Army of Two: The 40th Day

Army of Two: The 40th Day je pokračováním akční střílečky z pohledu třetí osoby, která vyšla v březnu roku 2008 a sklízela poměrně hezká hodnocení. Její pojetí kooperativní akce přitáhlo řadu fanoušků, kterým tento způsob hraní s kamarádem dlouhodobě chybí. Druhý díl se rozhodl jít směrem evoluce a ne revoluce a spíše než doplnění řady nových věcí se dočkáme vylepšení stávajících herních mechanismů, nicméně i pár novinek si pro nás tvůrci nachystali.

Hlavní hrdinové jsou opět dva nájemní vojáci Rios a Salem, kteří společně tvoří drtivou sílu jedné armády a odtud samozřejmě plyne název hry. Oba hrdinové jsou vysláni na jednoduchou misi do Šanghaje, kde mají pouze něco najít a označit a poté to jít společně zapít. Bohužel tato jednoduchá mise se brzy změní v boj o život, kdy kolem vybuchují mrakodrapy, rozpadávají se silnice a umírá spousta lidí. Že nevíte proč má někdo zájem zničit raketami a bombami celé město a co z toho bude mít? Co na tom, o tom hra není, takže nečekejte, že do konce hry se všechno vyjasní.

 

Samotná hra je, i přes sliby vývojářů, stále jednoduchou přímočarou koridorovkou, ve které realizuje pouze klasický postup přesun – krytí – střelba – přesun a občas to naruší nějaký silnější nepřítel nebo bosák. Čas od času sice máte na výběr dvě cesty, ale rozdělíte se pouze na chvíli a poté už zase vesele poběžíte tunelem jediné možné cesty. Ke cti hry je, že si nehraje na nic víc (nevím proč se mi v této souvislosti připomněl nedávno recenzovaný Roque Warrior) a naopak ždíme ze zvoleného konceptu maximum. Ať už hrajete sami s pomocí počítačového kolegy nebo ve dvou, vždy máte na výběr řadu kooperativních prvků, jak se dostat přes řady nepřátel.

 

 

Stále zde funguje osvědčený systém agro, kdy jeden z dvojice zaměstnává nepřátele palbou, oni se na něj zaměří a mezitím je může druhý obejít a nepozorovaně je postřílet charakterně zezadu. Novinkou je možnost zajmout nepřítele, respektive jejich velícího, donutit je složit zbraně a poté ho nechat jít nebo zastřelit a nebo srazit jednoduché nepřátele pomocí naběhnutí na ně, takový smrtící sprint. Z dalších vychytávek je možné předstírat smrt, nebo dělat že se vzdáváte a tím obelstít nepřátele. Činností, které můžete vykonávat, je skutečně spousta a o nějaké nudě nemůže být ani řeč.

 

Kooperativní hraní, ať už s počítačovým pomocníkem, nebo živým, je tou hlavní devizou hry a vzájemné škádlení obou hrdinů celé hraní odlehčuje, stejně jako různé kooperativní momenty, na které během hry narazíte. Většinou jde o klasické vylezení na vysokou zeď, kdy jeden nejprve vysadí druhého a druhý poté pomůže prvnímu, nebo o zvedání těžkých vrat, které zde do jisté míry nahrazují klasické load obrazovky. Hlášky obou hrdinů zní kontinuálně celou hrou a pokud chcete, můžete si dokonce společně zahrát kámen-nůžky-papír nad hromadami mrtvol nepřátel. Během hry bude v některých momentech interagovat i s jinými postavami a narazíte také několik morálních voleb s tím spojených.

 

 

Tyto volby jsou spíše parodií na jiné hry a berou se dosti humorně. Jako ukázka může sloužit hned začátek hry, kdy si můžete zvolit, zda vojáka necháte odejít nebo ho zastřelíte. Pokud ho necháte odejít, tak se v rámci animace dozvíte, že ten v klidu odešel, odjel na tropický ostrov, kde byl ale záhy zastřelen cizím agentem. Tyto minipříběhy jsou prezentovány ve stylu komixových obrazovek a některé v pozdější části hry jsou dosti bizarní a vtipné. Je třeba od začátku brát v potaz, že ač se volba může jevit jako správná, ve finále se vám může slušně vymstít. Další postup hrou si můžete nechat jako minule zobrazit v podobě GPS navigace, která vám ukáže, kam dále jít. Nikdy se tedy neztratíte, ale zda tuto nápovědu využijete, je jen na vás.

 

 

Jednou z hlavních částí hry jsou zbraně, kterých jsou k dispozici opravdu desítky, tedy ještě více než v prvním díle. Krom jejich sbírání od mrtvých nepřátel je můžete nakupovat ve virtuálním obchodě a stejně tak je doplňovat o řadu vylepšení například pro zmírnění zpětného rázu, zvětšení zásobníku, zakoupení tlumiče a řady dalších dílů, z nichž některé jsou skutečně brutální jako třeba ostrý bajonet na brokovnici. Zbraně, stejně jako brnění si můžete obarvit na požadovanou barvu a u brnění a masky si dokonce můžete navrhnout svůj vzhled, který si poté naimportujete do hry. K tomu je určena jednoduchá flashová aplikace na oficiálním webu hry, kde si můžete vybírat výtvory ostatních, případně si navrhnout zcela svůj a ve hře si ho poté načíst a to jak v multiplayeru tak v kampani pro jednoho hráče.

 

Pokud je třeba zvolit jednu oblast, kde je druhý díl slabší oproti prvnímu, je to variabilita prostředí. Na začátku hry se objevíte v Šanghaji a do konce hry se z ní nepohnete. Ty tam jsou cesty po celém světě v prvním díle, ale je pravdou, že i uzavřené prostředí města dokáže nabídnout řadu zajímavých a různorodých lokací. Grafický engine se víceméně vůbec nezměnil a na dnešní dobu je dosti strohý. Budovy jsou velké šedé krabice, vojáci jsou víceméně všichni stejní a vše oživují pouze četné výbuchy a hlavně dvojice vašich vojáků, kteří jsou skutečně dobře vymodelováni a jejich interakce je nádherná.

 

Multiplayer nabízí především již zmíněný kooperativní mod, kdy můžete ve dvojici s kamarádem projít celou hru a to jak online, tak v rámci rozdělené obrazovky. Trochu škoda je, že minule použitý horizontální splitscreen byl nahrazen vertikálním, tedy obrazovka se dělí na levou a pravou půlku. To má důsledek v omezeném výhledu do stran a kamera je umístěna za jedním z ramen vašeho hrdiny. Lze si přepnout jestli za levým nebo za pravým, ale výsledkem je vždy omezený výhled pouze do jedné strany, což pohled za postavou v prvním díle eliminoval. Druhá část multiplayeru nabízí čtyři, vesměs klasické herní mody jako deathmatch, deathmatch ve dvojici, tedy obdoba teamové verze, capture, kdy držíte nějaké místo proti nepřátelům a nakonec warzone, kde se stále mění cíle mise a hraje se, kdo je splní dříve. Z některých stran se ozývají hlasy, že multiplayer trpí lagováním, ale my jsme se s tím při testování nesetkali a tak nemůžeme posoudit, co je na tom pravdy.

 

Army of Two 40th Day je takovou obdobou filmového blockbusteru. Je to hra, která vás nesmírně bude bavit, ale jakmile ji dohrajete, za pár týdnů či měsíců si na ní nevzpomenete. Jako hra pro jednoho hráče je to takový lepší průměr, ale ve chvíli, kdy máte sourozence nebo kamaráda, se kterým můžete hrát ve dvojici, zábavnost nesrovnatelně vzroste a vzájemné dohady mezi oběma hráči celou hru okoření. Trochu vám zkazí radost krátká kampaň, která se nechá dohrát za šest až osm hodin a také podivný příběh, který skutečně nemá hlavu ani patu. Přesto jsme se u hry královsky bavili a jako akční hra do trochu volného začátku letošního roku se perfektně hodí. Hodnocení 75% tedy berte jako průměr mezi lehce nadprůměrnou hrou pro jednoho hráče a neuvěřitelně zábavným zážitkem pro dva hráče.