Battlefield 3: Close Quarters

Battlefied 3 rozhodně patřil mezi nejlepší tituly minulého roku. I když vydavatel jasně cílil proti nesmírně populárnímu Call of Duty, jehož oblíbenost neustále roste, a to i přesto že jeho kvality a především inovace mírně pokulhávají. Electronics Arts a hlavně DICE ovšem dokázali, že hry ještě dělat umí a Battlefied 3 patřil mezi nejlepší hry minulého roku. Před několika měsíci jsme se potom dočkali rozšíření Back to Kargan a nyní již nějakou dobu hrajeme nejnovější přídavek Close Quarters. A právě na ten se v dnešním článku zaměříme.

   

Ale předem ještě několik slov k systému přihlašování do hry. Tento odstavec je určen především pro ty, kteří uvažují, že s novým datadiskem by mohli konečně Battlefield 3 zkusit a pořádně si zahrát po síti. S hrou je to totiž mírně komplikované. Jednak musíte mít nainstalovaného klienta Origin, do kterého se musíte registrovat a během hraní v něm musíte být přihlášeni. Samotné logování do hry, vybírání map či jednotlivých módů probíhá v internetovém prohlížeči, po přihlášení do služby Battlefied Battlelog. Tam můžete zvolit jaký přídavek chcete hrát, jaké mapy, jaké módy atd. atd. K této volbě jedna výtka. Předpokládal bych, že pokud si tvořím filtr, jaké módy chci hrát, pokud nezaškrtnu ani jednu volbu, bude hra hledat mezi všemi mapami. Není to tak, a pouze vám oznámí, že žádná hra nebyla nalezena. Pokud tak chcete hrát všechny mapy, musíte také všechny jednotlivě zaškrtnout.

Pokud si tedy zvolíte, kde budete hrát a kliknete na tlačítko připojit, konečně se vám spustí samotná hra. To znamená, že vám běží Battlefied 3, běží vám prohlížeč internetu a klient Origin. Namátkou jsem se podíval, kolik že paměti Ram tato kombinace zhltne a bylo to asi 4,5 GB. Pro hraní lze tedy doporučit alespoň 8GB operační paměti. A ještě jeden problém hru stále provází, už jsem si na to stěžoval v dřívějším článku. Pokud používáte program TeamViewer, budete ho muset před každým hraním ukončit, protože vám jinak nedovolí přepnout hru do plno obrazového rozlišení.

   

A jdeme se konečně připojit do hry. Musím říct, že Battlefield 3 jsem nehrál vlastně od té doby, co jsem jej zkoušel v multiplayerové betaverzi. Připojení do první hry tak byl šok. Kolem mně se to frčkama jen hemžilo, zkrátka narazíte především na zkušenější hráče, kteří hrají dlouho a rádi a mají všechno vychytané. Jedna mapa, párkrát jsem si vystřelil a dokonce se i trefil, ale jinak jsem byl jen za velmi snadný cíl. Tak tohle bude hodně těžká šichta, ostatně jako vždy, když vtrhnete mezi zkušenou komunitu hráčů a jste v podstatě nováček. Takže nezbývalo než zatnout zuby a hrát a hrát…

    

Pokud na Battlefiedu 3 milujete mega rozlehlé mapy, tanky a další vozidla a nedáte ani ránu bez RPG na rameni, Close Quarters asi nebude to pravé pro vás. Přídavek se totiž soustředí především na boj na blízko a všechno je tomu přizpůsobeno. Zapomeňte tak na pozemní či vzdušné vraždící stroje, tady bude všechno jen ve vašich rukou, tedy mířidlech. Nové mapy jsou čtyři a v mnohém jsou si podobné. Nabízí spíše uzavřené prostory, jako jsou podzemní garáže, komplexy kanceláří a továren, či odlišnější mapa Pevnost Donya, která na vás dýchne atmosférou blízkého východu.

Některé mapy mi sedly hned a okamžitě jsem se v nich cítil jako ryba ve vodě. Třeba taková Operation 925, která se odehrává hned na několika podlažích, takže lítáte jako šílení z prostorných kanceláří s úzkými uličkami do obrovských podzemních garáží, kde se to hořícími auty jenom hemží. A v každém místě je potřeba volit trochu jinou taktiku, protože třeba s brokovnicí si na dálku moc neužijete. A propos brokovnice. Ve hře narazíte jistě na skvělé kousky, které jsou plně automatické a potkat někoho nablízko znamená, že jste vyhráli. Pokud tedy nemá silnější brokovnici, než vy. Mně osobně se hraní s brokovnicí příčí, protože mám kdesi vzadu v hlavě zafixováno, že s nimi hrají jen ti, co jinak netrefí ani dveře od stodoly, což samozřejmě neplatí obecně, protože jsem narazil na pár hráčů, kteří se uměli sakra dobře trefit.

   

Já volil spíše klasické zbraně střelné a musím poznamenat, že se budete mít hodně co otáčet. Hra je totiž velmi dynamická a akční a je tomu mnohé přizpůsobeno. Takže třeba obsazování vlajky v novém Conquest Domination trvá jen několik vteřin a můžete vyrazit hned na další místo. Na hráče to má jasný vliv a je to trochu i škoda, protože málokdy jsem narazil na hru, kde by hráči vysloveně spolupracovali a postupovali podle dění na mapě. Většinou to bylo jen tak, že všichni lítali po mapě jako šílení a snažili se dostat tam, kde se podle ukazatele zrovna něco dělo. Ale ono se na druhou není ani co divit, protože když jsem občas zůstal na místě a vlajku hlídal, i minutu se nic nedělo a minuta je v Close Quarters zatraceně dlouhá doba.

   

Zcela obdivuhodná je zničitelnost prostředí, kdy mapa po boji vypadá v podstatě jinak, než na začátku a dá se toho využít při samotném hraní. Tedy občas se toho dá využít, protože jak se někde na chvilku zastavíte, můžete si být jisti, že vám během okamžiku někdo vpadne do zad. Obzvláště, pokud je na mapě více hráčů. Těch může být maximálně 64, ale potom nastává učiněné peklo. Umíráte v podstatě každých pár vteřin, jen se snažíte během pár chvil někoho zabít, nebo si najdete výhodnou kemperskou pozici a odtam “zbaběle” likviduje nabíhající škodnou. Osobně mi nejvíce vyhovovali hry, kde bylo celkem 16 hráčů, maximálně však 24, ale i tam už se hra stávala zbytečně masakroidní.

   

Naprosto perfektní je potom mod Gun Master, jehož varianty známe i z dalších her. Jde o to, že postupně dostáváte k dispozici všechny zbraně, od pistolek, po revolvery, samopaly, brokovnice atd. S každou musíte několikrát někoho zabít, ale pozor, pokud třeba několikrát za sebou zemřete bez zásahu, lepší zbraň je vám zase odejmuta a pokračujete s předchozí horší. Musíte tak dobře ovládat většinu zbraní, aby se vám podařilo získat finální nůž, kterým budete muset někoho oddělat a tím také zvítězit. Že v té době bude mít už většina hráčů spíše lepší zbraň je myslím jasné, takže vyhraje opravdu jen Gun Master.

Po grafické stránce je hra velmi povedená, i když narazíte na značné rozdíly. V rozlišení 1920×1200 vypadá při stejném nastavení hra daleko lépe, než při rozlišené 1280×800. To je obraz jakoby rozmazaný, nejsou vidět přesné detaily a rozhodně budete muset zvednou kvalitu grafiky. Testovací sestavou byl počítač s Core i7, 16 GB Ram a Geforce 275, kdy i při zmíněném vysokém rozlišení hra běhá na střední detaily naprosto bez problému. Hra je naprosto skvělá po stránce zvukové, v této rovině už exceloval původní Battlefield 3 a zde to znovu není jinak. Stačí pořádná sluchátka, volume hodně doprava a zážitek z hraní je dvojnásobný.

   

A celkový dojem? Více než dobrý. Pokud jste Battlefield 3 delší dobu nehráli, a máte rádi hodně akční pojetí hry, měl by být přídavek Close Quarters dobrým prostředkem pro naskočení do rozjetého vlaku s názvem Battlefield 3. Ze začátku samozřejmě budete hodně trpět a budete muset hrát dlouhé hodiny a možná i dny, abyste byli opravdu dobří, ale právě to by vás mělo hnát kupředu. Pokud ale máte raději velké a rozlehlé mapy, a bez techniky nedáte ani ránu, tento datadisk není to pravé ořechové, co by mohlo uspokojit vaše herní choutky a svou pozornost zaměřte raději na dřívější Back to Karkand nebo si počkejte na chystaný Armored Kill. Celkově jsme ale spokojeni, i když změn by mohlo být podstatně více. Přece jen, 299 korun, za které se přídavek prodává, není rozhodně málo. Někoho pak jistě potěší i fakt, že hra je v češtině. Za nás je to hezkých 75%.