Dota 2

Videoherní průmysl má mnoho zákoutí, o nichž obyčejní lidé obvykle nemají ani tušení. Snadno bychom k nim mohli zařadit i možnost hrát profesionálně, což je překvapivě práce, která, když hrát umíte a v mezinárodních turnajích končíte na prvních místech, nevydělává o nic hůře než profesionální vykonávání kteréhokoli jiného sportu, kde se velké peníze točí téměř vždy. Musíte se ale samozřejmě zaměřit výhradně na jednu z her, které elektronický sport podporuje, přičemž takových popravdě není vůbec tolik, kolik byste si bez nápovědy nejspíše zkoušeli tipnout. V Asii a obzvláště pak v Korei vládne StarCraft, Evropa s Amerikou by se nejspíše zaměřily na hry jako Counter-Strike, Call of Duty či FIFA a potom tu také máme kousky typu Trackmania, Quake, League of Legends nebo Warcraft III, které se hrají celosvětově a všichni si jich plně užívají. A to je plus mínus vše. Už o pouhém úspěchu pokračování některých z těchto her v oboru elektronického sportu se diskutuje z titulu na titul a nikdy není možné s určitostí říct, zda se tvůrcům podaří prosadit i napodruhé. Jak si v tomto směru vede nová Dota, kterou má na starosti společnost Valve?

Jak nejspíše víte, originální Dota je ve skutečnosti pouhým modem pro Warcraft III, za nímž nestojí nikdo jiný než samotní fanoušci titulu. Blizzard i mnoho dalších samozřejmě rychle projevilo svoji podporu, nicméně když za první páku zatáhne obyčejný hráč, hra má pak úplně jiný nádech, než když se jí chopí velká a prosperující společnost. Tímto bychom se nejspíše znovu pěkně po kruhu vrátili ke společnosti Valve, každopádně pohled na ni bývá v současnosti takový, že se tolik stará a kooperuje s hráči, až by z toho jeden nedělal příliš vědu a přiznal si, že když už měl na Dotě 2 pracovat někdo, zasloužil by si to buď Blizzard pro samotný odkaz na Warcraft či právě Valve díky prakticky všemu, co dělá a co se mu v minulosti podařilo. Paradoxně na pokračování Doty obě tyto společnosti pracují, jenže zatímco Blizzard šel svou vlastní cestou, která ještě ani zdaleka není u konce, Valve se rozhodlo poněkud dříve a naopak už pouze dolaďuje detaily v právě probíhající betě, kde samozřejmě nespoléhá na nic jiného než na samotné připomínky a názory jednotlivých hráčů. Pojďme si tedy nyní Dotu 2 představit z poněkud neprofesionální perspektivy a přesvědčit se o tom, zda má potenciál uplatnit se v elektronickém sportu stejně jako v jídelníčku obyčejného fanouška hrajícího pro potěšení ze hry.

I když bych nemohl tvrdit, že mám v původní Dotě nahráno více než pár hodinek strávených snahou pochopit, jak se to celé hraje, první, co Dota 2 v porovnání s originálem vybalí na povrch, je mnohem větší jednoduchost. Valve se snaží zapůsobit i na nováčky a zatímco originál nové hráče zpočátku víceméně jenom kopal do rozkroku s tím, abyste se hru naučili za pomoci různých tutoriálů a návodů rozházených všude po internetu, Dota 2 v tomto směru hraje úplně jinou ligu. Příjemné přijetí do hry zajistí především lehký úvod do světa MOBA her a možnost zkusit si to celé nanečisto s boty, během čehož po vašich bocích stojí další nováčci bez jakýchkoli základů. Mnohem lepší ale stejně bude, když už první hru strávíte s některým ze svých zkušenějších kamarádů na Skypu, protože instrukce, které vypustí z úst, vám rozhodně pomohou mnohem více a s trochou chuti dostanete možnost zaučit se jedna radost, což ani obecenstvu otevřená Dota 2 svými pomůckami určenými pro nováčky hned tak nedokáže. I s profesionálem po ruce může být ale docela tvrdý oříšek se do hry dostat, protože si nebudete chtít připustit, že ve všech hrách nejste tak dobří, jak si o sobě myslíte.

Tlačítko s nápisem „START” nicméně ve vzduchu viset nepřestane a výmluvy s tím, že ještě potřebujete něco ozkoušet v nastavení a že se vám zrovna vypnul počítač či ideálně do vašeho paneláku narazil Titanic, brzy přestanou fungovat. Až vás nakonec váš spoluhráč přemluví a do hry poprvé vlezete, naskytne se vám pohled na celou sbírku hrdinů k výběru, přičemž nemalý počet z celkové stovky rozmanitých týpků budete bezpečně znát z originální Doty. Aby se neřeklo, jako obvykle je zde jeden hrdina, o kterého budete muset na začátku hry vždy bojovat, protože jeho síla nezná mezí a ostatní se s ním mohou jen těžko poměřovat. OP hrdinou měsíce je alespoň pro nás všemi  známý Drow Ranger, každopádně hra nabízí tolik strategií a možností, že se jistě v průběhu hraní odvážíte ozkoušet více a nakonec si vyberete jednoho, kterého už nebudete chtít nikdy pustit z rukou.

Hrdiny bychom si mohli rozdělit do tří skupin. V první z nich skončí hrdinové zaměření na sílu, v druhé na obratnost a třetí si obvykle zaberou ti, jež zastávají podporu ostatních. Když si sestavíte kompletní pětičlenný tým známých, nejspíše se dohodnete a vytvoříte strategii hodnou géniů, při níž využijete všech hrdinských typů, každopádně v klasické hře, do níž se napojíte náhodně, supporti nezastávají dostatečnou poptávku a pravděpodobně skončíte u jedné ze skupin zaměřených na damage. Jak už to tak ale v tomto žánru bývá, když nejste dostatečně schopní a nedokážete si vámi vybraného hrdinu dostatečně rychle zajistit, je klidně možné, že vám jej sebere někdo úplně cizí a vy skončíte s otevřenou pusou nad obrovskou hromadou možných karet k výběru. Proto není nikdy od věci rozhodnout se předem i pro náhradu, každopádně i když na hrdinovi závisí prakticky vše, co bude následovat, bez skutečného umu předváděného až v samotné hře mnoho nezmůžete. Proto by se asi hodilo přesunout se rovnou do části, kde už se sekají hlavy a nehádá se pouze, který z charakterů má největší výstřih či který vypadá jako největší obluda.

Herní průběh je veskrze stejný jako v každé další MOBA hře. Na začátku nakoupíte první předměty, z nichž si postupně vytvoříte lepší a silnější kombinace hodící se pro hrdinu, za nějž právě hrajete. Tvůrci se rozhodli to hráčům usnadnit a každé postavě vytvořili svůj vlastní seznam doporučených předmětů, přičemž pokud se jím budete řídit, nic ani náhodou nezkazíte. Občas se ale hodí zahledět do složitějších systémů, podívat se k obchodníkovi skrytému v džungli či využít dalších možnosti, které vám značně usnadní hraní. Po prvním nákupu už ale následuje klasické hraní. Nejprve naberete co nejvíce levelů a prostředků k nákupu, načež se pustíte do soubojů s hráči v protějším týmu. Přílišné možnosti v tomto směru tvůrci ke zlepšení nedostali, nicméně abychom pravdu řekli, povedlo se jim mnoha zajímavými drobnostmi dosáhnout tak příjemného hraní, že ani žádné originální prvky vyhledávat nebudete a perfektně přilnete k tomu, co v základu nabízí každá hra tohoto žánru.

Ideální je jako obvykle vytvořit si svůj tým, domluvit se na taktice a vrhnout se do boje. Bez onoho cviku by to každopádně ani náhodou nešlo. Možná se i hodí nejprve s náhodnými spoluhráči zkusit protáhnout kosti botům a před kamarády se následně předvést, nicméně se zkušenostmi z originální Doty nebude ničeho takového zapotřebí. Hra perfektně sedne na míru hráčům prvního dílu a nesmírně podobná hratelnost precizně naláká všechny fanoušky. Vzpomenete-li si však na Warcraft III, jistě vás napadne, že pokud by zde nedošlo ke zlepšení po stránce grafické, bylo by to téměř k pláči. Naštěstí se Valve vytáhlo s fantastickým komiksovým kabátkem, který sice nemusí sednout všem, ale pokud mezi šťastlivce, jež jej s plnou chutí přijmou, patříte, nebudete mít problém se jen tak dívat na hru a říkat si, že je prostě a jednoduše krásná. Stejný názor budete mít nejspíše i v oblasti zvuku, ačkoli autoři se nebojí zkusit přijít s něčím, co vás může zaujmout snad ještě více než byste čekali.

Vzhledem k tomu, že se bude jednat o klasický free-to-play titul, všichni od prvního momentu očekávali něco, díky čemu budou tvůrci vydělávat. Konečným řešením jsou mikrotransakce, které každopádně žádným způsobem do vaší hry nezasáhnou a neovlivní ji. Tedy, jak které. Jsou zde třeba lákavé hlásiče, které kompletně promění zvukovou výstroj titulu a až vám bude vaše zabití ohlašovat vypravěč z indie kousku Bastion, pochopíte, co je na této možnosti tak skvělého. Podobně laděné jsou ale i další předměty dostupné ke koupi, k nimž patří například skiny pro hrdiny i předměty samotné. Odpovězme si ale na otázku, kterou jsme si položili hned v úvodním odstavečku. Má Dota 2 šanci zařadit se k dalším hrám, kvůli nimž se konají milionové turnaje v elektronickém sportu? Možná je to pouze náš názor, ale v každém případě bychom na podobnou otázku pokývali hlavou. Díky prakticky nezměněné hratelnosti od původní Doty se mohou ke hře snadno dostat všichni profesionálové a ani nováčci nebudou ve zdejším světě díky dobře odvedené práci Valve ztraceni. Odstranění spousty chyb a doladění všech možných detailů pak z Doty 2 dělá mnohem příjemnější alternativu pro ty, kteří se od originální Doty nemůžou odtrhnout a přesto by rádi zkusili něco nového. Dosud je hra ve fázi uzavřené bety, každopádně o tom, že si po vydání povede minimálně skvěle, je dle našeho názoru rozhodnuto už nyní.