Crysis – rozsáhlé dojmy z Lipska

Lipská výstava Games Convention přinesla krom stovek jiných věcí i možnost zahrát si pravděpodobně nejočekávanější fps současností – Crysis. Samozřejmě o hře putuje po internetu mnoho informací, videí a trailerů, ale vlastní zážitek je vlastní zážitek, a tak když jsme viděli stojan s počítači a na nich Crysis, neodolali jsme a zahráli jsme si ji, abychom vás mohli seznámit s atmosférou takříkajíc z první ruky.

Věřím, že není mnoho z vás, kteří by nevěděli o co v Crysis půjde, ale maličko si probereme příběh. Ačkoli právě ten ve střílečkách není pro většinu hráčů na prvním místě, slibuje velmi kvalitní podívanou a prožitek. CryTek se totiž rozhodl neexperimentovat s béčkovými příběhy a najal si profesionálního spisovatele, který má dát příběhu hloubku a smysl. V Crysis se dostaneme do roku 2019, kdy jsou světové mocnosti zaujaty dopadem cizího tělesa do oblasti Jihočínského moře. Jak USA, tak Severní Korea (a kdo bude pozorně hru hrát, dozví se proč právě Severní Korea a kdo jí pomáhá) mají zájem se o tělese dozvědět více, a tak se střetnou právě na ostrově zasaženém dopadem tohoto objektu.

Když jsou někde problémy, vyšle americká armáda to nejlepší co má a jedno z toho jsou rozhodně světoznámé jednotky Delta Force. Jako řadový voják Jake Dunn máte za úkol vypátrat co se dá a pokud možno nikomu totéž nedovolit. V první fázi hry narazíte na korejskou armádu, která se na ostrov dostává ve stejné chvíli a i když jejich jednotky nejsou tak vyspělé a vycvičené jako vaše, zase mají početní převahu a to jim dává jistou výhodu. Druhá fáze nastane, jakmile vesmírný objekt zmrazí vše ve svém okolí a nastane „doba ledová“. Přítel – nepřítel, všichni se budete muset spojit a bojovat bok po boku za svůj holý život proti nečekaným návštěvníkům z jiné planety, kteří budou skryti v obřích biomechanických oblecích a jejich pravou tvář autoři úzkostlivě tají a objevíme ji pravděpodobně až v samotném závěru hry. Ve třetí fázi se podíváme přímo do tajemného objektu a veškeré prostředí opět změní svou tvář, bude tam nulová gravitace a s ní i totální změna charakteru bojů a pohybu. Hra by tak měla být poměrně rozmanitá a nuda by hrozit rozhodně neměla.

První co nás udeřilo do očí poté co jsme z dálky zahlédli stroj se jmenovanou hrou byl pocit, že je to stará známá. Kdo hrál Far Cry a líbilo se mu prostředí tropických ostrovů, ten bude v Crysis (respektive aspoň na začátku, než vše zamrzne a dostaneme se i do kosmické lodi) jako doma. Někteří z vás teď mohou namítnout, že se tedy nejedná o nic nového, ale o nastavovanou kaší a snahu vytřískat peníze z omšelého nápadu. Ale tomu tak rozhodně není, to co dělá ze skvělé hry úžasnou je obrovská interakce s prostředím a k tomu se pojící možnost vyřešit problémy mnoha způsoby.

V prostředí kolem vás lze zničit skutečně vše, co by v reálném životě šlo rozmlátit či přesunout. Neukazovanější vychytávkou grafického enginu CryEngine 2 (notně modifikovaný engine, na kterém běžela Far Cry) je bezpochyby „kácení stromů“. Musíme potvrdit, že videa rozhodně nelžou a každý strom, ba co strom i jeho větve a listy se chovají jako autonomní objekty, které samostatně reagují na zásah kulkou, či jiným předmětem. Pokud máte odpovídající zbraň, můžete strom porazit a dokonce když padá lze jej přerazit klidně ještě několikrát (nejlépe se pro takovouto činnost hodí kulomet pevně přišroubovaný na džípu). Animace zlomení stromu nám sice přišla stále stejná (maximálně je těch animací pár), ale zde jsou jasná omezení současného hardwaru a věřte, že něco takového rozhodně hru nesráží k zemi.

Zmíněná možnost řešit problémy různými způsoby se objevila hned poté, co jsme dostali hru do ruky. Nějakých sto metrů od nás stála skupinka severokorejských vojáků s vyzbrojeným džípem a chránila příjezdovou cestu do blízkého pobřežního tábora. Naskytlo se několik možností, jak problém vyřešit. Každého samozřejmě napadne vystřílet všechno, co přijde pod ruku a pokračovat dále, ano i tak to jde, ale ztrácí to své kouzlo. Další možností bylo sestřelit blízké klády, které se navalily na stanoviště vojáků a nemilosrdně vše zničily, případně rozstřílet blízké stromy, které vykonaly stejnou službu. Další možnost poskytl džíp, který jsme získali o chvíli dříve a který v plné rychlosti smetl vše včetně okolní vegetace a při šikovném zásahu dokonce začal hořet. V neposlední řadě šlo samozřejmě o styl stealth akce – vojáky obejít a vůbec se jimi nezabývat, což by se mohlo zdát jako dobré a klidné řešení, ale o chvíli později by se nám mohlo vymstít.

Ve chvíli, kdy jsme vyzkoušeli vojáky jednoduše obejít přes blízké skály a dostali se do tábora, kde jsme začali nemilosrdně čistit, zapracovala velmi vypilovaná umělá inteligence, která nejenže začala plně kooperovat vojáky v táboře, kteří se navzájem kryli a přesouvali, ale povolala i zmíněnou jednotku, jejíž vojáci naskákali do vozidla a v malé chvilce nám vpadli do zad. Inteligence funguje skutečně velmi dobře a to i na druhou obtížnost ze čtyř (pro hardcore hráče je samozřejmě přítomna i obtížnosti realistic).

Interaktivita prostředí nabízí opravdu netušené možnosti. Ve stejném táboře, který jsme popisovali před chvílí, jsme našli moc pěknou pumpovaní brokovnici, jenže ouha, po chvíli došly náboje a bylo nutno dobíjet, čehož si všiml jeden nepřátelský voják a jal se vyběhnout z krytu a pronásledovat nás. Zaběhli jsme tedy do blízké plechové chatky, kam však vedl jen jeden vchod. Jelikož v tu chvíli byla již brokovnice plná, vyrobili jsme si v plechové stěně zadního traktu další vchod, chatku oběhli a nebohému korejci vpadli přímo do zad. Toto je jen malý příklad, co všechno se dá udělat a využít, od ničení domů nanosuitem, přes kácení dřevěných strážních věží až po prohánění slepic a jejich házení do dálky. Interaktivita platí i na vozidla – lze jim rozstřelit kola, okna a pokud šikovně trefíte nádrž, auto exploduje, což například uprostřed tábora může způsobit pěknou paseku.

Vozidla se řídí standardně „střílečkovsky“ a ač i na ně se vztahuje pokročilá fyzika, nečekejte žádnou Richard Burns Rally, ale spíše arkádovitější model. Ve většině vozidel lze nalézt více pozic (například v džípu je to řidič, spolujezdec a střelec) mezi kterými lze libovolně přepínat a celkově to přímo svádí ke kooperativnímu využití jak s kolegy s umělou inteligencí tak v multiplayeru s živými hráči. Vůbec multiplayer by měl být velmi silnou součástí hry a měl by posunout možnosti online hry zase o něco dále, ale bohužel nebyla možnosti si ho vyzkoušet a tak si jeho recenzi a soud necháme až na recenzi plné verze.

Zmíněný nanosuit je jedna z hlavních deviz hry a funguje na jedničku. Krom toho, že je to ochranný a velmi módní oblek, umí měnit svůj charakter a například posilovat svaly. Stisknutím kolečka myši se objeví velmi přehledné kruhové menu a pouhým najetím myši do směru, kde je požadovaná akce (žádný kurzor) změní oblek své vlastnosti. Může se stát extra odolným brněním, velmi účinným posilovačem svalů a dokonce vás dovede na chvíli určitým způsobem zneviditelnit. V základu je stále aktivní funkce ochranného zesíleného brnění. V tomto směru vše nejlépe předvede video, které bylo nedávno vypuštěno a které bezvadně a velmi přehledně zobrazuje veškeré funkce nanoobleku.

Jedno využití nanoobleku nám nedá, abychom se o něj s vámi nepodělili. Jednu z mnoha kolem se potulujících hlídek s vozidlem jsme překvapili ze zálohy z blízkého porostu. Co však čert nechtěl, po zabití řidiče a spolujezdce došly náboje ve zbrani a chlápek u pevného kulometu stále tak nějak žil. Skryli jsme se tedy k zemi u dveří, kam rozsah pohybu jeho kulometu nestačil, přepnuli jsme oblek na sílu a jednou ranou pěstí džíp převrátili na střechu, která zamáčkla neposlušného vojáka. Druhá rána převrátila vozidlo zpět na kola a mohli jsme jet dále. Nanooblek je napájen energií, která se pomalu doplňuje a ubývá pokaždé při využití některé z jeho speciálních vlastností a případně vás i v obraném módu léčí. Vlastnosti nanoobleku se budou v průběhu hry vyvíjet a zlepšovat.

Modifikace lze provádět i u zbraní. Po stisknutí určené tlačítka se objeví přehledné menu zbraně, kde si můžete zvolit mezi několika druhy nábojů (pokud je máte), nasadit tlumič (pokud ho máte), případně lepší zaměřovací optiku (samozřejmě pokud ji máte). Každá modifikace vybavení změní jeho vlastnosti, které pocítíte přímo sami ve hře. Při hraní jsme narazili na brokovnice, pistole, odstřelovací pušky, kulomety a několik dalších základních zbraní. V pozdější fázi se dostaneme k takovým kouskům
jako ruční odpalovač jaderných hlavic a možná i nějakou tu specialitu od nepřátel z vesmíru.

Po grafické stránce vypadá hra naprosto fantasticky a jen málokterý titul (spíše žádný) se s ní může rovnat. Romantické západy slunce nad mořem, vlny narážející do popředí a vítr pohrávající si s korunami palem rozjedou neuvěřitelné grafické divadlo, které vás ohromí a neustále vás bude překvapovat svou rozmanitostí. Při plavbě vodou kolem mol a lodí si připadáte skutečně jako ve vodě a i ty nejmenší vlnky vytvořené máchnutím vašich rukou se šíří na všechny strany přesně tak, jak by měly a kolem vás plavou rybky a jiná vodní havěť. Z čeho má obava většina fanoušku jsou hardwarové nároky, které sice nebudou nejnižší, ale podle autorů nebudou ani nijak krvavé. Ani při největší snaze se nám nepovedlo zjistit, na jakém hardwaru hra v Lipsku běžela, pravdou ale je, že za celou dobu hraní jsme nezahlédli ani jedno škubnutí nebo výraznější pokles fps. Předpokládáme, že prezentovaná hra běžela na DX9, aspoň v stánku EA. DX10 bude podporovat rozsáhlejší grafické efekty, ale nebude k hraní vyžadována. DX9 verze totiž vypadala fantasticky a tak DX10 bude vypadat ještě o řád lépe. Prezident CryTeku nicméně stále tvrdí, že kdo dokázal rozběhnout FarCry na maximální detaily, zahraje si Crysis úplně v pohodě na nejnižší detaily – to sice není zcela povzbuzující, ale je třeba dodat, že FarCry je hra poněkud staršího data a naplno ji bez problému rozeběhne kdekdo. Nechme se ale překvapit.

Hra má dorazit na české pulty 16. listopadu letošního roku a stane se tak asi nejlepším námětem na vánoční dárek pro vášnivé hráče a to dokonce ve dvou verzích – ve standardní verzi za cca 1299kč a ve sběratelské verzi za bezmála 1500kč, ve které dostanete ve speciálním sběratelském balení krom DVD se hrou také DVD s bonusovým materiálem, originální soundtrack, obrázkovou knížečku a jedno speciální vozidlo přímo do hry. Nezbývá tedy než čekat do poloviny listopadu, zda skutečně přijde herní revoluce. My si rozhodně myslíme že ano a stejně tak si to myslí desítky novinářů, kteří ocenili Crysis nespočtem cen, naposledy například nyní v Lipsku, kde Crysis vyhrála titul „hra Games Convention v sekci PC her“.