Když se v hlavě vývojářů usídlil nápad vytvořit Everspace, chyběla pro zahájení vývoje jedna důležitá ingredience – peníze. Svou vizi tak ukázali světu na serveru KickStarter s žádostí na vybrání necelých 6 000 000 Kč. Ačkoliv vůbec nejde o malou částku a leckdo by mohl mít pochybnosti, díky téměř 11 tisícům uživatelů se nakonec vybralo jen těžko uvěřitelných 11 000 000 Kč. ROCKFISH Games tak s přehledem mohl zahájit vývoj své vůbec první hry. Stránku hry na KickStarteru najdete tady.
Hned ze začátku je třeba napsat, že v Everspace má každý hráč svůj vlastní vesmír. Ačkoliv vesmírná hra tak trochu svádí k tomu potkávat v meziplanetárním prostoru kamarády i neznámé piloty, titul je čistě pro jednoho hráče. Má to však i svá pozitiva. Za prvé člověk může hrát dle vlastního tempa a žádní šílenci, kteří hru hrají po dlouhé měsíce 10 hodin denně, ho nezničí mrknutím oka. Co je však důležitější, u hry pro jednoho hráče není žádný problém vytvořit pořádnou příběhovou linii.
A tak se vloudíme do kůže chlápka jménem … Počkejte, naše hlavní postava své jméno i vše ostatní vlastně zcela zapomněla. Víme jen to, že jsme byli zajati a podařilo se nám utéci. Lidé z naší minulosti na nás však rozhodně nezapoměli. A tak občas potkáme někoho, kdo nás zná a třeba si s námi chce i rovnou vyřídit účty. Sice mu slušně sdělíme, že si nás s někým asi plete, protože jej neznáme, avšak náš starý známý to bere pouze jako výmluvu a snahu vyhnout se spravedlnosti. Osobně jsem byl nadšen, že onoho protivníka porazím, zajmu a tím získám další informace. To by však nesměl mít zařízení umožňující okamžitý skok do hyperprostoru. Začnete-li vyhrávat, je najednou fuč. Badání tak může pokračovat.
Naštěstí nejsme sami tak docela. Společnost nám totiž dělá umělá inteligence, která je součástí vesmírné lodě. Ta využívá naší amnézie k tomu, aby nám vylíčila všechny podstatné instrukce o vesmíru, jeho frakcích, podivných úkazech, ale i dalších aspektech hry. Hra je rodělená do menších vesmírných území, mezi nimiž postupně skáčeme. Objevíme se tedy v prvním z nich, obhlídneme terén a jakmile chceme jít dále, skočíme jednoduše do hyperprostorového okna a fíha, jsme v další oblasti. Po několika oblastech je třeba využít speciální zařízení, které nás pošle do jiného sektoru. Každý sektor je tedy složen z několika vesmírných oblastí. Při každém skoku do dalšího sektoru si navíc vybavíme další vzpomínku, takže se postupně rozpomínáme na minulé událost. Budeme-li ale ohledně zápletky zcela upřímní, jde vyloženě o klišé.
Ačkoliv příběh nepatří k nejzajímavějším, u vesmírné RPG akce bychom jej mohli chápat alespoň jako příjemný doplněk. To by tu však nesměl být jeden pořádný problém – smrt. Po každém uhynutí totiž začínáme od úplného začátku a přestože jdou videa přeskočit, už jen jejich neustále zjevování je trochu otravné. Tím se dostáváme k velmi netradičnímu (či inovativnímu) systému pasivních schopností. Získané kredity v dané hře totiž po úmrtí můžeme utratit za nejrůznější vylepšení lodi následující (jde o tzv. perky). Případně si lze rovnou koupit loď jinou, se kterou příště budeme začínat. Dále jde vylepšit i účinnost našich zbraní, štítu, senzorů, zvýšit šanci na lepší loot a tak dále. Počet možností, kam kredity investovat, hráče zajisté potěší. Vylepšováním hra zajišťuje lepší podmínky pro příští hru a zvyšuje šanci, že se dostaneme dále.
Kromě kreditů v průběhu hry také získáváme různé předměty, například zbraně. Primární zbraně dokáží střílet jako kulomet, posílat smrtící paprsky na velké vzdálenosti nebo střílet smršť ran na krátkou vzdálenost (připomíná brokovnici). Většina zbraní má jinou účinnost vůči štítům a klasickému fyzickému trupu soupeře. Často tak jednou zbraní zničíme štít, vyměníme zbraň a teprve pak zaútočíme na trup lodi. Pro zpestření existují také sekundární zbraně, což je nejčastěji řízená raketa. Zatímco primární zbraně čerpají energii, která se automaticky dobíjí, rakety energii nepotřebují, zato však mají omezenou munici. Další munici si ale můžeme vlastnoručně vycraftit. Stejně tak můžeme vylepšovat stávající zbraně nebo loď rovnou opravit. Stačí mít potřebné materiály, které tak neustále těžíme či získáváme z mrtvých soupeřů.
Zatímco trup lodi může být poškozen a my jsme relativně v pohodě kvůli obnovujícímu se štítu (pokud nejsme proti přesile a zdárně se vyhýbáme přicházejícím útokům), poškozené lodní systémy nepočkají. Nepřátelská palba nám tedy kromě poškození trupu může poničit i celou řadu veledůležitých systémů. Lusknutím prstu jde přijít třeba o senzory, takže nám hra již nevyznačuje nic důležitého kolem. Příště zase ztratíme funkčnost sekundární zbraně. Pokud přijdeme i o podporu života, máme jen omezený čas na opravu, alespoň pokud chceme přežít. Zřejmě vůbec nejhorší je přijít o již zmíněné senzory, protože najednou pořádně nevidíme, které lodě jsou nepřátelské (pokud třeba střílí spojenci proti soupeřům) a hra nám nevyznačí ani loot či možnosti těžení. Chybí nám tak materiál na opravu senzorů a kvůli absenci senzorů zase nevíme, kde je materiál… vykutálená situace.
Ačkoliv má člověk zpočátku dojem, že Everspace toho celkově nabízí hodně, až příliš brzy se začnou mechanismy opakovat. V každé nové lokalitě prostě jen postřílíme soupeře, najdeme zásoby a skočíme na další místo. Příliš lákavé nejsou ani velké lodě nabízející obchodování. Většinou totiž nemají nic zajímavého k prodeji, nic po čem bychom vysloveně toužili. Trochu matoucí je i neustálé označování kontejnerů na lodích spojenců. Ano, sice je můžeme vyloupit, avšak tím proti sobě pravděpodobně na nějakou dobu pošleme všechny jednotky této koalice, takže dočasně přijdeme o hlavního spojence. Většinou tak nemá cenu riskovat a zobrazování těchto beden na mapě hráče spíše plete.
Everspace se od konkurence liší prvotřídní grafikou. Vesmír v titulu hraje všemi barvami a světelné efekty blízkých žhnoucích hvězd či laserových zbraní jsou zkrátka nádherné. Prostředí navíc nabízí velkou spoustu zpestřujících objektů, ať už jde o roj asteroidů, pole šlehající blesky či černé díry. I kdyby vás hra jinak příliš nezaujala, již jen kvůli podívané se vyplatí si hru zahrát. Právě kvůli grafickému kabátku jako jednomu z hlavních taháků hry, přikládáme o něco více obrázků, než je u recenzí zvykem. Povedla se také hudba, která však hraje jen při nevšedních momentech, jako je třeba souboj.
Na okolí se lze dívat jak z 1. osoby, tedy přímo z kokpitu, tak z osoby třetí, kdy vidíme náš vesmírný letoun. Poslední možností je kamera umístěna na přední straně plavidla, takže naši stíhačku vlastně vůbec nevidíme.
K dispozici jsou tři obtížnosti. Začínajícím hráčům bych na první hry zřejmě doporučil tu nejnižší. Až se zorientujete v ovládání a fungování hry, zvolte obtížnost střední. Nižší obtížnost sice dává o 15% méně kreditů, avšak díky slabším soupeřům jich celkově vybojujete mnohem více.
Tahle vesmírná akce hned zkraje oslní svým vzhledem. Dále nabídne dynamické a zajímavé souboje i RPG systém. Nechybí ani survival prvky a crafting. Naše výtky se týkají jen příběhu a opakujících se událostí ve hře. Hodnotíme tak na 80 %. Everspace je možné hrát na Windows i Mac OS X. Titul ale vynikne zejména při využití VR setů. Podporován je HTC Vive i Oculus Rift.
a clanek je kde prosimvas?