Vezměte to nejlepší z Overwatch, Fortnite, PUBG, přidejte pár svých inovací a vznikne vám Apex Legends. Apex se ale neveze příživnicky na vlně popularity battle royal módu, naopak tento trend posouvá o krok dopředu.
V zásadě jde ale o klasickou battle royal hru, v níž – v tomto případě – 60 hráčů seskočí na ostrov a bojují, dokud nezbyde jeden, resp. tři, viz níže. Za Apexem stojí studio Respawn, které možná budete znát díky jejich Titanfallu, přičemž vydání zaštítilo EA. Zahrát si můžete zdarma na PC, Xbox One i PS 4.
Apex sice ctí zaběhlé tradice battle royal módu, nicméně přináší notnou várku novinek. Tou první, na níž ihned narazíte, jsou různí hrdinové (legendy). Ano, stejně jako v Overwatch. Hrdinů je celkově 8, přístup ale získáte jen k 6, zbylé dva si budete muset dokoupit. Každý pak disponuje svými třemi unikátními schopnostmi, jednou pasivní a dvěma aktivními. To ale není vše, ke každé postavě se pak váže celá sada hlášek, póz, skinů atd. Důležité je, že každá má svou specifickou roli, což si přímo říká o týmovou spolupráci. Pokud se např. budete přesouvat přes otevřený prostor, určitě oceníte Gibraltara, jenž pomocí štítu může poskytnout krytí. Ve stejný okamžik Wraith coby „multidimenzionální harcovník“ může nepozorovaně proniknout za záda nepřítele a uštědřit mu pár smrtelných ran.
Z toho plyne zásadní věc, Apex je týmová hra a můžete ji hrát pouze ve tříčlenných týmech. Můžete buď hrát s kamarády, nebo si nechat nějaké „nové kamarády” nechat vylosovat. Následně ve trojici vyskočíte kdesi nad ostrovem a jako letka se snesete dolů. Seskok většinou řídí jeden z vás, tím tedy ovládá i vaši postavu, každopádně nic vám nebrání převzít kontrolu a oddělit se, třebaže to není vždycky úplně moudré rozhodnutí.
Ihned po seskoku se pokusíte co nejrychleji najít aspoň nějakou zbraň a vybavení. Pokud se vám to nepovede do cca minuty, dostanete se do opravdu špatné situace, jelikož první okamžiky hry jsou dost divoké. Většinou se mi totiž stalo, že jsem ihned po přistání natrefil na minimálně jednu další trojici. Pokud se přežijete tento začátek, máte velkou šanci, že budete žít ještě pár krásných – desítek – minut.
Spolupráce v týmu je klíčová a vývojáři z Respawnu to evidentně vědí, a tak do hry vložili tzv. ping systém. Z vašeho kolečka na myši se náhle stane takřka kouzelné tlačítko, díky kterému častokrát ani nebudete muset během hry promluvit. Na cokoliv totiž kolečkem kliknete, to vaše postava okomentuje. Najdete dobrou zbraň, kterou nepotřebujete? Označte ji, ať vaše postava o ní informuje ostatní ve vašem týmu, kterým by se mohla hodit. Vidíte v dálce nepřítele? Označte ho. Toto se opravdu hodí a velmi často je to užitečnější než samotné mluvení. Např. na místo složitého popisování dané lokaci na ni stačí jednoduše kliknout a je vystaráno.
Ping systém je vskutku užitečný a velmi intuitivní. Nicméně vaše postava bude mluvit i sama od sebe. Bude chválit i častovat vaše spoluhráče a všelijak komentovat dění kolem vás i vaše vlastní počínání. Pokud byste chtěli výlevy své legendy více oživit, můžete si koupit i nějakou hlášku, jež jen tak někdo ve svém repertoáru nemá.
Další herní mechanikou, která umocňuje týmové hraní, je respawn. Ano, herní studio Respawn se tak nejmenuje pro nic za nic. Pokud člen vaší trojice padne, začne nejdříve jen krvácet na zemi. Nestihnete-li ho ošetřit, není ještě vše ztraceno. Můžete si vzít jeho „banner“ (volně přeloženo „kartičku“), tu donést na speciální respawn místo a tím mu umožnit další seskok. Asi je jasné, že takovýto tah je velice riskantní, jelikož oblast respawnu je poměrně dost na očích a nezřídkakdy na nich někdo „kempí“. Tak či tak může vám to pomoct vyhrát, takže to za ten risk stojí.
Na hře pak dozajista oceníte i intuitivní inventář. Ten nejen že některé věci dělá rovnou za vás (např. automaticky upgraduje vaše zbraně, seberete-li nějaké vylepšení), ale je i velmi přehledný. Tak třeba typy munice jsou rozděleny barevně či nevyužitelné předměty jsou zvýrazněny, takže víte, že se jich můžete zbavit. Ono zvýraznění platí i pro itemy, jež leží na zemi, tudíž se jim můžete jednoduše vyhnout.
Za zmínku taktéž stojí skvělý „movement“, kterým je prodchnuta celá hrou. Neustále budete šplhat, vozit se po tzv. ziplines (tj. napnutých lanech), sklouzávat se ze srázů atp. Koneckonců je to odkaz na Titanfall v jehož univerzu se Apex odehrává. Ano, říkám vám to zákeřně až teď, ačkoli to ostatní zmiňují zpravidla hned na začátku. Důvod je ale prostý, nenajdete zde mnoho pojítek s Titanfallem, určitě ne titány, bohužel.
Jak už jsem to několikrát v textu zmínil, Apex obsahuje mikrotransakce. Každopádně ty se týkají jen skinů, hlášek oněch dvou postav. Navíc je zde i možnost si daný obsah koupit i za herní měnu poctivě vydělanou hraním. Vzhledem k tomu že se jedná o free-to-play titul, všichni jsme to tak nějak čekali a nikomu z nás to asi nevadí. Navíc mikrotransakce nejsou nikomu vnucovány, nikdo vám nebrání je jednoduše ignorovat, neboť se tím nedostanete do žádné nevýhody – jen holt vaše postavy budou tuctové.
Pokud jde o výtky, těch je jako šafránu. Jediným problémem pro mě byl občas chybný zvuk. Např. v rámci tutoriálu můj guru mluvil jako by byl kilometr daleko, ačkoli stál vedle mě. Stačil pak jeden malinkatý krůček a jeho hlas nepřirozeně rychle zesílil. Stačilo pak popojít ještě více dopředu, aby hlas opět zeslábl. Aby toho nebylo málo, tak postava nakonec začala mluvit dvakrát na jednou. Nicméně toto jsou bugy, jež budou pravděpodobně brzy odstraněny.
Apex se holt povedl. Je rychlý, akční, taktický a především návykový. Není to ale jednorázová zábava, poněvadž nabízí různé mechaniky, jež z něj dělají unikátní titul. Třebaže se v mnohém inspiruje od ostatních her. Bere si z nich ale jen to nejlepší a tomu přidává ještě dost svého. Nelze se pak divit, že si odnáší vysoká hodnocení napříč celým herním světem, i od nás si jej dostane. Vždyť dost možná jde o momentálně nejlepší battle royal hru.
