Full Spectrum Warrior: Ten Hammers

Než jsem vůbec spustil hratelnou demoverzi, tak jsem si chtěl zjistit o hře vícero informací. V převážné většině je nejlepší zdroj informací web samotné hry. Tak jsem také učinil, začal hltat informace a také jsem se podíval na sadu screenshotů. Tvůrci slibovali strategicko-akční gamesu, která vychází z prvního dílu Full Spectrum Warrior od společnosti Pandemic Studios. Podle všech dostupných informací mne měla čekat velmi zajímavá hra, kde základ hry je taktické myšlení a nezbytná teamová spolupráce, okořeněná možností přivolání letecké podpory, možností přivolání či ovládání bojových vozidel, použití průzkumníka a mnoho dalšího. Osobně jsem fanoušek těchto typů her, tudíž jsem se s chutí pustil do dema.

Vizitku hry dělá ve většině případů menu hry, avšak k mému překvapení na výběr moc možností není. Dobře, menu není vše, avšak nastavení hry mě zajímá vždy a tak jsem i učinil. Všechny grafické detaily jsem dal naplno a také jsem se podíval, jak se vlastně hra samotná ovládá. Teoreticky vybaven jsem se tedy vrhnul do jediné mise, které demo přináší. Vše začalo animační sekvencí a povídáním válečného reportéra Jarda Stewena. Poté následují rozhovory s vaší jednotkou, kde jsou dobře zachyceny povahy vojáků. Vše skončí a následuje realita. Vaše jednotka se nachází ve městě Khardinan, což je hlavní město jedné ze vzbouřených provincií státu Zekistan. Tady jde vidět, že autoři fantazií moc neoplývají. Váš velitel vám sdělí, že váš team Alpha za doprovodu dalšího teamu se mají přemístit na předem dohodnuté místo, kde proběhne setkání s další skupinou. Reportér Stewen všechno dokumentuje.

Pohyb, krytí – základ dobrého teamu

Tak a samotná akce začala. Musím říct, že jsem byl ze začátku velice zmaten ovládáním. Nepatřím do skupiny herních analfabetů, ale celkem mi dalo zabrat, než jsem si na systém ovládání teamu zvyknul. Všechen pohyb, střelba či akce se dají velmi dobře obstarat pouze myší a pár tlačítky na klávesnici. Tudíž neočekávejte, že s pomocí klávesnice proběhnete část ulice a pobijete všechny nepřátele stylem Rambo. To opravdu ne, tak to nefunguje. Co mne zarazilo, byl přímo nalinkovaný pohyb, podobný tutoriálu, kde počítač neustále radil co a jak dál. Veškeré pohyby byly předem dány a musel jsem vždy dosáhnout modrého bodu na mapě. Předpokládám, že první mise je mise výuková, kde se máte podrobně seznámit s ovládáním hry, pohyby a možností hry. Jestli je tomu tak nemám námitek, pokud se však mýlím, tak se takticko-akční hra zvrhne do přímo nalinkovaného děje, bez možnosti improvizace či taktických pohybů.

Jak jsem již v úvodu naznačil, pohyb jednotky mi dělal ze začátku velký problém. Po pár minutách hraní jsem pochopil, co autoři zamýšleli a poddal jsem se tomu. Všechen pohyb se totiž dělá kliknutím pravého tlačítka myši, kde se vám objeví čtyři žluté kužely, které představují vaše muže, a vy prostě kliknete tam, kde svoji jednotku chcete mít. Po kliknutí se jednotka přemístí na vámi zadané místo. Avšak pohyb teamu či postavení je velice zásadní. Tudíž využívání každého rohu, či možností krytí za zídkou, barelem, velkou bednou je na místě. V opačném případě začne team padat k zemi pod střelbou nepřátel. Velmi dobrým pomocníkem při přesunech je to, že když chcete umístit a přesunout jednotku například za budovu, tak vidíte dole na obrazovce budoucí umístění. Takže pokud se dobře podíváte na malou obrazovku, tak budoucí rozestavení jednotky bude nepochybně správné. Velmi dobrou pomocí při hře je rozdělení svého čtyřčlenného teamu na dvě skupiny, které se vzájemně kryjí a spolupracují.

Střelba

Při hraní jsem se tedy naučil jak se pohybovat, jak přesouvat a krýt se. Následuje střelba. Jako její základní prvek jsem se naučil palbu na vámi zvolený sektor. Svoji jednotku jsem umístil za balík dřevených prken a podle pokynů jsem levým tlačítkem myši označil místo, kde se nacházelo pár nepřátel. Moje jednotka začala po dávkách zasypávat nepřátele svým olovem. Avšak k mému údivu se účel palby minul účinkem. Tak jsem tedy zkoušel dál a při delším držení levého tlačítka jsem objevil nabídku granátu. Tak jsem tedy i učinil a nepřátele zlikvidoval. Mé pocity ze střelby byly tou dobou velmi rozpačité. Další pohyb a znova přestřelka na delší vzdálenost. Počítač mi sdělil, že granáty jsou tady neúčinné a že je na čase se naučit střílet. Zajásal jsem tedy. Vybral jsem si velitele mužstva a po stisknutí příslušné klávesy se nepřítel přiblížil a já začal střílet. Opět to chce chvilku cviku, než přijdete na to, jak to nejlépe udělat, ale povedlo se. Celá další část hratelné ukázky probíhala tímto stylem. Vždycky se dostat na určité místo, zneškodnit pár nepřátel a stále dokola. Oživením bylo setkání se s jednotkou Bravo, kterou dostane taky napovel. Jednotku Bravo jsem použil na krycí palbu na nepřátele a se svým starým teamem jsem se proplížil do zad nepřátelům a zpacifikoval je.

Bojová vozidla

Autoři slibovali možnost ovládání techniky, což se také potvrdilo. Poté co jsem eliminoval protivníky, jsem pomocí rádia udal svoji polohu a k mému údivu přijel obrněný transportér (jednotka Charlie). Opět podle pokynů jsem se ujal jednotky Charlie a vydal se s transportérem na předem určené místo. Ovládání techniky je zcela totožné jako ovládání jednotek. Při projíždění obydlených částí jsem tu a tam zničil pár fanatiků se samopaly či protitankovými zbraněmi. Všechny jsem zničil a přijel na bod, kde čekala jednotka Delta, která měla zraněného člena. Tímto hratelné demo končí.

Grafika a zvuk

Ani grafické ztvárnění hry nepatří mezi špičku. I když jsem měl rozlišení 1024*768 a vše na plné detaily, tak textury nebo vykreslení samotných vojáků moc velký dojem neudělaly.

Oproti grafice byl zvuk o trochu lepší. Rozkazy a hlášení vojáků jsou udělány dobře. Poněvadž komunikace probíhá přes mikrofony, tak byl docela dobře udělán informační šum. Střelba zbraní zní jak má. Co mne nenechalo chvíli v klidu, byly okolní zvuky. Neustálé pokřiky protivníků (Alah akbar), zvuky přelétajících helikoptér a vojenská nebo arabská hudba na pozadí tvoří jako celek dobrou kulisu hry.

Dojmy?

Z textu je snad zřejmé, že tato hra u mě vzbudila rozporuplný dojem. Jak již naznačil nedávno Ammoni@c, tak i mne udivuje smysl těchto demoverzí, které mají nádech tutoriálů a ne klasické hratelné ukázky. Full Spectrum Warrior: Ten Hammers je ten samý případ. Přesně nalinkovaný postup a neustálé rady moc velký dojem neudělaly. Tudíž nelze dost dobře říci, zda je hra je dobrý počin či nikoliv. Jaký je tedy verdikt? Zajímavý nápad, který nemusí být špatně zrealizován. Avšak tato ukázka moji vlnu počátečního nadšení zcela zadusila. Fanoušci tohoto žánru se mají pravděpodobně na co těšit, avšak průměrného hráče tento titul pravděpodobně moc neosloví. Uvídíme, jak na tom bude finální verze.