Disciples 3: Renaissance

Jsou hry, které se mohou těšit luxusu bezproblémového vývoje a vydání. Prostě jsou jednoho dne ohlášeny a podle plánu vyjdou. S tím, jak se herní byznys profesionalizuje, takových titulů stále přibývá. Ty tam jsou časy, kdy se odkládala prakticky každá hra. Odklady jsou sice stále časté, ale už zdaleka ne tolik jako před několika lety. Doslova jako závan z těchto dob tak působí Disciples 3: Renaissance. To je totiž hra, o níž slýcháme se střídavou frekvencí už dobrých pět let. Zpočátku se zdálo být vše v nejlepším pořádku, ostatně jedná se o třetí díl zavedené série tahových strategií, která svého času zdatně konkurovala Heroes of Might and Magic. Jenže možná v tom je ten problém. Ani tak silná série, jakou jsou „Heroes“, se až do dnešních dní neudržela, byť není vyloučeno, že se ještě někdy v budoucnu dočkáme jejího pokračování. Má to svůj důvod: hráčům už tahové strategie příliš nevoní. Nebo, abychom to upřesnili: masovému publiku tahové strategie nevoní. Pár hardcore hráčů by si je stále rádo střihlo, ale ti se musí spokojit třeba s produkcí Matrix Games, kteří si mohou dovolit dělat nezávislé, masově velmi málo známé tahovky, které si kupují profíci.

 

 

Kdo by ale chtěl robustní tahovku, která navíc vypadá k světu a má „user-friendly“ ovládání aspoň do té míry, že jeho osvojováním nestrávíte hodiny, hodně by se nahledal. A tady přichází opět na scénu Disciples 3, projekt sužovaný vývojářskými peripetiemi, který změnil jak vývojáře, tak vydavatele. Původně spadal do ranku povadající americké společnosti Strategy First. Odsud se dostal až do jednoho z největších ruských vývojářských studií Akella. Tam na něm autoři nějakou dobu pracovali, zatímco si všichni mysleli, že už nikdy nevyjde. Nakonec se ale přeci jen našel vydavatel, kterým se stala společnost Kalypso. Disciples 3 tak snad už definitivně zakončí svou pouť a my jsme hodně zvědaví, jak dopadne. Mohla by totiž být živou vodou pro zbylé tahové stratégy a teoreticky by mohla ukázat, že jich není zase tak málo, aby se ani ostatní vydavatelé do tohoto rybníčku tolik nebáli.

 

 

Disciples 3 nemá ambice přinést nějakou novou definici tahové strategie, jako to udělal (nepříliš úspěšně) třeba Command and Conquer 4: Tiberian Twilight v ranku realtime strategií. Kdo by tedy čekal větší míru inovací oproti předchozím dvěma dílům nebo již zmíněným Heroes of Might and Magic, zřejmě by nebyl zrovna nadšen. Renaissance totiž ani klasičtější snad být nemůže. Vše se opět točí kolem taktického ovládání relativně malé partičky jednotek. Co to vlastně znamená? Inu, zrekrutujete partu nejrůznějších charakterů a necháte je vést hrdinou. Nebudete se s nimi pochopitelně jen procházet po okolí, ale vezmete první nabízenou misi. Pak druhou, třetí…a už byste měli být polapeni návykovým konceptem, kterým se tento typ tahové strategie vyznačuje.

 

 

Onu návykovost nemá na svědomí příběh, který je tvořen víceméně tradičními fantasy žvásty, dokonce ani gró úkolů není dvakrát zajímavé či variabilní. Tak v čem tkví to kouzlo? Zjednodušeně řečeno, je to o způsobu, kterým mise plníte. A tím způsobem jsou bitvy. Možná je to příliš velkolepý výraz pro potyčky, které se svou partou absolvujete. Co do taktiky se ale zapotíte tak, jako byste byli na rozlehlém bojišti. Jakmile se střetnete se skupinou nepřátel, spustí se bitevní mód, který má podobu jakoby deskové hry. V ní rozmístíte jednotky, aby byly už na startu v co nejlepší možné formaci a pustíte se do boje na tahy, kdy jednotlivým bojovníkům určujete pohyb, útoky a samozřejmě sesíláte kouzla. To samé dělá váš protivník, ať už ho ovládá počítač nebo živý hráč. Působí to jednoduše, možná až primitivně, ale těžko se od toho člověk odtrhává.

 

 

Disciples 3 se nebudou odehrávat v otevřeném světě, ale jejich kampaň bude rozdělena na devatenáct rozsáhlých misí, z nichž každá se bude odehrávat na vlastní, poměrně rozlehlé mapě. Mise jsou rozděleny mezi tři frakce (lidé, démoni, elfové), které bojují o moc. Ta je symbolizována andělem spadnuvším z nebes. Každá ze tří frakcí se ho přitom snaží zmocnit z vlastních důvodů. Lidé chtějí s jeho pomocí rozšířit svou víru po říši, démoni baží po vzkříšení svého vůdce a elfové anděla chtějí mít ve své moci jen proto, aby ve světě udrželi rovnováhu, čímž by posílili sami sebe, protože z přírodní rovnováhy čerpají svou sílu. Kampaně by se podle autorů měly částečně překrývat a jednotlivé události tak nahlížet z různých perspektiv, což nemusí být špatný nápad.

 

 

V bitvách narazíte na obrovskou škálu nejrůznějších nepřátel. Každopádně se jedná o více či méně známá fantasy monstra, jako jsou vlkodlaci, krakeni, draci, podlé mořské víly, hydry, golemové a další podobné kreatury. Každá z nich se vyznačuje vlastním bojovým stylem a celá řada z nich má nějaké ty speciální schopnosti, na něž je třeba při boji dávat pozor. Herní princip, kdy jen posunujete na malém poli jednotky a snažíte se jimi přemoci jednotky nepřátelské, působí možná primitivně, ale vězte, že hra rozhodně jednoduchá nebude. Jen s dobrou taktikou bude možné vyhrát, přinejmenším na vyšší obtížnost.

 

 

Součástí Disciples 3 je robustní RPG systém, který se týká především hlavního hrdiny. Postupem času si tak budete otevírat stále nové schopnosti a vylepšovat ty staré. To bude jednou z nejsilnějších motivací k dalšímu hraní. Zkušenosti by měly získávat i vaše jednotky, ovšem jejich vývoj nepůjde ovlivnit přímo, ale pouze stavbou speciálních budov ve městech, která získáte pod svou správu. Například vybudováním specifických magických věží určíte, jakým směrem se mají vyvíjet kouzelníci apod. Suroviny nutné k výstavbě a rekrutování nových jednotek budete získávat zabíráním speciálních míst na mapě. Stačí kolem nich chvíli postávat a okolí už se zabarví způsobem vlastním vaší frakci.

 

 

Jelikož už je hra nějakou dobu ve vývoji, nebude vypadat zrovna úžasně. Na někoho bude působit možná zastarale, ale ruku na srdce – to k žánru tahových strategií tak trochu patří. Navíc je mnohem důležitější taktická hloubka, kterou Disciples 3 nabídnou, a ta se zdá být dostatečná. Po letech by tedy tahle tradiční série měla slavit úspěšný návrat. Stát by se tak mělo v červenci tohoto roku.