Co vlastně vedlo k onomu rozbroji mezi spokojenými uctívači bohů a těmi nahoře? Vikingové za svůj zbožný život očekávali vřelé přijetí ze strany bohů, což mělo vyvrcholit otevřením magického portálu na nejvyšším bodě hory, aby tudy mohli projít do zaslíbené Valhally (odtud název hry). Jenže co se nestalo, bohové portál překvapivě neotevřeli, čímž Vikingy vyloženě pobouřili. Portál lze naštěstí otevřít i z naší strany, což sebou ale zároveň nese ohrožení jeho strážci – nejrůznějšími ledovými bojovníky. Než se tedy vydáme do tvrdého boje, bude nutné začít hezky od píky – vybudovat svou vesničku, zajistit vše potřebné a teprve následně vytvořit vojsko čelící božské ochrance.
V duchu klasické strategie hráč zaujme pohled shora, zatímco se před ním objeví malebně vypadající ostrov. Na začátku se náš pohled zaměří na ústřední kámen, kterým je zde předběžně umístěn a od něhož vše začíná. Kliknutím na něj se nám zobrazí informace o počtu Vikingů, kolik jich je nezaměstnaných a kolik jich maximálně můžeme v tuto chvíli vůbec vlastnit. Pokud jsme pod horní hranicí, stačí kliknout a dalšího Vikinga „objednat“. Během několika málo sekund přiletí jako meteorit další oddaný, připraven vyhovět našim přáním.
Konečně můžeme začít stavět vysněnou vesničku. K tomu bude zapotřebí dřevo a tak jako první postavíme chýši pro dřevorubce, samozřejmě poblíž lesa, abychom si zajistili příjem onoho základního materiálu. Postavením budovy se automaticky vytvoří volné pracovní místo, které je téměř ihned zaplněno některým z našich poddaných. Stromy padají, polena se hromadí a my můžeme začít s výstavbou obytných domečků, abychom navýšili maximální počet Vikingů. Kromě toho si i ti stávající lépe odpočinou, jelikož už nemusí spát pod stromy, čímž se zvedne jejich výkon a nálada.
Další veledůležitou záležitostí je přísun jídla. A tak stačí dalších pár kliknutí a už se u moře staví domeček pro rybáře, jehož čerstvé ryby zasytí nejednoho spoluobčana. Vikingové jsou ale dosti soběstační a mají-li hrad, sami se zajdou narychlo občerstvit k nějakému keři s bobulemi. Stejně tak si poradí i v případech, kdy potřebují sekyru, luk, nějaký nástroj či materiál. Automaticky začnou vyhledávat potřebné věci poblíž a danou věc si na koleně prostě vytvoří.
A tak probíhá výstavba dalších a dalších typů budov, z čehož každá samozřejmě produkuje něco jiného. Mnoho domů získává základní materiály, jako jsou kmeny, kameny, obilí, kůže, voda… Z takových věciček toho ale příliš pokročilého nevytvoříme a tak je zapotřebí stavět domy, které tyto materiály dále zpracovávají a vytvářejí tak dřevěné desky či cihly, potřebné pro stavbu pokročilých budov. Pokročilé budovy produkují ještě užitečnější věcičky a tak je celá hra jakousi řetězovou reakcí, kterou musíme dobře řídit, aby se nerozpadla. Pokud například hned ze začátku zadáme postavit dvě obytné chýše a dům pro rybáře, zjistíme, že došlo dřevo. A jelikož zde chybí dřevorubec, dostali jsme se do jakéhosi vakua, kdy pro dům dřevorubce potřebujeme dřevo, abychom dřevo získali, ale nemáme na to dřevo. Situaci lze řešit rozbitím již postavených domů, čímž zpátky získáme potřebný materiál.
Důležité je i samotné umisťování stavby. Jakmile si z nabídky vybereme stavbu, kterou chceme postavit, na ostrově se objeví puntíky s různými barvami. Jasně zelená barva značí příhodné místo pro novou stavbu, jiné barvy znamenají problematičtější místa. Jak budeme pokračovat hrou dále, zelených spotů bude stále méně, takže budeme muset využívat i nepříznivých ploch. To v praxi znamená, že stavba si vyžádá materiál navíc, který je využit pro stavbu stabilních základů. Naopak užitečnou vychytávkou je stavba cest, které výrazně zrychlují pohyb Vikingů. Ti se cesty snaží maximálně využívat, přestože někdy to přece jenom vezmou po trávě, pokud mají pocit, že je to kratší. Malým překvapením je, že cesty jsou hotovy ihned po zadání a nestojí ani žádný materiál.
Ze začátku máme k dispozici sotva tři druhy staveb, ale dokončením misí se náš „arzenál“ rychle rozšiřuje. To hráče vlastně motivuje hrát pořád dál, protože chce objevovat nové budovy a vytvářet nové výrobky či jednotky. Bohužel po pár misích již máme budovy všechny a hra se tak rychle stává dosti nudnou. To je zřejmě zapříčiněno tím, že hra je stále ve vývoji a nemůžeme tak očekávat tolik obsahu, kolik by si hra skutečně zasloužila. A tak bychom doporučili s koupí raději chvíli počkat, abyste nebyli zbytečně zklamaní.
Nyní se konečně můžeme zaměřit na stránku s bojem. Předem vás ale upozorňuji, abyste zbytečně nečekali žádné zázraky. Vojáky naverbujeme stavbou příslušné vojenské budovy, čímž se automaticky vytvoří jeden voják. Dále je již na nás, zda si klikáním povoláme další lučištníky či klasické válečníky se sekyrami. Zpočátku je však vojsko beze zbraní a tak chodí po blízkém okolí a snaží se najít materiál na stavbu zbraní. Pokud tenhle vojenský tábor ale postavíte na jednu stranu vesnice a materiál je připravený na straně druhé, vojákům nedojde, že by si pro něj měli zajít. A tak raději chodí kolem a do nekonečna hledají. Situaci lze naštěstí vyřešit přesunutím tábora k potřebným materiálům. Zatímco ona budova se přesune okamžitě, Vikingové celou cestu musí ujít pěšky.
Máme-li ale bojovníky konečně připravené, nastává čas skutečného boje. Je tedy třeba vydat se do výšin k portálu. Jakmile se k němu přiblížíme, může nás čekat boj s již připravenými ledovými strážci. Obvykle ale ten pravý střet začne teprve po otevření portálu, ze kterého vyskáčou nepřátelé, které je třeba eliminovat. Samotný akt boje není, kdo ví jak záživný a v podstatě do sebe bojovníci sekají, odečítají se HP a to je dohromady všechno. Jediná tlupa našich bojovníků přitom několik prvních misí zdolá jakýkoliv odpor, takže je i samotná obtížnost neúměrně nízká.
Druhou možností je postavit oltář, kde přinášíme oběti bohům, což strážce portálu poněkud obměkčí. Je tak na nás, zda se s bohy a jejich ochránci budeme chtít skamarádit nebo jestli to vezmeme přímočařeji – tedy po zlém. Grafická stránka je laděna do animovaného stylu, což je dle mého povedená volba. Zpracování není nikterak zvlášť výrazné či oslnivé, ale ani neurazí. Jedná se o takový průměr. Naopak hudba by si zasloužila víc než pár nudných skladeb, při čemž atmosféru neoživuje ani zajímavé ozvučení.
Co dodat, Valhalla Hills není vůbec špatnou strategií, ale bohužel nabízí pouze krátkodobou zábavu. Přesto můžeme pochválit příjemnou grafiku postavenou na Unreal 4 Engine. Vývojáři se vydali správným směrem, a pokud se jim podaří doladit několik výše zmíněných věcí, mohli bychom se dočkat povedené Vikingské strategie se vším všudy.
