a často tyto důsledky vzejdou z vašich rozhodnutí, kdy nebudete mít na výběr ani jednu dobrou možnost. To se týká například těžce nemocných, co s nimi totiž budete dělat, zvolíte radikální léčbu, která z nich mnohdy udělá práce neschopné lidi, a tudíž vám zkomplikuje situaci, anebo je nebudete léčit, ale jen mírnit jejich symptomy, a tak je přidržovat při životě?
Pevnou součástí hry jsou zákony, které budete vydávat. Těmi si můžete dost vypomoci, nicméně také s nimi dost ovlivníte samotnou morálku a osudy jednotlivých lidí. Tyto zákony jsou mnohdy opravdu nepopulární a vyvolají značné problémy, ale budou nutné, máte-li přežít. Např. pokud zvýšíte pracovní dobu o několik hodin, anebo rovnou necháte dělníky v dole na dvojitou směnu, určitě se tím svým občanům nezavděčíte, nicméně vám to pomůže vyřešit všudypřítomný nedostatek. Jiné vyhlášky naopak morálku podpoří, třeba když povolíte postavení arény, kde mohou zápasníci ventilovat své emoce a přijít na jiné myšlenky.
Celá hra je prodchnuta rozhodováním, a to nejen rozhodováním o tom, co a kde budete těžit, ale i o tom, koho necháte přežít a koho ne, komu velmi ztížíte život, aby ostatní mohli přežít atd. Díky tomuto je tatam ona povrchnost většiny strategií, kde jednotlivé postavy jsou pouze vašimi zdroji, tady budete muset brát ohled na každý lidský život a běda vám, jak mu ublížíte. A že ubližovat budete muset dost. Co uděláte například, až vaši průzkumníci narazí na jeskyni obývanou medvědy, ve které ale uvízli lidé? Necháte je na pospas divokým zvířatům? Anebo radši budete riskovat život svých průzkumníků pro záchranu cizinců? Neexistuje dobrá volba, každé rozhodnutí povede k utrpení. Celá hra je plná takových dilemat, což z ní činí v mnohém opravdu unikátní strategii, ve které se snoubí jak budování města, tak prožívání osudů jeho obyvatel.
Frostpunk je zkrátka něco jako umocněný severský film, ve kterém je ihned od začátku vše hrozné a když už to ke konci vypadá, že se něco zlepší, tak vyjde najevo, že vše je ve skutečnosti ještě horší, než jste si kdy mysleli. Hra je tedy plná stresu, těžkého rozhodování a přemýšlením o tom, že kdybyste byli v takové situaci jako obyvatelé Nového Londýna, nejspíše byste se co nejdříve zabili sami, než abyste se pomalu nechali zabíjet mrazem a hladem.
Ještě bych rád zmínil, že nedoporučuju hrát hru na lehkou úroveň, možná snad jen na úplném začátku. Hrajte aspoň na úroveň střední, protože tak nebudete ochuzeni o nedostatek, a budete tedy muset přistupovat k těm nejtěžším volbám. Na lehké úrovni není problém neposílat děti do práce, zatímco na těžké úrovni dětská síla může přijít opravdu hodně vhod. A až se vám pak navzdory nepřízni osudu povede vyzkoumat a postavit klasické steampunkové roboty, s jejichž pomocí tyto děti osvobodíte od práce, budete na sebe skutečně hrdí. Lehká úroveň je dobrá jen k rozkoukání a pochopení základních k principů, možná je ještě dobrá pro slabší povahy, nicméně ten pravý Frostpunk poznáte až na úrovních těžších.
Slušelo by se hře i něco vytknout, jenže moc není co. Jsou to takové ty banality, jako např. že přepínání mezi mapou a náhledem města je lehce otravné a výtky podobného typu. Jenže to jsou skutečně drobnosti. Snad jen lze zmínit, že hra v pozdějších fázích je trochu méně přehledná, ale to je asi holt osud takových her.
Frostpunk je skutečný herní klenot, jenž je propracován do nejmenších detailů. Čeká vás jak krásná grafika, tak dech beroucí příběh o lidské zoufalosti a touze po životě. Pokud můžete, zahrajte si tuto hru a určitě nebudete litovat. Od nás hra dostává 89 %.
