Fallout 3

Herní série Fallout je mnohými považována za legendu. Syrové apokalyptické RPG, které proslulo značnou rozlehlostí, nekomfortností, typickým drsným humorem a především skvělou hratelností. Každý opravdový fanoušek RPG prostě tuhle hru musel milovat. Jenže čas běží a už je to dlouhých 10 let, co se Fallout 2 objevil na našich monitorech. Proto si dovolíme odbočku. Možná jste mladšího data narození a v době vydání hry jste ještě tahali kačera po dvorku. Možná dostanete po přečtení dnešní recenze či dohrání třetího dílu chuť vyzkoušet ty předchozí. Možnost tu stále je díky portálu GOG.com, který upravuje staré pecky, aby fungovaly i na nových operačních systémech včetně Windows Vista a to za v podstatě směšné částky. Ale rychle zpět do přítomnosti. Před námi leží poslední díl série a to dokonce v české verzi. Má smysl ji srovnávat s díly dřívějšími? Po tolika letech, kdy je naprosto jasné, že Fallout 3 prostě musí být jiný? Graficky, hratelně. A co atmosféra? Ano, ta by mohla zůstat podobná. Jenže většinu hráčů nezajímá, co bylo před třemi roky, natož před deseti. Je zajímá, bude mě tohle bavit, i když o Falloutu nic nevím? Dosahuje to úrovně a kvality dnešních her? Přečtěte si tedy, co si o Falloutu 3 po desítkách odehraných hodin myslíme, jak nás zaujal, co se nám na něm líbilo či nelíbilo a zda tedy bude bavit právě vás.

   

Vše začíná v protiatomovém bunkru Vault 101, někdy kolem roku 2277. Jeho obyvatelé jsou přesvědčeni, že svět venku je naprosto nehostinný, mrtvý, smrtonosný. Že jedině oni jsou ve svém úkrytu v bezpečí, tudíž nesmějí jeho bezpečné stěny nikdy opustit. Na všechno dohlíží Správce, který jak už to tak bývá si nenápadně buduje takovou malou diktaturu. A do toho se narodíte vy. Ano přátelé je to tak, cesta hrou započne vaším porodem, kde si můžete dokonce sami zvolit, zda z vás bude chlapeček, holčička nebo hezká chobotnička… ach, tak chobotnička tedy ne, dneska nám infantilní vtípek evidentně nespolknete. Na výběr jsou tedy opravdu jen dva humanoidní charaktery, po jejichž zvolení si hned můžete přiřadit i jméno. Vše pokračuje do období, kdy je vám pět let a naučíte se prvním krůčkům a necháte se pochválit od svého tatínka, jaký že se mu povedl šikovný potomek. Tak to pokračuje k desátým narozeninám, kdy je pro vás dokonce uspořádána narozeninová párty, s dortem a prvními rozhovory. Další mezník je u narozenin šestnáctých, kdy na vás čeká učebna, několikaminutový test, který určí vaše příští významné vlastnosti. Další mezník…

Jak už jste jistě pochopili, Fallout 3 je tzv. pomalá hra. Úvodní sekvence v bunkru, která je v podstatě tutoriálem a seznamuje vás se všemi aspekty hry, vám v poklidném tempu zabere něco kolem dvou hodin. To je doba, kdy se většina novodobých her láme do druhé poloviny a nabírá sílu do závěrečného finiše. Neberte to ovšem v souvislosti s Fallout 3 jako výtku. Jste tak alespoň důkladně vtaženi do děje, naučíte se postavu ovládat, používat první zbraně a nebudete tak alespoň při vstupu do Pustiny příliš dlouho tápat. Ano, na konci této úvodní sekvence se totiž v podstatě všechno zvrtne, váš milovaný otec opustit Vault 101, vy absolutně netušíte proč a pátrání začíná. Před samotným exodem na povrch máte ještě poslední možnost všechno změnit. To mě trochu překvapilo, protože je možná dokonce i záměna mužské a ženské postavy, opět si můžete do nejmenších detailů vymodelovat svou tvář atd. Sice to trochu naruší koncept celého začátku, kdy se dokonale vcítíte do své postavy, ale pořád lepší takovýto ústupek, než muset znova opakovat celou úvodní kapitolu, která by pro vás v této fázi již byla zcela nadbytečná.

   

Po opuštění teplého příbytku vás přivítá chladná Pustina. Prostředí je vymodelováno téměř dokonale a pocit nezmaru a totální zkázy na vás dýchá z každého kamínku. Vaším prvním hlavním úkolem je pochopitelně zjistit, co to vlastně donutilo vašeho otce opustit stojedničku, kam a proč směřovaly jeho kroky. Hra vám ovšem ve vašem konání dává absolutní volnost. Opravdu se můžete prostě jen začít volně potulovat po okolí a prozkoumávat ho. To vás v prvních fázích stejně čeká, protože hra vás nevodí úplně za ručičku a spoustu činností nechává jen na vaší libovůli. Samozřejmě nějakého směrovače, který vás navede k dalšímu podstatnému místu, kde se zásadním způsobem pohnete v ději dál se taky dočkáte, ale jeho zpracování rozhodně není dokonalé. Předpokládám, že to je dokonce úmysl, a že autoři schválně chtěli, abyste neťapali slepě po mapě k dalšímu automaticky a napevno označenému bodu, ale sami se aktivně zapojili do prozkoumávání rozsáhlého území. Ono vám ani nic jiného nezbude, pokud si hru chcete pořádně užít, což by měl být důvod, proč ji taky hrajete, že. V podstatě na každém kroku je na vás něco připraveno. Každá akce navíc může pomoci vylepšit vaši postavu. Co když v té další místnosti bude třeba kniha, která vás naučí nějakou speciální vlastnost? Průzkum rozsáhlého okolí vás i tak nudit nebude. A když už vás to opravdu bude přestávat bavit, stačí zabrousit do mapy, podívat se na místo dalšího úkolu a o zábavu máte opět postaráno. To se pak třeba dostanete z Pustiny do hustě zabydleného města, kde nebudete vědět kam dřív skočit a s kým dřív prohodit řeč.

   

Když jste ve hře, snažíte se být ti hodní nebo ti zlí? Fallout 3 vám dá šanci si zvolenou povahu užít opravdu náležitě. Chcete být svině? Ale totálně zkažená svině, se kterou by si nepodal ruku ani Jack Rozparovač? Ve Fallout 3 se vám to může splnit. Už od prvních fází hry můžete být hodně ostří, drzí a nebezpeční. Samozřejmě máte pořád možnost, i když se budete naopak chovat jako ztělesnění Ježíše Krista, se zachovat špatně, zabít někoho opravdu nevinného nebo alespoň ukrást něco cenného. Hra vás se špatnou a dobrou stránkou konfrontuje v podstatě neustále. Co třeba slíbit šerifovi, že se určitě postaráte o deaktivaci nevybuchlé atomové bomby, ale přitom už v temné mysli střádáte myšlenku, jak tuto situaci využít pro svoje obohacení. A co když pak dostanete nabídku za slušný obnos tuhle A-bombu prostě odpálit a s tím zahubit i několik desítek obyvatel, které žijí v okolí? Uděláte to? Zachováte se správně? Jak to ovlivní vaše další působení ve hře? Co když váš otec je někde nablízku? Jak vidíte hrát jako bastard taky nebude úplně snadné.

   

Proto, abyste měli dokonalý přehled o dění, o stavu vašich zkušeností, vybavení, zbraní atd. máte k dispozici zařízení zvané Pip-Boy 3000, což je ve skutečnosti počítač, který máte navlečený na levém předloktí. Dá se říct, že jeho pomocí ovládáte v podstatě všechno a je vaším základním a nepostradatelným pomocníkem. Měníte pomocí něj zbraně, šatstvo, vybavení, máte přehled o vašich dovednostech, předmětech a možnostech jejich použití, vidíte tam i mapu, statistiky atd. atd. Chvilku vám asi bude trvat, než se v jeho používání budete dokonale orientovat, ale po pár hodinách už budete moci dělat většinu věcí poslepu. Vzhledem k tomu, že zbraně, ale i oblečení a další vybavení se opotřebovávají a postupem času se snižuje jejich účinnost, můžete si je sami opravovat. K tomu potřebujete další kousek stejného typu, takže abyste si mohli opravit třeba pistoli, která už skoro dosluhuje, stačí najít zbraň stejného typu a pomocí těch dvou si sami smontujete jeden téměř dokonalý kousek. Zbroj si také můžete dát opravit u obchodníků, to už vás ovšem bude něco stát.

   

Platidlem ve hře nejsou peníze, i když i ty se tam dají najít. Zátky, především od Nuka-Coly jsou tím, co vám pomůže snadněji snášet útrapy. Koupit si za ně jde skoro vše a na obchodníka narazíte celkem často. Proto se i vyplatí sbírat v podstatě všechno, na co vám ve hře padne zrak, protože většina obchodníků to od vás velmi ráda odkoupí. Ze začátku máte tendenci některé předměty přehlížet, co s takovou prázdnou flaškou, ale rychle přijdete na to, že všechno může mít nějakou, i když třeba minimální cenu. Při obchodech většinou funguje i tzv. výměna zboží, tedy vy obchodníkovi prodáte kupu drobností, které vám jsou v reálném použití stejně k ničemu a na oplátku si vyberete třeba protiatomový oblek či další nezbytné potřebnosti života. Za zátky si můžete koupit nejen zboží, ale i velmi důležité informace nebo si třeba pořídit ubytování v motelu s přítulnou obyvatelkou jako bonus, což vám kromě zábavy přinese i nějaké plusové bodíky k vašemu zdraví. Variantám se meze nekladou a mnohdy budete mile překvapeni, co všechno je pro vás nachystáno. Někdy nezbude nic jiného, než se k nějaké věci či osobě dostat násilím. Pak vám přijde vhod trocha šikovnosti a třeba se můžete pokusit otevřít zámek do budovy nebo trezoru pomocí vlásenky a šroubováku. To jaký druh zámku můžete otevřít opět závisí na vašich získaných zkušenostech. Hned za rohem zase přijdete na to, že vám chybí zkušenosti ve vědě a na tu nálož, co potřebujete nutně odstranit prostě nemáte. 

   

Po čase tak přijdete na to, že zkušenostních bodů máte v podstatě pořád nedostatek a sakra se budete muset rozmýšlet, kam je investujete. Je v podstatě nemožné, abyste se vymodelovali na nadboha, který bude dokonale ovládat naprosto všechno. Zkrátka si budete muset vybrat nějakou konkrétní oblast činností a tu si postupně rozšiřovat. Je samozřejmě pouze na vás, zda dáte přednost řečnění a vědě a naučíte se hackovat počítače nebo nastoupíte cestu kruté síly a všechno investujete do ovládaní zbraní a tělesné výdrže. Pak se ovšem musíte při plnění úkolů na tyto vlastnosti spoléhat, to dá rozum. Stejně tak přijdete na řadu situací, kdy by se vám hodilo mít zkušenosti úplně někde jinde, čímž byste snadněji vyřešili probíhající úkol. Jedné věci se rozhodně nevyhnete a to soubojům. Někteří nepřátelé jsou totiž značně agresivní a zaútočí na vás v podstatě bez rozmyslu, do toho samozřejmě nepočítáme různý zmutovaný hmyz velikosti obtloustlého telete, který na vás útočí tak nějak automaticky. Zvláště finální bossové jsou někdy pořádně tuzí a protože nábojů nebudete mít snad nikdy dostatek, vždy je potřeba u soubojů přemýšlet a taktizovat. K tomu vám slouží soubojový systém skrývající se pod tajemnou značkou VATS. Nejde o nic jiného, než že se čas v podstatě zastaví a systém vám nepřítele oskenuje a pomůže v rozhodování, jak útok provést. Místo abyste do někoho pálili hlava nehlava, je jednodušší naplánovat nejdříve třeba útok na ruce, tím ho pořádně oslabit, zbavit zbraně a pak teprve ranou do hlavy i zneškodnit. Celou naplánovanou akci si pak můžete hezky ve zpomaleném efektním detailu i vychutnat.

Po grafické stránce považuji Fallout 3 za velmi povedený. Hra dokáže navodit stísněný pocit a prostředí je zkrátka na první pohled úchvatné. Zvláště některá místa jsou velmi svébytná a doslova na vás dýchnou neopakovatelnou atmosférou. Hra není nijak výrazně náročná na hardware, a i když v některých místech klesal počet snímků k hranici 30 za vteřinu, nebylo to nijak problematické, tedy omezující v hraní. Po většinu herní doby se naopak počet snímků pohyboval kolem hodnoty 50-80, to vše na high nastavení. I zvuk se povedl a co je potřeba zvláště vyzdvihnout je velmi povedený dabing. V podstatě jsem nenarazil na postavu, která by nebyla namluvena a to jich mohly být i stovky. Postavy pak dýchají vlastním životem, dokáží v mluvě projevit emoce, prostě paráda. Pochválit musím i český titulkový překlad, který se týká i textur a neztratíte se tedy, ani když nevládnete anglicky. Sem tam jsem sice narazil na nějaký překlep, ale nejednalo se o nic fatálního. Překlad se pak nebojí ani ostřejších, či vulgárních výrazů.

   

Dnešní obsáhlejší recenzi máme úspěšně za sebou. O Fallout 3 by se daly napsat stohy textu, hra je totiž nesmírně komplexní a variabilní. Pochopitelně, že nějaké drobné chybky se taky najdou, především v souvislosti s NPC postavami. Celkově ovšem máme co dočinění s nejlepším RPG za poslední roky a pokud máte právě tenhle žánr rádi, rozhodně by vás hra neměla minout. Nabídnout kvalitní herní zážitek ovšem může i ostatním hráčům a díky kvalitnímu českému překladu textu se do něm mohou naplno ponořit i ti, kteří dobře nevládnou cizím jazykem. Musíte si ovšem připravit opravdu spoustu času, protože dohrát hru při plnění vedlejších úkolů vám určitě zabere více než 30 hodin. Suma sumárum se dnes ručička kvalitometru zastavila na hodnotě 95%