Fallen Lords: Condemnation

Je tomu už několik měsíců, co jsem měl možnost otestovat demoverzi této hry. Ta byla celá ve španělštině a v pozitivním světle se rozhodně neukázala. Mizivá hratelnost, chyby v grafice, nulová umělá inteligence. Proto jsem byl docela zvědav, jak španělský tým Novarama, který má toto dílko na svědomí zapracoval a jaká vylepšení pro nás přichystal. Co myslíte bude to překvapení příjemné nebo ne?

Kdysi dávno, v jednom tajemném světě, stály proti sobě tři znepřátelené strany. Světlí rytíři, bojující na straně dobra a snažící se za každou cenu zbavit svět té pekelné verbeže. Proti nim stojí síly temnot, mající plnou podporu pekla. Chodí po světe s cílem zabít a zničit vše živé. Stranou od obou pak jsou démoni. Ve hře je možné hrát tři oddělené kampaně za každou stranu zvlášť a to libovolně – pro spuštění kampaně za jinou stranu není nutné úspěšně dohrát tu předchozí.

Nudný děj
Byl jsem hodně natěšen, co že to pro nás autoři vlastně nachystali. Za každou stranu jde hrát deset samostatných levelů, celkem již je tedy třicet. Vzhledem k tomu, že všechny kampaně jdou spustit nezávisle, je na začátku každé z nich v podstatě stejný trénink, kde se učíme takové věci jako bojovat, střílet z luku, běhat (!!) atd. Většina těchto úkolů je zpracována nezáživně a po celou dobu jsem se skrytě modlil, aby už byl konec a já vyrazil za dobrodružstvím. V podstatě jsou tak všechny první dva až tři levely věnovány této nudné činnosti, což mi rozum moc nebral a autorům zřejmě docházely nápady hned na začátku. No co, překousl jsem to a jdu konečně do pořádné bitvy. Šaman nám přikázal jet s bojovníky zachránit nějaká malá stvoření s křidélky. Jedu několik okamžiků monotónní krajinou a konečně se v dálce objevuje skupinka andělíčků a hned u nich stojí nehybně několik démónů. Je mi podezřelé proč nic nedělají, asi nějaká léčka! Opatrně se blížím ke skupině a v tom ve vzdálenosti několik desítek metrů příšery ožijí a začnou naše milé chráněnce masakrovat.

A takto nezáživně a nudně proplouváme celou hrou. Jednotlivé úkoly se od sebe moc neliší. Většinou někam chvíli jedeme nebo běžíme monotónní krajinou, vymlátíme partičku nepřátel a vracíme se zpět k dalšímu úkolu. Později se připleteme i do velkých bitev, ale ty jako jednotlivec nemáme moc šancí ovlivnit a tak se snažíme zranit pár nepřátel a čekat, jak to vlastně dopadne. Bojovat jde buďto v tváří v tvář, jízdmo na různých obludách, nebo na dálku lukem. Nějaká složitá komba nebo možnost získání nových bojových triků bychom tu hledali marně. Při jízdě nejde s ovládaným zvířetem couvat, což mě v některých případech přivádělo téměř k zoufalství.

Obrovská sbírka bugů
Bugy kam se podíváš. Jiné přirovnání snad ani nejde použít. Musel bych dlouho přemýšlet, abych si vzpomněl na další hru, ve které bylo tolik chyb. Dostanete od někoho úkol, po jeho splnění jdete kolem zadavatele a zkusíte, jestli pro vás nemá ještě něco dalšího. Ale ouha, on vám dá ten stejný úkol znovu, i když už ho máte splněný. V mnoha případech jsou postavy jdou obcházet jen jedním konkrétním místem, i když je vedle spousta místa. Prolínání postavy do zdí nebo předmětů je vidět na každém kroku. Případů, kdy se někdo zasekne o strom, ve zdi apod. jsem viděl tolik, že ani nedokážu odhadnout v kolika desítkách případů to bylo. Tato hra přímo křičí po důkladném betatestu a dokonce se obávám, že ani žádný neproběhl.

Nešikovná kamera
Další téměř neuvěřitelnou záležitostí je neskutečně hloupá kamera. Ta má potřebu hlavně v těch největších bojích uskakovat o několik desítek stupňů do stran, takže v tu ránu nevíte kde to vlastně jste a na kterou stranu máte bojovat. Na to, že by kamera brala ohled na pevné objekty, jako jsou třeba stromy, aby jste viděli kam to vůbec jedete, hned zapomeňte. Občas jsem musel divoce kroutit myší, abych vůbec našel nějaký použitelný pohled. Další nelibou záležitostí je vyjíždění kamery několik metrů nad vás při střílení z luku. V praxi to vypadá tak, že kdykoli zamíříte, vyjede kamera rychle nad vás, zřejmě aby jste měli větší přehled. Jenže po vypuštění šípu se hned vrací zase dolů. Jistě si dokážete představit tu houpačku, když máte vystřílet třeba deset protivníků. Neskutečně otravné.

Grafika
Už nějakou chvilku sedím a přemýšlím, jak to napsat jemně. Ale po dlouhém přemlouvání jsem zase chvilku hrál a ztrácím chuť na servítky. Grafika je vyloženě hnusná. A toto slovo ještě přesně nevystihuje její pravou podstatu. Příšerná a odporně hnusná. To je to pravé pojmenování. Působilo mi muka ploužit se fádní a nic neříkající krajinou a raději jsem někdy přivíral oči, protože podobnou šílenost už jsem dlouho neviděl. Faktem je, že v pozdějších levelech se úroveň grafiky o něco zlepší, je vidět že čím déle vývojáři pracovali, tím lépe si se zobrazením prostředí dokázali poradit. Chyby jsou opět všudypřítomné, hráč má přístup i do míst, kde nemá co dělat. Rozlišení textur v kaňonech je tak neskutečně malé, že jsem nejdřív přemýšlel, proč tam vlastně jsou ty obrovské čtverce. Až po okamžiku mi došlo, že to nebyl úmysl, ale prostě jen malá textura roztažená na velkou vzdálenost. V souvislosti z touto skutečností je pak šokující zjištění, že hra je dost náročná (vzhledem k tomu jak vypadá). Na svém stroji s Athlonem 3000+, 1GB ram, Radeonem X850XT-250 jsem měl jen kolem 80-90FPS. Jen pro představu – v CoD2, který vypadá o několik řádů lépe, mám při maximálním nastavení kolem 200FPS.

Hodnocení
Dám vám jednu dobrou radu, od Fallen Lords: Condemnation dejte raději ruce pryč. Jde sice o budgetový titul za sníženou cenu, ale běžnému hráči nedokáže nic nabídnout. Mizerná grafika, nulová umělá inteligence, nešikovná kamera, hratelnost na bodu mrazu. S tímto španělští vývojáři díru do světa rozhodně neudělají. Doufejme, že pokud se pustí do dalšího projektu, dopadne o mnoho lépe, než tenhle herní „potrat“.
Hodnocení: 30%