Brain Out patří mezi novější a možná trošku podceňované free-2-play tituly. Jak již víte z úvodního odstavce, jde o čistokrevnou střílečku. Nenajdeme zde však žádnou kampaň, ani hru pro jednoho hráče. Vše se nese pouze v duchu multiplayeru. Titul tak lze připodobnit třeba k sérii Counter-Strike. Jen tak mimochodem – pravděpodobně jde o úplně první hru nezávislého studia Desertkun. Větu, že jde o první hru určitého studia, píšu v poslední době opravdu často. Ukazuje to na boom zakládání nových studií a vývoj vlastních her. Ale zpět ke hře.
První rovinou hry je akce. Člověk dostane vojáčka, se kterým rovnou vtrhne do 2D světa, aby zde sváděl nesčetné bitvy o vítězství. Zastřelení je zde dosti realistické v tom smyslu, že stačí 2-3 zásahy a jste na zemi. Velkou roli tak sehrají reflexy, protože výměna střeliva mezi protivníky často netrvá déle než půl vteřiny. Mnohem více než v jiných střlečkách zde sehrává významnou úlohu stealth. Jakmile člověk vystřelí, objeví se na mapě všem nepřátelům, kteří jeho pozici navíc vidí ještě dalších několik vteřin. To stačí na to, aby na vás odněkud vyskočili, párkrát vystřelili a tím vás okamžitě „vyřešili“. A jelikož také vidí, jakým směrem se ubíráte, mohou si na vás pěkně počkat s připraveným výhledem, případně i dostatečným krytím. Druhou možností odhalení je prostý vizuální kontakt. V blízkém okolí pak lze ostatní odhalit dokonce i sluchem. Proti tomu se lze bránit jednak pohybováním v dřepu, nebo použitím pasivního skillu, jež zakryje hluk z chůze. Poslední možností krytí je využití tlumiče na zbrani.
Brain Out aktuálně nabízí kolem 32 hlavních zbraní (a několik pistolek). Každá z nich je přitom úplně jiná. U každého kusu najdeme popis rychlosti střelby, způsobené škody, přesnosti a třeba i zpětného rázu. Díky tomu je snadné porovnávat mezi sebou různé kusy. Svou taktiku své zbrani samozřejmě přizpůsobíme. S brokovnicí zamíříme do stísněných prostor, zatímco s odstřelovačkou někam výše. Většina hráčů však využívá samopaly, protože jsou univerzální a poradí si takřka s každou situací.
Jakmile s danou zbraní zabijeme dostatek soupeřů, odemkne se nám u ní možnost vylepšit ji. Co takhle přidat dvojitý zásobník či lepší mířidlo? K tomu je však nutné zaplatit skill pointy, které symbolizuje zlatá lebka. Za lebky kupujeme i pasivní schopnosti. Vybrat si můžeme třeba neprůstřelnou vestu, helmu či chodit bez vytváření hluku. Kromě hlavní zbraně, záložní zbraně (pistolka) a pasivního skillu si ještě vybereme jeden druh vybavení. Může to být klasický granát, oslepovací granát nebo třeba výbušnina C4, kterou můžeme kdykoliv odpálit na dálku. Dosti překvapivý je dosah výbuchu granátu. Zpočátku jsem od něj poustopil pár metrů, protože obecně ve hrách granáty nemívají příliš velký rádius. Překvapivě mě však dokázal zabít a to i příště, kdy jsem vzal nohy na ramena. Granát na obrovskou vzdálenost ostatní okamžitě zabije. Legrace je při jeho házení, protože při počtu překážek v okolí není problém hodit jej tak, aby se odrazil k nám. Někdy pak není třeba ani utíkat, protože mocné explozi již neunikneme. Zajímavé je, že zabití granátem se počítá jako headshoot, protože byla zasažena i hlava.
Tím se dostáváme ke skoré. To je počítáno zabitím, plněním úkolů, ale také prováděním různých parádiček, ať už jde o headshoot, zabití z velké vzdálenosti či třeba dvojité zabití. Nedivte se tedy, až bude v tabulce výše někdo, kdo vícekrát zemřel a zabil méně soupeřů. O umístění tedy rozhoduje i způsob zabití. Cíl být ve skoré úplně první je typický pro mód Domination. Jde vlastně o klasický deathmatch, tedy každý hraje proti každému a člověk zemře každou chvíli. Je to dáno i tím, že jakmile někoho zastřelíme, střelba odhalí naší pozici všem okolo a jsme tak opravdu snadný cíl. Druhým herním módem je obsazování určitých bodů. Hráči se z těchto základen vytlačují a snaží se mít co nejvíce míst obsazených, aby tak jejich tým získával body. Tým jež získal předem daný počet bodů, vyhrává. Třetím a bohužel také posledním módem je Team Deathmatch. Každý z týmů má určitý počet bodů a za každý respawn jednoho z jejich hráče o bod přijde. Hlavní je tak umírat co nejméně a co nejvíce zabíjet protihráče. Při hledání zápasu si lze vybrat, jaký mód a případně i mapu chceme zrovna hrát.
Na konci každé bitvy se zpomalí čas a na několik vteřin zahraje rytmická znělka. Jinak ve hře bohužel hudba chybí. Grafika je vyloženě old-school a nemůže se měřit ani se staršími tituly. Pixelový vzhled autoři využili v tom, že přidali možnost stavět. Ve velmi omezené míře tak hráči mohou stavět a tím uzavřít některé průchody. Ostatní hráči však tyto cihly mohou zase zlikvidovat. Nejsem ale úplně spokojený se vzhledem map. Působí zachmuřeným, zašedlým a nevýrazným dojmem. Navíc jsou si dosti podobné.
Titul po čase tak trochu trpí stereotypností. Je to o to větší škoda, že koncept hry v podstatě funguje skvěle a nabízí spoustu zábavy. Chtělo by to tak jen větší množství i pestrosti obsahu. Vývojáři se hru snaží okořenit alespoň denními úkoly, které většinou spočívají v nutnosti zabít 100 nepřátel určitou zbraní. Za splnění samozřejmě dostaneme příslušnou odměnu. Jednou za čas se na mapě také objeví speciální bedna, kterou je třeba objevit, za což truhlu získáme. Výborné také je, že se zbraně a další věci odemykají okamžitě po splnění podmínek. Můžeme tak být klidně uprostřed bitvy a při respawnu se rovnou vybavíme právě získanou zbraň. Zbraně lze ostatně brát také padlým soupeřům. Ještě můžu dodat maličkost – při týmových módech nelze zranit spojence.
Dle informací na Steamu je titul určen pro Windows a Mac OS X. Když se však mrkneme na oficiální stránky zde, je uvedena podpora také pro Linuxu. Podpora Linuxu je tak zřejmě možná pouze při stažení oficiálního klienta. Jak již bylo zmíněno, hra je zcela zdarma. A pokud hádáte, že to znamená vylepšit si pozici ve hře zaplacením reálné částky, pak jste se trefili. Zakoupit lze truhly, ve kterých najdeme vždy 3 nové věci. Truhly však lze získat i bez financí, takže z překvapení po otevření truhly naštěstí nepřijde nikdo.
Brain Out hodnotíme na 70%. Po příjemném začátku herní zážitek začíná trpět na nezajímavé a opakující se prostředí. Člověka k opakovanému hraní žene především chtíč získat a vyzkoušet si další zbraně, vybavení či nový vzhled panáčka. Dokud však autoři nepřidají další herní módy či zajímavější mapy, titul svůj potenciál bohužel nevyužije. Příjemným bonusem alespoň je, že hra je v češtině.