ÜberSoldier 2: The End of Hitler

Ruský trh je hodně zvláštní, specifický a svým způsobem zajímavý. Pokud se mluví o Rusku, vždy si vzpomenu na svoji osobní návštěvu Moskvy před dvěma lety. Co se týká her, bylo dost zajímavé sledovat „oficiální“ malé obchůdky, ve kterých jste si mohli za 80 rublů (tj. cca. 65 Kč) koupit téměř jakoukoli PC hru. Pochopitelně šlo o pirátskou kopii. Nic se tam s tím však neděje a to samo o sobě svědčí o jistém stavu ruského trhu. Přesto určité ruské vývojářské firmy existují a produkují hry, přestože jejich kvalita je povětšinou značně pochybná. Právě jedním z oněch známějších titulů se stala FPS střílečka ÜberSoldier, která spatřila světlo světa (alespoň tedy Evropy) v dubnu loňského roku – viz. naše recenze. Od té doby jako by se s informacemi o tomto titulu slehla zem. A najednou, z ničeho nic, byla předevčírem vydána demoverze druhého pokračování. Ba co víc, současně s tím se zjistilo, že hra je již dávno hotová a v Rusku se již vyhřívá na pultech obchodů. Možná tedy spíše ve zmíněných obchůdcích s kopiemi, ale čert to vem. Pojďte se tedy s námi podívat, jak se nám tento titul prozatím jeví.

Loučíme se, Hitlere
Příběh ÜberSoldiera nás zavádí opět do 2. Světové války, ovšem autory „lehce“ upravené. Ocitáme se takřka v samém závěru a v kalendáři byste v té době našli duben 1945. Válka se již celé Třetí říši značně zvrtla a dostávají co pro to. Několik málo generálů německého Wermachtu se z toho důvodu rozhodlo uniknout, aby mohli celou myšlenku národního socialismu zachovat a později dále rozvíjet. A kam se vydali? Inu zalíbil se jim Tibet. Že se vám na tom celém něco nezdá? Nebojte se, nemusíte znovu přelouskat staré učebnice dějepisu ze základní školy, takto to vidí pouze tvůrci této hry a jak jsem se již zmínil, příběh je do značné míry smyšlený. V každém případě si užijeme konec války, čemuž napovídá již samotný podtitul pro evropskou verzi – The End of Hitler. Že bychom tedy měli tu čest a setkali bychom se se samotným Hitlerem? Kdo ví.

RPG prvky
První díl jsme nakonec ohodnotili lehce nadprůměrně. A co nového tedy tvůrci přináší? Vzhledem k tomu, že prakticky nikde jste si nic nemohli doposud o hře přečíst, nikdo nic ani nemohl očekávat. A po pravdě řečeno, příliš novinek ani nakonec není. Později si povíme ještě o technické stránce věci, nyní se ovšem zaměříme na ryze herní inovace. Hlavní hrdina se od prvního dílu nezměnil, takže opět hrajeme v kůži dobře známého Karla Stolze. Ve hře funguje dokonce i malý RPG systém, díky němuž budete vylepšovat vlastního vojáka. Nečekejte ovšem nic převratného, pouze po skončení každé mise dostanete určitý počet bodů, jež můžete rozdělit mezi své vlastnosti a ability. Těch je celkově 5 a jde například o vyšší život, větší výdrž nebo lepší (respektive přesnější) míření. Mezi těchto pět skillů rozházíte bodíky a to je všechno. Takže celkově je tento mini-RPG systém značně pochybný a čekali bychom trochu více. Zajímavě na nás na druhou stranu působí různé schopnosti, které si musíte zasloužit přímo v boji, respektive po splnění několika úkolů se vám na určitou dobu automaticky aktivují. Nejlépe si to vysvětlíme na názorném příkladu, který se týká headshotů. Každá přesná střela do protivníkovy hlavy se vám připočte v pravém horním rohu. Vždy po třech úspěšných trefách se aktivuje zmíněný speciální režim. Konkrétně jde takřka o běžné zpomalení času, jež je v poslední době poměrně profláknutou záležitostí. Ovšem musíme říci, že zde funguje na jedničku, vypadá hezky a těch několik málo okamžiků v něm strávených si zaručeně užijete. Jakékoli podobné nápady a „vychytávky“ v akčních hrách (především z druhé světové války) zkrátka dokážeme ocenit. Různých schopností bude samozřejmě více, ale o tom si více povíme až v samotné recenzi.

Zpracování, nové HUD
Grafické zpracování jsem poměrně chválil i u prvního dílu a stále si myslím, že zaslouženě. Ani dvojka na tom není graficky nijak zle. Na druhou stranu se skutečnými next-gen tituly se nedá srovnávat, ale na malý ruský tým rozhodně obstojná práce. Ukázková mise se odehrává prakticky pouze v exteriéru, který je kvalitně vymodelovaný, stejně jako všudypřítomní vojáci. Pravda textury by mohly být o něco kvalitnější, ale vzhledem k rychlosti hry si toho ani nevšimnete. Hodně se nám také zalíbilo zpracování všemožných výbuchů a těch si užijete opravdu hodně. Od různých granátů, raketometu, až po obří explozi tanku. Určité změny přišly i v HUD, tedy u jednotlivých prvků viditelných na monitoru. Na levé straně se zobrazují dva ukazatele – zdraví a výdrž (druhé zmíněné se spotřebovává při sprintu, naopak pokud odpočíváte, samo se doplňuje). Druhá strana obrazovky patří tradičně přehledu zásob munice a granátů a nahoře vidíte počet headshotů, jak jsme ostatně již zmínili.

Jak se hraje demoverze
Ihned na začátku článku jsme vás upozornili, že tyto naše první dojmy se odvíjejí od demoverze. Měli bychom si tudíž říci, jaký je její obsah. Bohužel hned první na co patrně při jejím zkoušení narazíte je jazyková bariéra. Do doby vydání článku totiž nevyšla jiná než ruská verze. Musím se přiznat, že i mně to nějakou dobu dělalo problém a prokousat se azbukou pro mne bylo těžší, než luštit morseovku. Přesto si nakonec svoji cestu najdete, grafické detaily si upravíte dle svého gusta a ovládání je naštěstí tradiční, takže tady byste neměli mít vůbec žádný problém. Po obsahové stránce demo nabízí bohužel pouze jednu jedinou misi, kterou zvládnete během chviličky. Abyste si tedy všechno pořádně vyzkoušeli, doporučujeme projít si ji tak třikrát. Je poměrně svižná a většina soubojů se odehrává proti značné přesile. Dokonce si vyzkoušíte i odstřelení nepřátelského tanku pomocí bazuky a skoro ve finále se potkáte i s vlastními spojenci. Bohužel za tak krátkou dobu jsme neměli příliš šanci zjistit, nakolik byla vylepšena jejich umělá inteligence. Tady se sice chovají vcelku lidsky, ale uvidíme. V každém případě z nepřátel máme vcelku radost, už neběhají pouze tupě proti vám, nýbrž se i značně kryjí nebo dokonce utíkají. A co víc, ani se nebojí hodit nějaký ten granát a nebo na vás naběhnout ve větší skupince. Z této jedné mise se ale nedá vyvodit, jak to nakonec bude vypadat v celé hře ve finální verzi. Takže se nechme překvapit.

Vydání zanedlouho
Přestože jsme se o ÜberSoldieru dozvěděli před pár dny, již brzy by se k nám měl dostat v plné verzi. V současné době se pouze hledá vhodný distributor a to jak pro ČR, tak pro zbytek západní Evropy. My pouze doufáme, že se hra opět bude prodávat za obvykle nízkou budgetovou cenu. Podle prvních dojmů na základě této demoverze (stahujte např. zde) nejsme nijak zvlášť nadšeni, zkrátka novinek je opravdu poskrovnu, ale ani nejsme zklamaní. Vzhledem k náplni ukázkové mise se nám pokračování jeví jako možná trošku akčnější, nabíhá na vás větší počet nepřátel a více si užijete samotného střílení. Celkově se nám tedy ÜberSoldier 2 zatím jeví jako běžný a nijak nevyčnívající průměr, na víc bohužel nemá. Ale to s určitostí budeme moci říci skutečně až po vydání finální verze hry a důkladném otestování.