Deus Ex: Human Revolution

Série Deus Ex má hodně dlouhé kořeny, ale v posledních letech se umlčela. První díl vyšel v roce 2000, druhého pokračování s podtitulem Invisible War jsme se dočkali o tři roky později a pak nic. Museli jsme čekat až do letošního léta 2011. Vývojářské studio Eidos Montreal, současný vlastník této značky, se rozhodl slávu parádní RPG série Deus Ex obnovit. Stál před nimi nelehký úkol – dokázat zaujmout a přilákat naprosto nové a neznalé hráče, stejně jako otřelé fanoušky Deus Ex. Podařilo se jim v tomto úkolu uspět?

V příběhu se představuje Adam Jensen, původně v podstatě obyčejný bezpečnostní specialista společnosti Sarif Industries, kterému se od podlahy změnil život. Jensen získává do svého těla různé technické implantáty a pouští se do pořádné akce. Každopádně o příběhu toho bylo i před vydáním řečeno více než dost, a tak raději nebudeme prozrazovat žádné další detaily. Na herní poměry se příběh opravdu vydařil a už v tomto směru tvůrci skvěle vybrousili z toho, aby se do nového Deus Exu dostali i ti, kteří nehráli jedničku. Human Revolution zapadá do celkového příběhu, ale jedná se o prequel otevírající teprve mnohé otázky a pozadí toho, co se dělo v jedničce a dvojce.

Do příběhového dění jste přímo vneseni hlavně díky možnostem v rozhovorech, kdy vybíráte, jak se zachováte, respektive rozhodnete. Stejné nabídky se objevují i napříč celou hrou v různých situacích. Uveďme si jednu hned z úvodu hry, abychom vám nic zásadního neprozradili. Hned na konci první pořádné mise se dostanete k tíženému cíli a můžete se prostřednictvím kontextového menu rozhodnout, jestli ho chcete zabít, nebo ho necháte jít. Vaše volba se projeví okamžitě, pokud ho zastřelíte, máte misi za sebou, když ho necháte pláchnout, čeká vás následně ještě souboj s bossem. Pochopitelně všechna rozhodnutí mají i dlouhodobější dopad. Ostatně i závěrů má hra hned několik. Celý systém funguje v praxi skvěle, základ bych přirovnat třeba k Mass Effectu 2, ostatně celá hra se nese dost na jeho vlnách, ale nabízí ještě trošku širší volby a rozmanitost.

Od příběhové stránky už se přesuňme přímo k samotnému hraní. To se od prvních okamžiků vyznačuje především velkou rozmanitostí. Jaký vlastně Deus Ex: Human Revolution je? Inu, tvůrci toho zde zmixovali dost, ale naštěstí se to povedlo skvěle skloubit. Hra tak může být relativně klasickou akcí, jíž se od začátku do konce prostřílíte. Stejně tak si můžete udělat solidní řekněme taktickou akci, kdy využíváte především zbraně na dálku. Někdo jiný má rád zase tiché stealth akce, a tak může procházet právě tímto stylem, který je největší výzvou, ale zároveň hratelnost má asi největší styl a využijete všechny možnosti hry.

Můžete počítat s tím, že k dohrání nového Deus Ex budete potřebovat minimálně těch 20 hodin (při normálním tempu). Nabízí se ale i řada vedlejších misí, všechny na první projití prakticky ani nemůžete udělat a právě díky mnoha možným stylům, o nichž si řekneme bližší detaily v následujícím odstavci, Human Revolution doslova vybízí k tomu, abyste si ho prošli znovu, klidně několikrát. Nejde ale jen o styl, protože každou chvíli musíte provést rozhodnutí, které má dopad na další dění, a tak při druhém procházení se vám hra odmění klidně i jiným rozuzlením hlavních zápletek.

Skutečně styl vašeho počínání závisí výhradně na tom, jak se rozhodnete hrát a můžeme říci, že všechny pasáže lze udělat různými způsoby. Specializace se provádí jednoduše tak, že si vylepšujete příslušný směr na stromu schopností za získané zkušenosti. Pokud preferujete bojový styl, budete si vylepšovat své ruce, abyste získali větší razanci a přesnost, stejně jako armor. Naopak vyznavači tichého procházení mají k dispozici zdokonalení systému na co největší schování se v temných stínech a snížení šance na odhalení nepřáteli, nebo vylepšené možnosti hackování. A co by si zvolil takový Rambo? Inu, i pro něho se tady nabízí plno schopností – třeba pořádné skoky. Stěžejním prvkem umožňujícím maximální upravitelnost hratelnosti k obrazu svému jsou tedy upgrady, kterých tady najdete skutečně plno. Více odměn (jak v podobě zkušeností ve hře, tak co se týká propracovanější a hutnější hratelnosti) samozřejmě nabízí tichý postup hrou, který rozhodně doporučujeme.

Bližší detaily bychom si měli říci i o tom, jak probíhají samotné akční pasáže. Pochopitelně hodně se to odvíjí od stylu, jakým jste se rozhodli postupovat. Naprosto úžasný je design prostředí, kdy se do něj tvůrcům povedlo zakomponovat všechno, aby si přišel na své právě každý typ hráče. Při stealth postupu musíte hlavně sledovat, kudy chodí nepřátelé a zvolit si to správné načasování, abyste ke každému po jednom neviděni přistoupili ze zadu a sprovodili ho z tohoto světa. Tedy přesněji řečeno, při skutečném stealth postupu musíte nepřátele většinou pouze omráčit, protože zavraždění (byť zezadu a nablízko) vyvolá mnohdy nechtěný hluk. Pak nezbývá než tělo uklidit do bezpečného místa, aby nebylo odhaleno, a pokračujete dále.

Pokud se rozhodnete pro akčnější styl, pak se s podobnými „obtížnostmi” nemusíte trápit. A systém schování za překážkami využijete spíše jen tak, abyste se kryli proti střelbě, kterou opětují vaši nepřátelé. Mimochodem Deus Ex: Human Revolution nabízí propracovaný systém upgradů i vašich zbraní, kdy lze vytvářet dost zajímavé kombinace a upravovat si jednotlivé zbraně k obrazu svému. Například si na brokovnici přidat modul pro střílení výbušných nábojů. Všechny věci nosíte s sebou v inventáři (který lze po čase rozšířit), tudíž i vyznavači akčního stylu mohou mít stále při ruce slušnou výbavičku, během hraní lze pohotově přepínat mezi zbraněmi díky kontextovému menu.  Každopádně obtížnost je v soubojích nastavena relativně vysoko, tedy za předpokladu rambo stylu. S ním je to ve finále nakonec úplně nejtěžší a když jsme párkrát pro zajímavost zkusili naběhnout přímo mezi nepřátele a rychle je postřílet, neslavili jsme zrovna úspěchy.

Pozastavit bychom se měli také u systému hackování, tedy u příjemného odlehčení v podobě malé mini-hříčky. Určitě si ho během hraní užijete dostatek, protože teoreticky lze hacknout de fakto jakýkoli počítač ve hře. Úžasně působí to, že když už se třeba na nějaký pracovní počítač dostanete a hacknete ho, můžete si přečíst například komunikaci mezi dvěma zaměstnanci, apod. Tímto vším získáváte další informace o pozadí příběhu a svědčí to o celkové komplexnosti Deus Ex: Human Revolution a zároveň to přidává na kouzlu, protože jde o milé detaily. A takových jsou zde stovky!

Speciálně za vyzdvihnutí stojí zpracování postav, v tomto směru musíme vývojáře opět vrchovatou měrou pochválit za skvěle odvedenou práci. Především hlavními hrdina Adam Jensen doslova vyřazuje charisma a povedlo se ho zpracovat na jedničku, i díky hodně kvalitnímu dabingu. Solidní atmosféře napomáhá i celkové herní prostředí, které má jednotný styl a všechno to do sebe úžasným způsobem zapadá. Především jde o zvolenou paletu, která proměňuje celý svět do stylového zážitku. Ještě před celkovým sesumarizováním hry a vynesením verdiktu musíme udělit jednu pochvalu – za hudební doprovod. Po stránce hudby jde totiž také o skvělý prožitek na úrovni filmových trháků.

Přestože jsme měli určité obavy, aby všechno dobře dopadlo, nakonec se Eidosu Montreal zadařilo. Deus Ex: Human Revolution můžeme pochválit prakticky ve všech směrech a nabízí přesně to, co jsme čekali. Speciálně stojí za vyzdvihnutí skutečnost, jak dokázali vývojáři hru udělat přizpůsobivou každému na míru. Na své si tak opravdu přijdou i nováčci, kteří nemusí originální díly vůbec znát ani je hrát, stejně jako dlouholetí fanoušci. Podobně se vydařilo vybalancovat i obtížnost (díky velkým možnostem nastavení různých nápověd, apod.) a možných přístupů. Parádní a dlouhou hratelnost doplňuje i moderní a krásné vizuální zpracování. Snad jen trošku hezčí mohly být animace obličejů postav, ale to jsme možná stále jen poněkud rozmazlení z L.A. Noire. A co se mi jinak nelíbilo v oblasti hratelnosti? Snad jen souboje s bossy mi úplně nesedly a občas daly sakramentsky zabrat. Určitě ale hru každému doporučujeme a udělujeme rovných 90%. Human Revolution se zároveň povedlo koncem letních prázdnin skvěle nastartovat slibné podzimní herní období.