Zvířecí tátové

Přírodu, a hlavně živočišnou říši, jsme my - lidé - obetkali sítí různých obecných pravidel a pravd. Pomáhají nám udržet si určitou představu o tom, jak to vlastně na Zemi funguje. Jenomže většina obecných pravd neplatí pokaždé. Vždycky se najde nějaká výjimka! Stejné je to i s pravidlem, že o mlád'ata se vždy stará jenom samička...

Zvířecí tátové

V přírodě nejsou zvířata, u kterých se samec stará o potomstvo, běžně k vidění. Přesto takové druhy najdeme. Třeba mezi nelétavými ptáky - běžci, některými rybami jako je třeba sumec nebo koljuška a samozřejmě také mezi savci, kde mezi nejpečlivější otce patří třeba Tamarýni.

Uběhaní pštrosi

Samec pštrosa emu je svou péčí o mlád'ata pověstný. Emu je druhý největší pták na světě (prvenství drží pštros africký). Dosahuje výšky až 1,8 m a hmotnosti 50-60 kg. Je tedy vysoký a váží skoro stejně jako dospěly člověk. Samec bývá o něco menší než samice a právě on se stará o přípravu hnízda. Úkol samičky spočívá v tom, že snese do hnízda asi deset půlkilogramových vajec. Zbytek práce už nechá na samečkovi. Ten celých šedesát dní sedí na vejcích a zahřívá je, aby se zárodek správně vyvíjel. Pokud by opustil hnízdo na delší čas, vejce by zastydla, a zárodky uvnitř vajec by odumřely. I když se pštrosímu otci podaří vysedět vajíčka, nemá ještě vyhráno. Další dva měsíce vodí malá, proužkovaná ptáčata a musí je dál chránit, zahřívat a především naučit získávat si potravu...

Emu musí chránit vejce nejen před chladem, ale i před nepřáteli - k těm se dokonce řadí i jeho vlastní družka, matka budoucích ptáčat!!! Kdyby jí samec dovolil přiblížit se k hnízdu, vajíčka by rozklovala a obsah vypila.

Taboni

Taboni vypadají na první pohled velmi prostě, - nemají žádné výrazné zbarvení a velcí jsou asi jako slepice. Mají ale jedinečný způsob líhnutí vajec. Místo aby na vejcích seděli, tak jak to děla většina ptačích druhů, vyrábí si své vlastní inkubátory. Asi víte k čemu slouží inkubátor v člověčím světě. V porodnicích se do nich ukládají slabá nebo nemocná miminka. Je to jakási vyhřátá prosklená krabice, v níž je udržována hodně vysoká vlhkost vzduchu, a je do ní přiváděn kyslík. Ohrožení novorozenci zde mají daleko větší šanci přežít. Někteří taboni kladou vejce do teplého písku, jiné druhy zase do hlínou vystlaných skal, nebo dokonce na místa, kde pronikají na zemský povrch páry ze sopek. Dále už se o vejce nestarají. Svou povinnost splnili - zajistili vejcím, a tedy i svým budoucím potomkům vhodné podmínky pro vývoj. Sameček tabona australského shrabuje listí a zeminu na kupy, které měří několik metrů! V hromadě rostlinného materiálu vzniká teplo, protože rostliny se postupně rozkládají a dochází ke tlení. Do takových hromad klade samička postupně několik vajec. Sameček se stará o to, aby teplota v kupě byla přes 33 stupnů. Vědci se zatím jen dohadují, jak to dokáže. Zda pomocí zobáku nebo jazyka, protože do hromad strká hlavu a přitom široce rozevírá zobák. Jisté je že tabon je schopný zjistit teplotu v kupě s úžasnou přesností. Pokud je uvnitř příliš teplo, hromadu rozhrabe, anebo vyhloubí ventilační tunýlky a teplota uvnitř klesne. Pokud je naopak v kupě zima, přikryje hromadu pískem nebo hlínou, která ji zahřeje. Mladí taboni se musí z hromádky vyhrabat na svět sami. Jsou plně opeření a samostatní. Tatínek má po jejich vylíhnutí jen asi dva měsíce na odpočinek, potom se musí znovu pustit do hrabání nových kup, anebo úprav těch starých..... To, že na vejcích nesedí, tabonům opravdu mnoho práce neušetří.

Těhotní koníci

Mezi ryby patří také mořští koníci, typičtí svým vznášením se ve vzpřímené poloze a dlouhým ocasem, pomocí kterého se mohou přichycovat na rostliny. Právě oni jsou mezi zvířecími otci naprostými jedničkami. Nejen že se o jikry starají, oni je dokonce nosí po celou dobu v jakémsi břišním vaku a vyživují je ! Nahrazují tak vlastně malým koníkům maminku. Jak k tomu dochází, ptáte se?? Po složitých námluvách, které vypadají půvabný podmořský tanec, naklade samička koníkovi do břišního záhybu snůšku jiker. Uvnitř záhybu samec jikry oplodní a vyživuje je asi tři až šest týdnů. Zůstává stále na jednom místě, aby se nevystavoval zbytečnému nebezpečí. Když jikry dozrají, vylétnou z nitra břišního vaku stovky malých koníku, ale jen malá část přežije.

Koljuška tříostná

Sameček koljušky vytváří pro jikry hnízdo z rostlinného materiálu, které slepuje zvláštními výměšky ze svých ledvin. Dovnitř hnízda se potom snaží nalákat co nejvíce samiček. Když samičky nakladou jikry, sameček je oplodní, a potom jikry hlídá a ovívá je ploutvemi. Stará se nejen o jikry, ale i o vylíhlý potěr

Na tomto článku  se se mnou spolupodílel hráč mp3golek^5_ a za to mu děkuji .