Minion Masters – SOUTĚŽ SKONČILA

---

Soutěž o klíče skončila. Klíče pro tuto hru bude však možné získat při jiné příležitosti.

---

Princip hry je neuvěřitelně jednoduchý. Proti sobě se postaví dva hráči, kteří mezi sebou mají arénu. Každý má vlastní polovinu. Ty spojují dva mosty. Každému hráči automatický přibývá mana a maximum je 10 jednotek. Hráč má v ruce zároveň až pět karet, při čemž každá karta znamená možnost vyvolat kouzlo, přivolat jednotku či dočasně postavit budovu. Použití určité karty samozřejmě stojí několik jednotek many. Lepší jednotky logicky spotřebují many více, než ty slabší. Ale dokáží to vynahradit.

Vlastní budovy a jednotky můžeme vložit jen na vlastní polovinu, při čemž pak automaticky míří vpřed. A už zde je třeba přísné taktiky. Jednotky asi vteřinu po vložení stojí na místě, zatímco nepřítel na ně již může útočit. Není tak příliš moudré vkládat bojovníky do těsné blízkosti kolemjdoucího nepřítele. Zároveň není rozumné spawnout střelecké jednotky tak blízko, aby na ně nepřátelský rytíř mohl okamžitě útočit. Vhodné je tedy vytvořit odstup. Avšak ne příliš velký, jinak jednotky automaticky vyrazí vpřed a nepřítele mimo dosah střelby si jednoduše nebudou všímat.

 

 

Naši vojáčci tady útočí automaticky na všechny soupeře, jež jsou v dosahu. Pokud poblíž nikoho nevidí, jdou na území nepřítele. kde zamíří k jeho hlavnímu hrdinovi a jeho věži. Každý hráč má totiž na konci (uprostřed) svého území věž, na které vyčnívá hlavní hrdina. A právě zničit tuto věž soupeři je cílem. K tomu přímo slouží některé jednotky, které v podstatě hrají úlohu beranidla. Takové jednotky jsou však velmi pomalé a někdy ani samy nemohou útočit na zbylé jednotky, takže je vhodné je tvrdě bránit.

Druhů jednotek je zde vcelku dost. Právě tím si hra hráče dokáže omotat kolem prstu. Velké procento jednotek je totiž opravdu originálních a dokáže vzbudit notnou dávku zvědavosti. Často u nějakého tvora nedokážeme dle vzhledu ani odhadnout, co přesně dokáže, ať už jde o jeho rychlost, sílu útoku či speciální schopnost. O to větší chuť objevovat hra přirozeně vzbuzuje.

 

 

Máme tu jednak různé rychlé jednotky v hojných počtech, ale třeba také rytířku s dočasnou nesmrtelností díky magickému štítu. Narazíme i na kostlivce, jež po smrti znovu ožije, ducha který se vtělí do nepřátelské jednotky a ovládne ji. Snipery, lukostřelce, netvory kouzlící různá kouzla, léčitele…je toho zkrátka hodně. Nejlepší na tom je, že ačkoliv jsou zde jednotky běžné, vzácné i mimořádně vzácné, avšak i ty nejlepší lze porazit. Mluvím teď o určité vyváženosti, která je při takovém počtu jednotek obtížně seřiditelná. Ale v této hře je provedena na jedničku – a to ani není ani dokončená!

A na jaké typy jednotek, že vůbec můžeme narazit? Tak například některé jednotky dlouho připravují svůj útok, při čemž jejich finální rána je směřována na jedinou jednotku. Pokud tak nepřítel pošle dav malých slabých vojáků (v rámci jediné karty), naše postava po dlouhém nabíjení trefí a zabije jen jednoho nedůležitého z davu. Hordy tak nejlépe likviduje někdo tvořící plošný útok. Dále pak na nás nepřítel může poslat létající jednotku, na kterou nemůže útočit melee jednotka, zatímco létající monstrum na melee útočit může. A pokud vytvoříme střelecké jednotky, je třeba před nimi poslat někoho, kdo nepřítele zaměstná, protože střelci toho obvykle příliš nevydrží. Zdá se to být jasné, ale ve hře je třeba hlídat podobných logických pravidel mnoho a to v rychlém sledu.

 

 

Zbývá pohovořit o hrdinech. Hráč si před bitvou může vybrat z celé řady hrdinů, kde každý má nejen naprosto jiný vzhled, ale především jiné schopnosti. Jde o schopnosti, které se musí znovu odemknout v rámci každé bitvy. Na začátku bitvy jsme tak na nule. Zkušenosti získáváme zabíjením protivníků, či tím, že máme obsazený most, lépe oba mosty, jež pojí dvě půlky mapy. Ty se obsadí jednoduše tím, že na nich naše jednotka je či byla jako poslední. Pokud jsou na mostu jednotky obou stran, je most bílý, tedy neutrální. Získané zkušenosti odemknou například schopnost, kdy s každou použitou kartou automaticky přibude jedna malá slabá jednotka. Každý hrdina má své specifické schopnosti, ať už aktivní či pasivní. Určitého hrdinu si lze trvale odemknout herní (či reálnou) měnou, případně hrát za toho, kdo je aktuálně zdarma. To, kdo je zdarma, se střídá.

V bitvě v ruce držíme jen omezený počet karet a jakmile jednu použijeme, doplní se další karta. Zároveň je zobrazeno, která karta přijde jako další, takže si vše můžeme lépe naplánovat. Konkrétní karty našeho balíčku si dopředu vybíráme z těch, které máme odemknuté. Vyhráváním získáváme zkušenosti a s novým levelem pak odměny. Buďto získáme novou kartu či zlaťáky, za jež si kartu můžeme koupit. Přesněji řečeno si lze některé karty craftit, jiné lze získat jen skrz kolotoč. Ten vypadá tak, že za speciální měnu roztočíme speciální kolotoč, kde jsou různé karty – a některá z nich nám padne do rukou. Každé čtvrté roztočení přitom znamená, že jsou v kolotoči jen vzácné a velmi vzácné karty. Minimalizuje se tak riziko, že bychom měli opakovaně smůlu a náš postup stagnoval.

 

 

Bitvy můžeme sehrát jednak v rámci kampaně, kde jsou tři okruhy, seřazeny dle obtížnosti. Každý okruh se skládá z několika bitev a pokud je všechny vyhrajeme, získáme “sladkou” odměnu. Bohužel tak tyto tři okruhy slouží jen jako odrazový můstek pro hraní v multiplayeru. Projet všechny nám totiž zabere asi jen hodinku času. Ve hře pro více hráčů si pak samozřejmě hrajeme proti reálným hráčům, kdy hra dvojice pojí dle ranku, takže jsou bitvy poměrně vyvážené. Více, než bych čekal.

Už jsme nakousli, že za reálné peníze lze ve hře získat věci navíc. Například lze nakoupit měnu, která roztáčí kolotoč, ale koupit lze také jiné hrdiny či jiné poloviny map. Každá aréna se vlastně skládá ze dvou polovin, při čemž vzhled vlastní poloviny vždy určuje daný hráč. A prostředí jsou to velmi variabilní a originální. Nejdříve jsem byl z mikrotransakcí rozpačitý, ale jak jsme již psal, ani ti nejlepší hrdinové nejsou zase tak silní, aby je nešlo překonat.

 

 

Ačkoliv sám nejsem velký fanoušek karetních PC her, Minion Masters mě velmi mile překvapil. Hráči je nabídnuto velké množství různorodých, dobře zpracovaných stvoření, grafika i hudba se pyšní vysokou úrovní a hratelnost je zkrátka výborná. Škoda jen, že zatím není více možností ve hře pro jednoho hráče, ale i to se může brzy změnit. Hra je přece jen stále ve vývoji. Už nyní si ji však můžete zahrát v předběžném přístupu na Steamu, kde je aktuálně pouze pro Windows. Hru vřele doporučujeme!