Plazi - Korálovcovití - Kobry

Tento článek je o Kobrách

PLAZI - KORÁLOVCOVITÍ - KOBRY

Kobry patří to čeledi korálovcovití, a tak nejdřív na úvod o této čeledi:

Čeleď korálovcovitých je velmi rozšířená. Její zástupci obývají Afriku, jižní a jihovýchodní Asii, Malajský poloostrov, Indonésii, Filipíny, Novou Guineu, Austrálii, Jižná Ameriku a jih Severní Ameriky. V Evropě se v současné době nevyskytují, ale v miocénu, před dvaceti milióny let, žily i u nás druhy velmi podobné dnešním africkým kobrám.

Všichni příslušníci této skupiny jsou jedovatí. Některé druhy jsou svým jedem velmi nebezpečné, jiné, zvláště drobné druhy, mají jedu málo a jen nepatrně toxického, takže nejdou větším živočichům nebezpečné. Velké druhy však patří vesměs mezi smrtelně jedovaté hady.

Dnes je známo na dvě stě druhů korálovcovitých, rozdělených do třiceti rodů. Nejrozšířenější jsou v Austrálii, kde žije přes osmdesát druhů.

Korálovcovití mají štíhlé tělo a úzkou hlavu, takže vypadají na první pohled jako neškodné užovky. V přední části horní čelisti však mají obvykle pár, vzácněji i více párů krátkých a tenkých jedovatých zubů, které jsou nepohyblivé. Na přední straně jedových zubů je rýha, podle které se dříve skupině říkalo užovky rýhozubé. Ačkoliv je jedový zub rýhován, má ve skutečnosti obvykle kanálek, kterým protéká jed. Na konci zubu vyúsťuje malým otvorem jako injekční jehle. Rýha na přední straně jedovatého zubu vypadá jako svar obou částí zubu. Právě pod ní probíhá vlastní jedový kanálek. Většina korálovcovitých má v horní čelisti jediný pár jedových zubů, které se ovšem časem vyměňují. Ale některé australské druhy mají prodloužené horní čelisti jedových zubů několik.

Kobra indická (Naja Naja):

Kobra indická je druh velmi rozšířený, tvořící několik zeměpisných ras. Kobry žijící na Cejlonu a v Indii mají typickou kresbu, avšak nikoli jednotnou. U jedinců z východní Indie tvoří kresba jen jednoduché oko, buď samostatné, nebo s dvěma malými skvrnami. Po stranách. Dále na sever a pak na východ žijí rasy, které na krku žádnou kresbu nemají. Kobra indická žije v Indii, na Cejlonu, v Íránu, v Turkmenské, Uzbecké a Tádžické SSR, dále v jižní Číně, na Tchaj-wanu, v Barmě, v Thajsku, v Laosu, ve Vietnamu, v Malajsku, v Indonésii a na Filipínách. Její vědecké jméno naja pochází z domorodého hindského slova ,,naga”, což znamená had. Tato kobra dorůstá až dvoumetrové délky. Celkové zbarvení je značně variabilní, od jednobarevně světle hnědého až po tmavé, často žlutě nebo světle hnědé skvrnité nebo proužkované. Kobra indická se zdržuje na místech, kde se nachází dostatek potravy. To jsou hlavně myši a krysy. Proto přichází často až do blízkosti lidských obydlí a usazuje se ve sklepích a v děrách zdí. Přes den se ukrývá ve své skrýši, večer se vydává na lov. Za noci navštěvují někteří jedinci i kurníky domorodců a sežerou tam holoubě nebo kuře. Kobry indické žijí v době párování, kladení a hlídání vajec až do vylíhnutí mláďat stále v páru. Samice si v písčité zemi vyhrabe čumákem díru, do níž vedou dva vchody. Do díry naklade vejce, kterých bývá v Indii kolem dvaceti, v Turkmenském SSR o polovinu méně. Oba rodiče pak vejce střídavě hlídají a jeden z nich se zdržuje obvykle v chodbě při vchodu do hnízda. Vajíčka jsou kožovitá a měkká. Mláďata se líhnou po sedmdesáti až devadesáti dnech.

Kobra královská (Ophiophagus Hannah):

Kobra královská obývá celou východní Indii, celou jihovýchodní Asii, Indonésii a Filipíny. Je to vůbec největší jedovatý had na světě, dorůstající délky až 5,5m. Ve zbarvení je dost variabilní. Je žlutavá, hnědá, olivová nebo černá, s příčnými pruhy více nebo méně znatelnými. Často jsou tyto pruhy jen na přední polovině těla. Kobra královská je noční tvor. Má jed velmi účinný a při své velikosti ve velkém množství. Uštknutý člověk umírá bez použití séra během několika hodin, po kousnutí do krku nebo do hlavy během několika minut. Kobra královská žije obvykle v řídkých lesích a v džungli s bohatým bambusovým porostem. Tam si staví z úlomků bambusových výhonků veliké kupovité hnízdo. Samice vytvoří na přední části těla smyčku a v ní nosí stavební materiál na hromadu. Celá stavba má dvě patra. Spodní část slouží jako komůrka pro vejce, v horní části leží stočená samice a vejce hlídá.

Kobra egyptská (Naja Haje):

Kobra egyptská žije na severním pobřeží Maroka, ve východním Egyptě, na pobřeží Alžíru a jižněji ve východní Africe až po Natal. Dosahuje v průměru dvou metrů. Je zbarvena hnědě, červenohnědě, nebo olivově. Některé exempláře mají na těle mdlé skvrny. Marocké kobry jsou černohnědé. Tento had dává přednost suchým místům. Zdržuje se v hromadách kamení nebo v křovinách ve stepních krajinách. V době kladení vajec je i tato kobra v blízkosti hnízda velmi útočná. Při útoku na rušitele krční žebra neroztahuje. Typický kobří postoj zaujímá jen tehdy, pozná-li, že útočníka zažene. Je rychlejší než kobry asijské. Domorodci se jí všude bojí. Některé kmeny prý znají prostředky proti jejímu jedu, a jsou dokonce černošské kmeny, kde se provádí jakési ochranné očkování. Ve starém Egyptě byla kobra zvířetem posvátným a všeobecně uctívaným.

Kobra černá (Naja Melanoleuca):

Kobra černá je obyvatelem západní a stření Afriky. Zbarvena je černě a má šupiny lesklé jako sklo. Tato kobra se často vyskytuje i v městských parcích nebo na obdělávaných pozemcích, kde loví drobné hlodavce, ptáky, žáby, ale také jiné hady. V některých krajích loví dokonce i ryby. Obvykle se zdržuje na zemi, ale ráda jde také do vody. Při podráždění také syčí, ale málokdy útočí. V zajetí si rychle zvyká. V zoo v San Diegu žil jeden jedinec 23roků.

Mamba černá (Dendroaspis Polylepis):

Mamba černá je po kobře královské druhý nejjedovatější had na světě. Bývá až 4,5m dlouhá a žije v tropické Africe. Ve zbarvení je tmavě hnědá nebo až téměř úplně černá. Šupiny mamby jsou posazené šikmo. Mamba patří mezi nejobávanější hady Afriky a domorodci jí říkají ,,metla“. Je to velmi čilý had. Její jed velmi rychle působí a bez použití séra končí ve většině případů rychlou smrtí postiženého. Kromě jedových zubů na začátku horní čelisti mají mamby ještě další, velmi dlouhé a silné zuby nerýhované na spodní čelisti. Je to proto, že mamby jsou většinou stromoví hadi a kořist loví také na stromech nebo v křovinách. Velké zuby jim umožňují chytit pevně kořist, kterou jsou ptáci, ještěrky nebo i jiní hadi. Mamba je nejrychlejší jedovatý had. Bylo zjištěno, že na úseku 47mse plazila rychlostí 12 km za hodinu. Člověk však dovede na krátkou vzdálenost vyvinout rychlost až 30km v hodině.