Správné seříznutí
Jak správně seříznout rostlinu a nepoškodit ji !!
Zachování tvaru: správné seříznutí
Přestože sukulenty rostou často pouze hlemýždím tempem, nadejde okamžik, kdy jim musí být zastřižením nebo seříznutím upraven správný tvar.
Podle hesla ,,ve správný čas na správném místě“ můžeme u kaktusů a spol. seříznutím povzbudit nový elán k růstu, odstranit příliš dlouhé a zesláblé výhony a odklidit ošklivé skvrny po popáleninách či zraněních, aniž by to uškodilo dalšímu růstu. Předpokladem k tomu je však zachování určitých pravidel při seřezávání, protože ne každý nástroj a každé místo na rostlině je pro seříznutí vhodné. Může se také stát, že z pletiva začne vytékat mléčná tekutina, jako je tomu u pryšcovitých. V tomto případě je zapotřebí mít po ruce horkou vodu a utěrku, aby byl výtok rychle a účinně zastaven.
Zmlazovací řez
Existuje celá řada důvodů, které hovoří pro to, aby byl u kaktusů a jiných sukulentů pravidelně prováděn tzv. udržovací řez, který pozitivně působí na vzrůst a posiluje růstovou sílu rostlin.
- U starších exemplářů si časté seříznutí vynutí nedostatek místa.
- Sloupovité kaktusy, které jsou do určité výšky vratké, by měly být kráceny, aby získaly větší stabilitu.
- Prořídlá korunka s vytáhlými, nehezky rozvětvenými výhony se může opět řezem upravit do kompaktního tvaru.
- Starší rostliny (např. tlustice) jsou náchylné k vyholování v dolní části kmene.
- Výhonky zamotávající se do sebe mohou být sestříhány, a tak zbržděny ve svém nutkání se roztahovat, což se doporučuje především u kaudexních rostlin
- U rostlin jako Bowiea, které během období klidu zatahují, se zastřihávají uschlé výhony.
- Také u převislých sukulentů dosáhneme lepšího větvení, pokud výhony cíleně zkrátíme.
Kde seřezávat?
Správný počáteční bod pro řez je u každého typu sukulentu individuální. Kandelábrovitě rozvětvená rostlina se např. seřezává podle jiných hledisek a jiným způsobem než sloupovitý kaktus.
- U nerozvětveného sloupovitého druhu (např. Cereus) vyrůstá nový výhonek nejčastěji na horním konci kmene. Rostlinu, pokud je příliš vysoká, proto seřízneme klidně velkoryse, protože nový výhon obvykle znovu brzy dosáhne původní výšky. Zdravé a nepoškozené odříznuté části se mohou, pokud chceme, ještě velmi dobře zakořenit jako řízky.
- Sloupovité sukulenty s postranními výhony (např. kandelábrovité pryšce) se seřezávají na hlavním výhonu v poloviční výšce mezi dvěma nejvyššími rozvětvujícími se výhony. Pokud bychom chtěli rozvětvení odstranit, odřízneme výhon (větev) přímo u kmene.
- Článkovité kaktusy se odřezávají u paty článků, tedy v nejužším místě napojení. Poranění je potom rozsahem malé a rostlina se z něj může dobře vzpamatovat.
- Zahnívající místa na těle se musí vyříznout až ke zdravé, světlé, nezabarvené části.Hned potom vydezinfikujeme nástroje a pro jistotu odstraníme ještě další tenkou vrstvu.
- Abychom u rodů Crassula, Senecio, Euphorbia a Kalanchoe docílili rozvětvení podobné koruně stromů, seřízneme nejprve hlavní výhon na požadovanou výšku. Potom budeme postraní výhony seřezávat do té míry, aby byly kratší než hlavní výhon. Když má rostlina za nějaký čas požadovaný tvar, stačí pouze ty poněkud drzé, přečnívající výhony zkrátit, přičemž zbylé necháme být. Při dalším zákroku se pustíme pouze do ostatních výhonů a ty předtím zkrácené necháme v klidu. Tímto postupem docílíme toho, že rostlina vypadá vždy atraktivně a další řez bude téměř nenápadný
- Aby listové sukulenty mohli opět vyrašit, musí zůstat vždy dost pupenů. Pupeny se nachází všeobecně v úžlabí listů, z nichž také vyrůstají trny nebo listy. Nový výhon nikdy nevyrůstá mezi jednotlivými listy, ale vždy v úžlabí listu, takže také řez na výhonu se vede kousek nad ním. Ponechaný zbytek výhonu později zaschne.
Správný okamžik
U druhů, které zimují v chladu, je ideální provést seříznutí ještě před novou růstovou fází po období klidu. Seřezávat ale můžeme také v průběhu hlavního růstového období od dubna do září. Pro druhy, které v zimě neodpočívají, je vhodné také pozdní léto až asi do září.
Vědět jak
Rostliny s měkkou tkání seřezáváme nejlépe hladkou čepelí ostrého nože. Řez provádíme jedním tahem. Pro starší sukulenty, které už mají vytvořena dřevitá vlákna, je vhodné použít pilovitý nůž.
Provedení řezu
Řez vedeme zpravidla vodorovně. Pouze v případě že by na řeznou plochu mohla kapat voda (např. u venkovních kaktusů), je lepší výhon seříznout šikmo, aby voda mohla stékat a rána se nemohla stát bránou pro houbové infekce. Řeznou plochu je třeba ještě potom upravit ostrým nožem a sice tak, že okraje žeber a bradavek trochu zkosíme. Tak získá nový výhon stabilní základnu a nemůže se ulomit, až bude delší a těžší. Kromě toho působí místo řezu opticky mnohem lépe než nějaká rovná, hladká plocha. U zdravých rostlin by se mělo nářadí po ošetření každé rostliny vydezinfikovat alkoholem nebo lihem. Při odstraňování nemocných míst se dezinfikuje po každém řezu.
Ošetření ran
U kaktusů a jiných sukulentů může podle druhu a místa řezu vytékat mnoho šťávy. Aby se utlumilo ,,krvácení“ a zabránilo houbové infekci, používá se jako zásyp antisepticky působící prášek z dřevěného uhlí. Zasychající poranění je možno ošetřit jako u ovocných a okrasných dřevin tekutým, rány uzavírajícím prostředkem. U slabých výhonů to však není nutné. V období růstu si vitální rostlina poradí sama a rána se dobře zahojí.
Příklady provedení řezu
Nasazení řezu
Rozvětvené rostliny, jako jsou kandelábrovité pryšce, se zkracují ostrým nožem v poloviční výšce mezi postranními rameny. Na zdřevnatělé výhony použijeme pilku nebo pilovitý nůž.
Vedení řezu
Řez se vede zpravidla vodorovně. Jestliže by vzhledem k umístění rostliny mohla na plochu řezu kapat voda, řeže se poněkud šikmo, aby mohla lépe stékat
Zešikmení okraje řezu
Dodatečnými řezy nožem zešikmíme okraje žeber a bradavek o několik milimetrů směrem ven, aby nový výhon měl stabilnější základnu a rostlina dostala odpovídající tvar.
Zastavení výtoku šťávy
Aby se ztlumilo vytékání šťávy u pryšců, namočí se utěrka do horké vody a řezná plocha se jí poťukává. Stopy po stékajícím latexu se omyjí vlažnou vodou.
Uzavření rány
Když řezná plocha začne osychat, může se ošetřit tekutým prostředkem na uzavírání ran. Prostředek v praktické tubě se štětinami se nanáší na ránu ve slabé vrstvě.
Zmlazení je nutné
Tato tlustice (Crassula portulacea) je ve střední části kmínku poněkud holá. Výhony jsou přerostlé, jsou řídce rozvětvené a nevhodně ji naklánějí ke straně
Správný řez
Seříznutí provádíme až na silný, pevný a nosný výhon, a to nad místem, kde nasazují listy. Dbáme na to, aby postraní výhony zůstaly kratší než centrální výhon uprostřed
Viditelné ozdravení
Po krátkém čase vyžene seříznutá tlustice znovu četné nové výhony. Celkový vnější vzhled je nyní kompaktní a také vnitřek rostliny je opět celistvě zelený