Zeno Clash

Často slýcháme nářky talentovaných vývojářů nad tím, že nemohou tvořit hry podle svého, že nemají dostatek prostoru k invenci a že se musí přizpůsobovat aktuálním trendům, které jsou zřejmě popsané v příručkách manažerů pracujících u vydavatelských domů. Ti potom vyžadují hry podle několika mustrů a je těžké prosadit jakýkoliv vlastní nápad. Ovšem stále je tu možnost sestavit nezávislý tým a věnovat se vývoji z čistého nadšenectví. V takových případech vznikne většinou nějaká freeware hříčka či v lepším případě shareware titul, který spoléhá právě na originální myšlenku a je mu celkem jedno, že vypadá zastarale. Některé vývojářské týmy mají ale ještě větší ambice a neváhají do nich investovat vlastní čas i prostředky. Jedním takovým je i ACE Team – sympatické studio pracující na střílečce Zeno Clash. I takové firmičky dnes mohou fungovat, kromě jiného díky zavedeným distribučním systémům jako je Steam, kde ostatně i tento titul přednostně vyjde. Pravděpodobně se ani nedostane do krabic a jen málokomu to vadí.

Zapomeňte na vše, co jste v žánru trojrozměrných akcí, viděných z pohledu vlastních očí, dodnes zažili. Zeno Clash si zakládá na tom, že hráčům poskytne zcela nový vjem. Nejde ani tak o to, že by nesouhlasila koncepce žánru. Spíše o ten svět, do kterého budete vysláni. Ten je totiž naprosto uhozený, bláznivý a svým způsobem nesmyslný. Hýří barvičkami na místech, kde byste je nečekali, postavičky jsou hodně obskurní, zbraně neznámé a zápletka…Inu, to je kapitola sama pro sebe. V hlavní roli vystupuje týpek jménem Ghat, který to dotáhl tak daleko, že ho vypověděla jeho vlastní rodina ze svého kruhu. Nyní je zatracencem. Co je na tom originálního, ptáte se? Jedna věc určitě – jeho bratry a sestrami jsou totiž prakticky všichni obyvatelé fantaskního, lehce punkového světa Zenozoik. Další velmi podivnou věcí je fakt, že všechny tyto bytosti pocházejí z jednoho jediného rodiče. Tím je takzvaná Otco-matka, která je snad prapředkem všech hermafroditů.

Vývojáři vycházejí z poměrně jednoduché a pochopitelné premisy, kterou ostatně hlásá většina jejich kolegů a drží se jí, dokud není jasné, že to byly zase jednou jenom PR žvásty. ACE se ale v tomto směru dá věřit. V jakém? Že na každém kroku budou hráče překvapovat novými a novými bizarnostmi, které vás přinutí říct buď „wow“, nebo „sakra, co je tohle za kravinu“. Jenže právě ony kravinky a hrátky s vaší představivostí a asociacemi by vás u hry měly držet od začátku do konce. Pokud se někde nebojíme stereotypu, pak je to právě v tomhle případě.

Tím, že jste odtrženi od všeobjímající rodiny, získáváte zároveň zástupy nepřátel, které budete muset získat zpět na svou stranu. Příběh má být tak spletitý a komplexní, že ho skoro ani nepochopíte, respektive ho každý pochopí trochu jinak. Na to se hodně těšíme. Mohla by to být docela dobrá parodie všech těch vážně se beroucích, ale ve skutečnosti naprosto prázdných příběhů. A co bude vaším cílem? Nic menšího než dostat se na samý konec světa, kde by mělo čekat pořádné vyvrcholení a prý i nějaký ten šok. Třeba to všechno, co jsme do té doby nechápali, vyvrcholí v nějaké grandiózní pointě. A nebo také ne a bude se pokračovat v kupení zábavných nesmyslů. Každopádně se připravte na to, že se podíváte na místa, která jste předtím ještě nikdy neviděli. Ne snad, že byste se nemohli v jiných virtuálních světech procházet po pouštích, v bažinatých lokacích, městech či temných lesích. Jenže v Zeno Clash každý z těchto pojmů nabývá úplně jiného významu, leckdy až psychedelického.

Autoři si hodně zakládají na originálním a zábavném designu úrovní. Sice neustále tvrdí, že to všechno je nadsázka, ale moc dobře si uvědomují, že nemohou navrhnout a naprogramovat jen nějakou šílenost. Takovou by nikdo nehrál. Ta hra musí mít smysl, své opodstatnění, a proto by měla být zábavná. Netradiční svět přitom vývojářům umožňuje do úrovní nasadit prvky, na jaké člověk z jiných akcí absolutně není zvyklý. Navíc těch prvků má být opravdu hodně. Ne že autoři vymyslí pár cool věciček a budou je opakovat stále dokola, jako v Assasins Creed. Pokud jim můžeme věřit, tak v každé úrovni bude přinejmenším jedna nová atrakce.

Do akce samozřejmě patří zbraně a jejich hojné využívání. Zeno Clash nebude výjimkou, ačkoliv tvůrci tajemně tvrdí, že použití kvéru nebude vždy tou nejlepší volbou. Pravděpodobně se tak ze spousty situací budete moct vykecat a i jistý, hodně ustřelený druh plížení, by měl být jedním ze zajímavějších řešení. Když už se ale rozhodnete k použití síly, ten prostor dostanete. Průběh boje bude naprosto šílený, chaotický, ale přesto zábavný. Rozhodně nečekejte nějaký krycí systém či pseudo-realistické chování zbraní. Ostatně, ty zbraně ani realistické být nemohou. Vychází totiž do značné míry z vaší interakce s okolím a toho, co kde seberete a dokážete poslepovat dohromady. Z odpadků si takhle budete moct sestrojit například kuši. Na obrázcích je vidět několik hodně zvláštních zbraní, ale příliš si nedovedeme představit, jak by měly přesně fungovat.

Také nepřátelé jsou vidět a je jasné, že nepůjde o žádné vojáky v brnění, ale velmi podivné, až nerozlišitelné kreace zvířecích těl. Ne, není to hororové, je to zase a jenom bláznivé. Boj má svá specifika. Stejně jako vy můžete nepřátelům vyrazit či vystřelit z rukou zbraň, to samé mohou oni udělat vám. A autoři tvrdí, že to nebude výjimečná situace. Najednou se tak ocitnete v obklopení protivníků beze zbraně. Jednou z možností je útěk, ale ten většinou nikam nevede. Druhou a hojně využívanou je boj na blízko. Prostě začnete boxovat a doufat, že se promlátíte. Vypadá to sice jako doplněk, v ACE teamu si ale zakládají na tom, aby právě pěstní bitky byly jednou z nejlépe zpracovaných a hlavně nejzábavnějších částí hry. Mají být živelné, hodně dynamické a bude v nich možné využívat taktiky.

Vývojáři se chytře rozhodli licencovat ověřený technologický nástroj. Vzhledem ke své nezávislosti se nemohli příliš rozšoupnout a pořídit například Unreal engine 3, ale i Source engine je hodně kvalitním, i když už trochu starším nástrojem. Hlavní ale je, že je výborně vyladěný pro nejrůznější druhy hardware i pro síťovou hru, což má být trvanlivý aspekt Zeno Clash, jenž doplní zhruba desetihodinový singleplayer. Source navíc umožňuje tvořit jak kvalitní interiéry, tak poměrně rozsáhlé a dostačující exteriéry a je znám pro vynikající schopnost animovat postavy i jejich obličeje.

Zeno Clash je rozhodně zajímavým projektem, který by mohl být zajímavým osvěžením. Ovšem je otázkou, zda ho pouze devítičlenný vývojářský tým dokáže ukuchtit tak, aby byl skutečně chutný i po herní stránce a nejen coby experiment. Ambice tu rozhodně jsou a autoři počítají i s epizodickým vydáváním, aby svou činnost mohli financovat z prvních výdělků.