Dead Island: Riptide

Probuzení na hromadě rozkládajících se zombií by zřejmě nebylo zrovna nejpříjemnější z překvapení. Všude kolem páchnoucí, rozkládající se maso, upadané končetiny snažící se doplazit ke svým majitelům a vypadené bulvy koulící se kolem, jako by právě ani nenastala apokalypsa světa, při níž musí každý člověk zákonitě zemřít. I když, pokud byste byli jednou z nich, asi by vám to tak ani moc nepřipadalo. Prostě byste jen zapojili své čichové buňky a začali vyhledávat první dostupný mozeček k zakousnutí. Zajímavé je, že většina her se zombie tématikou podobný zážitek hráčům nenabízí a raději před ně staví výzvu v podobě přežití v obdobných situacích, kdy máte nicméně v rukou místo oživlé mrtvoly pouhý život řadového nešťastníka, jenž je proti nákaze imunní. Na stejnou strunu hraje i nový kousek nazvaný Dead Island: Riptide, na nějž se podíváme v dnešní recenzi.

Titul navazuje na originální Dead Island z roku 2011. Ten byl, stejně jako jeho pokračování, vytvořen polským vývojářským studiem Techland. Za jeho první větší kousek by se dala považovat hra Crime Cities z roku 2000, nicméně pravým startem byla teprve série Chrome mající své kořeny v roce 2003. Znát však budete asi i sérii Call of Juarez, jejíž čtvrtý díl nazvaný Call of Juarez: Gunslinger je právě v přípravě a měli bychom se jej dočkat v průběhu příštích měsíců. Stejně tak je hráčská veřejnost obeznámena se závodním kousek Nail’d, který si můžete pamatovat z roku 2010, kdy na něj mnozí pohlíželi jako na vycházející hvězdu. Nakonec však bude třeba naše naděje vložit do rukou Dead Island: Riptide, protože žádný ze jmenovaných titulů neměl takový úspěch, aby dokázal studio skutečně vytrhnout a vpustit na vrcholy žebříčků. Povede se to tentokrát?

Příběh si nové pokračování staví do poslední cihličky na původním kousku. Tvůrci dokonce zašli tak daleko, že hráče do hry uvádějí shrnutím všeho, co nás ve hře tehdy potkalo, což každopádně ve výsledku příliš dobře nepůsobí, a pokud jste originální Dead Island nehráli, stejně vám situace, do níž budete uvrhnuti, dávat smysl zrovna moc nebude. Záchrana čtveřice hrdinů na konci minulého dílu vyvrcholila v zajetí na vojenské lodi, kde je současně převážena nemoc působící na lidi klasickým „zombie” efektem. Nečekaně to začíná celé nanovo a poté, co je nakažena loď troskotající na nedalekém ostrově, hrdinové zjišťují, že stále ještě nejsou z nejhoršího venku. Pobřeží si totiž neprošlo o nic menšími problémy a naráz je zombie apokalypsa zase o něco větší a závažnější.

Přestože se opět setkáváme se čtveřicí z prvního dílu, nově do týmu přibyl protagonista zvaný John Morgan. Ten se vyžívá v zabíjení nepřátelských monster stejně jako v poflakování se po ostrově a užívání si čerstvého vzduchu plného mušek a dalších nepříjemných potvůrek. Většině se každopádně do oka dostane ze všeho nejdříve to, že ať si vybere kteréhokoli hrdinu, vždy je už od prvního momentu na 15. levelu a s tím jsou spojeny i silnější zbraně a protivníci. V porovnání s prvními chvílemi v originálu se tím pádem jedná o prakticky identickou obtížnost, přičemž jediné, čeho tím tvůrci chtěli dosáhnout, je skutečně to, že se cítíte, jako byste pokračovali se svým již zkušeným hrdinou a jako byste nebyli znovu zcela na začátku, ale už víte, co a jak. Podobně na tom budete koneckonců i v případě, že se rozhodnete přenést svůj charakter z původního dílu se vším všudy.

Herní svět by se dal považovat za silně podobný tomu, jejž si budete zaručeně ještě pamatovat z Dead Islandu. Riptide si nicméně kulisy volí trochu jiné a obzvláště první scenérie s lodí plavící se po neklidném moři vašim očím dokáže bez problémů učarovat. Časem navíc narazíte i na spousty odkazů na první díl, což samozřejmě nové hráče osloví asi jako další z mnoha pokračování Call of Duty vašeho dědečka, ačkoli veteráni budou potěšeni a hry si užijí o to více. Bohužel si skutečné novinky hrají na schovávanou, a pokud máte originál za sebou, bude vám hra ze všeho nejpravděpodobněji připadat pouze jako datadisk s novým příběhem, prostředím a pouze malou hromádkou dalších drobností.

Tyto poprvé uvedené specialitky každopádně v nejednom případě stojí rozhodně za zmínku. Obzvláště dobře na nás zapůsobily questy, z nichž se nám v nabídce objevila celá spousta nových typů. Mezi nimi nechybí ani bránění určitého území před nálety zombií, které se valí ze všech stran a vy se tak musíte řádně ohánět i přes to, že vám po boku neustále stojí NPC charaktery nebo dokonce klasičtí hráči přicházející ze svých vlastních her, kteří jsou navíc jedním z důvodů, proč se původní Dead Island dokázal tak rychle proslavit i přes nesporné vady na kráse, jež si na své tváři od počátku nesl. Nejde sice o nic velkého, ačkoli nutnost ze všeho nejdříve bráněné budovy oplotit a skutečně se jim před útokem věnovat potěší  snad všechny, jež se do hry pustí s alespoň určitým stupněm očekávání.

Z pohledu hratelnosti jsou obě hry téměř identické. Dokonce ani výběr zbraní se nijak razantně nemění, tudíž zatímco na začátku vám pod ruce budou chodit pádla a další chladné kusy včetně nožů a krví pokrytých bodců, později se vám do rukou dostanou spíše střelné zbraně, které nadělají větší paseku než cokoliv jiného. Ty jsou zde dostupné možná ještě častěji než v originálu a náboje nejsou vzácnější než zlato, takže se nemusíte ostýchat plýtvat je i na obyčejné nepřátele, i když jste si je byli zvyklí schovávat pro bosse, s nimiž na blízkou vzdálenost obvykle nešlo udělat absolutně nic. To ale do jisté míry stále platí, protože v případě, že se nebudete bát chopit věci do vlastních pěstí, budete umírat občas možná až příliš často.

Dead Island Riptide bohužel vše z originálu přenáší i z pohledu bugů a dalších problémů, jimiž hra v roce 2011 trpěla. Snad jediným, co bylo skutečně vyřešeno, je zajímavý kousek, který se tvůrcům povedl při vydání Dead Islandu. Zmáčknutí jediného tlačítka vás tak konečně nepřenáší do módu, kdy můžete létat a zabíjet vše na ránu či dvě. Nehledě na to je titul doprovázen problémy se sekáním hry, padáním při hraní si s nastavením či propadáním texturami, pokud si nebudete dávat pozor a vejdete do prostor, kde s vámi nikdo nepočítal. Podobných situací bohužel nastává až nepěkně mnoho a plně si vychutnat zážitek z relativně zábavného kousku technické problémy jednoduše zakazují, s čímž s trochou štěstí Techland ještě něco zvládne udělat.

Grafický kabátek si hra nahodila velice slušný a až se budete dívat na detailně propracované tváře oživlých mrtvol, zkřiví se vám výraz, aniž byste si uvědomili, proč se tak stalo. Odpor k potvorám, jimž budete sekat končetiny a v horších případech i hlavy, totiž s detaily ještě nabývá na důraznosti a skřeky, které zombie na svých cestách vydávají, také nedokáží nikomu dodat na sebevědomí. Dead Island Riptide by nicméně na audio spoléhat neměl, neboť i když jeden úctyhodný kousek střídá druhý, žádný z nich vás nepřipoutá ke klávesnici a nedonutí vás dohrát hru jenom proto, abyste si poslechli o jeden song z bohatého repertoáru navíc.

Pokud se dá o Dead Island Riptide něco s jistotou říci, tak je to fakt, že jde o Dead Island. Sequel této kvalitní hry si bohužel nepolepšil téměř z žádného pohledu a nepříliš promyšlenému příběhu se absolutně nic zachránit nepodařilo. Originalita je tím, co zde chybí, přičemž ve výsledku jde pouze o první díl s novými kulisami a pár překvapivými typy zombií, což skutečně žádný velký odvaz není. Drobné detaily jsou pak brutálně rozsekány technickou propracovaností, která v některých momentech vypadá na to, že chyby ve hře hledal slepý pes, který se na začátku tupě zabořil do zdi a po pár hodinách předpokládal, že hru dohrál a rozhodl se zahájit tisknutí titulu na disky. Riptide si proto nezaslouží více než 60%, ačkoli pokud jste milovníci prvníhu dílu, užijete si i sequelu a v žádném případě zklamáni nebudete.