Company of Heroes – Opposing Fronts

Strategie Company of Heroes přinesla do po léta stagnujícího žánru realtimových strategií nový svěží vítr a právem si podle serveru gamerankings drží průměrné hodnocení 94%. Trochu nečekaně bylo před pár dny ohlášeno a posléze i vydáno pokračování ve formě samostatně hratelného datadisku Opposing fronts, které si klade za cíl vylepšit již tak dobře funkční postupy z první části a současně poskytnou další pohled na druhou světovou válku. Krom toho u nás vyjde profesionální česká verze a tu jsme právě dostali možnost si zahrát.

Hlavní devizou datadisku jsou dvě nové kampaně odehrávající se na území Francie a Holandska, přičemž v jedné z nich si dokonce můžeme zahrát za tu špatnou stranu – Němce, a zahrát si válku také z trochu jiného pohledu. Druhá kampaň bude hratelná z pohledu britských jednotek. Na vlastní kůži si můžeme prožít děj operace Market Garden (za německou Panzer Elite) a pomoci s Osvobozením normanského města Caen (kampaň za britské), jednoho z nejdůležitějších míst při vyloděni v Normandii, nebo zažijete v jedné z misí operaci Zářijové sněhy, kdy nebe zakryl mohutný výsadek spojeneckých jednotek a dostaneme se i na pověstnou kótu 112, místo krvavých bojů. Mimo kampaní obsahuje hra ještě skirmish (česky přeložený klasicky jako Přestřelka), přehledný tutoriál, který navede i ty, kteří neměli s rts nikdy tu čest a samozřejmě online hra. Vše si lze detailně nastavit od podmínek výhry, obtížnosti protivníka, přes velikost mapy až po detailnější nastavení.

Při spuštění první mise nás uchvacuje ještě propracovanější grafika než byla v původním Company of Heroes (dále jen CoH). Jednotky si lze přizoomovat až na velmi detailní úroveň, kterou bych přirovnal třeba k pohledu v Diablu a naopak si lze odzoomovat hodně vysoko, kdy můžete kontrolovat celou svou jednotku a okolní území. Subjektivně ale musím říci, že nejvyšší zoom je stále dost malý a tu a tam se stane, že přeletíte kamerou nad nějakým vysokým objektem (mě se to stalo u mostu a vysoké věže kostela), který sáhá až těsně pod pomyslné stanoviště kamery a v tu ránu zakryje celý výhled a ještě vás „vyděsí“ ta náhlá změna obrazu. Nečekal bych zoom ala Supreme Commander, ale o pár desítek (herních) metrů výše by neškodilo. Ale to je jen detail, na který se dá zvyknout.

Jednotky jsou modelovány do posledního detailu a stejně tak detailně se chovají. Je radost sledovat jednotku kulometníků, která při obdržení povelu k útoku neběží tupě na cíl, jak je tomu zvykem u klasických rts, ale postupuje pomalu, kryje se za terénní nerovnosti, rychle přebíhá za nejbližší strom, skáče k zemi a pálí na nepřítele, případně kryje kolegy a to vše bez vašeho zásahu. Na vás je jen rozdat rozkazy a poté se těšit pohledem na dokonalou harmonii pohybů jednotek. A to je třeba se zmínit o tom, že každý voják (ač je součástí velké jednotky) se chová úplně jinak a individuálně. Vojáci dokážou obsadit i většinu budov na bojišti a to se pak v oknech objeví jejich zbraně a dům je skutečně obsazen, ne jen znázorněn. A pokud vám bojování skutečně jde, vzdávají se nepřátelské jednotky a raději sami odejdou do vašeho zajetí. Nebudu zde rozepisovat, jaké všechny jednotky můžete ovládat, protože ten seznam by byl hodně dlouhý, ale mimo jiné třeba i těžké tanky Cromwell, německý King Tiger nebo Jagdpanther. Zatímco německá Panzer Elite je spíše silově a útočně založená a jejich obrana je slabá, britské jednotky spoléhají na velitelské bonusy a rychlé stavění předsunutých základen, bunkrů a zákopů.

Velká porce realističnosti je znát na každém kroku a třeba minometníci musí nejdříve doběhnout na místo, rozestavit si minomet a poté teprve střílet. V této fázi jsou však zranitelní a ocení každou oporu, kterou jim dodáte. Sniper se umí zamaskovat, že je neviditelný, ale jakmile zaútočí, je snadným cílem nepřátelské palby. A o tom vlastně celá ta hra je. Hru nelze vyhrát těžkým útokem, ale spíše taktickým postupem a správným rozvržením sil. Třeba víte-li, že silné tanky mají zezadu nejslabší pancíř a vniknete jednotce do zad, máte půl práce za sebou. Zákopy dokáží uchránit pěchotu před těžkou palbou, ale jakmile přijede německé plamenometné vozidlo, jsou zákopy plné hořících mrtvol. A takto lze použít různé strategie. Vždy existuje alternativa jednotky, nebo protijednotka, která je na danou silná.

Nové jednotky se nakupují za suroviny, které získáváte zabíráním dílčích území na mapách – takové stožáry, u kterých je třeba strávit pár vteřin, a které přejdou pod vaši správu. Celá mapa je rozdělena na mnoho částí a každá obsahuje něco. Tu naleznete těžký kulomet, tu zásobárnu benzínu, která, aby vám dávala surovinu, musí být hranicemi spojena s vaším hlavním štábem. A zde se rozprostírá velký prostor pro taktizování, především v síťové hře. Bohužel v době recenze nebyli ještě žádné funkční síťové servery ani hry k dispozici a tak si soud síťové hry musíme nechat na jindy. Můžeme vás ale ujistit, že bude v pohodě dosahovat kvality původní hry.

Dvě přítomné kampaně jsou rozděleny do pár desítek misí, přičemž každá má svůj hlavní úkol a tu a tam i nějaké vedlejší. Například v jedné misi za němce máte obsadit most, který je v držená spojenců. Lze se vydat přímou cestou k mostu a zabrat ho, ale také můžete obsadit okolo se nacházející skladiště a získat si tak cennou výhodu. Cíle misí se často mění nebo rozšiřují, případně se objevují nové, takže stereotyp rozhodně nehrozí. Vězte, že budete, mimo jiné, obsazovat nepřátelská území, získávat zpět mosty, vytvářet pasti na kolony tanků, stavět a držet obrané pozice a vůbec dělat vše, co se ve válce dělá. Krom toho se stav jednotek z předchozí mise v omezené míře přenáší do dalších, takže to co si s prominutím poděláte v jedné misi, v druhé budete horko těžko dohánět a budovy, které zničíte budou zničené i nadále. Stejně tak se bude přenášet i stav počasí, které nezávisí na stavu mise, ale celkovém herním čase. Cíle misí jsou vám vždy představeny na přehledné veliké mapě. Je to jakýsi zjednodušený briefing, který lze naštěstí přeskočit a který vás nezahlcuje desítkami zbytečných informací. Krom toho vás hra neustále informuje o tom co je třeba dělat a co se kde děje, přičemž kliknutím na takové varování se okamžitě přesunete na místo nebo do menu, kde se nepravost děje. Celá single část by vám měla vystačit asi na 20-30 hodin herního času, nepočítaje skirmishe a online hry, což je zábava na další desítky hodin.

Velmi úchvatnou částí hry je fyzika. Tanky přejíždí zátarasy, ničí stromy a pokud tank strhne telegrafní stožár, přetrhnou se dráty a zůstanou viset na zem. Všechny budovy se dají zničit odpovídajícími zbraněmi a takový těžký tank dokáže malé městečko srovnat se zemí v řádech minut. Velkou zásluhu na kvalitě fyziky má zakomponovaný fyzikální engine Havok, který již dávno není jen devizou stříleček. Panáčci po zásahu minometu nebo děla tanku vylétnou do vzduchu, případně se rozplácnou o nejbližší dům, kulometná hnízda se rozsypávají pod palbou z děla a tank po posledním zásahu vypadá jako ohořelá plechovka. Nově přítomné cykly dne a noci dávají hře nový rozměr a noční boje v pohaslých městech mají své velké kouzlo. Právě fyzika děla z CoH něco více než normální strategii a dělá to velmi dobře.

Třešinkou na dortu jsou bonusy, které lze nakupovat ve velitelských stromech. Krom toho, že každá jednotka dostává body za ničení a lze si pak zvolit mezi obraným a útočným bonusem, získáváte ještě celkové velitelské body, za které si lze dokoupit silné bonusy pro svého velitele. Například pro němce si lze koupit schopnost dělat pasti v opuštěných domech, umění stavět zátarasy, nebo praktikovat metodu spálené země, což znamená, že každé vozidlo, které necháte za sebou již nebude schopné provozu a zabrání. Pomocí velitelského stromu německé Luftwaffe můžete spojencům pořádně zatopit, naopak britské artilerie umí vyčistit území dříve než tam zavítáte a takových možností je podstatně více. Počet bodů je symbolizován zeleným kolečkem, které se postupně plní a když se naplní, přidá vám jeden velitelský bod, který stačí na základní bonus, pro silnější je třeba tří nebo pěti bodů a hra vás tak nutí snažit se útočit co nejefektivněji a nevyhýbat se žádným bonusovým cílům.

Grafická část je skutečně na výši, což ostatně není žádné překvapení, protože už původní hra byla velmi kladně hodnocena po vzhledové stránce. Všechny jednotky jsou modelovány se smyslem pro detail, stejně tak rozpadlá města, lesy, nebo ruiny statků. Dokonce postřelení nepřátelé se ještě několik vteřin cukají na zemi ve smrtelné agonii. Vše vypadá, jako by bylo skutečné. Jediným nedostatkem, který bych grafice vytkl je, že tanky, když najedou moc blízko k sobě, zapadnou klidně i větší polovinou navzájem do sebe. Vypadá to velmi divně a je škoda, že tak propracované hře utekla takováhle zjevná drobnost. Kupodivu hra není ani nijak extra náročná, na naší našlapané testovací sestavě s procesorem Intel Core2Duo Extreme X6800, 2GB RAM a GeForce 8800GTX jsme hru spustili bez nejmenších problémů na rozlišení 1280*1024, všechny detaily na ultra a naplno zapnutý antialising. I s takovým nastavením jsme dosahovali více než 70fps, a tak i na slabším počítači si třeba s méně detaily v pohodě zahrajete. Je třeba podotknout, že jsme hru testovali na Windows Vista a DirectX10, což je také jedna z novinek v datadisku. Nemůžeme posoudit, jak se hra hýbe na DX9, ale rozdíl by neměl být moc velký, naopak hra by měla běžet ještě svižněji.

Myslím, že pro každého čecha musí být potěšujícím faktem, že čím dále více her je profesionálně překládáno do našeho mateřského jazyka a není třeba se spoléhat na amatérské češtiny, které si sice svou kvalitou nezadají s těmi oficiálními, ale přeci jen oficiální a integrovaná je lepší. V případe CoH je přeloženo veškeré menu a texty. Překlady textů se nebojí ani vulgárních výrazů, které rozhodně nejsou použity samoúčelně a do vřavy druhé světové rozhodně sedí. Dabing zůstal v originále a tak si můžeme užit dabéra německé kampaně, který mluví s krásným přízvukem, nebo jeho protějšku s britskou angličtinou.

Závěrem je třeba říci, že Opposing Fronts jsou velmi důstojným pokračováním a původní hru v mnohém vylepšují a rozšiřují. Příjemným bonusem navíc je možnost spuštění bez původní hry a kompletní lokalizace textů do češtiny. Pár drobných chyb, na které jsme narazili, nemůže zkazit celkový dojem ze hry. Datadisku udělujeme 87% a dáváme ho za vzor všem datadiskům, protože málokdy jsou ještě kvalitnější než původní hra.