Rapa Nui - Velikonoční ostrov

Výprava za nejzáhadnějšími sochami na světě, výprava do země dlouhých uší.

                Rapa Nui - Velikonoční ostrov

Výprava za nejzáhadnějšími sochami na světě, výprava do země dlouhých uší.

Když sem v letech 1955-56 podnikl archeolog a antropolog Thor Heyerdahl výpravu, poznamenal, že se nachází v nejopuštěnějších a nejneobydlenějších končinách světa. A měl pravdu. Tento ostrov leží v Tichém oceánu asi 4300 km východně od Tahiti, 4200 km západně od chilského Valparaisa a 3200 km jihozápadně od Galapág. Jeho rozloha je 163 km2, na délku měří pouhých 25 kilometrů a obývá ho něco přes 4000 obyvatel.

Poprvé se západní svět o ostrovu dozvěděl, když ho 5.dubna 1722 objevili holandští mořeplavci v čele s admirálem Jacobem Roggeveenem. Na ostrov vstoupili o Velikonoční neděli a tak ostrov pojmenovali Velikonoční. Zjistili, že zde žijí lidé dvou různých ras a že uctívají ohromné sochy vytesané z kamene.

Roku 1770 byl ostrov navštíven podruhé a to skupinou peruánských Španělů a roku 1774 kapitánem Jamesem Cookem a jeho muži. Už tehdy byl pro námořníky ostrov hádankou. Proč jsou na ostrově s nezajímavou krajinou a izolovaném od jakékoliv pevniny vztyčené tak majestátní sochy?

Vědci se dnes domnívají, že ostrované nejdříve vytvářeli terasy obrácené k slunci a malé sošky, později, po roku 1100 ale přeměnili terasy na obřadní plochy (ahu) a vytvořili první kamenné obry. Tyto sochy tesali přímo ze stěn kráteru spící sopky Rano Raraku, tedy ze silně erodované sopečné horniny. A vytvořili nejslavnější kamenné sochy světa. V domorodém jazyce se nazývají moai.

Tyto sochy pak spustili po svahu dolů, kde je ohladili a pak je přepravili na obřadní plochy, kde je postavili.Téměř všechny sochy hledí tváří do vnitrozemí. Vyjímkou jsou sochy na Ahu Akivi, které se dívají směrem k oceánu. Největší sousoší 15 soch moai je Ahu Tongariki. I když se o tom, proč byly sochy vůbec vytesány, stále vedou spory, dnešní domorodí obyvatelé tvrdí, že představovaly zemřelé vládce a byly nadány nadpřirozenou silou (mana). Fakt je, že na ostrově byly zaznamenány určité geomagnetické anomálie. Mohly tedy sochy sloužit jako zásobníky zemské energie, jak se to předpokládá u stojících kamenů v Stonehenge? Nikdo přesně neví.

Na ostrově je dnes 883 dochovaných soch, z toho je kolem 400 nedokončených, ostatní jsou svrženy a něco přes 30 obrovských soch se díky vědeckým týmům podařilo opět vztyčit.

Moai se od sebe liší jak tvarem, tak velikostí. Zpočátku se od sebe lišily i vzhledově, ale pozdější exempláře už zobrazují stále stejného muže. Jeho totožnost není bohužel známa.

Každá socha je otesána pouze k horní části nohou a zobrazuje tohoto muže s výrazným obočím, dlouhou čelistí, vyčnívající bradou, orlím nosem a velmi dlouhými uši. Na hlavě má zvláštní červený klobouk – pukao. Někteří odborníci se domnívají, že by to mohl být zvláštní typ účesu, který se v době vzniku těchto soch nosil. Tyto červené klobouky se tesaly z malé sopky Puna Pau. Některé sochy mají oči vytesané z bílého korálu, duhovka je z červené lávy. Většina soch vážila 25 až 40 tun a měřila 3,5 až 7,5 metru. Ze začátku tesali ostrované sochy menší, postupem doby ale vytvářeli stále větší kolosy. Odhaduje se, že jednu sochu tesalo až 30 mužů po dobu jednoho roku. V kráteru sopky Rano Raraku byla nalezena i největší nedokončená socha na ostrově, která váží kolem 270 tun a je dlouhá 21 metrů.

Na ostrově byly nalezeny i dřevěné tabulky, na kterých jsou zápisy ve ztraceném jazyce Rongorongo. Všech 26 nalezených tabulek je umístěno v různých světových muzeích. Do dnešní doby nikdo nedokázal tento jazyk rozluštit. Pokud by se to povedlo, možná by byla vyřešena záhada, proč a jak se ocitla tato civilizace na jednom z nejodlehlejších míst na světě.

Úplně nejrannější sochy zobrazují klečícího muže a jsou zhotoveny z různých druhů kamenů. Jsou podobné sochám z Jižní Ameriky, takže se vědci domnívají, že část ostrovanů připlula z Ameriky. Druhá část ostrovanů pocházela pravděpodobně z Polynésie, čemuž napovídají i různé kulturní podobnosti. A tím se také vysvětluje, proč byly sochy na ostrově povaleny.

Na ostrově žili lidé dvou různých ras – Hanau Eepe neboli Dlouhé uši, původem z Ameriky a Hanau Momoko, neboli Krátké uši, původem z Polynésie. Dlouhé uši představovali vládnoucí vrstvu, Krátké uši byli jejich poddaní.

Kolem roku 1680 vypukla mezi těmito obyvateli krutá občanská válka, která vyvrcholila bitvou na ostrově Poika. Proč válka vypukla, není moc jasné, ale odhaduje se, že příčina mohla souviset s neustálým úbytkem stromů, které byly potřeba na rybářské čluny a tenčily se zásoby jídla kvůli stále menší jakosti půdy. Legenda dokonce vypráví, že si navzájem odnášeli děti a ženy, které jedli. Krátké uši nakonec válku vyhrály a všechny Dlouhé uši povraždily. Když na ostrově roku 1774 přistál kapitán Cook, zjistil, že všechny sochy jsou strženy.

Pro ostrov to byla velká pohroma, ale přišla ještě větší. Roku 1862 unesla peruánská otrokářská loď většinu mužů a odvezla je do svých dolů. Většina zajatých otroctví nepřežila a ti, kdo se mohli, díky zásahu tahitského biskupa, vrátit, byli nakaženi neštovicemi. V roce 1877 zde žilo už pouze 111 domorodců.  Zemřeli tak všichni, kdo uměli číst tamní obrázkové písmo.

V současné době žije na ostrově v jednom městě, které je současně hlavní (Hanga Roa) přes 4000 obyvatel a je spravovaný regionem Valparaiso z Chille. Na státní vlajce ostrova je dekorativní předmět, který se jmenuje Rei-miro a znázorňuje polynéskou kánoi. Zdobily se s ním ženy tohoto ostrova.

Na konec musím zmínit pro Čechy velmi důležitý fakt. Inženýr Pavel Pavel ze Strakonic zjistil, jak s těmito sochami pohybovat, vlastně sochy moai rozchodil. Prakticky ukázal, že sochy se dají rozchodit a postavit s daleko méně lidmi, než s kolika vědci dříve počítali. Předvedl dost rychlý způsob, jak pomocí primitivní pomůcek – páky a lana – dokáže sochy rozkývat a tím je postavit. Na ostrově, kam byl pozván Thorem Heyerdalem, přesunul a postavil se skupinou 16 domorodců několik soch. Samotný Heyerdal dříve počítal se stovkami lidí.

I když je tento ostrov domorodci nazýván Rapa Nui, neboli Velká země, dá se ostrov  obejít během jednoho dne. Jiný název je Te Pito o te Henua, což znamená Pupek světa. A sochy moai už stovky let mlčí a střeží si své tajemnství. Pokud se někdy vůbec dokáže toto tajemství rozluštit, nikdy nebudeme mít jistotu, že to opravdu tak bylo. A možná je dobře, že si tento nádherný ostrov své tajemství střeží. A pokud by bylo jeho tajemství rozluštěno, na jeho kráse by mu to určitě neubralo.

Jak jednou poznamenal slavný Thor Heyerdal, který ostrov miloval - ,,Na světě jsou tisíce ostrovů, ale pouze jeden je Velikonoční.“