Aquadelic GT

Becherovka Game je snad jediná proslulá soutěž s delší tradicí v České republice. Určená je pro všechny zapálené herní vývojáře a vzhledem k vysokým částkám, které lze získat, se v každém ročníku objeví nějaký projekt, jež se zlatým písmem zapíše do dějin české nezávislé scény. Pokud bychom si jako učebnicový příklad vzali ročník 2005, jistě nám v paměti utkví právě Aquadelic, projekt tuzemských Hammerware, jež svou kvalitou vynikal nad většinou ostatních příspěvků. Pokud je vám povědomá shoda jmen s dnes recenzovaným titulem pak vězte, že se jedná o projekt pocházející ze stejných vývojářských rukou. Tento je ale místo do soutěže určen na herní trh, kde se již pár dní uchází o korunky z našich značně vyprázdněných předvánočních peněženek.

Jak se z rybáře hvězda stala 

Stejně jako freeware projekt, tak i Aquadelic GT vyráží prozkoumat vody ne až tak častého žánru lodních závodních her. Tam, kde Aquadelic příznivce freewaru ohromil jednoduchými, ale zábavnými závody, přichází v případě komerčního produktu celá kompletní kariéra. Ta zde plní roli jakési singleplayer kampaně. Na začátku si vyberete jeden z pětice avatarů (mimochodem jejich grafická podoba je opravdu otřesná), zvolíte jméno svého jezdce a můžete se vydat na první z nabízených map.

 

Průzračné moře, Rusko a zaplavená obydlená oblast 

To je jen krátký výpis map, na něž zavítáme. Mapy zde vlastně plní roli samostatných levelů. Každý nabízí trochu jiné služby, přičemž všechny jsou přehledně zobrazeny pomocí ikonek na minimapě a po celém levelu se můžete pohybovat s maximální volností a dělat doslova co se vám zachce. Tato nevázanost ve freeware produktu rozhodně chyběla, o to více jsme si ji pochvalovali tentokrát. Místa na mapě označená lze obecně rozdělit do dvou základních kategorií – za prvé jsou to úkoly, kterými vyděláváte herní peníze, získáváte respekt a posunujete se dále na celkovém žebříčku lodního závodění. Mezi úkoly nepochybně patří i lodní taxikařina. Ta je nevděčnou a otrockou prací a spočívá v převážení zákazníků z místa na místo. Pro dobrodružnější duše existuje možnost zahrát si na piráta a lovit na vodách poklad v podobě zlatých a stříbrných mincí, které vám i po ukončení úkolu zůstanou na kontě. Rozhodně nejzajímavější jsou ale závody. Ty jsou vlastně esencí celé hry a nutno podotknout, že se autorům opravdu povedly. Na území každé otevřené mapy se nachází zpravidla dva až tři s různě dlouhou tratí a prize money. Umisťováním se na lepších a lepších pozicích získáváte nejen peníze, ale i respekt. Jeho navyšováním se vám otevírají brány k lepším sponzorům, kteří s podepsanou smlouvou přináší značné výhody do následujících herních minut.

  

S pěticí závodníků v zádech 

Závodění jsme si jednoznačně užívali a v měřítku celé hry bychom jej označili jako nejsilnější bod. Vaši protivníci ovládaní umělou inteligencí jsou vám neustále v patách, řídí nejméně stejně dobře jako vy a disponují různými typy lodí. Navíc mají závody dvě specialitky – nitro a zbraně. Obě najdete v červených, respektive žlutých krabicích přímo na trati a většinou je kolem nich pěkná mela, sebrat je totiž chce opravdu každý. Že nitro slouží na celkové zrychlení lodi, odtušil už asi každý, zbraně jsou ale o dost přitažlivější. Nabízí se několik zajímavých a netradičních kousků použitelných na blízko, ale i na dálku. Jejich síla je poměrně vyrovnaná a dá se říct, že účinná je bez výjimky každá. Ať už seberete výbušné žáby, létající rakety, bombu, jež se umisťuje do vody, nebo třeba speciální drobnost, která na určitou dobu zamezí závodníkům zatáčet, vždy budete svědky zajímavých grafických efektů a při správném použití vás navíc potleskem a výkřiky odmění i samo publikum. Pozitivní navíc je, že se zbraněmi se snaží co nejvíce manipulovat i vaši počítačoví oponenti a sebraných kousků využívají opravdu chytře, tudíž v tomto směru nelze mít nejmenších výtek. Jako jeden příklad za všechny je možno uvést situaci, kdy jsem si s hrdým výrazem a se zapnutým nitrem razila svou cestu směrem k cíli, načež mě ze zadu překvapil protivník a přesně mířenou raketou otočil mou loď vzhůru nohama. Než jsem dokázala na tento podlý útok reagovat, protnul cílovou čáru a mě, necelý půl metr před ní, zůstaly oči pro pláč. Na Aquadelic GT je zkrátka krásné, že i když jedete závod po desáté, pokaždé se dočkáte úplně jiné hratelnosti, jiné a třeba i lepší zábavy – a to se ještě více násobí v případě, že zvolíte možnost multiplayeru (bohužel pouze po LAN).

  

Virtuální nákupy 

Vzhledem k tomu, že si výše popsaným způsobem připisujete peníze na své virtuální konto , musí logicky existovat i možnost, jak je ve hře využít. Tím se dostáváme k další podstatné části a sice k nákupu nových lodí. Obchod je taktéž umístěn přímo na mapě, ovšem ne na každé. Co se nabídky lodí týče, většinou budete volit ze tří kousků s různými charakteristikami, maximální rychlostí a samozřejmě vzhledem. Vše zmíněné si můžete v jiném přístavu pro změnu upgradovat za příslušnou částku a tak svému miláčkovi přidělat nový lak a třeba i upravit zvuk motoru. Co se možností vylepšení týče, ty jsou vpravdě chudé, stačí jediná návštěva obchodu, tři kliknutí a výsledek není ani mnohdy na první pohled rozeznatelný.

 

Slušný vzhled i chování lodí 

Nic ve zlém, ale od Aquadelic GT jsme očekávali lehce nadprůměrnou budgetovkou s dobrým nápadem, ale spíše průměrným provedením. Již po prvních minutách ve hře nám bylo jasné, jak ohromně jsme se mýlili. Z omylu nás na první pohled vyvedl fyzikální model, který je prostě skvělý. Každá z lodí se chová trochu jinak, každá je jinak stabilní a navíc reagují velice dobře i na vlivy okolí, jako jsou například náhlé vlny způsobené výbuchem rakety. Pro nečekanou změnu směru stačí i pouhá kláda umístěná nešikovně ve vodě. Velice realisticky včetně zachytávání lodí na souši při špatném provedení vypadají i skoky. Dalším podstatným plusem jsou mise, kdy z mořské hladiny přesedláme do letounu. I jeho ovládání není zcela arkádové a mise plněné z ptačí perspektivy obecně patřily k dobrému oživení.

  

Podobně nadšeně je možno zhodnotit i technickou stránku. I když by si mohl někdo stěžovat, že se hra s Crysis a jemu podobnými nemůže rovnat. Aquadelic GT má jednu nespornou výhodu, kterou je možno proti Crysis uplatit – rozjedete ji totiž i na průměrných až podprůměrných herních strojích. Já osobně ji část doby testovala na Athlon 2500+ s 512MB RAM a 6600GT a byla jsem sama překvapená, jak plynulého zážitku jsem se na normální detaily dočkala. Jediné, co je třeba vytknout je trochu nevyužitý potenciál okolních souší. Některé domy vypadají opravdu škaredě a možná i větší počet lidských bytostí by celkově přispěl k lepšímu. Autoři Aquadelic GT se blýskli i výběrem soundtracku, v němž se neustále střídají rytmy různých žánrů, navíc je výběr hudby v mnoha případech sladěn s lokací, v níž se momentálně nacházíte. Kupříkladu při brázdění ruských splavných oblastí jsem poslouchala rozvernou písničku o Moskvě, naopak na prosluněných plážích v jednom z exotických středisek mě při převozu pasažérů doprovázely španělské rytmy.

  

Resumé 

Aquadelic GT je nepochybně jedním z nejsvětlejších momentů letošní předvánoční nabídky. Samozřejmě, že se s giganty jako Crysis nemůže vesměs rovnat, na druhou stranu projekt útočí na trochu jinou cílovou kategorii hráčů, u níž má ty nejlepší předpoklady uspět. A pokud snad ještě někdo nad koupí této skvělé české hry uvažuje, může ho přesvědčit poměrně solidní cena 450 Kč (například v našem shopu) a nečekaně vysoké hodnocení 78%