Flight Simulator X

Simulátor civilního létání MS FS je konečně zpět a s ním i spousta vylepšení. Mezi jeho hlavní rysy patří podpora nového OS MS Vista, DirectX 9 i 10 a nadprůměrná hardwarová náročnost. V nastavení je sice mnoho úrovní detailů, pokud však chcete, aby nový FSX vypadal opravdu nově, budete si muset pořídit silnější stroj. Na mém AMD64 3200+, 1GB RAM, G6800Ultra se hra hýbe cca 7-15 FPS, což je sice hratelné, ale pro kochání se, relaxaci a svižný průlet v Cessně nad egyptskými pyramidami to není. Po nějaké době jsem však dosáhl nastavení alespoň 20 FPS a hra přitom vypadá mnohem lépe než FS2004.

Jak jsem již napsal, FS X obsahuje celou řadu nastavení od Ultra Low až po Ultra High, nicméně než se trápit při Ultra Low, asi raději sáhnout po starší a stále skvělé FS2004, která chodí i na starších sestavách výborně. Důvodem je to, že v novém FSX toho zas tak mnoho nového není. Se všemi simulátory je to zkrátka stejné. Ať již hrajete simulaci hokeje, fotbalu nebo třeba létání, to základní je dané a nové díly jen těžce hledají, co přinést nového. Pokud však máte alespoň výše zmíněnou sestavu a jste fanoušci do létání, směle do toho. Konec jedné doby je zde (FS2004 alias FS9 z let 2003 – 2006), nová doba FS X (2006 – 20xx) právě přichází.

Nyní si povězme, co je tedy v FS X nového. Microsoft se v novém díle snažil brát co největší zřetel na simulaci světa. Oproti minulému dílu, kde jste mohli maximálně potkat ostatní letadla řízená počítačem (v multiplayeru hráči), v novém díle žije doslova celý svět. Na silnicích jezdí vozidla, moře brázdí jachty a výletní parníky. To ale není vše, lidé z Microsoftu šli tak daleko, že v případě létání blízko země (například v motorovém rogalu) vidíte na zemi zvířata. Samozřejmě v běžném moderním světě je jich minimum, ale proleťte se nad vyhlášenými národními parky či africkou savanou a uvidíte pobíhající žirafy, stáda slonů, antilop ale také hejna ptactva, jenž vám můžou způsobit velké problémy.

Zpracování světa
Co se týče počtu letišť, snad vás uspokojí něco přes 15500 měst po celém světě, ze kterých lze startovat, přičemž samozřejmě některá města mají i více než jedno letiště. Dohromady je tak k dispozici přes 24,000 letišť a maximální výška letu je omezena na 30,000 stop. Opět jsou obsaženy i letiště typu “rovný trávník vedle obce s 1000 obyvateli”, tudíž přistát se dá téměř všude. Bohužel podobně jako v minulém díle mne svět přijde jakoby generovaný a pokud nejde o vyložené známé destinace, málem bych některá místa typu Praha nepoznal. Respektive například právě Prahu jsem poznal jen díky tvaru řeky Vltavy, ale ve skrytu duše jsem doufal, že alespoň velká letiště Microsoft udělá podle kopie originálu. Počet runwayí a jejich směry samozřejmě sedí, ale mluvím spíše o vizuálním dojmu, o budovách a přírodě kolem. Standardní verze obsahuje jen 40 detailních letišť (16 zcela nových) a 28 měst. Více informací na konci článku, kde naleznete porovnání standardní a deluxe verzí.

Letem světem simulátorem
Na první pohled je menu nového simulátoru podobné předchozímu dílu, avšak již po několika prvních minutách zjistíte, že vše je jinak. Pilot Records neboli vaše záznamy jsou nyní vyvedeny více v “arcade” stylu. Podobně jako v předchozím díle zde naleznete Logbook, který využijí zejména ti, co to s létáním myslí opravdu vážně (obsahuje statistické informace o vašich letech). Další dvě položky jsou však určeny pro standardní hráče. První je sekce Photos, kam se ukládají veškeré uložené herní fotky, a sekce Rewards, kde jsou nakresleny vaše vyznamenání podle toho, jaké mise jste již splnili.

Následující položkou v úvodním menu je Learning Center. Ten v minulém díle sloužil zejména k výuce létání, nyní slouží nejen coby průvodce výukou létání, ale vlastně coby průvodce celým dílem. V této sekci, rozdělené do 40 pod částí, se dozvíte, co je vlastně nového, důležité aspekty hry (jaký je rozdíl v ovládání akrobatických letadel, proudových, starších modelů, helikoptér, atp..), informace o reálných světových rekordech které můžete ve hře virtuálně překonat, tipy na sledování oblíbených turistických destinací (pyramidy, velká čínská zeď atp) a samozřejmě teoretická výuka (navigace, gps, vfr,..) rozdělená do jednotlivých částí a doplněná vhodnými náčrty.

Pokud vás již přestane bavit jen si tak létat v režimu Free Flight, můžete využít mise. Ty jsou narozdíl od minulého dílu předělány tak, aby byly zajímavější a zvládli je i nováčci. Standardně totiž vidíte ve vzduchu znamení, které vás navádí na správnou výšku a směr. Profesionálové si toto mohou v nastavení vypnout. Mise jsou rozděleny do několika na sebe navazujících částí:

Tutorial jsou mise zaměřené na základy popojíždění na malém letišti, vzlétnutí, dolet na předem stanovené místo a přistání. Dozvíte se také jak řídit větroně, úskalí helikoptér a létání v horách.

Just for Fun a The Good Life obsahuje mise typu “vyzvedni přítele a proleťte se nad krajinou poblíž”.

Backcountry obsahuje mise pro pokročilé a jde o mise, ve kterých budete pomáhat ostatním. Pěkná je mise, kdy coby pilot rogala lítáte nad Zimbabwe a hledáte zaběhlého slona, případně dodáváte nezbytné dávky potravin do odlehlých částí země kde byly objeveny archeologické vykopávky.

Pilot for Hire je sestaven z misí pro pokročilé až experty. Nyní již budete létat s lidskou posádkou – sice vám stále nesvěří nic víc než Cessnu ci Learjet, avšak kdo by odmítl přepravit členy vlády v noci na tajnou bázi Area 51? Na závěr vám zapůjčí Boeing 747 na servisní let, který má odhalit, zda po delší době odpočinku letadla v hangáru nenastaly problémy. Málem bych zapomněl na navštívení pařížské letecké show, kde vám zapůjčí prázdný Airbus A321.

Emergency obsahuje 3 záchranné lety. Prvním je nalezení firemní jachty v okolí Bermudského trojúhelníku a vyhození záchranného balíku (obsahuje nafukovací člun atp.). Další ER mise spočívá v nalezení spadlého letadla kdesi v hustých porostech státu Idaho. Poslední mise spočívá v nalezení plachetnice, jenž se ztratila i s posádkou kdesi v Tasmánském moři nedaleko Aucklandu.

Airline Pilot je určen těm, kteří si chtějí zalétat na linkových letech velkých společností. Tyto mise obsahují úroveň Beginner až Expert, podle délky letu a také problémů, které se během letů vyskytnou.

Challenges jsou spíše závodní mise pro zlepšení vašeho umu. Začínají prolétáváním předem stanovených checkpointů, shazování pískových bomb na označená místa (simulace hašení ohně ze vzduchu). Na závěr na vás čekají 3 naprosto zábavné mise: Loopy Larry, což je klasický školní autobus, který má na sobě namontovanou přistávací rampu, na kterou se vy musíte trefit s ultra lehkým letadlem; Jet Truck Drag Race, což je mise, kdy závodíte proti dragsterovému trucku. A na závěr Red Bull Time Trial, což jsou akrobatické závody.
Celkem tedy 55 misí, u kterých strávíte nejeden zimní večer. Mise se jeví na první pohled jednoduše, ale asi je všem jasné, že například najít loď ztracenou v Bermudském Trojúhelníku nebude žádná legrace a jistě i vám se během letu v něm stane nějaké to krátkodobé selhání řízení, navigace či alespoň nulová viditelnost.

Challenges mise “Jet Truck Drag Race”:

Vzlétáme
Další milou změnou je použití virtuálního kokpitu coby přednastaveného pohledu v případě ovládání menších letadel. Od minulého dílu doznal kokpit velkého grafického vylepšení a v podstatě již není zapotřebí používat 2D kokpit který je sice přehlednější, ale je ve většině případů tak rozsáhlý, že skrz něj není vidět před sebe. To samozřejmě neplatí u velkých dopravních letounů, které obsahují tolik prvků, že ve virtuálním kokpitu byste si ukroutili klobouček na joysticku, abyste stíhali monitorovat všechny hlavní funkce letadla. Podobně jako v minulém díle si můžete vyvolat pohled na GPS, rádio, klapky či plynové páčky motoru. Nyní se vám však nemusí ukázat samotný výřez obrazovky, ale hra vám obraz přesměruje na tu část palubní desky, kde jsou ony zmíněné prvky. V některých případech zas celou obrazovku zabere 2D kokpit, kde máte zobrazeny všechny ovládací prvky naráz – téměř však nevidíte ven. Někdy lidé z MS zapomínají, že ne každý je majitelem 2 monitorů.

Letecký park
Informace o letadlech jsem si nechal až téměř na závěr. Flight Simulator X mne v tomto ohledu velmi zklamal, neboť nenabídl nic nového zajímavého. Tuším, že od minulého dílu přibyl jen Airbus A321, Boeing 737-800 a pár odlišných verzí menších letadel typu Bombardier. Jedinou opravdovou radost mi udělalo přidání motorového rogala AirCreation SL450 Ultralight a nový realističtější způsob vzlétání větroně. V předchozím díle totiž větroň nemohl vzlétat, museli jste prostě začít ve vzduchu. V FSX si samozřejmě stejně jako v předchozích dílech můžete nastavit počáteční startovní bod X km ve vzduchu, případně použít slew mód pro přemístění letadla po světě, nicméně fajnšmekři využijí služby vytažení do vzduchu jiným letadlem, což je opravdu záležitost pro pokročilé.

Ostatně lidé z MS to ví a založili na tom jednu výukovou misi. V té se vás snaží naučit, jak správně vzlétnout s větroněm a věřte, že dá hodně práce než se naučíte kočírovat větroň tak, aby splynul s motorovým letadlem, které ho vleče. V případě neúspěchu se vám přetrhne spojovací lano a váš let bude velmi krátký a nezbude vám než rychle přistát na letišti a vzlet opakovat. V opačném případě se vám dostane nádherného nerušeného létání.

Až zvládnete takovýhle start s větroněm, budete dobří:

Z letadel které v FS X nejsou a mohly by být, mně nejvíce chybí právě evropské modely typu Concorde či některé komerční modely firmy Saab. Úplný seznam všech letadel naleznete zde. Upřímně doufám v co nejrychlejší uvolnění nějakého SDK Kitu, díky kterému budou moci fandové přidělávat kvalitní modely letadel. Škoda, že FS X neobsahuje všechny modely z FS2004 (myslím tim veterány).

Multiplayer
Stejně jako minulý díl, i nový FS X umožňuje zalétat si s kamarády přes Internet. Novinkou je možnost hovoru přes mikrofon. Další možnost představuje napojení se do hry coby kontrolor na věži. Bohužel jsem multiplayer nezkoušel a nikde jsem nezjistil informace jak vlastně pozice kontrolora na věži vypadá a funguje. Podle skvělého traileru, který si můžete pustit pod recenzí, prostě sedíte ve věži, máte na výběr několik pohledů kolem letiště a prostě navádíte letadla na vzlet a přistání. Nevzpomínám si, zda tato možnost byla i standardně v minulém díle, ale je to v každém případě další důkaz toho, jak moc to MS myslí se simulací létání vážně. I když, aby 2. pilot v opravdovém dopravním letadle před startem pařil na notebooku FS X, jak uvidíme na konci traileru, to už je možná lehce přehnané ;-).

Ukázka využítí multiplayeru. Oficiálni FSX trailer:

Hardwarová náročnost
Pokud vlastníte starší stroj horší než mám já (AMD64,3200+,1GB RAM, N6800Ultra), budete muset v nastavení leccos snižovat a výsledný zážitek se tak nebude o mnoho lišit s verzí FS2004, na který již existují stovky modelů letadel, scénářů, vylepšených krajin atp. Doufejme, že MS vydá patch, který hru o něco zrychlí. Já jsem nakonec na svém stroji našel nastavení, jak mít hru pěknou (rozhodně hezčí než FS2004), ale zároveň dosáhnout alespoň 20 FPS. Navíc zapnutí Antialiasingu ve hře dost pomohlo k celkovému zkrášlení, nicméně oproti jiným hrám to s FPS vůbec nehnulo. Asi je hra náročnější spíše na CPU. Pokud zjistíte podobný fakt, snažte se hru optimalizovat stranou CPU, tedy vypnout stíny, snížit hustotu scenerie (počet budov a stromů), snížit hustotu pozemní dopravy a vše půjde v pohodě.

Závěr
Co říci závěrem. Nový MS FS X se povedl, narozdíl od FS2004 je v něm vše modernizované, což si však vybralo daň v podobě vyšší hardwarové náročnosti. Pokud máte moderní stroj, potom vám FS X doporučím, protože při plných detailech je létání opravdu krásným zážitkem a jednotlivé mise milým doplňkem. Navíc vaše draze zakoupené FS2002/2004 addony by měli v FS X fungovat, případně se brzy dočkáte příslušných patchů.

Pokud máte starší počítač, investice do FS X asi nemá smysl, akorát byste brečeli nad tím, jak se vám hra trhá, případně jak je vše ošklivě rozmazané. Pokud máte novější stroj ale na FlightSimech vás zajímá spíše ta technická stránka, tedy létání a komunikace, je to jen o vašich finančních možnostech, protože po této stránce není v FS X nic nového (snad jen to usnadnění pro nováčky ve formě plovoucích značek a jednoduchého arcade kompasu). Pokud máte novější stroj a ve FS2004 vám chyběl živý svět, nádherné realistické scenerie, kdy vám nejde jen o to létání ale také o pěkné pokoukání, potom je FS X pravým titulem právě pro vás.

Hodnotit FS X procenty či bodově se neodvažuji, neboť v podstatě není s čím srovnávat. Nikdo jiný v posledních letech simulátor civilního létání nevydal a já v podstatě žádné podstatné vady na FS X nevidím. Samozřejmě existují zde různé jiné freewarové simulátory, ale ty nelze brát vážněji. Rovněž vím o X-plane, ale to je přeci jen jiná liga. Berte to tedy tak, že je jen minimum věcí, které lze hře vytknout a ty se projeví až po delším hraní, případně je objeví jen zkušené smysly profesionála. Ostatně proč si nestáhnout demo (600 MB) a neudělat si vlastní názor na nového krále?

Na závěr něco pro fajnšmekry (a rozhodně si pusťtě i všechny předchozí filmečky):

Microsoft Flight Simulator X se dá zakoupit ve dvou verzích, Standardní a Deluxe:
Standard Edition
2 DVD
18 letadel
40 detailních, realistických letišť (16 úplně nových)
28 detailních, realistických měst
přes 30 misí

Deluxe Edition
2 DVD (cca 14 GB na pevném disku po instalaci)
24 letadel
45 detailních, realistických letišť (21 úplně nových)
38 detailních, realistických měst
přes 50 misí
Glass panel (G1000) cockpit
Tower controller (takže být kontrolorem může být v multiplayeru asi jen majitel Deluxe verze – to teda spadne letadel)