Zatímco roku 2014 jsme se dočkali prvního dílu bojové série EA Sports UFC, již o dva roky později jsme mohli rozdávat rány v druhé epizodě. Ani letos však hráči neostrouhali a dočkali se kompletně nového dílu, tentokrát už s číslovkou 3. Stejně jako předchozí díly, i nyní se do realistického ringu mohou vydat pouze majitelé konzolí PlayStation 4 a Xbox One.
Souboje
Hned z kraje mě UFC 3 zaskočil ne zrovna jednoduchým ovládáním a obtížností. I když pominu některé pro boj nepotřebné prvky jako jsou třeba taunty, musel jsem na ovladači PlayStationu využívat 8 tlačítek a 2 páčky. Přestože druhá páčka slouží k uhýbání a dá se bez ní docela dobře obejít, ostatní tlačítka využijeme nejčastěji v různých kombinacích, takže se k nám ve výsledku dostává mnoho desítek chvatů, což samozřejmě pro začínajícího hráče představuje naprostý chaos. Naštěstí je ve hře možnost zahájit trénink, kde soupeř neútočí a my tak můžeme trénovat dle libosti. Jenže to člověka příliš nebaví.
Proto jsme se vyzkoušeli vrhnout rovnou do ringu s myšlenkou, že se chvaty naučíme za pochodu. To se brzy ukázalo jako mylná představa, protože při normální obtížnosti na nás nepřítel naběhne v takovém tempu, že se nestačíme ani nadechnout, natož přemýšlet nad tolika kombinacemi. S hlubokým pocitem studu jsme tak přepnuli na jednoduchou obtížnost, abychom alespoň základní chvaty dostali do krve. Čekalo nás však další překvapení – jednoduchá obtížnost je totiž tak jednoduchá, že se člověk okamžitě začne nudit, protože soupeř většinu času pouze zírá. A tak jsme se opět vrátili na normální obtížnost a chvaty se šli naučit do menu, kde najdeme jejich seznam.
Jakmile si ale po prvních hodinách osaháme základy, hra se stává opravdu chytlavou záležitostí, kdy nám bohaté možnosti úderů naopak přijdou vhod. Tahle hra je skutečně zaměřena především na boj a tak je logické, že právě zde musí být ten největší výběr. Díky tomu nás navíc soupeři mnohdy překvapí úplně novým chvatem, který bychom standardně nikdy nečekali. V boji je důležité hlídat si výdrž, která u těžkých úderů rychle vyprchává. Pokud nám dojde, nejenže dáváme pouze slabé nebo žádné údery, ale nelze se ani bránit. Přitom dva druhy blokování (hlavy nebo těla) jsou nedílnou součástí zápasu. Mezi koly nám trenéři dají užitečné rady do západu a podíváme se i na zpomalené záběry nejlepších úderů. Hra si také chytře všímá našeho chování a pokud například vůbec neblokujeme hlavu, poradí nám, abychom s tím začali. Zpravidla také řekne, jakými tlačítky to provést.
Na podlaze
Zdaleka největší část herní doby strávíme na nohou, kdy soupeře zasypáváme ránami na určitou vzdálenost. Ačkoliv se nám tento styl boje zalíbil zdaleka nejvíce, je třeba připustit, že UFC prostě není o boxu, ale o smíšeném bojovém umění. A tak na sebe protivníci někdy skočí, aby jeden druhého strhl na podlahu, tam v nějaké poloze protivníka zablokoval a zároveň mu dával jednu ránu za druhou. Hráč se pak snaží dostat do výhodnější polohy, která mu umožní rozdávat údery hlava nehlava. Naši snahu o změnu však může protihráč přerušit úderem či blokem. Ve výsledku se však někdy stává, že se hráči snaží neustále získat lepší pozici a rány téměř nerozdávají, takže se místo boje bojovníci jen dlouze po sobě plazí.
Mimo souboje
UFC 3 je samozřejmě zaměřena především na tvrdé souboje, avšak situaci se snaží okořenit i životem mezi nimi. Nečekejme ovšem žádné bohaté možnosti jako procházení se po ulici či tiskové konference, kde bychom mohli jít klidně za fanoušky. Omezený čas mezi souboji zde vyplníme v podstatě 4 způsoby, při čemž každá zvolená aktivita nám ubere určitý počet zbývajících dní do dalšího zápasu, takže si musíme pečlivě vybrat, kam onen čas investujeme. První možností je vybrat si některý z tréninku jako je třeba box dril, kde každý typ zlepšuje některé charakteristiky našeho sportovce. Trénink zároveň zvyšuje celkovou kondici, avšak na druhou stranu hrozí nějaké to zranění, které nám bude dělat problémy v příštím zápase. Dále je možné vybrat si některého partnera pro trénování, což funguje jako určitá výzva. Partner nám zadá úkol a časový limit na jeho splnění (např. dej mi 20 ran do 40 sekund). Pokud jej splníme, naše postava se naučí nové chvaty či zlepší ty stávající. Stejně tak můžeme získat perky, kterými si pak obsadíme volné sloty a získáme nějaké ty menší bonusy. Třetí možností je zveřejnění tweetu nebo videa z tréninku, čímž si zvýšíme svou popularitu, případně zájem o další zápas. Poslední možností je udělání službičky pro náš klub, díky čemuž získáme slevu. Ve hře je několik klubů, kam se dostaneme zaplacením členského poplatku a dále placením pravidelných částek. Každý klub má své prostory pro trénink, své partnery pro trénování a může nás tak naučit jiné chvaty.
Zajímavou vychytávkou jsou již zmíněné tweety, které nám hra ukazuje před zápasy i po nich. Ihned tak vidíme komentáře obyčejných lidí, kteří nám někdy fandí, jindy nás odsuzují či podceňují. Naše zápasy ovlivňují i to, kolik lidí náš Twitteru sleduje. Hra zřejmě trochu přehání s tím, jak výsledek jednoho zápasu počet sledujících ovlivní, protože kvůli jediné prohře nám klesl počet sledujících z 20 100 na pouhých 100. Někdy se nám zobrazí i titulní strana novin a celkově je třeba uznat, že sledování reakcí světa hru hezky oživí.
Člověk si může zahrát za známé postavy jako Conor McGregor nebo Bruce Lee, i když druhého zmíněného je třeba odemknout nebo koupit za zhruba 55,- korun. Stejně tak si lze vytvořit úplně novou postavu, kde si zvolíme pohlaví, váhu, a poměrně podrobně i vzhled – oči, tetování, obličej nebo i třeba jak je tvarována naše hruď a břicho. Možností je zde více, než jsme čekali.
Zpracování
Jak můžete vidět sami na přiloženém gameplayi výše, UFC 3 se podařilo nastínit překvapivě věrohodnou a dynamickou atmosféru, po které se hráči po odložení ovladače brzy začne stýskat. EA bravurně využila bezchybné komentátory, kteří zápas neustále komentují nebo mluví o aktuální situaci hráče a tak zmíní, že například minulý zápas se nám nepovedl a tentokrát si musíme napravit reputaci. Člověk pak má pocit, že je ve skutečném světě, kde na sebe vše reaguje. Bohužel při opakování zápasů, což pro mnoho hráčů kvůli zmíněné obtížnosti bude častým jevem, se ozývají naprosto stejné hlášky, což při boji s nějakou hvězdou a patero opakování zavání stereotypností. Grafika je dvojí kvality. Sportovci, ring, animace či chvaty jsou téměř bezchybné a rodiče, kteří projdou kolem monitoru si budou jistí, že se díváme na živý přenos z nějakého skutečného zápasu. Horší už je to s vizuální stránkou diváků i slečen ukazující číslo kola, které naopak vypadají dosti nepropracovaně. Hudbu sice mnohdy nekomentujeme, ale zde je na místě ocenit velmi zdařilý výběr hudby, který skvělý dojem podtrhuje.
Shrnutí
EA Sports UFC 3 je opravdu povedenou bojovou hrou, která nabízí naprosto věrohodné zápasy včetně famózní atmosféry, kterou prostě nebudete chtít opustit. Zatímco audiovizuální zpracování je prvotřídní v ringu, mimo ring už lehce pokulhává. Široký arzenál úderů zastřešuje oživení v podobě tweetů jakožto reakce na vývoj naší kariéry. Mimo samotné zápasy ale hra nenabízí nic překvapujícího či impozantního a několik málo chybiček (“oplocení” ringu občas zmizelo) se ve hře přece jen najde. Recenzi uzavřeme tím, že UFC se jako bojová hra rozhodně povedla a proto si od nás zaslouží 80%. Pokud nehledáte nic komplexního jako je GTA V nebo kdejaká strategie a chcete hru zaměřenou čiště na boj, budete více než spokojeni.
Na první pohled tahle hra vypadá fakt hustě, asi si pořídím konzoli
Wow od minula docela pokrok. A to je Mcgregor na obrázku? Jako živej. :D