Far Cry 3

Jaká je definice šílenství? Většina lidí ji pojímá jako opakování stále stejné činnosti s očekáváním jiného výsledku. Tvůrci zabývající se tímto tématem ji však pokaždé vykládají naprosto odlišným způsobem a někteří z nich si ji berou na paškál obzvláště neobvykle. Mezi ně by se mohli suverénně zařadit i vývojáři ze studia Ubisoft Montreal, kteří se do toho pustili po hlavě a vytvořili rovnou celou hru, v níž šílenství nehraje vedlejší roli ani sebemenší náhodou. Naopak by se zde dalo považovat za to nejdůležitější, s čím se po celou dobu hraní setkáte. Stačí však šílenství jako jediné téma, s nímž se má titul v úmyslu objevit, nebo by měli tvůrci zamířit do hlubších sfér lidského myšlení a nabídnout hráčům více než jen nejprapodivnější příběh a charaktery, jaké si dokážete představit? Pojďme se o tom přesvědčit v dnešní recenzi Far Cry 3.

 

Ačkoli jsme již Ubisoft ve spojitost s touto hrou uvedli, za úplným startem série v žádném případě nestojí. Úplně první idea se totiž zrodila v hlavě jednoho z vývojářů studia Crytek, které současně přivedlo na svět vůbec první Far Cry. Následně však předalo otěže nad sérií Ubisoftu, který první díl vydával, a ten se o ni postaral s tím, že na svět přivedl druhý díl. Ačkoli by to mohlo znít jako šťastný konec, Far Cry 2 bohužel kritikou příliš vřele přijato nebylo a Ubisoft se proto musel zkusit poohlédnout po jiném směru, jakým tuto sérii vést dále. S tím však měl zkušeností díky výborným sériím jako Assassin’s Creed či Splinter Cell dost, a tak se před nás už skrze třetí díl postavil do posledního pixelu originální titul, jehož kvality však teprve musíme prověřit. Má ale vůbec nějaké, nebo bylo celé toto honění za znovuobnovením slávy pouhou přehlédnutelnou fikcí?

 

 

Ve hře se dostáváme do role Jasona Bordyho, zbohatlého mladíka, který se rozhodl vyjet si směrem k Pacifickému oceánu na prázdniny spolu se svými přáteli. Jak se však brzy ukáže, proplétat se pod nohama pirátů není zrovna ten nejlepší z možných nápadů. Během užívání si tropů se totiž přátelé rozdělí a právě to je signálem pro piráty v čele s Vaasem, aby je zajali a začali z jejich o nic méně bohatých rodičů tlačit pořádné peníze. Vše se jim však zcela na výbornou nepovede a Jasonovi se podaří utéci. Jeho bratr nicméně na útěku zemře a Jason se musí oklepat s tím, že jsou vaši přátelé stále drženi jako rukojmí, takže byste se je měli v každém případě pokusit osvobodit. Jako správní hrdinové tak učiníte a i díky tomu se spouští sled rozmanitých událostí, na jejichž konci může čekat cokoli. Stojí však za to to odhalit?

 

 

Jason Brody se jako nejklasičtější z obvykle používaných charakterů rozhodně nejeví. Jeho hlavní předností i zálibou dohromady jsou peníze a užívání si nevázaného života, který se však spolu s příhodou, do níž je zapleten Vaas i se svými piráty, omezí na naprosté minimum. Zatímco v jiných hrách se obvykle do svého hrdiny zamilujete a budete s ním chtít strávit poslední chvilky jeho i vašeho života, v tomto případě to rozhodně neplatí. Jason je nesympatický a jak budete postupovat hrou, začne se vám možná zdát vyloženě nepříjemný a nebudete s ním chtít mít cokoli dočinění. Pro nejednoho zarytého fanouška precizní tvorby charakterů se tak může jednat o jasný signál k odmítnutí Far Cry 3 a přesunutí se ke hrám mnohem působivějším po této herní stránce. Možná by to ale byla chyba, protože postavy nejsou tím jediným, co si hra bere na zádech s sebou.

 

 

Zaručeně největší předností hry je otevřený svět plný možností, který se u podobného typu her vidí jen výjimečně. Důvodů k tomu mívají autoři spoustu, nicméně když už se skutečně odhodlají pro svět bez překážek, musejí tomu podřídit naprosto vše. Ubisoft se v tomto směru trefil do černého a od prvního momentu budete pociťovat důvody, proč se autoři rozhodli jít touto cestou a plně si toho i budete užívat. Velkou zásluhu na tom celém má vytvoření obrovského ostrova, jehož využití by bez hromad možností zůstalo sotva na půli cesty. Proto se rádi porozhlédnete kolem a vyrazíte dobít jeden z mnoha vysílačů, který vám následně dodá podklady potřebné pro plné zorientování se na herní mapě. Jak se k němu dostanete, co během toho vykonáte a jak moc si to užijete, to už je jenom na vás.

 

 

Dalším výrazným prvkem, který bývá opěvován především u RPG, jsou vedlejší úkoly, jichž si zde užijete skutečně naplno. To, že vás budou velice často odlákávat směrem od hlavní příběhové linie, by se jako výtka brát nemělo, nicméně to, nakolik repetitivní a nezáživné jsou, už ničím neodůvodníte, ani kdybyste se o to snažili sebevíc. Téměř pravidelně je dostáváte při dobytí některého z nepřátelských táborů a osvobození tamějších domorodců. Vždy se však bude jednat o to samé v lehounce pozměněném balení a ani jednou za celou hru se vám nedostane vedlejšího úkolu, do kterého byste ponořili a zjistili díky němu něco navíc o herním světě a o příbězích, které se odehrávají všude kolem vás. Nenajdete žádná košatá vyprávění ani psychologické poučky, musíte se prostě vydat tam, splnit to a vrátit se pro odměnu. Nic víc, nic míň.

 

 

Ještě před splněním svého prvního vedlejšáku ale bude třeba procvičit se v přežívání v divočině skýtající miliony typů nebezpečí, která v mnoha případech mohou znamenat vaši okamžitou smrt. Lov a zabíjení zde nehrají druhé housle a precizní naučení se všeho je naprostým základem. Obzvláště neposlušní hadi, tygři a medvědi dokáží s vaší tváří udělat své a plastické operace jsou až příliš drahé na to, aby vám je váš tatík poslušně zaplatil. Není tedy od věci mít vždy připravenou pistoli či alespoň nůž, neboť v opačném případě brzy nastane chvíle, kdy už okolní zvěř nebude mít do čeho kousnout a v tom momentě se před nimi zjevíte vy jako slastně vypadající pečínka, která jakoby právě spadla z nebe. Obvykle sice bude stačit vymačkat několik tlačítek a vesele odkráčíte dále, ale co když zrovna budete v ruce držet mobil a zapomenete jít ve hře do menu? Podobné zásady přežití je třeba naprosto precizně ovládnout, protože jinak budete mrtví než byste řekli „švec.“

 

 

Když se vám každopádně přežít podaří, čeká vás bohatá odměna v podobě zvířecího masa, kůže i dalších surovin, jež jsou základem pro tvoření předmětů usnadňujících váš život na ostrově. Konkrétně můžete získat třeba kožich buvola a udělat si z něj následně nový batoh, který zvětší váš prostor v inventáři. Případně se vám může hodit peněženka či nový opasek, s čímž však hra ani zdaleka nekončí. Crafting je do jisté míry obohacen i o práci s rostlinami, pomocí nichž tvoříte léky, bez kterých by se vaše postava ve zdejším nepřejícném světě příliš dlouho neobešla. Jejich využití se však dá nalézt i při vedlejších úkolech, kdy vám určité postavy zadávají nejklasičtější z možných typů úkolů, a to konkrétně „přines tolik a tolik tohoto a tohoto.“ Ani základní příběhová linie, přestože její zajímavost samozřejmě stoupá do úplně jiných výšin, však není zcela bez chyb a obzvláště její skriptovanost doslova bije do očí a nechce se vám s ní kvůli tomu příliš zaobírat, jakkoli se může jednat o příjemné zpestření hraní.

 

 

Plnění veškerých úkolů vám každopádně výrazně pomůže při získávání zkušenostních prvků k dosahování dalších levelů. Ty zde fungují na principu rozdělení několika zkušenostních bodů do jednoho ze tří stromů schopností, které se svým zaměřením sice nijak výrazně nemění, nicméně musíte počítat s tím, že každý se časem odrazí od jiných bodů a i nad tím je nutné při přerozdělování bodů uvažovat. Schopnosti obsahují podobné kousky jako je rychlejší regenerace života, přesnější střílení od boku, útoky ze střechy ala Assassin’s Creed či speciální kousky s nožem, po nichž by nepřátele ani jejich vlastní máma nepoznala. Některé z možných schopností jsou dokonce přímo věnovány stealth postupu, což zde ale znamená skutečnou výzvu. Vybrat si samozřejmě můžete, to vám nikdo nebere, každopádně až se vám pak nebude dařit, na hru to pak nesvádějte.

 

 

Ani klasické přestřelky nicméně ve Far Cry 3 nejsou jistou výhrou. Umělá inteligence nepřátel totiž udělá své a díky jejich krytí a postupnému přebíhání mezi roklinkami, v níž by se mohli ukrýt, mnohdy nebudete tušit, která bije. Při pokusu o výměnu zbraně za záložní se před vás zároveň vytasí téměř neřešitelný problém, neboť zdejší pokusy z této oblasti nepatří k nejúspěšnějším a je třeba si plně pohrát s nastavením, než se vám to alespoň jednou povede. Když už vám právě jeden z problémů typu dojití nábojů na hlavní zbrani přeroste přes hlavu a vy zemřete, nastane pro hru typická frustrace z nedostatku ukládacích pozic, jež znamenají, že častokrát opakujete právě rozjetou misi dokola a dokola. V ten moment vás i nejednou začnou štvát neustále vyskakující tutoriálové rady, a to i v momentě, kdy už jste dávno ve hře a užíváte si otevřeného světa plného zábavy i nebezpečí.

 

 

Ten se sice mnohdy projeví jako mnohem méně otevřený, než se vám zpočátku zdálo, ačkoli své kouzlo díky překrásnému prostředí ostrova nepostrádá. Občas vás hra jednoduše donutí protivníka zabít nožem a jinak to ani sebemenší náhodou nejde, protože byste tím pokazili následující sled událostí vedoucí k vašemu užaslému výrazu. Hru si vzal pod křídla engine Dunia, díky čemuž ji rozběhnete téměř na všem a přesto vypadá na silnějších strojích skvěle. To bohužel neznamená, že by na vás nečekala armáda problémů s texturami a jejich rozmazáváním, které jsou zde na denním pořádku, jakkoli rádi byste se jim vyhnuli. Audio stránka se naštěstí neztratí a skvělý soundtrack i dabing následně nakopne kompletní český překlad s několika chybami, jež se mu ale dají v každém případě odpustit.

 

 

Jak si tak budete létat nad ostrovem se svým rogalem, zjistíte, že tvůrci udělali dobře, že se spustili z trendu druhého dílu a vytvořili si „své vlastní pokračování“ Far Cry, které potěší každého hráče kvalitních FPS s otevřeným světem. Tento kousek se v herním světě rozhodně neztratí a zaručeně se objeví minimálně v několika nominacích na titul roku. Největším důvodem k nim bude zřejmě otevřený svět překrásného tropického ostrova, který vám však ani náhodou není bez chyb. Hra trpí pod náporem nezáživných vedlejších úkolů a mnoha chybami, jež vás budou při vaší výpravě provázet a zároveň neuvěřitelně frustrovat. Některá z mínusů naštěstí českým fandům vynahradí ucelený překlad, na nějž v současnosti narazit může být hotovým zázrakem. Hře s chutí udělujeme krásných 85 %, protože si je zaslouží a my s chutí budeme vyhlížet další obsah, který tvůrci do Far Cry 3 postupem času přidají.