Jakožto herní redaktor se dlouhé měsíce prokousávám všemi novinkami, ať už jde o text, obrázky či videa. A právě The Division se ve všech těchto ohledech snažil herní scénu natolik nažhavit, že se aktuálně jedná o jednu z nejočekávanějších a nejdiskutovanějších her. O to víc ve mně rezonovalo nadšení, když se objevila zpráva o otevřené betě…
První minuty hraní ale znamenaly velké zklamání. Doufal jsem, že se vše pořádně rozjede, ale následujících patnáct hodin hraní bylo v podstatě stejné režii. Na začátku si vytvoříme vlastní postavu, při čemž editovat lze jen hrubé rysy. Dále nás provede krátký tutoriál a konečně se můžeme pustit do otevřeného světa postapokalyptických ulic New Yorku – respektive menší zpřístupněné části v Betě. Atmosféra je osobitá – všude samá opuštěná auta, nepořádek, chaos, a mezi tím vším zubožení hladovící civilisti. Jakožto hodní agenti a udržitelé pořádku máme civilisty pod naší ochranou. Občas na nich automaticky poznáme, co potřebují (například dehydratovaní chtějí vodu) a můžeme jim danou věc poskytnout (pokud ji máme). Za to získáme zkušenosti i nějakou menší odměnu. Nezřídka jde o oblečení, které změní pouze vzhled postavy – je libo třeba kšiltovka?
Na to, že má hra vyjít za takřka 14 dní, mě šokovalo, že ve hře je asi 70 % hry zamknuto. K dispozici je tolik misí, že bychom je spočítali na prstech jedné ruky, většina skillů není dostupných, stejně jako je úplně znemožněn crafting. A to je jen malý výsek. Ve své základně si pak lze vylepšit pouze dvě křídla ze tří a to pouze z 20 %. Ano, každý hráč vlastní budovu, která je na mapě lokalizována na stejném místě a po vstupu do ní jsme v jakémsi soukromém prostoru, takže ostatní hráče zde nevidíme. Stejný princip jako v GTA V. Najdeme zde obchodníky se zbraněmi, brněním i modifikacemi pro zbraně (tlumiče, hledáčky, laserové zaměřovače, prodloužené zásobníky). Kromě toho je budova členěna na tři oblasti – lékařskou, technickou a bezpečnostní. Každou z nich můžeme rozvíjet tak, že nasbíráme určitý počet specifických zásob právě pro tuto oblast, které pak investujeme do rozvoje některé části onoho úseku. Různé části mají i odlišné cenovky a zároveň zpřístupňují jiné skilly (či jejich vylepšení). Pokud například chceme mít nejlepší možné léčení, budeme vyhledávat mise, kde jsou za odměnu (kromě zkušeností) zelené body. Bohužel sekce bezpečnost je v betaverzi zcela uzavřena. Každé křídlo lze vylepšit 10x a vylepšíme-li ho třeba 4x, ukazatel bude ukazovat 40 % ideálního stavu tohoto křídla.
Pětice skillů, které jsme vyzkoušeli, jsou opravdu výtečně vymyšleny. V jedné chvíli lze přitom mít na klávesách (Q + E) k okamžitému užití k dispozici pouze dvě z nich, při čemž mohou být z kteréhokoliv stromu – ty odpovídají zmiňovaným křídlům budovy. Neplatí tedy, že by hráč byl třeba vyloženě medik a měl všechny skilly z této oblasti. Můžeme tak například léčit sebe i ostatní a jako druhý skill mít turret nebo rozkládací štít, který absorbuje nepřátelskou střelbu. Každý skill je dále možné modifikovat, tedy vybrat si jedno z možných vylepšení, rozšíření, které skill do jisté míry vylepší.
Co se týče vybavení, naše postava na sobě má 6 typů kusů brnění a po ruce pak tři zbraně. Na prvních dvou slotech můžeme mít zbraň jakoukoliv, ať už jde o MP5, M16, či různé pušky, potažmo brokovnici. Třetí slot je vyhrazen pro pistoli. Vybavení má různé statistiky a je tak třeba neustále porovnávat nalezené věcičky s tím, co už máme, případně se novou věcí samozřejmě vybavit. Jako snad v každém RPG, i zde je vše značeno barvou dle vzácnosti (šedá, zelená, modrá, fialová, zlatá). Nepotřebné věci lze rozebrat a získat součástky pro crafting nebo je prodat a za získané peníze si něco koupit u obchodníků.
Náš boj ale kromě zmíněných zbraní ozdobí i granáty či flashbacky, které na nás budou létat i z druhé strany. Jakmile se tedy místo pod námi označí červenou barvou, musíme z krytu okamžitě uskočit stranou. Krytí je ale jinak alfou omegou souboje. Jakmile se kryjeme, můžeme stále přitisknutí ke krytu přebíhat doprava či doleva, případně ukázat na jiný kryt a plynule k němu přeběhnout. Stejně tak se kryjí nepřátelé, ale také různě vykukují a často je možné trefit je přitom do hlavy. A pokud se na nás nepřítel přímo rozběhne, zatímco ostatní kolegové ho kryjí palbou, stačí zpoza krytu vytáhnout ruce a střílet jeho směrem. Přesnost se sice znatelně zhorší, ale nepřítele takto často eliminujeme.
Nepřátelé o nás zpočátku zpravidla neví – musí nás nejdříve zahlédnout nebo začnou reagovat až potom, co je napadneme. Právě moment překvapení je jednou z našich nejlepší zbraní. Není nad to, když se náš tým rozmístí kolem nepřítele ve výhodných pozicích, načež nepřítel ani neví, kde se schovat, jelikož je najednou uprostřed křížové palby. Protivníci jsou různě odolní, mají různé zbraně i velikosti. Nejčastější protivník vypadá jako jakýsi chuligán, zdobený kapucí a někdy tak na první pohled není k rozeznání od některých civilistů, jenž mají také kapuci. Ale nebojte, civilisty nejde zastřelit. Přestože mají strach a stačí na ně namířit, aby vzaly nohy na ramena – klidně do nich vysypte zásobník a nebudou potřebovat ani náplast.
Velmi zdařilá je navigace. Stačí otevřít mapu, kliknout na cílové místo a čára létající ve vzduchu vede až na konec. Na některé již navštívené místa pak můžeme cestovat okamžitě jediným klikem. Bohužel v některých misích či při cestě na některé mise je cestování po ulicích zbytečně zdlouhavé. Zkuste si takhle běžet několik minut bez jakékoliv akce. Jen zřídka narazíte na skupinu banditů. Tristní je to zejména v misích, které jsou obvykle uvnitř budovy a vývojáři je mohli přesně naplánovat. Proč jsou zde tedy lokace, kde musíme běžet klidně i 30-40 sekund? To asi nikoho bavit snad ani nemůže.
Po pár minutách hraní mi docházelo, že mi tu něco citelně chybí. No jasně, kde je sakra hudba? Zřejmě jsem ji omylem vypl v nastavení – ale ne, hudba v betě prostě vůbec nefiguruje. Hra se tak stává poněkud příliš opuštěnou. O to více pochválit musíme grafiku, která je velmi vydařená a tenhle zdevastovaný New York má prostě svoje neopominutelné kouzlo. Velkou úlohu hraje i počasí a denní doba. Jakmile se setmí nebo začne pořádně chumelit, viditelnost se sníží snad jen na pár stop a svou bojovou taktiku tomu musíme samozřejmě ihned přizpůsobit – taková sniperka se do vánice moc nehodí. Výborně vymyšlené jsou všechny ukazatele, které se jakoby vznáší, jako nějaký hologram, u naší postavy. Chytře vymyšlené jsou i HP. Život máme rozdělen do čárek, které se postupem času doplňují. Vyléčí se ale pouze načnutá čárka. Pokud jsme natolik zraněni, že některá čárka je zcela prázdná, už se sama nedoplní a je třeba se vyléčit (ať už prostřednictvím skillu nebo lékarničky).
Nová herní zkušenost nás čeká v Dark Zone. V této části hry lze na kteréhokoliv hráče zaútočit a sebrat mu jeho věci – ale pouze ty, které právě získal v této zóně. Hráč tak nemůže přijít o všechny své věci, ale pouze o to, co našel a ještě neodevzdal. Vše co v této drsné oblasti získáme, totiž musíme extrahovat. To znamená jít na jedno z vyznačených míst, zavolat helikoptéru, počkat asi 90 sekund, než přiletí a na lano ji své věci připevnit. Teprve potom jsou nově uloupené věci navždy uložené. Že se helikoptéra blíží a za jak dlouho na místě bude, ale vidí i ostatní hráči. Logicky jim tak dojde, že je na místě hráč, jenž má něco cenného u sebe.
Často tak zamíří na stejné místo, aby nás sejmuli, vzali naše věci a helikoptéře, která zrovna přiletěla, vše sami odevzdají a zůstane vše jim. Zároveň však nemůžeme spustit palbu na každého, kdo se přiblíží k helikoptéře, kterou jsme zavolali. Mnohdy totiž cizinci přijdou jen proto, aby k lanu přivázali i svoje věci a do žádného sporu se vůbec dostat nechtějí. Právě ona nutnost být neustále ve střehu je velmi zábavná. V Dark Zone můžeme získat další úrovně, což ale nejsou levely (ty se získávají v klasické hře), ale zvýší se nám zde Rank. Ten umožní otevírat zde rozmístěné bedny, které mohou otevřít právě pouze agenti určitého ranku. Hraním v Dark Zone také získáváme speciální měnu, kterou lze utratit v Dark Zone obchodech. Pokud v této oblasti někoho zabijeme, jsme označeni jako vrazi a všichni v okolí nás vidí a půjdou nám po krku, aby nám vzali všechny věci a především se postarali o naší smrt. Je tak třeba asi dvě minuty vydržet, než tento statut zmizí.
Klíčové pro úspěch zde je vytvářet týmy, které se navzájem chrání proti nepřátelům a samozřejmě mají i mnohem lepší vyhlídky i při přepadání nevinných obětí. Pokud se budeme vše snažit zvládnout sami, musíme si na rovinu přiznat, že proti přesile 4-5 hráčů nemáme absolutně žádnou šanci.
Tom Clancy’s The Division ve své beta-verzi nevypadá vůbec špatně, ale upřímně jsem čekal mnohem víc. Snad jsem si hru pod vlivem reklamy příliš idealizoval, ale spíše vývojáři zatím neukázali tak výtečnou hru, jakou propagují. Nezbývá než doufat, že celá řada prvků, která bude k dispozici ve finální verzi, vše natolik zlepší, že se bude jednat o úplně jinou úroveň zážitku. Zatím ale tahle akce vypadá na pouhopouhý průměr a nic víc.
