FlatOut 2

Když se na konci roku 2004 objevil, mnozí z něho byli překvapeni, většina nadšena a někteří ho hrají dodnes. Ano správně, řeč je o závodní hře FlatOut, předchůdci dnes recenzovaného titulu. Protože se tehdy hra opravdu povedla a sbírala pochvalná hodnocení po celém světě, jste jistě napnuti a zvědaví, jak pokračování dopadlo a jestli bude několik dalších týdnů a měsíců co hrát. No nebuďte netrpěliví, všechno má svůj čas a vezměme to hezky po pořádku.

Obě hry mají na svědomí vývojáři z Finska schovaní za název Bugbear Enterteinment. Evidentně mají hodně odvahy a sebevědomí, když mají v názvu věc, kterou nemá nikdo rád – „bug“. 🙂 Tak jsme se zasmáli a teď zpět k vážné práci. Nemám v povědomí žádnou jinou společnost z této krajiny tisíce jezer, která by tvořila a tak úspěšně prodávala své hry. Je dobré vědět, že nejen obrovské herní společnosti, za kterými stojí stovky milionu dolaru a neustálá recyklace úspěšných titulů s vyšším pořadovým číslem, dokáží tvořit hry, které obstojí na trhu.

Pohled do minulosti
Věřím, že mezi vámi není nikdo, kdo by FlatOut nehrál, nebo z něho aspoň neviděl nějaké video. Pokud by se přece jen někdo takový našel, popíšu v základu o co v něm šlo, protože porovnávání se dnes určitě nevyhneme. Jednalo se o ryze akční poježdění, které v sobě šikovně skloubilo chování vozu, zničitelný fyzikální model a arkádovitý styl ježdění. V mnoha hrách se setkáváme s tím, že některé z těchto atributů jsou buď předimenzovány nebo potlačeny a v celkové hratelnosti to skřípe. V případě FlatOutu se povedlo tyto atributy zdárně vybalancovat směrem k zábavě. Abych jenom nechválil, i na chyby došlo a to ne zrovna malé. Nejvíc to skřípalo v multiplayeru, který je stejně důležitý, ne-li důležitější, než singleplayer. Hra přes internet fungovala na principu klient-klient, tedy jeden z hráčů zakládá hru na svém počítači a ostatní se k němu připojují. Z toho vyplívají jasná omezení – zakládající hráč musí mít buď veřejnou IP adresu nebo správně směrované porty. O tom, že to často bývá problém, se ostatně můžete přesvědčit i u nás, FlatOut je jedna z her, kterou je možno hrát zde na GameParku.

Typy závodů
Dosti bylo vzpomínaní a minulosti, vrhněme se konečně na samotnou hru. Zpracování menu si zaslouží velkou pochvalu. Na pozadí jsou promítány vybrané záběry ze hry, které ve mně okamžitě nabudily chuť závodit. Ačkoli je menu zpracováno v „konzolovém“ stylu, je velmi přehledné. K pohybu mezi závody stačí jen párkrát stisknout enter, je to rychlé a intuitivní – chválím. Jaká jsou hlavní singleplayerová lákadla, která pro nás autoři připravili? Hlavním z nich je šampionát, který je rozdělen na 3 základní části: derby speciálů, sportovních a cestovních vozů. Vedlejším pak samostatné disciplíny, které obsahují hlavně různé zábavné vychytávky. Jsou to akrobacie, derby a speciální tratě.

Systém hry
Přibližme si nejdříve podrobněji šampionát. Vždy se jedná o souhrn několika závodů, nejméně jsou vždy alespoň tři. Jednotlivé závody není nutné vyhrát, nebo být alespoň na stupních vítězů, jak tomu bylo v prvním díle, ale hra nás pustí do dalšího závodu i případě horšího umístění. Za každý závod obdržíme určitý počet bodů a ten je důležitý pro úspěšný postup do další etapy. Teoreticky je i možné vyhrát celou etapu, aniž bychom v jednotlivých závodech dosáhli prvenství, záleží na počtu bodů, které získají naši oponenti. Tento systém je pro všechny typy závodů stejný a je to podstatná změna oproti prvnímu dílu, osobně ji hodnotím jako změnu k lepšímu. Škoda že se jednotlivé skupiny liší hlavně jiným vozovým parkem a v případě tratí jezdíme na stejných nebo mírně upravených okruzích. Na druhou stranu chápu, že vytvořit jinou trať pro každý konkrétní závod by byl nadlidský úkol.

Za vítězství v každém závodě lze získat několik věcí. Jednak to jsou již zmíněné body, které jsou životně důležité pro další úspěšný postup ve hře. Další a neméně důležitým artiklem jsou peníze. Ty dostáváme jednak za umístění v závodě (čím lepší umístění, tím více peněz) nebo za styl naší jízdy. Pokud budeme na okruhu ničit okolí (benzínová pumpa, zátarasy), dosahovat nejlepších časů atd., získáme tím více peněz na naše konto. Získané prostředky jde využít dvojím způsobem. Buď si rovnou pořídíme nový a lepší automobil nebo ten součastný vylepšíme o nějakou tu výkonnější součástku. Tuningem bych to ani nenazýval, protože možnosti upgrade jsou předem dány a příliš možností na výběr zase není. Ale díky bohu alespoň za to, protože nová auta jsou drahá a každé zlepšení vozu je v závodě znát, takže „tunění“ rozhodně není jen na okrasu, ale hlavně v pozdějších fázích hry se stává zdatným pomocníkem.

Přidaná hodnota
Další odměnou za úspěšně zdolané závody, jsou kromě odemknutí možnosti koupit si konkrétní auto, i nové tratě a módy pro akrobacii, která je další nabídkou v singleplayeru. Znalci FlatOutu již jistě vědí. Jedná o netypický a ne moc viděný souhrn závodů, které slouží především k odreagování a pobavení se. Ve většině případů figuruje jako hlavní postava řidič, který je katapultován do dálky, vrhán jako koule mezi kuželky, mezi hořící kruhy atd. V praxi to funguje tak, ze na dráze rozjedete auto do maximální rychlosti a stiskem tlačítka dojde k vystřelení řidiče přes přední sklo. Někomu se to možná může zdát brutální, ale je to jen hra a tyto módy jsou velmi zábavné. Pokud už vás nebude bavit kroužení po okruzích, jistě i tady strávíte hodiny při vystřelování se.

Je libo destruction derby?
Dalšími skupinami v singleplayeru jsou speciální tratě – hlavní činností jsou hrátky s nitrem (zásadně zrychluje vozidlo) a samostatné derby – v uzavřeném jednoduchém okruhu či aréně je třeba zlikvidovat všechny ostatní protivníky. K dispozici nemáme žádné palné zbraně, ale jen a jen samotný automobil, takže promyšlenými nárazy musíme udělat ze soupeřova auta hromádku plechu. Právě díky tomu, že při nárazech z naší strany ubývá zdraví i nám, vyplatí se taktizovat, rozhodně se nedoporučuje rozjet auto na maximální rychlost k čelnímu střetu s protivníkem. I taktika má svoje meze, takže autoři chytře do hry implementovali „nárazový syndrom“. Pokud se po dobu 45 sekund nedotknete protivníka, jste diskvalifikováni a hra pro vás končí.

Multiplayer
Naštěstí doznal multiplayer podstatných změn, takže na začátku popisované trable se zakládáním hry a připojováním jsou minulostí. Možnosti ovšem stále nedosahují kvalit prvotřídních titulů. Vyhledávání her mírně pokulhává a připojování do nich není triviální a snadnou záležitostí. Menším problémem je i skutečnost, že název u nově založené hry je jméno účtu člověka, který zakládal, vyznat se tedy někdy v tom, kam se připojit a co se tam vlastně hraje je problém. Po připojení ke hře ještě nemáme vyhráno. Dostaneme se do předpokoje, kde máme možnost vybrat si auto a potvrdit, že jsme připraveni k připojení do závodu. Bohužel stále chybí chat, takže jakákoliv domluva před spuštěním je nemožná. Možnosti zakladatele hry jsou daleko variabilnější a bohatší. Má možnost určit nejen s jakými typy vozidel se bude hrát, ale třeba i přikázat ostatním, aby všichni měli stejné auto jako má on. Samozřejmostí je volba tratě, módu, počtu kol. Zajímavou variantou je tvorba turnaje, kde zakladatel navolí několik tratí za sebou a dojeté výsledky se pak sčítají a vítěz vzejde až na úplném závěru po sečtení bodů. K dispozici jsou i předvolené kombinace tratí, takže vytvoření turnaje je otázkou okamžiku i pro méně zkušené hráče.

Gameplay aneb jak se to hraje
Pokud hrajete nebo jste FlatOut hráli, budete se během okamžiku cítit jako doma v bavlnce. Ovládání aut je v podstatě stejné i když nějakých změn jsme se dočkali. Vozidla jsou háklivější na rychlé otáčení volantem a mají tendenci k přetáčení. To budete pociťovat hlavně ze začátku, než si na řízení zvyknete a přizpůsobíte se struktuře tratí. Po pár minutách pro vás nebude problém vybírat zatáčky dlouhými ladnými smyky, opět se vyplatí číst dopředu trať a vést auto do zatáčky chvilku před tím, než se tam objevíte fyzicky. Vyhnete se tím neustálému narážení do mantinelů a zpomalování. Co opět nechybí je možnost používání nitra, které nás dokáže několikanásobně zrychlit. Jeho získání je přímo úměrné naší činnosti na trati, čím více narážíme do protivníků, ničíme vybavení kolem tratě, předvádíme dlouhé skoky, za všechno se nám dostane nitra, které je životně důležité pro úspěšné dojetí na stupních vítězů. Chybět nesmí ani “vystřelování” řidiče přes přední sklo, pokud při rychlé jízdě narazíme do nějakého pevného předmětu. Řidič si zřejmě pořídil lepší bezpečnostní pásy, dostat ho ven z auta už není tak jednoduché, většinou musí jít o náraz při velké rychlosti.

Auta
Vozidel je něco přes 40 a opět jde v převážné míře o staré americké bouráky, se spotřebou benzínu, že by si člověk v dnešní době musel vzít hypotéku. Ale jen u nich se autoři nezasekli, takže si vychutnáte třeba i rychlé sporťáky, chybět nesmí ani Truck nebo třeba školní autobus a jako třešnička na dortu ďábelsky rychlý Flatmobile (nápadně připomínající Batmanův sporťák). Všechny auta jsou plně zničitelná a každý náraz je hodně znát. Není tak problém auto úplně očesat, zbavit kapoty, dveří, můžou nám upadnout kola atd. Poznat je to i na jízdních vlastnostech, i když rozhodně bych se nebavil o nějakém reálném modelu. Po takových 3-4 nárazech už je auto daleko hůře ovladatelné, nemá takovou rychlost a akceleraci. Rozhodně se vyplatí jezdit opatrně a vyhnout se přímému kontaktu s pevnými sloupy nebo budovami. Problém samozřejmě není auto zničit úplně, potom pro nás, za výbuchu benzínové nádrže, závod končí. Pochválit musím i umělou inteligenci protivníků, po okruzích se pohybují chytře, brání nám v předjíždění nebo se nás snaží vytlačit.

Tratě
Ačkoli to z předběžných obrázků a videí vypadalo, že všechny závody budou jen ve městech, není to naštěstí pravda. Opět se dočkáme přírodních scenérií, nouze není o skokánky ze dřeva, průjezdy opuštěných budov, demolování oplocení u polí nebohých farmářů atd. Všude kolem tratě je rozeseta obrovská spousta předmětů, do všech jde najet a rozmetat po okolí. Aby to bylo uvěřitelné a reálné, je do hry implementován systém Havok, takže je na co koukat. Zvláště když jedete v závěsu za 4 vozidly, které před vámi demolují na co přijdou, billboardy, ploty, zátarasy. Působí to nesmírně efektivně a pozvedá do výšin celkový zážitek a pocit z jízdy. Protože je předmětů tolik, nesmíte se divit, že náraz do nich není zase až taková tragédie. Máme i možnost zničit budovy, konkrétně se jedná o benzínovou pumpu, která za ohromného výbuchu detonuje a může tak zdržet a zbavit nás dotírajících oponentů. Stejně tak jízda na různých površích je znát, na asfaltu se dají ostřeji projíždět zatáčky než třeba na měkké půdě v lese. Autoři odvedli kvalitní práci, okolí rozhodně nepůsobí pustým vzhledem a pořád je na co se koukat.

Grafika a zvuk
Obrazové zpracování je jedním slovem kouzelné a představuje špičku v nabídce součastných her. Mnohé scenérie jsou jak vymalované a člověk se často zakouká po okolí, což má za následek havárii nebo vyjetí z tratě. Co musím rovněž pochválit je kvalitně odvedená optimalizace, hra není příliš náročná na hardware a i na slabších strojích si užijete grafických orgií. Okolní screeny byly pořízeny na PC s XP3000+, 1GB RAM a Radonem X850XT-256. Standardně jsem dosahoval kolem 100FPS na maximální nastavení, při pohledu z přední kapoty už to bylo horší, zvláště když už má za sebou auto nějaký ten karambol a notně se mu kouří z motoru. I tehdy ale zůstává hra plynulá a bez problému hratelná. Zpracování zvuku čile sekunduje tomu grafickému a i tady nemám co vyčíst. Zvuky motorů, demolice, nárazy, nitro, vše zní jak má a dokresluje pěknou atmosféru. Hudební doprovod je opět skvělý a pokud patříte k vyznavačům rockové muziky budete nadmíru spokojeni. Skladby nejsou žádné odrhovačky, co by složil nějaký pomocný programátor za bezesných nocí. Mezi autory hudby najdeme jména jako Rob Zambie, Papa Roach, Yellowcard, Audioslave a další. Pokud vás zajímá kompletní seznam skladeb, mrkněte se na starší novinku, kde jsou všechny uvedeny.

Sním či bdím, je to sen?
Už u FlatOutu jsme se setkali s věci, která není moc viděná a dá se říci, že jde o výjimku. O čem že to hovořím? Někteří už jistě tuší – jde o cenu. Ta byla u prvního dílu necelé tři stovky, což některé hráče doslova šokovalo a mnohé nakoplo k tomu, aby si hru legálně pořídili. To, že by se podobná věc mohla opakovat, jsme sice v nejhlubších snech doufali, ale plně tomu věřil jen málokdo. A očekávané se stalo skutkem. FlatOut 2 se opět prodává za stejně neskutečnou cenu jako jeho předchůdce a to i přesto, že cena v zahraničí je více než dvojnásobná. Distributor hry za to od nás dostává velkou pochvalu. Jen tak dál.

Konečné zúčtování
Král je mrtev, ať žije král. FlatOut 2 to dokázal, překonal svého staršího brášku a usedá na trůn, za zvuku fanfár a ověnčen zlatem. Opět nám předvedl, jak mají vypadat rychlé adrenalinové závody plné divoké destrukce a doplněné o spoustu miniher. Fanatičtí příznivci simulátorů se nemusí vzrušovat a vy všichni ostatní si můžete začít užívat nefalšovanou a dlouhotrvající zábavu. Za parádní cenu nemá smysl o něčem přemýšlet – objednejte, nainstalujte a hrajte! Příjemnou zábavu.

Hodnocení: 94%

Kupte si českou verzi FlatOut 2 u nás za skvělých 379Kč a dostanete k tomu zdarma závodní hru Master Rally!