Blížící se nejnovějšího pokračování Assassin‘s Creed vzbuzuje jako vždy velká očekávání, ale také obavy. Dostupné informace hovoří o řadě koncepčních posunů, které puristickým fanouškům tichého a nenápadného hrdlořezání na různých podlažích historických budov nemusí být ve všech ohledech po chuti.
Podle Scotta Phillipse, šéfa vývojářů ze studia Ubisoft Quebec, představuje Assassin’s Creed Odyssey dokončení transformace série v akční RPG titul. S nárůstem RPG prvků jsme se setkali už v předcházejícím Assassin’s Creed Origins, ale v případě Odyssey se mluví o „plně rozvinutém role-playing-game v otevřeném světě“. Je jasné, že si pod tím každý představujeme něco trochu jiného, ale faktem je, že by neměl chybět strom dovedností, zdokonalování zbraní nebo možnost rozhodovat o směřování příběhu. Tvůrci na tuto proměnu hry kladou ve svých vyjádřeních opravdu velký důraz. Slibují více než třicet unikátních dovedností, mezi kterými si hráč bude moci zvolit a které ovlivní jeho styl boje – tichou likvidaci (Assassin Class), boj na blízko (Warrior Class i boj na dálku (Hunter Class). Rozhodování o dalším průběhu hry se pak má stát středobodem herních mechanismů.
Očekávání jsou v tomto veliká, o důrazu na variabilnost rozhovorů a možnosti jejich prostřednictvím ovlivňovat běh událostí mluví autoři takříkajíc kudy chodí. Trailery a první ohlasy jsou ale v tomto ohledu neprůkazné a vyjádření autorů vzbuzují i pochybnosti. Jak už to totiž bývá, tvůrci se snaží ve svých promo videích vyvolat dojem, že ve hře bude tak nějak „všechno“. Na jednu stranu nadbíhají RPG milovníkům a opěvují možnost volby, která má mít faktický dopad na příběh, na druhou stranu však jedním dechem dodávají, že ať už se hráč rozhodne jakkoliv, o nic nepřijde. Možná nás čeká mnoho příležitostí k rozhodování s nepříliš dalekosáhlými důsledky. Podobně to vypadá s volbou mezi dvěma herními charaktery – Alexiem a Kassandrou. Obě postavy mají disponovat stejnými schopnostmi a dovednostmi. Snad kromě těch reprodukčních. Přesto však – světe div se – obě postavy budou mít aférky s týmiž postavami obojího pohlaví, což může pro leckoho znít lákavě, ale ve svém důsledku to zase napovídá, že bude jedno, za koho budeme hrát.
Nadějným příslibem se však tomto ohledu jeví avizovaná možnost volit průběžně mezi dvěma stranami – Spartou a Athénami, čímž se dostáváme k historickému zasazení Odyssey. Aluze na homérského hrdinu je ale v tomto případě lichá. Příběh se sice odehrává ve starověkém Řecku, ale ve skutečném historickém období okolo roku 431 př. n. l., tedy v době, kdy začínala peloponéská válka mezi Spartou a Athénami. Tvůrci se holedbají, jak důkladně si nastudovali dějepis, ale známe to. Některé reálie budou sedět, jako třeba morová rána, která v té době udeřila na Athény. Setkáme se také se skutečnými postavami, které tehdy žily, jako třeba se Sokratem. Ale v trailerech se mihne také Minotaurus a očekávat můžeme i další mytologické postavy, které patří do trochu jiného Řecka, jako je třeba hlavní hrdinka zveřejněného gameplaye – bájná Medussa. Zkrátka tvůrci se kvůli dějepisu těžko vzdají některého lákavého „materiálu“, které starověké Řecko sakumprásk nabízí.
V soudobém světě se opět potkáme s Laylou Hassanovu, která hledá artefakty První civilizace. V Řecku pak, ať už se vtělíme do Kassandry nebo Alexia, ocitneme se v kůži odhozeného spartského dítěte, potomka krále Leonida známého z války proti perskému vládci Xerxovi. Kassandra/Alexios byl/a v dětství shozen/a ze skály svým otcem kvůli neblahé věštbě, podle které má uvést na Spartu zkázu. Naším úkolem bude odhalit konspiraci, která za tímto patologickým činem a stojí, a spojit rodinu opět dohromady.
Pohybovat se tedy budeme po antickém Řecku v době, kdy se Sparťani mydlili s Athéňany. Vracíme se tak stovky let před události Origins a daleko před vznik samotného řádu asasínů. Nepřímá pojítka s konfliktem asasínů a templářů (řád versus chaos, První civilizace) ve hře najdeme a hádám, že Odyssey bude s asasínským univerzem nakonec zásadně provázané. Ať už to ale dopadne jakkoliv, hlavní herní postava asasínem nebude – bude žoldákem, který se potuluje po egejských ostrovech a svobodně si vybírá, za koho se pustí do pranice.
Tato skutečnost je jistým alibi pro vývoj herního stylu, který má být akčnější než dřív. Možnost tichého asasínského postupu nezmizí (ještě aby), ale z dosavadní propagace vyplývá, že se autoři rozhodli přiklonit spíše k většímu důrazu na otevřené souboje žoldáků. Čeká nás v tomto bodě řada změn. Předně už nebudeme mít k dispozici štít. Tvůrci tvrdí, že chtěli udělat boje akčnější a pohybovější a že chtěli přimět hráče k agresivnějšímu stylu hraní. Hlavní obrannou aktivitou v bojích se tak stane uhýbání a odrážení úderů pomocí různých chladných zbraní. Nedílnou součástí bojů se stanou zmiňované speciální dovednosti, kterých bude možné využívat hned několik. Jejich užití si vyžádá energii, kterou si však lze doplnit pomocí standardních úderů. Dodejme, že tradiční skryté čepele se asi nedočkáme – nahradí ji tzv. Leonidovo kopí.
Zatímco stealth akce bude méně, dočkáme se mnohem více hromadných bojů. Vzhledem k tomu, že hlavní postava se jakožto žoldák zúčastní i samotné peloponéské války, není se možná čemu divit. Autoři se hromadnými bitkami vysloveně chlubí, ale jedná se další prvek, který hru vzdaluje od původního konceptu.
Příklon k RPG pojetí se projeví i na námořních bitvách, které k Assassin’s Creed i k peloponéské válce bezesporu patří. Škála útoků se zřejmě zúží, ale za přínosnou lze považovat možnost lodě upravovat a upgradovat. Střílet se pochopitelně nebude kanóny, ale luky a šípy s různou účinností – nebudou chybět například zápalné šípy. Důležitým RPG prvkem se jeví i možnost libovolně rekrutovat posádku lodi z žoldáků/námořníků, které potkáme na svém putování po ostrovech. Jejich schopnosti a výbava pak ovlivní průběh bojů.
Kromě rozsáhlých vodních (i podvodních) prostorů se můžeme těšit na výrazné zvětšení pozemní herní plochy. Tvůrci slibují dosud největší otevřený svět v dosavadní historii série. Avizují, že připravili stovky hlavních a vedlejších questů. Čeká nás zřejmě masivní sandboxové tržiště úkolů a jejich luxování, což je podle mě spíše důvod k nervozitě. Jak známo, herní doba a výživnost herního světa je v poměru ne zcela přímém. Stovky úkolů může také znamenat neustále se opakující se tytéž úkoly jen zasazené v různé „příběhové“ omáčce. Trend bobtnajících otevřených světů je s vtahujícími příběhy často na štíru (Far Cry 4). Na druhou stranu v některých případech (Zaklínač a celá řada klasických RPG) se podaří sandbox s příběhem skloubit dobře, tak doufejme že to tak dopadne i v tomto případě.
Nic nezůstává stejné a kdyby se série nevyvíjela setkala by se s kritikou stejně tak, jako když se začne překopávat. Nelze se zavděčit všem hráčským preferencím. Tvůrci se evidentně snažili, aby se vlk (hráč) nažral požadovaných inovací, ale jestli koza (identita a duch série) zůstane celá, je nejisté. Uvidíme 5. října, což je datum vydání hry. Do té doby se mnoho nového již nedozvíme. Zatím poslední novinkou je definitivní potvrzení skutečnosti, že Odyssey bude výhradně singplayerovou záležitostí a že s kýženým Battle Royal se nepočítá.
