Hororrrrrr - V zajetí démonů

Od 60. let jsou Ed a Lorraine Warrenovi považování za světově nejproslulejší vyšetřovatele paranormálních jevů. Lorraine je obdařena jasnovideckými schopnostmi, zatímco Ed je jediný nevysvěcený démonolog uznávaný katolckou církví. Z tisícovek případů za dobu jejich kontroverzní kariéry je tu jeden opravdu zlý, který drželi pod pokličkou.

Mezi mé oblíbené horory patří dvě série. Jednak je to kvůli tomu, že se u nich téměř nebojím a druhak se mi strašně líbí příběh. Jde o Nezvratný osud (ty poslední díly nic moc) a Saw. První a nejlepší díl z celé série natočil režisér James Wan a mile mě překvapilo, když jsem četl jeho jméno i na plakátě V zajetí démonů. Samozřejmě sem přečetl několik recenzí a názorů na to, co mě čeká a na nějaký krvelačný béčko bych samozřejmě (hrdina) nešel.

Přiznám se, že horory nemám rád. Není to můj šálek čaje. Splete-li se někdy nějaký číšník a donese mi ho, stěží ho dopiji. Prostě se nerad bojím dobrovolně. Při cestě na záchod si vždycky všude rozsvěcím a v posteli jsem smotanej hezky do klubíčka, přikrytej až k šešulce, aby mě nikdo neodnesl! No, možná drobet přeháním - na záchod chodím jen s baterkou.

Každý nemiluje horory. Já se rozhodně řadím k tomu každému. Zeptáte-li se mě, jestli jsem viděl ten nebo onen, z devadesátidevíti procent Vám řeknu, že ne, třebaže lžu, protože sem jich pár viděl. A bál jsem se! Vím, je to jen film, nesmíš to tak brát, peřinu ti nikdo nesebere a pod postelí je jenom prach, ale co když je to podle SKUTEČNÝ události!

Takže jsem teda šel do kina na horor podle skutečný události. Horory sice rád nemám, ale mystično a duchovno mě zase docela zajímá, takže jsem se spíš těšil. Do sálu jsem si propašoval litrovou vodu a pálivý Laisky (btw. z těch cen za popkorn by jeden blil). Pozoroval sem předfilmvou klasiku: chroustání popkornu, chlemtání coly, reklamy, posměch, napumpovaný bicepsy všech týpků okolo, vzrušení (ze mě) jejich přítelkyň (čti sester) až po naprosté setmění.

Od úvodních minut se k Vám line pronikavé ozvučení. Vaše smysly zbystří. Celý film má 2 dějové linie, z nichž jedna je hlavní a druhá vedlejší - doplňující. V jedné se dostaneme do zakletého domečku, do kterého se nastěhuje typicky šťastná americká rodinka, čítající 7 členů. (Já být táta tak bych se z toho složení zcvoknul.) Druhá dějová linka se týče panenky Annabell, v které sídlí tajemný démon. To se mi zdálo celkem zajímavé, ovšem k mému zklamání její část zůstala nezodpovězena, prakticky nezasáhla do děje, spíš umocňovala napětí a pohled na ní se Vám vpíjel pod kůži. 

Celý film je jinak postavený na starém otřepaném tajemnu okolo opuštěného domu někde na samotě. Je to sice ohrané téma, ale na druhou stranu, takhle přesně si já horor představuji, a tak mi to vůbec nevadí. Pokud rejpalové osočují vykrádání některých námětů z ostatních hororů (nemůžu posoudit), já jsem rád, že všechny mám hezky pohromadě. 

Po několikátém napadení manželky v noci a tahání jedné cerky za nohu, se paní Perronová překvapivě nerozhodne udat svého muže, ale vyhledá odbornou pomoc manželů Warrenových. Ty neradi přijíždějí do domu hrůzy a celé rodině dají za pravdu, že jsou pěkně v prdeli. V tom momentu si ale jako divák uvědomíte, že už neslyšíte žádné chroustání popkornu, nýbrž tiché fandění, cítíte jiskřičku naděje, oněmělý sál, tichý, jako hluboký nádech před skokem do vody. I já jsem fandil.

Ačkoli se nedočkáte žádné překvapivé lekačky, garantuji Vám, že několikrát nezůstanete klidnými. I v těch chvílích, kdy víte, že to přijde, se stejně neubráníte. A nepomohou vám ani zavřené oči, ani sklopený zrak, ani ruce na uších a nohy na očích. Stejně to chcete vidět, kvůli tomu jste přišli, nebo ne? Kdo z Vás je v tomto ohledu zdatnější než já a má nakoukáno opravdu hodně, nevyhne se skličujícímu pohledu na mrtvého psa, natlučené vlaštovky, tajné místnosti a chodby, oběšence, exorcismus, vrzající dveře, stíny, náměsíčnost, prakticky vše, co jste už někde mohli vidět. Ano, ale aniž byste si to uvědomili, tady to funguje, sem to skutečně patří. 

Já jako negativní považuju komerčně nafouknutou bublinu ohledně skutečných událostí. Je až s podivem, že se všechny podobné příhody staly v Americe, proto je těžké věřit čemukoliv. Samozřejmě v dnešním světě je možné cokoliv a nikdo z nás asi nechce vědět, co se děje právě teď, a co za dvacet, třicet let bude podle skutečné události. Myslím, že mé 4* bych si ale dokázal obhájit, protože nejvíce na celém filmu se mi líbil závěr. Po celou dobu stopáže si nemůžete odpustit myšlenku, že by se to nemuselo povést. Je jasné, k jakému cíli se film ubírá. Je to věc patrná již někdy od půlky. Mě osobně závěr velmi potěšil. Jestli vše skončilo happyendem? To už nechám na Vaší zvědavosti.

Pozn. Snažil jsem se co nejmíň spojlerovat, myslím, že u hororu je to na přítěž. Jestli je to dobře nebo špatně nechám samozřejmě na Vás a jako vždy budu rád, když se se mnou v komentáři podělíte o svůj názor. Baf