Battle of Europe

Druhá světová válka skončila už před více než šedesáti lety, ale po celou dobu od jejího ukončení je zdrojem inspirací pro nejrůznější literární, filmová a jiná dílka. Jistě víte sami, že na monitorech vašich počítačů jste měli možnost vidět a hrát nejrůznější kousky, kterých se jen za posledních několik let vyrojilo neskutečné množství. Možná to bude pro leckoho překvapivou zprávou, ale druhoválečný boom nejspíš ještě ani zdaleka neskončil. Stokrát omletého tématu se chytnuli už skoro všichni – slavní výrobci stříleček, strategií, simulátorů a kdyby to šlo, tak něco vyrobí i slavní tvůrci adventur (nebo nějaká dokonce vznikla?) … No jo, jenže to se bavíme o slavných výrobcích slavných her, kteří si dokáží zaplatit vývoj hry tak, aby byla hratelná, skvěle vypadající, historicky přesná apod. Pak jsou tu ale ještě malí výrobci, kteří by si taky rádi ukrojili něco z koláče prodejnosti, a téma druhé světovky se zdá být tím pravým ořechovým. Co na to hráč?

Hráč má v tomto konkurencí napresovaném prostoru naštěstí šanci si produkt před samotnou koupí nejprve vyzkoušet a přesvědčit se, že tenhle produkt je přesně to, na co celý svůj život čekal a bez čeho už nemůže být. Je otázkou, zda právě hra Battle of Europe, jejíž demo si u nás můžete stáhnout, je trefou do černého, ale když už nic jiného, tak vás alespoň na chvíli zabaví.

Pan Letecké eso druhé světové války

Distribuci hry si vzala na povel (dle jména překvapivě) Strategy First, ovšem za výrobou stojí MAUS Software, což je tým po světě rozházených vývojářů s hlavním sídlem v sousedním Německu. Asi nejlepším úvodem do problematiky jsou přímo slova vývojářů:

Při vývoji BoE jsme se snažili udržet unikátní atmosféru vzdušných soubojů druhé světové války. Tehdy neexistovaly žádné komplikované letecké zbraňové systémy – piloti ovládali všechno sami. Naše hra umožňuje hráčům uvědomit si tento fakt a zažít ho na vlastní kůži.

Po nainstalování dema s puštění hry nelze jinak, než dát vývojářům za pravdu. Zejména co se týče stránky náročnosti na hráče, člověk si hned zpočátku uvědomí, že nemá nic do činění se simulátorem, s arkádovým simulátorem nebo snad s akčním simulátorem, ale s nefalšovanou arkádou. Čili nic pro hardcore hráče, zde je na prvním místě požadavek oslovit co největší masy hráčů tak, aby si každý mohl po dohrání připadat jako pravé letecké eso… Tak tedy dobrá, já se nad to pokusím povznést :o)

Dvě mise a 12,6 minut čistého času

Už od pohledu je jasné, že tak malé demo nejspíš nenabídne hráči obsah, který by ho zabavil na delší chvíli. Mé první kroky mířily do menu nastavení, kde jsem vytunil grafiku na maximum a zběžně prohlédnul ovládání. Ve chvíli, kdy jsem hru zapínal, jsem si s joystickem v ruce říkal – zvládnul jsem Sturmovika, zvládnul jsem Lock On, zvládnul jsem i jiné, tebe taky zvládnu! Joystick však nefungoval, a tak jsem chtě nechtě pilotoval s použitím klávesnice. Později jsem sice zjistil, že joy se musí aktivovat, což mě potěšilo, ovšem hned vzápětí mě zklamalo, že hra podporuje pouze „pákový ovladač o dvou osách“ a velkou část ovládání tedy budu muset opět provádět na klávesnici.

Každopádně, tak či onak obsahuje hra jednu tutorialovou a jednu ostrou misi. V té první budete vaším ocelovým ptákem Hawker Typhoon, slavný rozbíječ německých lokomotiv. Vaším úkolem bude postupně se naučit ovládat kameru a udržet svůj stroj ve vzduchu, což v tomto případě není problém. Jelikož pilotujete bojové letadlo, budete muset zvládnout i zbraňový výcvik – letadlo totiž kromě kulometů pojme naráz až dvacet bomb, šestnáct raket a tři torpéda. To už je pořádná útočná síla a tu nemůže vrchní velení svěřit do rukou jen tak někomu :o) V menu si můžete nastavit, jak účinné má být automatické zaměřování pro palubní zbraně – ale vzhledem k tomu, že ovládání hry není žádným medem ani při použití joysticku, doporučuji spoléhat spíše na automatiku. Zajímavým řešením disponuje navigace při bombardování – v malém okně se zobrazuje pohled bombometčíka, takže jakmile jednou dostanete cíl do správné pozice, můžete v klidu bombardovat.

Ve druhé misi otestujete stabilitu stroje Bristol Beaufighter, se kterým budete mít za úkol zničit bitevní loď Tirpitz, zakotvenou v norském fjordu. Celý fjord je pod ochranou německých flaků, které vám dají pocítit svou přítomnost. Do toho vás budou obtěžovat i nepřátelští stíhači, kteří budou problémem větším. Kromě toho, že přilétají pravidelně ve vlnách o třech strojích, jsou pro lehce nemotorný Bristol problémem. K tomu bych ještě přičetl ne zrovna dokonalé ovládání a je téměř jasné, že boj proti stíhačkám je téměř marný. Naštěstí moc škody na vašem éru nezpůsobí, a tak se klidně můžete věnovat bombardováním loděk. Z každého zlikvidovaného nepřítele vypadne nějaký bonus, který můžete sebrat pokud se trefíte, ale jehož funkci jsem nepochopil. Zničením Tirpitze končí i druhá mise a alespoň z mého úhlu pohledu i chuť hrát znova.

Celá hra trpí evidentním nedostatkem finančních fondů, což se projevilo i na grafice – stačí si prohlédnout obrázky a je jasné, že titul Miss Grafika tato hra letos nedostane, ani při maximálních detailech a plném FSAA. Zvukový doprovod je rovněž velmi průměrný a hudba spíše protivná, takže audiovizuální stránka věci jako celek určitě nenadchne.

Za sebe musím říct, že hra mě vůbec neoslovila a určitě si ji nekoupím, ale počítám, že podobný názor bude mít většina hráčů.