Hřib kovář, Hřib satan...
... dávky se zvětšují.
Hřib kovář
Boletus erythropus (Fr. ex Fr.) Krombh.
Hřib kovář je typický zástupce modráků, tedy hřibů, jejichž dužnina na vzduchu ihned intenzivně modrá. Modrání dužniny je dobře vidět na šerstvých plodnicích a je společným rysem několika druhů, které se jinak od sebe liši zbarvením klobouku a povrchem treně.
U kováře je klobouk až 20cm široký, obvykle je však menší. Nejčastěji je tmavě hnědý, pokožku má plstnatou až sametovou, matnou a suchou, na pomačkaných místech až černavou. Rourky jsou 2 - 3cm vysoké, žlutozelené, s poměrně drobnými póry, které jsou jen v mládí žluté, záhy nabývají miniově až tmavě krvavě červené barvy, která ve staří bledne do oranžova.
Třeň je kyjovitě válcovitý, 2 - 4cm tlustý, nahoře žlutší, uprostřed na žlutavém podkladu červeně plstnatě těčkovaný až šupinkatý, dole má olivový nádech. Dužnina je sytě žlutá a podobně jako ústí rourek a povrch třeně pomačkáním a na lomu rychle a silně modrá. Má slabě houbovou vůni a mírnou chuť. Výtrusy 13 - 18 x 5 - 6,5 uM, elipsoidně vřetenovité, hladké, olivově žlutavé.
Výskyt
Hřib kovář roste hlavně ve smrkových lesích, vzácně v bučinách (tam zejména na vápencovém podkladu) a pod jedlemi. Je rozšířený v celé Evropě, hlavně v podhorských a horských lesích. V Alpách se vyskytuje do výšky až 2000 m.n.m.
Je to jedlá a chutná houba, je však nezbytné dobře ji uvařit. Požiti syrových nebo nedostatečně provařených plodnic vyvolává žaludeční potíže (zvracení, bolest).
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hřib satan
Boletus satanas Lenz
Pravý hřib satan je statná, tlustě masitá houba s kloboukem světle šedým nebo stříbřitě hnědým, 10 - 20cm širokým. Žluté rourky mají ústí výrazně karmínově červená. Třeň je 5 - 12cm dlouhý 3 - 6cm tlustý, zdobený jemnou síťkou. Ve střední části je červený. Dužnina, která je bledě žlutá nebo nažloutlá, se na řezu barví modravě a později toto zbarvení opět ztrácí.
Má houborý, později však nepříjemný pach připomíná pot, staré plodnice odporně páchnou po rozládajícím se mase. Chuť je naopak příjemná a připomíná chuť lískových oříšků.
Satan je poměrně vzácná houba. Je vázaná na listnaté lesy, většinou dubohabrové, častou s lípou a lískou (někdy roste i častých lískových porostech). Roste v červenci a srpnu takřka výhradně na vápencových podkladech a sleduje společenstva teplomilných rostlin. Výtrusy satana 10 - 15 x 6 - 7uM, vřetenovitý, žlutoolivový.
Za syrova je satan prudce jedovatý, malý kousek dužniny, požitý z čerstvé plodnice, stačí k vyvolání úporného zvracení. Tento účínek se ztrácí důkladným uvařením. Lepší je však tuto houbu nesbírat.