Když začnou na nové hře pracovat tvůrci Hitmana, nemůže to nikoho nechat chladným. Každému je jasné, že nepůjde o jásavou selanku, neřku-li rovnou záležitost pro děti. IO Interactive má zkrátka patent na zpracování hodně ponurých témat, jež jsou ale zároveň velmi originální a prakticky vždy stírají primitivní rozdělení na dobro a zlo. Mnozí fandové se cítili podraženi, když se IO rozhodlo nepokračovat v dobře rozjeté sérii o holohlavém zabijákovi. Jenže netrvalo dlouho a přišli s ohlášením, jež nemohlo nechat nikoho chladným. Nyní je Kane and Lynch: Dead Men již ve velmi pokročilé fázi vývoje a na Games Convention nám tak nikdo nebránil v tom, abychom si ho řádně zahráli. A co více – zúčastnili jsme se i neveřejné předváděčky, kde se tvůrci pod palbou našich otázek docela zapotili.
Předně nás zajímalo upřesnění cílového skupiny. Poměrně překvapivě se hlavní designér rozhovořil o tom, že Kane and Lynch je hrou vlastně pro příležitostné hráče, kteří se však nechtějí zaobírat jednoduchými tématy. Proto v IO zvolili značně dospělou a vyspělou zápletku i zpracování, k němuž by se určitě neměli dostat děti.
V hlavní roli nastoupí dva lotři odsouzení na smrt. Kane se zapletl s mocnou konspirační organizací, která má za to, že ji podrazil, Lynch pro změnu trpí schizofrenií a zdá se, že zabil vlastní ženu a dítě. Začátek hry se odehrává ve vězeňském voze, který oba výtečníky převáží na popraviště, kde se mají naposledy pohlédnout na jasnou oblohu. Intro je zpracováno velmi dramatickou formou a zdá se, že Lynch má nějaké zákulisní informace, protože v jednom okamžiku Kanovi říká, aby se sklonil. Za pár sekund je transport přepaden, policisté brutálně usmrceni, ovšem Kane a Lynch ještě s několika pohůnky přežívají. Není to ale něco, za co by zachráncům mohli poděkovat. Ti se totiž rekrutují z agentury, kde Kane dříve pracoval jako zabiják. Jak už jsme říkali, tato společnost si myslí, že je jejich přední člen podrazil a nyní po něm chce splnění určitých úkolů jako revanš. A Lynch mu má pomoci jako parťák.
Další rozvoj příběhu autoři pochopitelně nechtěli vyzradit, protože jde o jednoznačně největší trumf v jejich rukávech. Alespoň naznačili, že počet zvratů, zásadních odhalení a dalších důležitých ingrediencí významně překročí průměr. Krom strhujícího děje, na jehož konci může být přinejmenším pro Kana jistá smrt, tu je ještě ústní pošťuchování mezi oběma lotry. Přestože musí spolupracovat, nemají se vůbec v lásce a navzájem sebou opovrhují. To je skvělý základ pro tzv. „buddy-game“, který by měl vést k řadě vtipných momentů. Samozřejmě s použitím hodně černého humoru. Něco z toho jsme při vlastním hraní zaslechli a hoši si rozhodně nebrali servítky. Jistě, chce to umět trochu anglicky, hře to však dodává šťávu.
Poměrně dlouhá ukázka nás uvedla na střechu jednoho z mrakodrapů, kde se zrovna chystalo pár nepřátel k odletu vrtulníkem. Rychle jsme jim v tom zabránili, ale záhy jsme zjistili, že nikde nejsou otevřené dveře, abychom se mohli dostat o pár pater výše. Na řadu tak muselo přijít slaňování, které hrálo velkou roli v mnoha trailerech. Probíhá skutečně jednoduše. Na některých místech střechy je možné připevnit lano a slézt po něm níže. Je to však proces víceméně pro formu, protože si rozhodně nelze vybírat okna, jakými se do budovy dostanete, a tak stejně skončíte na patře, jež tvůrci předem určili. Je to pochopitelné a kdyby tomu tak nebylo, hra by se špatně vyvažovala.
Rozbíjíme tak jediné křehké okno a dostáváme se do sídla jakési korporace, kde zrovna probíhalo netradiční jednání, jehož výsledkem je na židli sedící, evidentně mrtvý muž s nechutně upraveným obličejem. Důležitý je jeho kufřík, v němž jsou pro další postup důležité informace. Ještě než se k němu dostaneme, musíme podstoupit mohutnou přestřelku s „jednajícími“. Ta je opravdu hodně akční a adrenalinová. Musíme se krýt za sloupy, z nichž po střelách odpadávají kousky zdiva (zničit je kompletně ale není možné), to samé dělají nepřátelé, jež je tak dosti komplikované zaměřit. Nakonec se to ale daří.
Pokračujeme do rozsáhlého, mnohapodlažního a do kruhu formovaného átria. Opět jsou všude protivníci, jak na naší úrovni, tak v nižších patrech. Schodištěm se pomalu propracováváme dolů, přičemž stále pálíme. Konečně jsme na ulici, kde naši pozornost upoutávají desítky policejních vozidel. V obří přestřelce s gangstery a policajty ukázka končí. Jaké jsou naše dojmy? Popravdě jsme čekali mnohem taktičtější postup na úkor tvrdé akce. Až příliš často Kane and Lynch působil jako trochu vypreparované Freedom Fighters (několik let stará 3rd person akce od IO Interactive). Krytí se za překážkami je sice potřebné, ale s trochou cviku ne zas tak nutné. To se samozřejmě do plné verze může změnit. Stejně jako pocit z akce, který nedosahuje takové intenzity jako třeba v Max Panovi nebo chystaném Stranglehold. Chyběla nám interaktivita prostředí a možná i schopnost zpomalení času. To vše by hře dodalo potřebný ozvláštňující aspekt.
Obrovským trendem v současných akcích je změna dřívějšího systému uzdravování v nový. I Kane and Lynch je v tomto velice benevolentní, a přestože se život sám neregeneruje, poté co o něj přijdete vás s největší pravděpodobností oživí některý z parťáků velkou injekční stříkačkou. A tím nemyslíme jen Lynche, k dispozici budou další dva pomocníci. Těm lze velmi jednoduše zadávat příkazy, ať už jako celé skupině, nebo pouze jednotlivcům. Tvůrci tvrdí, že na nejjednodušší obtížnost se na rozkazy budeme moci vykašlat – parťáci se se svým osudem zdatně poperou sami, na střední už to sem tam bude chtít řízenou kooperaci a na nejvyšší se pak bez cílené pomoci neobejdete. Potěšilo nás také, že když jsme se ocitli v hledáčku odstřelovače, objevilo se na obrazovce speciální okénko s obrázkem, který má muž se sniperkou v hledáčku. S trochou šikovnosti se tak lze ubránit nepříjemným zásahům.
Ukázka byla především akční, nicméně na prezentaci jsme viděli i převelice zajímavou misi odehrávající se na diskotéce. Odtud máme odnést majitelku. Dostat se k ní do kanceláře ještě není tak těžké, pak ji Lynch nese na svých bedrech a je tak značně omezen v palbě – musíte ho tedy obzvlášť pozorně chránit. Jenže jsou tu stovky lidí! A také hrozná tma. V do rytmu se vlnících davech se prodírá ochranka a snaží se nás zastavit. Záblesky zbraní ozařují temnotu, občas podobnou úlohu splní stroboskop a my tak na chvíli vidíme nepřátelé. Střílet do nich není jednoduché. Zkrátka a dobře napínavě zpracovaná mise. Škoda že jsme si ji nemohli zahrát.
Popravdě řečeno vypadá Kane and Lynch v konkurenci next-genových her velmi zastarale. Hra je cílena i na Playstation 2 a některé grafické kompromisy jsou tu bohužel znát. Prostředí sice vypadá povedeně, ale stejně jako postavám mu schází na detailu. Mnohem důležitější je ale skutečnost, že se pro multiplayer chystají různé kooperativní módy, jež by mohly být ohromně zábavné a udělat tak z této hry skutečně skvělý titul, jakým měl původně být. Naše dojmy jsou sice trochu rozporuplné, ale stále doufáme, že celek bude stát za to.