Bus Driver

Jak jsem již zmínil v anotaci, Bus Driver pochází z tuzemska, přestože to na něm není prakticky nijak poznat. To je z jednoho prostého důvodu – český trh je příliš malý a proto SCS Software vytváří hry především pro trh americký, přestože fyzicky firma sídlí v Praze. Proslavili se především dnes již známou sérií čítající mnoho dílů – 18 Wheels of Steel. Nyní se ovšem pokusili vytvořit něco úplně nového, prozatím mezi herními tituly neexistujícího. Ano, Bus Driver je simulátorem autobusů, kdy zasednete za volant ohromného plechového monstra a vozíte lidi. Něco podobného zatím skutečně nikdy nevyšlo, bereme-li v úvahu pouze „velké“ a komerční tituly (objevilo se totiž již pár freewarovek se stejnou tematikou, ovšem velmi bídné kvality). Pro tvůrce to byl tedy velký krok do neznáma, o čemž svědčili i problémy se sháněním distributora. Všechno se ovšem nakonec podařilo dotáhnout do konce, Bus Driver již okupuje naše harddisky a my se můžeme podívat, jak se jim nakonec vydařil.

Sbíráme body

Základní princip je zřejmý na první pohled – v jednotlivých „misích“ projíždíte předem určené trasy, zastavujete na zastávkách (kde nastupují a vystupují cestující), přičemž se snažíte o několik základních cílů. Těmi máme na mysli například respektování dopravních předpisů, spokojenost cestujících a v neposlední řadě snahu o dodržení stanoveného jízdního řádu (tady nejsme na českých železnicích, takže by se mělo jezdit včas). Aby byla zachována určitá motivace opakovaného hraní, ukazatel úspěšnosti zvládnutí vašich jízd a také jakási cíl, funguje ve hře „bodový systém“. Ovšem „maličko“ odlišný od toho, který v současné době sužuje české silnice. V rámci něho jezdíte na body – za určité činnosti se vám přičítají, za jiné odečítají a na konci každé mise dostanete tzv. vyúčtování, body se sečtou a dosažený výsledek je zahrnutý v žebříčku. Pochopitelně bodíky se vám přičítají za spokojenost cestujících (tedy bezpečné dopravení do jejich cílové zastávky), za správně použitý „blinkr“ či za dodržování dopravních předpisů. Každému je již patrně jasné, kvůli čemu je naopak ztratí – pokud děláte pravý opak. Je docela zajímavé, že musíte dbát i na takové „maličkosti“ jako pomalé přibrzďování. Pokud jedete co to jde a najednou prudce šlápnete na brzdu (respektive dlouho podržíte šipku dolů), pasažéři se leknou, zařvou (nadávky slyšet nejsou), jejich spokojenost se snižuje a body se odečítají. Kéž by se podobných situací báli i řidiči městské dopravy ve skutečnosti.

Mise

Již v minulém odstavci jsem nakousl téma misí. Ty spočívají v podstatě v jednotlivých předem určených trasách a bohužel musím konstatovat, že jsou poměrně stereotypní, ovšem nebylo příliš co vymýšlet a musíme tento nedostatek pochopit. Ve většině případů se po spuštění ocitnete ve svém autobuse na konečné, odkud vyjíždíte. Všechny zastávky na kterých máte podle jízdního řádu zastavit jsou výrazně vyznačené. Abyste se neztratili a věděli kudy jet, napomáhají vám nakreslené šipky na každé křižovatce, případně také malá mapka v levé dolní části obrazovky. Se zastavováním na zastávkách je to ovšem docela divné – stačí abyste alespoň kouskem autobusu najeli do vyznačeného prostoru, stisknete ENTER (pro otevření dvěří) a autobus se najednou absolutně srovná s okrajem vozovky, změní se kamera a sledujete nastupovat a vystupovat cestující. Tedy přímo je nevidíte chodit, pouze mizí ze stanice a objevují se v autobuse (jejich počet vidíte ve speciálním rámečku). Po tomto procesu opět stejnou klávesou dveře zavřete a hurá pokračovat na další zastávku. Délka tras je různá, průměrně bych ji však odhadoval na takových 10-15 minut. Jediných pár misí z celkového počtu 30 je originálně a odlišně zpracovaných – a to sice jízda s vězni ve speciálně upraveném autobuse. Při nich nemusíte dbát na dodržování předpisů ani spokojenost cestujících a pouze projíždíte kolem policejních hlídek (jakési checkpointy) a musíte jet rychle, abyste stíhali helikoptéru, která tento transport střeží. Docela zajímavé zpestření a zpříjemnění mezi jinak pro někoho dost nezáživným ježděním.

Vozový park

A nyní je ten pravý čas na to, abychom si řekli za volanty jakých autobusů můžete usednout. Celkem je k dispozici 12 autobusů, přičemž v každé misi máte předem určený typ, nemůžete si sami volit se kterým pojedete. Celý vozový park se skládá z poměrně starých kousků, až po nejnovější „káry“. Jako klasika, která nemůže chybět je dobře známý americký (žlutý) školní autobus. Potom následují nejrůznější běžné městské busy, ale i jeden vysoký řekl bych vhodný pomalu i na mezinárodní linky. Pochopitelně tvůrci neutráceli zbytečné finanční prostředky na licence konkrétních značek, tudíž všechny typy autobusů jsou pouze jakýmisi kopiemi. Ovšem například jeden modernější městský nízkopodlažní je hodně podobný českým Renault-Karosa.

Fyzika a reálnost

S grafickým zpracováním je na tom Bus Driver poměrně slušně, rozhodně nadprůměrně. Pokud bychom ho například porovnali s 18 Wheel of Steels, rozhodně jde o změnu k lepšímu. Sice občas jsou některé předměty poměrně hranaté, ve finále je ovšem město propracované a každá městská část má své osobité kouzlo. Bohužel s fyzikou už to tak slavné není – v některých částech mapy je sníh a na něm se autobus skutečně věrně nechová. Umělá inteligence ostatních členů silničního provozu si vede obstojně, nestává se že by auta nesmyslně a prudce brzdila a podobně. Dokonce jsem i párkrát narazil na dopravní nehodu, která se stala mezi dvěma automobily.

Některá zásadní zklamání

Zatím byla recenze vesměs pozitivní, nyní si ovšem musíme shrnout i základní nedostatky. V Bus Driveru se jich totiž několik poměrně zásadních objevilo. A dle mého názoru je to škoda, protože jde o triviálnosti a zdánlivé maličkosti, které si tvůrci se zkušeností v oblasti simulátorů mohli odpustit. Předně je to pro mne absence různých pohledů – především z kabiny řidiče. Právě tento pohled kamery totiž u „dopravních“ her mám nejraději a jeho absence mi hru dokázala skutečně patřičně zkazit. Druhý nešvar spočívá v podobě nemožnosti změnit si automatické a manuální řazení. Ono by mi tolik ani nevadilo, pokud by byla pouze dobře fungující automatická. Ta v Bus Driver totiž funguje poměrně bídně, v tomto městě se totiž nachází velké množství kopců při nichž se dostanete na určitou rychlost a neustále se přeřazuje z trojky a čtyřku a zpět. Pokud bychom měli manuální, stačilo by si podřadit a pořádně kopec „svižně“ vyjet. Další co bych vytknul je absence volné jízdy, například po dokončení všech misí. Zkrátka jen tak si projíždět by také nemuselo být od věci. Nebo vytvořit nějaký jednoduchý editor, kdy by si každý mohl udělat vlastní trasu včetně jízdního řádu. To by bylo bezesporu skvělé zpříjemnění, ale v první řadě je lepší dotáhnout základní hru. Právě těchto pár problémů se mi zdá z hlediska vývoje jako maličkost, ale na hratelnost jsou (alespoň pro mne) velkým mínusem. Škoda, doufejme, že si to tvůrci vezmou k srdci a něco s tím (například v některém z chystaných patchů) udělají.

Vcelku slušný titul?

A jsme u konce – na Bus Driver jsem se osobně těšil. Teď zbývá vynést ortel a zodpovědět si otázku, zda-li naplnila mé očekávání. Bohužel spíše mě lehce zklamala. V některých směrech mě tvůrci potěšili, jinými relativními maličkostmi naopak naštvali. Ve finále se ovšem jedná o kvalitní hru, která přináší úplně nový žánr a může mnohé hráče potěšit a přilákat. Na druhou stranu pochopitelně se zde objeví silná skupina kritizujících lidí. Já se řadím spíše k té první, ale kam se ve finále připojím to ukáže pouze čas – jak si tvůrci poradí se zmíněnými nedostatky. Potenciál ke zlepšování SCS Software určitě má, vzhledem vzrůstajícím kvalitám a vylepšování 18 Wheels of Steel. Za Bus Drivera si od nás odnášejí 76%.