osmiletá gymnázia
měl sem napsat úvahu o osmiletých gymnáziích...na jedno takové chodím...neberte to osobně možná se trochu povyšuju:D
Osmiletá gymnázia
Osmileté gymnázium je druh školy, na který se nastupuje po páté třídě základní školy a je jen pro nadané děti, pro které je základní škola moc jednoduchá a které si myslí, že jsou chytřejší, a proto by se měly vzdělávat lépe a více než na základní škole.
Na gymnázia, na která se hlásí mnoho dětí se musí dělat přijímací zkoušky, které ověří jak moc je dítě chytré a jestli se hodí pro tento druh školy. Nejsou ale přijímací zkoušky jen způsob jak znemožnit dětem přístup k lepšímu vzdělání? Omezení to v podstatě je, ale není žádné jiné řešení jak oddělit ty žáky, kteří se pro gymnázium opravdu hodí od těch, kterým se učit nechce, nemají pro to schopnosti a hlásí se na gymnázium třeba jen kvůli rodičům.
Je hezké, že se potomek vysokoškolského páru dostane na gymnázium jen proto, aby udělal rodičům radost.Myslím si ale, že když na to nemá schopnosti, tak nemá cenu ho nutit. Stejně se to časem pozná. Jsou věci, které žák sám neudělá a někdo ho k tomu musí dotlačit.
Pro mě jako pro žáka je lepší, když mne rodiče donutí učit se alespoň chvíli, i když se mi nechce. Někdy už je to ale omezování svobody a to se mi moc nelíbí. Je sice jasné, že když se někdo bude učit pořád, tak může dosáhnout zajímavých výsledků, ale ne vždycky se mi chce učit se.
Po ukončení páté třídy základní školy se žáci rozdělí – část přejde na gymnázium, kde se nachází ti chytří a zbytek jde na druhý stupeň základní školy, kde se nachází ti průměrní a horší žáci. Je tu ale podle mého názoru jeden problém. Když ze třídy odejdou všichni chytřejší a zůstane tam jen průměrný a podprůměrný zbytek žáků, přestanou mít zájem pracovat. Nemají koho by dohnali a svůj výkon pak považují za dobrý, ačkoliv je průměrný. To znamená problém při přechodu na jiný druh studia, kde se žádají mnohem složitější věci.
Svým způsobem ten nejlepší určuje inteligenci celé třídy, která se s ním snaží rovnat. Myslím, že když tohoto vůdce odstraníme, tak se na jeho místo posune žák horší než on, ale lepší než zbytek, to má ale za následek posun výkonnosti třídy směrem dolů. Když se ale dostane první vůdce na gymnázium, má šanci dosáhnout mnohem lepších výsledků než by dosáhl na základní škole.
Podle některých studií žáci na osmiletém gymnáziu dosahují lepších výsledků, než žáci na čtyřletém gymnáziu a i ti už jsou dost nadprůměrní. Ale jsou tu studie, které tvrdí, že snaha vzdělávat se na základních školách poklesla při odchodu žáků na gymnázium.
Je tedy lepší poskytovat nadprůměrné studium chytrým žákům na gymnáziu nebo zvýšit snahu žáků se něco naučit na základní škole, kde se nebude brát ohled na nadané žáky? Můj názor je takový, že kdo se chce učit tak se naučí a nemá problém dostat se na gymnázium, ale jsou lidé, kteří mají různé poruchy učení a jiné vady. Co s nimi?
Slyšel jsem názor kde se tvrdí, že na základní škole se učí podle nejhoršího žáka a na gymnázium naopak. Jsem ale od šesté třídy gymnazista, a proto to nemohu porovnat správně. Mám ale pocit, že je na tom kousek pravdy protože tak to klidně může být.
Jedna moje kamarádka si myslí, že gymnázium je na nic a je lepší jít na učiliště nebo na odbornou školu .Svým způsobem má pravdu, protože vystudovaný gymnazista s maturitou nemůže nastoupit hned na dobře placené místo, ale musí si počkat, až vystuduje vysokou školu.
Mnoho lidí má názor, že na vysoké škole se studuje snadněji než na gymnáziu. Já sem nedokončil ani gymnázium ani vysokou školu, takže to nemohu hodnotit.Asi každému vyhovuje jiný styl práce.
Pravda asi je, že gymnázium má smysl hlavně pro ty, kteří chtějí po maturitě pokračovat ve studiu na vysoké škole. Ti ostatní se dozví taky spoustu věcí, ale pak z nich využijí jen malou část.