LawBreakers

Blizzard před nedávnem vydal multiplayerovou rubačku Overweatch, která sklidila opravdu veliký úspěch, ovšem toto není jediný vydavatel, který chce zaujmout přední pozici v poli her žánru akčních multiplayerových her. Studio Gearbox Software představilo něco velice podobného se jménem Battleborn. Aby toho ale nebylo málo, tak tu máme i třetího kandidáta a navzdory tomu, že co je od Blizzardu je téměř vždy bezkonkurenčně nejlepší, dovolím si tentokrát nesouhlasit. Jedná se o hru s názvem LawBreakers, na svědomí ji mají Boss Key Productions a dle mého názoru vypadá z těchto tří her nejlépe, tak se pojďme podívat, co hra prozatím nabízí a jakým dojmem působí.

Musíme brát v potaz, že předešelé dvě hry jsou již vydány a je tedy k recenzování podstatně více věcí, LawBreakers má zasebou zatím pouze první alpha verzi, ale už i z ní se dá lecos vyčíst. Čeho si asi všimne každý na první pohled je grafika. Ne, že by šlo o tu nejdůležitější součást hry, ale určitě si v každé recenzi zaslouží uvolnit alespoň kousek místa. Zcela nezaujatě mohu potvrdit, že LawBreakers vypadají po téhle stránce nejlépe. Zase na druhou stranu, pokud jste zastáncem barevné, spíše komiksové grafiky, více Vás osloví Overwatch. Battleborn je zase jako omalovánky, takže se zde prakticky ani nedá určit, který z těchto titulů je na tom nejlépe, protože každý se raději dívá na něco jiného. Když ale půjdeme do detailů, skutečně vede LawBreakers.

Nechci tuto recenzi vést v rytmu srovnávání, takže se pokusím co nejméně zmiňovat zbylé dva tituly. Základním principem LawBreakers jsou dvě strany – Law a Breakers. Ty proti sobě válčí z různých důvodů, které přesněji těžko určit, protože alpha nabízela pouze jeden jediný mód. Jmenoval se Overcharge. Dal by se přirovnat ke známému CTF (Capture the Flag), akorát místo vlajek kradete baterii. Ta je narozdil od vlajek jedna a je umístěna ve středu mapy. Při zahájení kola se zapne odpočet třiceti sekund, během této doby se oba týmy snaží baterii sebrat a donést na svoji pozici. Až uběhne odpočet, baterii lze na svém stanovišti položit, poté se začne dobíjet. Než se dobije na 100%, snažíte se jí ubránit a protější tým naopak ukrást. Vyhrává tým, který baterii nabil na 100%.

Tento režim fungoval bohužel zatím jen na jedné mapě – Grandview. Děj hry se neodehrává na planetě zemi, ale kdesi ve vesmíru na jiných planetách, jejichž jméno možná vývojáři vymysleli, ale není to nějak podstatné. Tato mapa má nádech japonské kultury, setkáme se zde s klasickými kroucenými podchody a typickým japonským stromem Sakura, který na sobě nese sytě růžové květy. Samotný střed mapy je ohraničen průchozími stěnami, tvořenými jakýmsi elektronevímjakým polem, uvnitř kterého nefunguje gravitace. Ve zkratce se jedná o menší část na mapě, ve které není gravitace a můžete tam volně létat, provádět akrobatické kousky a vraždit se. Grandview leží na jakémsi levitujícím kameni, jehož strany nejsou ohraničeny, dejte si tedy pozor abyste během vášnivého boje nespadli dolu, jako já několikrát.
Respawny jsou dobře chráněny zase jiným elektronevímjakým polem, skrz které projde pouze tým, kterému tato strana náleží – “respkilly” zde tedy nehrozí. Celý zbytek mapy jsou různé cesty, průchody či podchody, kde se můžete řezat jak je libo.

Spolupráce, taktika i soustředěnost je zde více než nutností. Nějaké solo akce jsou málokdy úspěšné a vyplatí se se svým týmem spolupracovat a využívat všech schopností jediných postav. Tím jsem se konečně dostal k zatím poměrně chudému výčtu charakterů (znovu upozorňuji – hra je stále v alpha verzi). Jak Law, tak i Breakers mají 5 hratelných charakterů, správně řečeno povolání. U obou stran jsou schopnosti stejné, liší se samozřejmě oblečením a obličeji. Nalezneme zde Enforcera. Jde o takový univerzální charakter pro každého. Je vybaven automatickou puškou, kterou lze použít na všechny vzdálenosti. Vanguard už je voják jiného kalibru. Taktéž má automatickou pušku, jen s o něco větším kalibrem. Jeho hlavní předností je jetpack, který napomáhá k velice rychlému přemisťování se a trefit pak takového Vanguarda, který Vám proletí nad hlavou, může být docela řádný oříšek. Dále zde máme týmového otesánka. Jmenuje se Titan a je dokonalým příkladem – čim více v rukou, tím méně v hlavě. Disponuje nejvíce životními body, brutální výzbrojí, za to je ale poměrně pomalý a neohrabaný (ovšem ten raketomet je docela slušná kompenzace). Poslední je zde Assasin, můj favorit. Střelnou zbraň má sice také, ale jen takové poloautomatické plivátko. Jeho smrtící zbraní je dvojice katan, kterými bleskurychle rozseká nepřítele na kostičky do mražené zeleniny. K tomu, aby se k nepříteli přiblížil právě na vzdálenost meče mu napomáhá schopnost poloteleportace, kdy se nejdená přímo o teleportaci, ale o milisekundové přeběhnutí. Každá z těchto postav má své speciální schopnosti, které se dají použít opakovaně, ale mají tzv. “cooldown”- musíte počkat, až se schopnost znovu nabije.

Každý charakter má odlišný počet zdraví, co je ale stejné, že vaše HP se sami neobnovují. Pokud chcete své životy doplnit, musíte si najít doplňovací stanici, ve které chvilku postojíte a životy se Vám obnoví. Tyto stanice jsou na mapách rovnoměrně rozmístěny, konkrétně na mapě Grandview naleznete dvě zcela férově rozmístěné přesně na půl cesty od nepřítele. Oblíbenou taktikou “ala jsem kid” je nepřetržité pózování v této stanici a čekání na kolemjdoucího nepřítele. Vskutku hrdinské to hraní. Takovýchto nehezkých zvyků si tam hráči stačili najít opravdu spoustu. Přestože je hra vysoce akční, najdou se jedinci, kteří se snaží “kempit”. Naštěstí v tom je hra podporovat nebude a ze všech úkrytů je snadno vypudíte, všude jsou dva vchody a zkrátka neexistuje možnost, jak se zašít, aby bylo nemožné Vás odtamtud dostat. Díky bohu. Teda díky studiu Boss Key.

Když se přesuneme do hlavní nabídky, uvidíme zcela jednoduché rozložení ikon. V pravém horním rohu si lze změnit server, přejít do nastavení, na domovskou stránku a minimalizovat nebo ukončit hru. Naproti tomu dole je kolonka pro soukromý i hromadný chat. V levém dolním rohu nalezneme příkaz k založení “Party”. Pokud již Party máme, uvidíme zde připojené hráče a ikonku pro další invite. Ve středu na levé straně se nachází to nejdůležitější – okénko pro volbu módu a mapy. Charaktery si potom volíme až v lobby po zahájení hry.

To by bylo zatím asi všechno, co by se o hře dalo napsat. Kdybych to měl shrnout, hraní je vysoce návykové, všechno funguje a vypadá !podle mě! lépe než u Overwatch a Battleborn. Nicméně, to si každý musí vyzkoušet sám, sto lidí – sto chutí. Pokud jste zastáncem her tohoto rychlého a akčního multiplayerového žánru, určitě byste si hru měli alespoň vyzkoušet. Za 15 minut hraní nic nezjistíte, stejně jako například u League of Legends, musíte u LawBreakers chvilku sedět, abyste si na to přišli, ale věřím, že by mnoho hráčů mohla oslovit a také, že jí při vydání čeká poměrně veliká sláva. Ano, podle mě jde o velice solidního konkurenta Overwatch.