Command & Conquer tématicky navazuje na Command & Conquer Generals a bude se odehrávat v blízké budoucnosti. Na rozdíl od svých předchůdců se ale zaměřuje primárně na hru více hráčů a dalším překvapením je fakt, že bude fungovat na principu “free to play”, což u mnohých hráčů právem vzbuzuje nevoli.
Nabízí se tedy otázka, co bude plánovaný “free to play” model znamenat pro nás hráče. Jak už z názvu vyplývá, Command & Conquer bude v základu hratelný zdarma. Všechny frakce, herní módy, mapy, jednotky a několik generálů vám bude k dispozici bez nutnosti sahat do vlastní peněženky. Samozřejmostí je ale přítomnost mikrotransakcí, díky kterým si můžete zakoupit rychlejší získávání “XPček” nebo další generály. Generálové budou podobně jako v Command & Conquer Generals disponovat speciálními schopnostmi a vlastnostmi, které budete moci využívat ve vlastní prospěch. Hezkým příkladem může být generál se zaměřením na letectvo. Ten bude disponovat několika “Hi-tech” leteckými jednotkami, ke kterým se jiní generálové nedostanou a podobně by tomu mělo být i u speciálních schopností, kde od zmíněného generála můžeme očekávat několik ojedinělých druhů náletů. Ve hře by mělo být na výběr z poměrně velkého počtu generálů a tak se určitě dočkáme i vojevůdců se zaměřením na pěchotu, obrněnou techniku, špionáž nebo třeba atomovky.
O kousek výše jsem zmínil, že k zakoupení bude i schopnost rychleji “vylevlovat”. Otázkou tedy je, k čemu nám získané “levely” vlastně budou? Zatím můžeme potvrdit, že jednou z věcí, kterou můžete díky získaným úrovním využít, je horda estetických vylepšení pro vašeho generála a jeho jednotky. Nabízí se také otázka, zda bude možné díky “levelování” získávat nové schopnosti, kterými bude váš generál disponovat. Ačkoliv jsme na tuto otázku prozatím nedostali jednoznačnou odpověď, s největší pravděpodobností nás bude čekat něco podobného.
Možnost hrát zdarma zní skvěle, ale i tento fakt má svá negativa. Asi tím největším je absence “single-playerové kampaně”. Autoři se sice dušují, že někdy v budoucnu “single-playerovou” kampaň nabídnou, ale zatím není jasné kdy. Jisté je jenom to, že to určitě nebude v blízké budoucnosti, neboť EA Victory Games se prozatím plně soustředí na hru více hráčů a “single-playerové” tažení bylo odsunuto na vedlejší kolej. Drobnou záplatou tedy může být tzv. “skirmish” mód, ve kterém budete moci hrát proti umělé inteligenci a “co-op” mód, ve kterém budete s přáteli bojovat proti neustále se zvětšujícím vlnám nepřátel.
Základní představení bychom měli za sebou. Jak už jsem zmínil, hlavní náplní bude hra více hráčů. Pojďme se tedy podívat, za koho si budeme moci v “multiplayeru” zahrát. Ke slovu se tak dostávají tři znesvářené frakce. Jsou jimi Evropská unie, Asijsko-Pacifická aliance a Globální osvobozenecká armáda.
Každá ze zmíněných frakcí navíc disponuje specifickým stylem hry. Tak například, Evropská unie se vyznačuje menším počtem silných a technicky vyspělých jednotek, kterým dominují mohutné bitevní tanky. Asijsko-Pacifická aliance zase spoléhá primárně na svoji početní převahu a měla by disponovat nejsilnějšími pěchotními jednotkami. A nakonec tady máme Globální osvobozeneckou armádu, která není nic jiného, než teroristická organizace zaměřená na špionáž a guerrillové taktiky.
Rozdíly mezi jednotlivými frakcemi zasáhnou i do dalších dvou disciplín, kterými jsou těžba surovin (peníze a ropa) a stavění vlastní základny. Některé odlišnosti budou čistě estetického charakteru, např. získávání financí z nalezišť probíhá u Evropské unie za pomoci vrtulníků, zatímco Globální osvobozenecká armáda disponuje pouze partou pracantů s krumpáčem. Jiné však zasáhnou i do samotné hratelnosti. Hezkým příkladem mohou být budovy Evropské unie, které potřebují neustálé připojení na nějaký zdroj energie. Toho se dá takticky využít a pokud se vám povede zlikvidovat elektrárnu zásobující výrobnu tanků, můžete nepřítele dočasně ochromit a zpomalit tak jeho produkci. Rozdílností mezi frakcemi však bude daleko více a na jejich kompletní výčet budeme muset počkat do doby, než se nám do rukou dostane finální verze hry.
Command & Conquer působí jako velmi ambiciózní hra. Není proto divu, že se autoři netají touhou po expanzi do “progamingové” scény. Velmi nás tedy zajímalo, jak toho chtějí s “play for free” modelem a mikrotransakcemi dosáhnout. Odpověď na tuto otázku zní poměrně jednoduše. Command & Conquer by měl obsahovat propracovaný “match makingový” systém, který se podobá tomu ze Starcraftu 2. Díky tomuto vyhledávacímu agentovi by proti sobě měli hrát pouze hráči, kteří jsou ve hře na srovnatelné úrovni a disponují přibližně stejným počtem zpřístupněných generálů a schopností. Doufejme tedy, že daný systém bude fungovat a že se autorům podaří jednotlivé frakce dostatečné vybalancovat, neboť sledování profesionálních zapasů v Command & Conquer zní více než lákavě.
Záludná otázka: co mají společného Battlefield 3 a Command & Conquer? Moc ne, ale oba tituly běží na stejném enginu, který nese označení Frostbite 2 a patří mezi jeden z nejlepších vývojářských nástrojů současnosti. A to je dobře, protože i Command & Conquer vypadá na poměry RTS famózně. Však posuďte sami podle přiložených obrázků. Dalším pozitivem na zvolení enginu Frostbite 2 je fakt, že umožňuje jedno z nejpokročilejších zpracování destrukce prostředí. Můžeme se tak těšit na dechberoucí exploze, při kterých se domy rozlétají na tisíce kousíčků a destrukce pomocí náletů nebo aut napěchovaných výbušninami získává úplně nový rozměr.
Command & Conquer rozhodně patří mezi nejzajímavější RTS projekty tohoto roku. Než ale začnete oslavovat příchod skvělého titulu, počkejte na skončení uzavřené “bety” probíhající v současné době. Ohlasy hráčů nám určitě napoví, nakolik se vývojářům podařilo splnit všechny svoje sliby. A bude to právě ona “beta”, která rozhodne, jestli se Command & Conquer dočkáme už koncem tohoto roku nebo jestli nás bude čekat odklad. Nezbývá mi tedy nic jiného, než popřát vývojářům hodně štěstí a doufat, že se jim tento nadějný projekt podaří dotáhnout do konce.
