Ačkoliv je tato budovatelská strategie dostupná teprve v rámci předběžného přístupu na Steamu, už nyní nabízí poměrně komplexní, možná až zbytečně složité mechaniky, které ocení zejména fanoušci komplikovanějších procesů.
Kubifaktorim je dílem nezávislého vývojáře jménem Mirko Seithe a nelze se ubránit pocitu, že některé prvky obkoukal od úspěšných kolegů. Zatímco grafické zpracování se nese ve stylu Minecraftu, některé herní principy odpovídají například hře RimWorld, kterou jsme recenzovali zde. Zmiňme například společnou možnost vymezit plochu sloužící jako sklad určitých předmětů nebo vymezení jiné plochy pro vytvoření pole s plodinami. Jenže zatímco v RimWorld bylo použití zón zcela jednoduché, ve hře Kubifaktorium si musíme každý krok dobře rozmyslet.
Z budovatelských strategií jsme zvyklí, že pokácíme stromy a dřevo máme automaticky k dispozici, takže můžeme rovnou něco vyrábět nebo stavět. Jenže v dnes představované hře je třeba vytvořit plochu pro skladování a v ní přesně určit, co se zde skladovat může. Defaultně je totiž vše zakázáno. Chcete-li něco vytvořit, je nutné postavit pro to dílnu, následně kliknout na sklad se dřevem a vytvořit šipku mířící na onu dílnu. Díky tomu může si může dílna brát věci z tohoto skladu. Pokud máte sklady rozřazeny dle jednotlivých surovin, pak musíte u každého skladu jednotlivě určit, že z něj mohou putovat věci do této dílny. Ani to však nestačí. Dále vám dílna oznámí, že neví, kam věci ukládat. Je tedy třeba také určit, kam se vytvořené produkty mají posílat, obvykle jde o další sklad. Přichází oznámení o tom, že cílový sklad nemá povoleno přijmout vyrobené zboží, takže je třeba skladu povolit všechny produkty, které v dílně můžeme vytvořit. Dále je třeba najít panáčka a v seznamu budov zakliknout, aby mohl pracovat právě v této dílně. Gratulujeme, konečně jste zajistili fungování jediné dílny.
Chcete-li však zrychlit výrobu, protože jedna dílna nemusí stačit, pak celý proces budete muset zopakovat. Asi už tušíte, že tahle hra nebude to pravé ořechové pro hráče, které nebaví pomalý postup s pečlivým plánováním, takže pokud máte chuť na velké války, rychlý technologický postup či agresivní expanzi, budete si zkrátka muset vybrat jiný titul. Jste-li ale milovník postupného a přesného stavění, pak na herní scéně nemáte příliš široký výběr, a právě Kubifaktorium by vás mohlo chytit za srdce. Osobně mi hra připomíná reálné programování, kde člověk taktéž vše ručně vytváří, zapojuje a postupně nabaluje další a další prvky. Vše musí být perfektně sladěno a dohromady fungovat.
Hned v menu narazíme na možnost spustit kampaň, stejně jako tutoriál. Vzhledem ke zmíněné komplexnosti rozhodně doporučujeme začít právě tutoriálem, který má sice 12 levelů, ale mnoho z nich lze absolvovat za několik málo minut. Ačkoliv tutoriály nikdy nebývají, kdo ví jak zábavné, je to lepší než se následně zdlouhavě plácat jako ryba na suchu. V kampani se před námi otevře mapa s mnoha ostrovy, při čemž začít můžeme jen na jednom. Na ty ostatní se samozřejmě dostaneme později a jak už jistě tušíte, začneme na tom nejvíce pohostinném zelenajícím se ostrůvku.
Stejně jako v Rimworld, i zde si před začátkem mise zvolíme, s jakými postavami (případně vybavením) chceme začít. Následně si všimneme, že každá postava má přednosti v jiné oblasti. Někomu jde lépe sběr surovin, jinému stavební práce a dalšímu zase boj. Právě dle těchto rozdílů je vhodné každému určit, v jaké že oblasti se má vlastně angažovat. A v této oblasti se také bude dále zlepšovat. Dělníky lze dále rozdělit dle lokality. Zatímco na začátku je naše území poměrně malé, pomocí stavění ohnišť jej stále rozšiřujeme. Kterémukoliv ohništi přitom můžeme určit barvu, čímž se změní i barva okolní oblasti. Jedno ohniště tak například vymezí červenou oblast, zatímco druhé oblast zelenou. Některým dělníkům pak můžeme určit, aby se zdržovali jen v jedné z těchto oblastí.
Jak jsme se již zmínili výše, ve hře si užijeme přímo masivní hrátky s přemisťováním. Ty nekončí u pouhého řešení skladů, ale pokračují i v různorodém přenášení z místa na místo. Ačkoliv prakticky vše mohou zastat naši panáčci, vývojáři vytvořili celou řadu možností přemisťování věcí, ať už jde přepravu pomocí vzducholodí, vlaků nebo lodí. Ani zde nenajdeme jednoduchou správu a každý dopravní prostředek musíme vyrobit, následně postavit různé stanice, určit každému vozidlu ve kterých stanicích se má zastavovat, a dále nesmí chybět ani tvorba spojení mezi jednotlivými sklady a stanicemi. Hra tak pomalu začíná napodobovat smysl nějakého simulátoru vlaků, kde si člověk také užívá především převážení a přemisťování.
Nejen, že si můžeme vybrat velikost mapy, ale vývojářům se povedlo originálně využít maximální přiblížení i maximální oddálení. Zatímco v prvním případě si užijeme pohled jako s lupou, při oddálení lze dosáhnout dvourozměrné mapy a mít tak maximální přehled o mapě, oblastech a zdrojích. Co se týče získávání surovin, prakticky vše potřebné získáme z okolí. Pokácíme stromy, rozdrtíme kameny a tak dále. Na konkrétní úkoly však neposíláme jednotlivé pracanty pomocí označení a kliknutí na cíl, ale cílová surovina se označí a počká se, až si některý člověk udělá čas a sám ji vytěží (takže dáme například příkaz „pokácejte tyto stromy“). Zrovna stromy však mohou dojít, takže je nutné je také sázet, abychom měli dřevo i v pozdější fázi hry. Zasadit lze také různé jedlé plodiny jako jsou třeba jahody, obilí nebo rajčata. Každá plodina roste jinak rychle a má jiné vlastnosti. Zmíněné obilí je pak poměrně vybíravé i na povrch, na kterém roste. O to důležitější úlohu však následně hraje, ať už jde o stavbu příbytku pro zvířata nebo třeba výrobu piva.
V rámci rozvoje však ruční práce budou probíhat čím dál více automaticky, jinými slovy, na vše budeme mít robotickou sílu. Protože rozvoj není zrovna jednoduchou záležitostí a člověk často neví, o kterou další budovu se má zajímat, tedy jaká je další důležitou budovou ve vývoji vpřed, vývojáři chytře zabudovali „strom“, který jednotlivé budovy spojuje. Díky tomuto přehledu je tak orientace výrazně jednodušší.
Naši svěřenci samozřejmě musí někde bydlet. Proto jim postavíme domečky, nejprve budou jednoduché, později stvoříme složitější a hezčí, takže spokojení lidé budou pracovat usilovněji. Ačkoliv hra není dokončená, mají lepší verze domovů jiný vzhled, což je třeba ocenit (ne každá obdobná hra to nabízí). Vytvořit je však nutné i celou řadu výrobních budov. Některé jsou přímo montovny, jiné zase zpracovávají surový materiál. Nechybí ani kuchyň pro pečení chleba či výrobu koláčů. Občas se nám zdálo, že itemů je zbytečně moc a těžko říct, proč například ze dřeva musí být dřevěná kláda, dřevěná deska, dřevěný úlomek a další. Každý takový předmět totiž musíme povolovat ve skladech a celkově se strategické prvky zdály být poněkud překombinované.
Kubifaktorium se teprve vyvíjí a na všem pracuje jediný člověk. Nemůžeme tak od hry očekávat zázraky. Zatímco v jiných early access hrách obvykle chybí obsah a různé spojitosti, zde se zdá, že to s nimi autor poněkud přehnal. Věříme však, že si to brzy uvědomí, případně se zřejmě jako doposud zaměří na ty, kteří chtějí strategicky přemisťovat a zpracovávat velké množství různorodých věcí. Nás aktuální verze hry příliš neoslovila, avšak na Steamu je hra poměrně oblíbená. Zřejmě skutečně záleží, zda je tahle hra váš šálek kávy či nikoliv.
