Bayonetta

Na poli bojových akčních her vládne několik vůdců a předních titulů herní historie. Jedním z nich je rozhodně úspěšná série Devil May Cry a právě jeden z otců DMC se nyní rozhodl odstartovat další revoluci a přinést opět zajímavé inovace v tomto trochu zevšednělém žánru. I když v našich zeměpisných šířkách nejsou takovéto akční rubačky úplně nejpopulárnější, neznamená to, že by zde neměli své příznivce. A osobně věřím, že po vyzkoušení a zahrání Bayonetty se najde mnoho dalších fanoušků. Bayonettu jsme sledovali už dlouho a vkládali jsme do ní vcelku velké naděje. Hned v úvodu vám prozradím, že nás nezklamala. Jaké jsou její hlavní přednosti?

Bayonetta má prakticky všechno, co bychom si od podobné hry přáli nebo slibovali. Hodně velké vnady a přednosti má hlavně pro mužskou část publika, která bude v tomto žánru přeci jen asi jasně převládat. Obvykle malinkého vyzáblého a svižného japončíka, který bývá hlavním hrdinou v podobných titulech, vyměnili za moc krásnou a sexy dívku. Vysoká štíhlá postava (tipovali bychom míry zhruba 90-60-90), brýle s výraznými černými obroučkami, díky nimž vypadá přísně a inteligentně, černý přilnavý obleček zvýrazňující všechny její partie a k tomu dost často lízátko v puse. Ehm, tím si doplňuje zdraví. Zkrátka tvůrci chtěli vytvořit jakýsi průměrný sexy idol, jinak si to nedokážeme vysvětlit. A musím uznat, že se jim to naprosto povedlo! K tomu si navíc ještě přidejte, že čas od času ze sebe hrdinka sundá svůj sexy obleček během soubojů, tedy když vyvoláte nějaké kouzlo. Ale tohle je samozřejmě takové lákadlo, které nemá až tolik společného s hratelností jako takovou. A nebojte, výsledné hodnocení na konci článku je hlavně za hratelnost. Opravdu!

Ještě než se pustíme do rozebírání stěžejní akční části, tak bych měl říci alespoň pár slov k příběhu. Musím se ale přiznat, že jsem ho posléze skoro přestal sledovat. Není totiž nijak zvlášť zajímavý a představuje hodně vedlejší kolej. Bayonetta je totiž klasickou řežbou, kdy prostě řešíte jen zástupy různých fantasy nepřátel, které se na vás řítí ze všech stran. Hrajete tedy v kůži zmíněné stejnojmenné hrdinky, která ztratila paměť poté, co se probudila z 500 let dlouhého spánku. A tak se vydává na strastiplnou cestu, během níž se snaží najít něco o své minulosti. Naštěstí tedy během toho spánku opravdu nijak nezestárnula, ba dokonce je evidentně v nejlepší kondici.

Právě svoji skvělou fyzičku a gymnastické schopnosti představuje Bayonetta každičkou chvilku. Souboje se povedlo zpracovat na jedničku a ty se stávají (naprosto objektivně řečeno) tou největší předností celé hry. Ano, už na chvíli hoďme sexy hrdinku za hlavu a zaměřme se na to, co praktického dokáže předvést. Hra disponuje typicky jednoduchým ovládáním, kdy pomalu ani využijete všechna tlačítka na gamepadu. Vaše schopnosti by šly zařadit do několika skupinek. Předně jsou tady dva možné typy klasického fyzického útoku – to znamená rána rukama (trojúhelník), respektive kopnutí (kolečko). K tomu ale přidávají ještě zbraně, protože Bayonetta je má zabudované přímo ve svých botách a rukávech. Právě kombinace klasického mlácení a k tomu střílení se stala nesmírně zábavnou. Souboje jsou neuvěřitelně rychlé (jak bývá v Japonských hrách zvykem), a tak ve finále prostě jen mačkáte různé kombinace tlačítek, a tím vznikají komba. Jejich úspěšným skládáním se vám otevírají pokročilé útoky, řekli bychom prostě zakončovací schopnosti, kterými můžete protivníky bezpečně dodělat a složit k zemi. Bitky jsou ohromnou vřavou, kdy občas nevíte ani co se děje, ale prostě mlátíte do tlačítek a koukáte, jak efektně to všechno vypadá.

To není zdaleka všechno. Za zmínku určitě stojí i tzv. čarodějnický režim, do kterého se naše hrdinka dostane po úspěšném vykrytí útoku nepřítele. V něm se změní barvičky okolního světa a zatímco Bayonetta se pohybuje normální rychlostí, tak všechno okolo ní je zpomalené. Prostě taková další variace bullet timu. Během bitek občas i narážíte na zbraně od padlých protivníků, které stačí vzít do ruky a můžete s nimi hned mlátit, bohužel jen chvíli. Najednou u sebe můžete mít dva odlišné arsenály zbraní (jak střelných, tak „fyzických”), jediným tlačítkem lze mezi nimi přepínat. Akčnost Bayonetty se nám zalíbila. V nesmírně jednoduchém ovládání se skrývá ohromná síla a vy si to budete celou dobu užívat plnými doušky.

Jak můžete vidět na videu, za ničení jste odměňováni speciálními prstýnky, které létají všude okolo a jejich sbírání se fakt vyplatí. U obchodníků je totiž směníte třeba za nové zbraně, komba a pohyby, nebo jiné předměty. Ano, zakoupit si lze i zmíněné lízátko, po jehož použití se vám krapet vylepší schopnosti.

Vaše úkoly jsou dalo by se říci jednotvárné, prostě stačí pokračovat dál a dál. A skoro pořád se jen přesouváte z jedné akce do druhé, bitvy probíhají vždycky v „uzavřených” arénách, takže na nějaké útoky zapomeňte. Až ve chvíli, kdy nikde kolem vás nebude protivník jevící známky života, tak se vám otevře opět cesta o kousek dál. A takhle prakticky pořád dokola. I když tady byla snaha o zpestření v podobě speciálních pasáží (třeba jízda na motorce), mne osobně to nezaujalo. Prostě Bayonetta je akční hra, ve které jde o ničení, mlácení a řezání protivníků. A v tomto směru exceluje.

Hlavní hrdinka se ve všech situacích chová fakt hrozně sexy, jde asi o vůbec nejvíce erotickou hru z žánru „běžných” akcí. Její ladné pohyby, sexy pózy i „svlékání” dává jasně najevo, na jakou cílovou skupinu tvůrci Bayonetty míří. Ostatně celá hra je právě na ní a jejích schopnostech a přitažlivostech postavena. Na druhou stranu společně se zajímavou hratelností díky tomu dokázali tvůrci rozvířit vcelku stojaté vody tohoto žánru.

Po grafické stránce jde také o vcelku hezkou technologickou přehlídku. Moc hezky jsou vymodelované především postavy, včele s hlavní hrdinou. Dost častá renderovaná videa se staly také pastvou po oči, ale vrcholem jsou souboje. Epileptiky varujeme, protože všechny možné světelné barvy zde létají takovou rychlostí, že se vám z toho zatočí hlava. Ale vypadá to hezky, což je hlavní. I z relativně malého souboje 1vs2 se tak může vyklubat obří bitka, která působí nesmírně efektně. Krásně zpracovaní a vymodelovaní jsou také bossové, na něž každou chvíli narazíte. Jedinou trošku slabší částí co se týká grafiky, je prostředí. Tomu by neuškodilo více detailů, ale i rozmanitost a takříkajíc větší přitažlivost. Malinkou výtku mám i k občas trochu zlobivé kameře a menší nepřehlednosti ve velkých soubojích.

Opravdu vyzdvihnout musím hudební doprovod, který si mne tentokrát získal. Songy se spouští hlavně při začátku nějaké bitky a naprosto dokonale podtrhují celý styl Bayonetty. Soundtrack, který vychází i samostatně a obsahuje 150 tracků na 5 CD, se mi líbil moc. Hodně písniček je, jak mi posléze došlo, jen zremixovanou a totálně předělanou skladbou Fly Me to the Moon.

Bayonetta určitě nezklamala. Tahle akční rubačka se do velké míry dokázala odklonit od tradičních Japonských her tohoto žánru. Nabízí hodně slušnou hratelnost, která odsýpá, samotné bitky a komba vás budou bavit a budete si je užívat. To všechno doplňuje pěkné grafické zpracování s velmi našlápnutým a stylovým soundtrackem a samozřejmě také sexy hlavní hrdinkou, ze které jen tak nespustíte oči. Prostě parádní zábava a především změna v jinak vcelku tuctovém žánru, kde nejsou inovace zrovna na denním pořádku. Za to všechno od nás Bayonetta získává 89%. Na závěr ještě dodám, že my jsme recenzovali hru na konzoli PlayStation 3 a vychází i na Xbox360.