Válka Severu proti Jihu

Válečný konflikt, který rozdělil Severní Ameriku na dvě části

Válka Severu proti Jihu

Příčiny

Za hlavní příčinu této války se většinou zmiňuje zrušení otroctví, avšak ze začátku o něj vůbec nešlo.

Vývoj

Hlavním důvodem byl odlišný vývoj Severu a Jihu. Na Jihu bohatí plantážníci potřebovali pracovní sílu, kterou v Americe nemohli najít. Běloši by za práci na bavlníkových plantážích chtěli moc peněz, a Indiáni se ukázali jako nepříliš odolní. Proto se představa černochů, zvyklých na horské podnebí ukázala jako nejlepší. V 19. Století si už život bez otroka nedokázal představit žádný Jižan. Na Severu však žádní velkoplantážníci nebyli, nebo alespoň nepotřebovali otroky, postačili jim běloši. Dále tam byli malí farmáři, průmyslníci a bankéři. Samozřejmě že farmáři a průmyslníci neměli rádi bohaté plantážníky, a situace se začala zhoršovat.

Kansaská občanská válka

Když měly být v roce 1854 do Unie přijaty dva další státy, Kansas a Nebraska, bylo rozhodnuto, že se občané těchto teritorií rozhodnou, zda v nich bude povoleno otroctví. Poněvadž se tam vydali jak zastánci, tak i odpůrci otrokářství, logicky došlo k povstání, které zastavil až zásah federálních vojsk. Toto povstání značně přispělo k tomu, že se situace začala ještě více zhoršovat. Byla to hlavní příčina pozdějších sporů. Po tomto povstání byla proti Demokratické straně, která vládla a hájila Jižanské plantážníky, založena Republikánská strana, která hájila naopak lidi ze Severu, a byla proti otroctví.

Abraham Lincoln a založení Konfederace

V roce 1860 zvítězil ve volbách Abraham Lincoln, republikánský kandidát, který se sice nesnažil otroctví zrušit tam, kde již bylo, ale snažil se zabránit jeho šíření. Stát Jižní Karolína reagoval na jeho zvolení tím, že 20 prosince odstoupila od Unie. V závěsu za ní následovaly státy Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana a Texas, které potom společně založily Konfederované státy Americké, prezidentem byl zvolen Jefferson Davis. Hlavní město měla Konfederace ve městě Montgomery (stát Alabama), později bylo hlavní město přesunuto do města Richmond ve Virginii.

Začátek

Konec všem nadějím o uklidnění učinil 12. dubna 1861 útok na pevnost Fort Sumter u Charlestonu. Oficiálním začátkem války je však až 15. duben 1861, kdy Abraham Lincoln naverboval 75 000 dobrovolníků, avšak byl to jen zlomek z 500 000 lidí, kteří se přihlásili. 19. dubna 1861 vyhlásil blokádu jižanských přístavů. Ke Konfederaci se poté přidaly i státy Virginie, Arkansas, Tennessee a Severní Karolína, v Unii však stále zůstávaly otrokářské státy Maryland, Kentucky, Delaware a Missouri.

Průběh

Konfederační úspěchy

Na začátku měl výhodu Jih, ze kterého pocházela většina dobrých vojevůdců, kterých se Severu nedostávalo. A jako by to nestačilo, Sever útočil, Jihu stačilo bránit se. Válka začala jen drobnými potyčkami, ve kterých vítězila Konfederace, ale velká bitva na sebe nenechala dlouho čekat. 21. července 1861 se vojáci Unie pod vedením Irvina McDowella střetli s vojáky Konfederace, kterým veleli Joseph E. Johnston a P. G. T. Beauregard. Bitvě přihlížel početný dav civilistů, kteří se po prohře Unie dali na útěk společně s armádou.

Lodní bitvy

Za občanské války se neválčilo jenom na souši, odehrálo se i pár lodních bitev. Unie měla lepší loďstvo, které pomáhalo vojákům hlavně při přepravě a blokádách, ale žádné větší úspěchy nemělo. 9. března 1862 byla v zátoce Chesapeake vybojována bitva, ve které bojovalo Konfederační pancéřované plavidlo CSS Virginia proti menším Unijním USS Monitorům, bylo nuceno ustoupit. Pro zajímavost zmíním to, že dne 17. února 1864 potopila Konfederační ponorka Hunley jako úplně první ponorka na světě jednu loď Unie. Bohužel šla ponorka při návratu na pevninu ke dnu.

Zrušení otroctví

22. září 1862 přednesl Abraham Lincoln vyhlášení, podle kterého byli od 1. ledna 1863 všichni otroci v Unii volní. Tím byla zamaskována potřeba vojáků, neboť Lincoln potřeboval po tvrdých prohrách doplnit stavy vojáků. Od roku 1863 začaly vznikat černošské brigády, které Lincoln vítal s otevřenou náručí, hlavně kvůli nim přece zrušil otroctví. Jeho zrušením však dosáhl také něčeho jiného: Evropské státy se teď bály přidat se oficiálně na stranu Konfederace, protože by tak veřejně podpořily otroctví.

Konfederace: Ústup!

1-3. července 1863 utrpěl vrchní Konfederační generál Lee drtivou porážku a musel se stáhnout. V březnu 1864 byl vrchním generálem Unie zvolen generál Grant, a zatímco pronásledoval Leea, další Unijní generál Sherman pronásledoval armádu Konfederace vedenou Johnstonem hluboko do jejího území. 21. prosince 1864 přešel celé konfederační území, a tím ho rozdělil. Dne 4.března 1865 byl Lincoln znovu zvolen prezidentem. 9 dubna 1856 Lee kapituloval.

Důsledky

Suma sumárum, Lincoln vítězstvím ve válce moc nezískal, pět dní po Leeově kapitulaci byl zastřelen.

Oběti

Každá válka přináší oběti, stejně jako tato:

Unie: 360 000 mrtvých
-110 000 padlo v boji
275 200 zraněných

Konfederace: 258 000 mrtvých
-93 000 padlo v boji
137 000+ zraněných*

*informace jsou jen přibližné

Technika

Za této války se často používala tzv. Gatlingova puška, předchůdce dnešního kulometu, též se využíval telegrafu a k přepravě nejčastěji železnice. Tyto technologie se za války zdokonalily.

ZDROJE:

Text:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Americk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka

Obrázky:

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/146157-americti-zakonodarci-se-omluvili-cernochum-za-otroctvi.html

http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola20

http://www.repliky.info/Delo-z-valky-Severu-proti-Jihu-detail-zbozi-207.html

http://www.palba.cz/printview.php?t=762&start=0

http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007041928

http://www.outfit4events.cz/ostatni-a-fantasy/pani/jizanska-uniforma-sever-proti-jihu-p-2250

http://bob.zbroj.info/vlajka.html

http://uglyships.wordpress.com/2009/02/26/sea-shadow/