Smrt má křídla
Rio Claro, Brazílie, 1957. Nový druh extrémně agresivních včel, včel zabijáků, uniká do volné přírody.
Brazílie. Lačná po sladkém produktu nedokáže uspokojit poptávku po medu. Lidé chtějí víc a víc avšak stávající brazilské včely nedokáží produkovat více medu a proto se do země dováží evropské medonosné včely, jejichž produkce je vyšší. Tyto včely boužel záhy vymírají. Nedokáží se přizpůsobit brazilskému klimatu. Je povolán přední brazilský genetik, aby vyřešil problém s adaptací evropských včel. Ten Warwick Kerr se při řešení problému vydává do Afriky za africkými včelami, které se dokázaly adaptovat i v těch nejnehostinějších místech. Na 75 včelích královen se s ním vrací do Brazílie. Jsou umístěny do výzkumného ústavu a speciálních úlů, které by měly znemožňovat únik. Celý rok se genetici pokoušejí vytvořit přelomový druh včely. Nedaří se. Obyvatelé blízkého městečka jsou zvyklí žít s včelami. Zvykli si na blízkost úlů a neustáleho bzučení. Něco však není v pořádku. Včely se stávají agresivnější. Napadají děti a zabíjejí psy. Africké včely unikají a ve volné přírodě se kříží s evropskými. Na světě je nový druh včel, který však neměl být nikdy objeven.
A teď něco krátce o prvních dvou včelách. Ještě bych chtěl dodat, že do prvního dne psaní toho článku jsem o včelách věděl jen to, že píchají a dělají med.
Tyto včely přežily miliony let v těch nejtvrdších afrických podmínkách. Aby to dokázaly, musely se naučit chránit svá hnízda proti predátorům. Postupně se díky tomu stávaly agresivnější, rychlejší a nebezpečnější.
S těmito včelami má zkušenost asi každý z nás. Kdo by neznal řady včelích úlů na loukách u lesů. Kdo by neznal bzučení včel u vody. Většina informací vyplinula z předešlého odstavce, tak zde jen pár srovnávacích informací. Nebudu popisovat stavbu těla a podobně.
Agresivní opravdu nejsou A teď už konečně se dostáváme k hlavnímu tématu článku. Afrikanizovaná včela - včela zabiják
Pro začátek pár nejdůležitějších charakteristik.
Po úniku z ústavu se rychle množí a osídlují větší a větší území. V roce 1986, kdy zabrali celou střední Ameriku se dostávají do Mexika. Vypadá to, že je nic na své smrtící pouti nezastaví. Spojené státy tvoří tak zvanou "regulační zónu včel".
Hrubé umístění Regulační zóny včel
Tento projekt v hodnotě 10 milionů dolarů počítá s nasazením více než stovky pracovníků na několik měsíců. Byly zahubeny miliony včel, avšak roje se stále šíří dál Jsou schopny uletět až 300 km za rok a všude, kde proletí, se kříží s místními druhy. Jak narůstá jejich populace, tím za sebou zanechávají více mrtvých. Následující mapka znázorňoje výskyt AHB každý rok od roku 1990.
Mapka výskytu AHB od roku 1990. Všimněte si, že téměř celý jih USA je již napaden
Dnes dosahují tyto včely několikatimiliónového počtu a jsou neustále na vzestupu. Ročně mají jen v Brazílii na svědomí 300-400 liských životů. Výpověď očité svědkyně, která přišla na pomoc napadené sousedce: "Netrvalo to déle než 40 vteřin. Mary uběhla několik stop, a pak se zhroutila na zem. Bylo po všem." Patologové vyjmuli z jejího těla přes 8000 žihadel. Z toho vyplívá hrůzostrašná rovnice 200 žihadel / 1 sekundu.
Brazílie je v dnešní době pátým největším producentem medu na světě. Nastává tedy zajímavý paradox, že všechny státy, které jsou zasažené těmito včelami na nich dost vydělávají. AHB plní navíc i ekologickou funkci, kdy opylují až 80% všech plodin a například v USA přispívají do státního rozpočtu ročně až 6-ti miliony dolary(odhad). Nezbývá než se s těmito včelami naučit žít. V poslední době se však naštěstí zdá, že jejich agresivita klesá.
Rekonstrukce napadení včelami zabijáky Video je v angličtině
A nakonec pár rad co dělat, když vyrušíte včelstvo. Platí i pro naše včely, které na Vás mohou zaútočit, pokud je nešetrně vyrušíte blízko hnízda.
Nutno podotknout, že na šíření paniky mají zásluhu i hollywoodští scénaristé, kteří o této události natočili pár "katastrofických" filmů, z nichž žádný nestojí za shlédnutí. Ale přeci jenom zde dám trailer na jeden "úspěšnější" z roku 1974.
Děkuji za pozornost. Tímto článkem jsem Vám chtěl přiblížit, co se v onen rok, v Brazílii, stalo. Sám jsem to nevěděl. Doufám, že se článek líbil;-).
PSOT : Nechápu obrázky. Některé se otevírají v novém okně, některé ne. Kontroloval jsem HTML kódy jednotlivých obrázků a jejich parametry, které jsou identické. Kdyby někdo z Vás věděl, čím to je, tak bych byl vděčný za radu;-)
|