Sotva mě zklamal nudný battle royale mód v podání CS: GO, dostalo se mi do rukou originální dílo z české produkce. A můj názor? Poklona a uznání.
Ve světle stále opakujících se stříleček, bojovek a strategií, které jsou víceméně pořád o tom samém, přichází naprosto originální nápad – spojit rybu v akvárku s robotem. Za vším stojí české nezávislé dvoučlenné studio, které si externě nechalo udělat pouze hudbu. Již při instalaci překvapí naprosto minimální požadavky na pevný disk – hra vám nezabere ani 500 MB.
Bitva o olej
Děj se točí okolo robota jménem Attu, který na vlastní farmě žije usedlým životem. Pěstuje slunečnice, vyrábí z nich olej a stará se o vysloužilé vojáky. Protože se sám pořádného dobrodružství nikdy nezúčastnil, miluje historky veteránů, kteří už prožili mnoho významných bitev. Jednoho dne se však milý Attu ocitne pod útokem banditů, kteří sice nikoho přímo nezraní, avšak ukradnou veškeré zásoby oleje, čímž na životě přímo ohrožují všechny vojáky v péči. Přes zvyk žít pokojným životem se Attu vzepřel a rozhodl se konečně vydat na vlastní pouť. Sleduje tak stopu lupičů s jediným cílem – učinit spravedlnosti zadost. Příběh je vykládán skutečně znamenitě a vzhledem k velikosti našeho studia překvapí i špičková grafika a dabing. Škoda jen, že po zdařilém úvodu už příběh víceméně nepokračuje.
Audiovizál co má říz
Úvodními scénkami však unikátní spojení parádní kreslené grafiky a líbivého audia nekončí. Uměleckým dílem je totiž také prostředí, postavy a nakonec i hudba. Stejně tak hráč narazí na perfektně sedící ozvučení a celkově tak na hráče dýchne kouzlo jedinečné atmosféry. Atmosféry světa, ve kterém je tak nějak příjemné pobývat a hráč se sem rád vrátí. Částečně ostatně můžete atmosféru ochutnat prostřednictvím přiloženého traileru. Pokud bych ale měl říct jedno zbožné přání, pak bych prostředí udělal ještě o kapánek variabilnější.
Old-school koncept v moderním pojetí
Feudal Alloy mi připomněl koncept starších her, kde člověk často běhal po 2D mapě, sbíral nějaké užitečné věci, bojoval s protivníky a často se po mapě vracel na jiná místa, kudy dříve nemohl projít. Občas místo přemýšlení kudy se dostat dál zase narazil na poměrně obtížnou pasáž, kterou musel několikrát opakovat, než se s výkřikem radosti konečně dostal dále.
A zatímco moderní hry na osvědčený model nabízející parádní hratelnost rezignovaly, Feudal Alloy něco podobného znovu předkládá. I zde běháme po dvourozměrné mapě, sbíráme šrot ze zničených nepřátel, bojujeme se soupeři rozmístěných na mapách a cestujeme sem a tam se zamyšlením, jak otevřít ty prokleté dveře a dostat se konečně dále. Někdy musíme zničit napůl skryté dřevěné dveře, abychom objevili další oblast, jindy je třeba probojovat se k vypínači, který nám dveře otevře. Stále však jde o hledání cesty vpřed s nutností zapojit mozek a všímavost.
Bojuj, jde ti o život
Náš neohrožený postup sem tam zkříží nějaký ten robotí padouch. Ti mají předem dané pozice a i když je zničíme, jakmile se vrátíme na dané místo, čekají tam na nás znovu. Toho se dá i využít – stačí najít místo, kde nám rozmístění nepřátel nabízí možnost snadno je zničit a vyzvednout odměny za jejich zabití. Můžete tak na místo chodit opakovaně a vydělávat na tom.
Hra je celkově mírně obtížnější, avšak celkově vzato jsem neměl problém razit si cestu vpřed. Výjimkou jsou o něco obtížnější pasáže jako jsou bossové nebo boj v uzavřené aréně. Takové úseky jsem však bral jako pravou výzvu a bojoval jsem o to více, případně jsem znovu procházel jiné oblasti a vylepšoval si postavu s vidinou budoucího slavného vítězství.
Každý náš útok naše obvody o něco více zahřeje a nemůžeme tak sekat donekonečna, protože po zhruba deseti secích se nám robůtek přehřeje. Na zahřívání však nemá vliv pohyb a skákání, takže se soupeřům obvykle můžeme dočasně vyhýbat a čekat na vychladnutí. I tak ale často dostaneme nějaký ten zásah, což doprovází stylový efekt prasknutí obrazovky a zároveň nám ubyde olej v nádrži (olej zde slouží jako ukazatel zdraví). Naštěstí sem tam najdeme lahvičky s olejem a můžeme svou nádrž opět doplnit. Stejně tak nechybí ani lektvary mrznoucí směsi, které dočasně brání přehřívání.
Při nejhorším zemřeme a objevíme se na posledním místě, které jsme označili za záchytný bod. Všechny získané zbraně, nasbíraný šrot i peníze nám ale zůstanou. To je poměrně elegantní řešení toho, kdy se nemůžeme dostat vpřed, protože nám chybí lepší vybavení, lahvičky s olejem či jiné bonusy. Jednoduše můžeme bojovat co to jde, narodit se a bojovat znovu, zatímco získané věci z boje uplatníme v obchodě. A když jsme konečně připravení, dostaneme se ve hře dále.
Postupovat, neloudat se
Ano, za nasbírané zlaťáky si u obchodníka můžeme koupit lepší zbraň, lepší hlavu, brnění, ruce či nohy. Každý kousek má nejen jiný design, ale především bonusy navíc, jako je třeba větší damage, lepší ochrana před zraněním, zvětšení nádrže na olej (více životů) nebo lepší chlazení. Mnoho vybavení však najdeme také v truhlách rozmístěných po mapě. Některé z nich jsou však ukryté a tak je třeba mít při průzkumu oči na stopkách.
Kromě zlaťáků sbíráme také šrot, díky kterému po čase dosáhneme nové úrovně. Ani zpočátku hry však novou úroveň nečekejte v brzké době a zhruba hodina sbírání je pro další úroveň potřeba. Hlavní ale je, že s povýšením obdržíme skill point, který můžeme utratit v jednom ze tří stromů schopností. Jeden strom se zaměřuje na útok, druhý na obranu a třetí na chlazení. Žádné vyloženě atraktivní skilly zde nejsou a vesměs najdeme jen pasivní vylepšení ve stylu „máte lepší chlazení“. S naším vývojem zároveň narážíme na stále nové nepřátele, takže se síly defacto neustále vyrovnávají.
Proto zřejmě hráči více ocení nalezené čipy, které vloží do svého robota a získají tak nové schopnosti, jako je třeba úskok či blokování. I bez toho si ale budeme muset poradit s mnoha výzvami. Mimo boj jde třeba i oblast skákání, kdy se pod námi například propadá podlaha a pod ní jsou nabroušené ostny.
Co se mi naopak příliš nelíbilo, bylo rozložení ovládání. Kromě šipek pro pohyb totiž sekáme pomocí V, léčíme se pomocí D, inventář otevíráme pomocí A, a tak dále. Člověk si na to zkrátka musí chvíli zvykat a nelze to označit za přímo intuitivní pojetí.
Feudal Alloy nabízí originalitu, kvalitní audiovizuální zpracování, ale především pořádnou hratelnost. Příběh sice mohl dostat více prostoru a ovládání taky není dokonalé, avšak za 14.99 euro dostaneme pořádnou dávku zábavy, podpoříme domácí tvorbu a hlavně si užijeme starý dobrý koncept, který má svůj neopakovatelný říz.
