Na přání zemřelé matky se v roli nadaného malíře vydáváme do překrásné a tajuplné země Eastshade, kterou chceme na vlastní oči poznat. A protože žádné akce, peprných hádanek či taktického plánování se zde nedočkáme, zcela se oddáme poznávání zdejší krajiny a osobitých obyvatel. Projdete se napříč nezapomenutelnou krajinou i vy?
Naše cesta začíná na lodi směřující do místa jménem Eastshade. Naše nedávno zemřelá matka totiž vyslovila poslední přání, abychom zde namalovali obrazy jejích oblíbených objektů. My ji coby spořádaný potomek samozřejmě rádi vyhovíme, avšak máme na mále již v samotném úvodu. Naše loď totiž ztroskotá těsně před cílem cesty a máme velké štěstí, že se nám vůbec podaří dostat na břeh.
Pak už se můžeme pustit do průzkumu první lokace, blízkého městečka, které stejně jako celé tohle místo, obývají zvířata. Ačkoliv ty mají v podstatě lidskou postavu, jde například o medvěda, jelena, sovu, opici a další, což snadno poznáme podle hlavy. Brzy nám dojde, že tyto bytosti mají velmi odlišné osobnosti, a tedy i chování. Zatímco někteří nás budou vítat a se vším nám pomáhat, jiným pomůžeme, a ještě nám za to dají pěstí. Zdejší šerif je zase nekompromisní a nemá zájem si kdo ví, jak vykládat, zatímco u jiných musíme přeskakovat rozhovory, abychom s nimi neuvízli na věky.
Získat úkol, získat směr
Právě rozhovory jsou klíčem k hlavnímu zpestření, jinak čistě explorační hry z pohledu první osoby, která nabízí chůzi a rozhlížení se (což zajisté nebaví každého). Mluvit dokáže zhruba 40 procent obyvatel, u kterých najdeme příslušný symbol interakce. Pak už se můžeme dát do řeči a vyslechnout si, co má kdo na srdci. Někdy jsou „lidé“ struční a v podstatě nic nového se nedozvíme, jindy nám prozradí nějakou tu důležitou novinku. To může vést k vytvoření tématu rozhovoru, na které pak můžeme záměrně zavést řeč v řadě rozhovorů. Když například chceme vstoupit do hlavního města Nava, strážce jediné cesty nás pošle pryč s tím, že potřebujeme tři doporučující dopisy z prvního městečka. Tím vznikne nové téma hovoru, takže se kdejakého bytosti, které jsme třeba už s něčím pomohli, můžeme zeptat. Pokud si nás oblíbili, pak jim obvykle napsání dopisu nedělá žádný problém. Jiní nás odmítnou s tím, že nás ještě dostatečně neznají.
Nejenom, že zdejší obyvatelé rádi vypráví, ale mnohdy potřebují i něco zařídit. Ačkoliv nás nikdo nenutí pomoci jim, potřebujeme získat zmíněné doporučující dopisy. Co je však důležitější, je mnohem zábavnější vzít úkoly a potulovat se zdejší krajinou s nějakým cílem. Bloudit bez jakéhokoliv smyslu sem a tam přece jen není taková legrace, jako když můžeme provádět interakce s okolím s nějakým záměrem. V jeskyni například najdeme lišku – pokud jsme předtím nemluvili se správcem zdejší přírody, pak nás jen těžko napadne nastražit návnadu a chytit ji, což je však samo o sobě hezký zážitek. Rozhovory jsou také zdůrazněny rozmazáním okolí postavy a pokud vás ani poté nezaujmou, můžete texty číst narychlo, vše odklikat a v závěru si v deníčku přečíst stručný popis toho, jaké questy máme a jak je splnit.
Za plnění úkolů však můžeme dostat i nějaké ty mince. Za ty si lze například koupit přístup do některých oblastí, případně si lze koupit čaj na zahřátí v chladné zimě, nápoj pro inspiraci nebo speciální lektvar na dobrý život (který však nic nedělá). Mimo to si však lze pořídit i poměrně užitečné předměty, jako je třeba kabát, se kterým můžeme hrát i v noci, zatímco bez něj musíme zůstat uvnitř nebo rozdělat oheň, abychom nezmrzli. Třetí a za nás nejlepší možností je přespat v některém z hotelů, díky čemuž se můžeme ráno zase vydat na cesty. Cestování mezi městy si lze mimochodem zkrátit, stačí zaplatit převozníkovi, který nás rád přepraví.
Objevovat a malovat
Přes všechno okolo nesmíme zanedbávat ani svou roli malíře. Kdykoliv navíc můžeme vytáhnout plátno, zvolit si úhel pohledu a během jedné vteřiny je vše nakresleno. Možná je škoda, že celé malování proběhne automaticky a hráč do něj nemá možnost zasahovat. Často také něco namalujeme na zakázku, čímž druhým prokážeme laskavost, případně obraz jednoduše prodáme. Samotné malování je tak jen jakýmsi zpestřením jinak čistokrevné explorační hry. Objevováním různých míst či čtením různých knih a básní, se nám zároveň nabíjí inspirace, kterou využijeme pro samotné malování.
Abychom ale vůbec mohli malovat, potřebujeme také plátna. Ty přitom nejsou žádnou samozřejmostí a je třeba neustále je vyrábět. Musíme tak neustále sbírat kusy látky a dřevo, abychom vzápětí mohli plátno vycraftit. I tak jich budeme mít vždy jen několik a musíme jimi šetřit. Situace se trochu změní teprve v hlavním městě, kde je možné zakoupit celou řadu užitečných věcí, včetně pláten. Najdeme tu třeba i nástroj na ježdění po napnutých lanech, díky kterým se dostaneme do nových oblastí, kam nevede klasická cesta.
Kromě oddechu při procházkách krásnou přírodou, člověka motivuje i chtíč dostat se do zmíněných uzavřených lokací. Tam se lze dostat jen po určité snaze a plnění různých úkolů. Za peníze si nejdříve odemkneme most na druhý břeh, dále potřebujeme tři doporučení pro přístup do velkého krásného města, zatímco v něm je uzamčena nejvyšší věž, zatímco do podzemí má zase přístup jen tajné společenství. Samozřejmě se nakonec lze dostat do všech takových lokací a zpravidla stojí za všechnu tu námahu. Co tam ale najdete, vám necháme jako překvapení. Co se týče celkové orientace, k dispozici sice máme mapu, na ní jsou však jen některé základní prvky, takže orientovat se musíme hlavně dle svého vnitřního smyslu.
Závěrem
Celkově sice grafická stránka nabízí řadu starších textur a jiných chyb, avšak díky zajímavému nasvícení a velkému vlivu denní doby (v poledne je dokonce zatmění slunce), hra přesto vytváří originální snovou atmosféru. Ta hráče osloví i díky audiu – profesionálně jsou namluveny rozhovory postav a jedinou chybou na kráse je snad jen chybějící čeština, kvůli které hra vyžaduje dobrou znalost angličtiny. Také hudba je překrásná, ale hraje jen několik skladeb, a to jen občas. Mimo to se oddáváme zvukům přírody, zpěvu ptáků a šumění potůčků.
Eastshade od nezávislého studia Eastshade Studios od nás dostává 7,5 bodů z deseti. Jde o krásný explorační simulátor, který nabízí báječný oddych i jedinečnou romantickou atmosféru. Zajímavé jsou také osobnosti jednotlivých bytostí, ačkoliv questy svou náplní mnohdy příliš nezaujmou. Hra místy připomíná sérii The Elder Scrolls s chybějící stránkou boje a vývoje postavy. Tenhle styl hry zároveň není pro každého a je třeba počítat s tím, že zde opravdu jen chodíme a mluvíme. Pro někoho je to ale více než dost.
