Battlestations: Pacific

Zhruba před dvěma lety jsme si mohli zahrát zajímavou hru Battlestations Midway, kterou náš redaktor ohodnotil 70% (recenze). Ač u nás, ani ve světě nebylo hodnocení nijak moc přesvědčivé, prodejnost evidentně stačila na to, aby se vývojáři z Eidosu uživili a vznikl nepřímý druhý díl, tentokráte z prostředí Pacifických bojišť. Odtud tedy plyne podtitul hry.

Souboje se tak odehrávají v době, kdy Spojené státy reagují na napadení přístavu Pearl Harbour a odesílají svou námořní sílu vstříc japonským ostrovům. Japonsko samozřejmě reaguje a o bitvy není nouze. V nabídce hry naleznete dvojici kampaní za obě strany pacifického konfliktu – Spojené státy a Japonsko. Zatímco příběhová linka za Spojené státy jakž takž sleduje historické reálie a povede vás v boji proti Japonskému císařství, ta druhá, právě za Japonsko si trochu zahrává s alternativní historií. V roli Japonska můžete vyhnat Spojence z vašich vod a skrze Pacifik se dostat až k americkým břehům.

Příběhy jsou vyprávěny jako televizní dokument a povětšinou jsou složeny z krátkých videosekvencí, které uvádějí okolní reálie a stav věcí na bojišti. Od začátku nás udivovaly svou kvalitou a v mnoha případech byl problém poznat, zda se jedná o renderované snímky, nebo reálné záběry. Ve všech případech jde o animované video, ale jejich kvalita je rozhodně špičková. Škoda, že stejně kvalitní není dabing, který zní velmi studiově a počítačově. Chybí mu určitá živost a zní, jako když ho někdo velmi mechanicky odříkává.

Pokud neznáte předchozí díl, jistě už si říkáte, o co ve hře vlastně jde. Svým námětem je hra něco mezi jednoduchou realtimovou strategií a plně 3D simulátorem. K dispozici je jak vojenské letectvo, tak námořní jednotky a to ve většině případů v jednu chvíli v rámci jedné mise. Mezi jednotkami můžete libovolně přepínat a plnit tak rozličné úkoly. Ty mohou znít klasicky jako obrana námořní flotily proti nepřítelově letectvu, nebo méně klasicky jako dostihnout nepřátelské nákladní lodě a potopit je pomocí artilerie nebo ponorek. V obou případech se dostanete přímo za kormidlo nebo knipl a můžete si to s nepřítelem vyříkat osobně.

Prvky realtimové strategie přichází ve chvíli, kdy máte pod velením pozemní letiště nebo letadlovou loď. V takové situaci přímo volíte, které letecké jednotky se mají postavit, jakou mají mít výzbroj a jaký typ to má být. Jakmile jsou tyto jednotky postaveny, můžete se okamžitě chopit jejich řízení, vyletět vstříc nepříteli a snažit se jich co nejvíce zničit. Ostatní letadla a další jednotky jsou v tu chvíli řízeny počítačem a zdatně vám sekundují, pomáhají v soubojích a ničí primární cíle. Jakmile vámi ovládaná jednotka padne v boji, není nic snazšího než se přepnout do jiné a okamžitě pokračovat v boji.

Samozřejmě ne vždy můžete ničit své jednotky donekonečna. Často jste omezeni nějakým úkolem, že musí zbýt určitý počet bombardérů, musí přežít některé lodě a podobně. Je tedy třeba se snažit co nejdéle přežít a současně napáchat co nejvíce škody. Jako letadlo máte k dispozici kulomet, který je vhodný na protivníkova letadla, ale na silnější lodě je prakticky nepoužitelný. Druhou zbraní jsou bomby nebo torpéda, která využijete při ničení větších cílů, kde se musíte dostat co nejblíže a bombu trefit co nejpřesněji. Lodě (mezi které řadíme i ponorky) sekundují flak kanony proti letectvu, různými děly a artileriemi. Mezi zbraněmi můžete přepínat a pokud je zrovna neovládáte, tak je ovládá počítač. Lodě mají většinou několik zásahových zón a při palbě si můžete zvolit, zda chcete zaútočit na sklady paliva, děla nebo motory. Zásah každé zóny znamená jinou výhodu. Například zničení motoru loď zastaví, zničení děl ušetří život vašim lodím a výbuch nádrží paliva asi není třeba komentovat.

Snadnost zásahu se odvíjí od nastavené obtížnosti, kterou si naštěstí můžete zvolit před každou misí. Nemusíte se tedy bát, že pokud si hru pustíte na těžkou obtížnost, že zkrachujete na nějaké těžké misi a hru nebudete moci dohrát. Jednoduše si na tuto mapu snížíte obtížnost a dohrajete ji snadněji. Na nejlehčí obtížnost vám hra pomáhá při míření, ukazuje kam střílet, abyste trefili rychlé letadlo v letu a v případě palby artilerií sama vyměří potřebnou výšku výstřelu, abyste zasáhli vzdálený cíl. Přesto ani snadná obtížnost není úplně snadná a rozhodně vás nevede za ručičku. Dle nás tyto tři nabízené obtížnosti perfektně vystačí každému od občasných hráčů až po ostřílené válečníky.

Druhou kapitolou je ovládání letadel. Ta se ovládají standardně jako v arkádách a nemusíte se bát nějaké přehnané simulace kokpitu a detailů v ovládání. Ve standardním ovládacím modelu jsou však nepoužitelná. Standardně totiž směr letu letadla ovládá myš a další kontrolu provádíte pomocí klávesnice. Na dobré ovládání byste potřebovali velmi prostorný stůl a tak vám doporučujeme využití gamepadu (ideálně od Xboxu360, na který je hra připravena), případně přenastavení ovládání na klávesnici, s níž se let ovládá zcela bez problému a zážitek se najednou o řád zvedne, protože nebudete tak často bourat a nadávat na malou podložku, díky které jste nevybrali střemhlavý let k hladině vody. Veškeré ovládání zabere podstatnou část klávesnice a minimálně v první polovině hry budete stále hledat, co které tlačítko dělá. Hodně však pomáhá automatická nápověda, která sveřepě vyskakuje a později i obtěžuje.

V rámci misí máte několik základních úkolů, které se průběžně mění a doplňují podle vývoje situace a tu tam máte možnost splnit i nějaký doplňující úkol, jako například potopit extra tuhou a rychlou loď. Úkoly máte přehledně napsané v jednom z menu a stav celého bojiště můžete sledovat na jednoduché mapě, která je v některých případech až moc jednoduchá. Za splněné úkoly a postupy ve hře dostáváte achievementy například za přesnost palby artilérií, nejvíce sestřelených letadel a podobně.

Oproti prvnímu dílu byl hodně přepracován multiplayer a nyní je doslova plnohodnotnou částí hry. Nejzajímavější je asi Capture the Island, ve kterém jedna strana brání ostrov a druhá se jej snaží zabrat. Souboje se dají v mnoha možnostech detailně nastavit a většinou netrvají více jak hodinu, což je ideální čas. Bohužel v době recenzování zely servery prázdnotou a tedy zůstáváme pouze u teorie. Hra je díky podpoře Games for Windows přímo propojena s vaším účtem a skrze něj se také vše podniká.

Grafickou stránku jsme maličko nakousli již v odstavci o videosekvencích. I v rámci samotné hry je jednoduše úžasná a velmi pěkně se vše hýbe. Lodě a letadla vypadají jako jejich dobové předlohy a na první pohled rozeznáte jednotlivé kousky od sebe. Jediná výtka směřuje ke statické posádce na palubě, která i v případě těžké palby stojí zcela nehybně a sleduje dopadající projektily. Nicméně na hru to samozřejmě nemá vliv. Výbuchy vypadají hodně dobře a letadla se například roztrhávají na kousky, zatímco lodě se pomalu potápějí v pohybujících se vodách Pacifiku. Voda je ostatně to, co uvidíte v největší části hry. Není nijak extra zázračná, ale rozhodně neurazí.

Engine samozřejmě nedosahuje kvalit těch nejlepších současnosti, ale na možnosti, které hra nabízí plně dostačuje a musíme přiznat, že předvádí velmi pěkné divadlo. Krom toho je výborně optimalizovaný a na mém starším počítači s Intel Core2Duo E6300, 2GB ram, GeForce 8800GT jsem si mohl dovolit pustit všechno na plný výkon při rozlišení 1280*1024 a málokdy jsem se dostal pod 50fps, což je velmi pěkné a značí to, že i majitelé slabších sestav si budou moci slušně zahrát.

Je vidět, že autoři se poučili z chyb vytýkaných prvnímu dílu a připravili skutečně robustní hru plnou akce, se spoustou herních možností, protkanou zajímavým příběhem a možností utvořit alternativní historii. Pro fanoušky prvního dílu a historických bitev povinnost, pro vás ostatní možná zajímavý tip na dlouhé týdny zábavy. Za GamePark hodnotíme velmi slušnými 80%