Oblečení k neupotřebení

Oděvy naprosto k ničemu

Jistý Cole Porter, vcelku známý americký skladatel a písničkář a mimochodem autor hudby pro pár muzikálů, napsal v roce 1934 písničku "Anything Goes", která odlehčenou formou upozorňuje na uvolňování mravů a obecně způsobů chování společnosti (kdyby jste ale řekli, že ta písnička je tak trochu satirická, neodporoval bych) a o tom, jak kdysi býval svět lepší a vznešenější. Posuneme se o zhruba sedmdesát let dál, a můžeme se zvesela pohoršovat nad tím stejným. Nošení slamáků ve špatný měsíc sice už není důvodem dát někomu na kokos, ale zase máme své fleecové bundy, presidenta ve věčně nepadnoucích oblecích, úděsné maturitní plesy a když si někdo dovolí stanovit dress code jako white-tie, výsledky jsou přinejlepším nelichotivé. 

A protože pravidla každého druhého štvou, módou každý druhý pohrdá a protože mne to baví, rozhodl jsem se udělat malý osvětový článeček představující tři druhý úborům. Všechny mají jedno společného - v naší domovině je na devadesát procent nikdy nebudete potřebovat. Ale když nic, budete vědět, v čem se nejlépe doporučuje Kairo; kde - jak známo - moře zpívá svou ukolébavou píseň, palmy šumí, cikády touží po svém bledém milenci měsíci a vzduch voní skořicí a vanilkou.

Začnu tím nejméně formálním - smokingem. Tento má tu zvláštnost, že se snad ještě dá nosit do společnosti, aniž by vypadal až příliš strojeně či kostýmově. Zdali to platí pro ČR je na další diskusi. Ne, vtipkování stranou. Smoking, nebo anglicky Black Tie, americky Tuxedo nebo někdy pouze Dinner jacket, je společenský úbor nejvíce charakteristický černým motýlkem, po kterém má též název. Tedy ten anglický. V češtině používaný název vychází z historie, kdy na přelomu 19. a 20. století začali mužové smoking nosit jako neformální alternativu do klubů, neb smoking byl pro sezení vhodnější než frak s dlouhými šosy. A v těchto klubech samozřejmě tito kouřili doutníky a cigarety drahých značek; proto tedy smoking, odvozený od slovesa smoke.

V základu se smoking sestává ze saka a kalhot. Sako má oproti obyčejnému saku několik zvláštností. Nejvíce viditelnou a definující je potažení klop lesklou látkou - nečastěji hedvábínm, saténem nebo grogrénem. Stejnou látkou jsou poté potaženy knoflíky a zviditelněny okraje kapes. Když mluvíme o kapsách, je nutno poznamenat, že narozdíl od oblekového saka nemá smoking na kapsách klopy. Smokingové sako existuje jak v jednořadém tak dvouřadém provedení, přičemž klasicky se k jednořadému saku užívá šálového límce, pro dvouřadá saka potom špičaté klopy. Nutno říci, že v důsledku bastardisace smokingu a jeho degradaci na (v podstatě) běžný černý oblek v posledních desetiletích se začaly běžně objevovat i normální klopy, stejně jako více než jeden knoflík u jednořadého smokingu (a taky jiné zapínání dvouřadého než 2x4¹, ale tady to je, uznávám, spíše maličkost).

Kalhoty jsou ze stejného materiálu jako sako a smokingové kalhoty poznáme podle jednoho lampasu po každé straně, vyrobeného ze stejného materiálu jako ten, kterým jsou potaženy klopy saka (neplatí absoluteně - u starších kalhot, stejně jako u starších kalhot k fraku se často používaly i lampasy ozdobně vyšívané). Kalhoty nesmí míti odhalený pas, neb to je považováno za faux pas; pro zabránění tomuto se užívají dva způsoby. Prvním je vcelku tradiční vesta černé barvy (asi do 40. let byla vcelku běžná i vesta bílá; de facto identická jako k fraku, tj. bez zadního dílu), druhým smokingový pás, což je zejména v USA oblíbená neforemná věc ovazující prostor, kde kalhoty potkávají košili. Kalhoty mají vnitřní knoflíky k uchycení šlí.

Smoking existuje v černé barvě nebo v půlnoční modři. Navíc se používá verze v bílé barvě, na kterou se nevztahuje pravidlo o šesté hodině odpolední. Bílé sako nemá potažené klopy. Košile je samozřejmě bílá, rukávy zakončeny francouzskými (tj. dvojitými) manžetami na manžetové knoflíčky, náprsenka důrazně doporučená. Otázka vhodného límce je mi malinko nejasná - klasický límec je určitě v pořádku, ale v podstatě by měl být přijatelný i stojací límeček odhalující motýlek celý. Samozřejmě za předpokladu, že motýlek nemá zadrhovadlo pro nastavování délky.

Smoking je to vpravo.

Druhým standardisovaným úborem, který zde představím je žaket. Žaket je v podstatě denní verze fraku, čili nejformálnější možný úbor, který je možno během dne (tj. před šestou hodinou) obléci³. Anglický název je v tomto případě malinko konkrétnější než ten český; žaketu se říká morning dress. V současnosti se žaket - mimo některých velmi specifických událostí jako např. dostihy Royal Ascot - takřka nenosí (výjimkou jsou královské rodiny), nicméně přeci jenom své místo a uplatnění má i v ČR, a tím jsou svatby - žakety najdete snad v každém svatebním salónu a můžeme se jen těšit z toho, že se jich užívá více a více. 

Hlavní části žaketu je kabát, který je mnohem delší než u běžného obleku. Má šosy sahající ke kolenům, které ale - narozdíl od fraku - přecházejí plynule v přední díl a zapínání. Zapínání je na jeden knoflík, v historii se objevují i žakety s dvěma a více knoflíky (například socha Masaryka na Komenského náměstí v Brně). Toto vychází z toho, že žaket je evolucí nejformálnějšího mužského oděvu 19. století - frock coatu. Klopy jsou většinou špičaté, vyjímečně obyčejné. Šálový límec se k žaketu nedělá.

Kalhoty jsou v naprosté většině pruhované (existují různé vzory), výjimečně se vyskytují ve stejné barvě a ze stejného materiálu jako kabát; potom se tomuto úboru říká morning suit. Samozřejmostí je vesta, pro kterou ale žádná normativní pravidla neexistují, takže lze popustit uzdu fantasii a vymyslet v podstatě cokoli. Tedy v rámci možností, takže ne kostkovaně atd.

Zajímavou kapitolou jsou košile, kde se ovšem - navzdory formálnosti žaketu - také nijak zásadní pravidla nevyskytují. Límec může být jakéhokoli tvaru, pokud je bílý, a samotná pošile může být dokonce barevná. Na krku lze nosti prakticky všechno, tedy kravaty, motýlky anebo ascot (neplést s kravatovým šálem, jak je v Česku, ale koneckonců i jinde, zvykem). Boty jsou přípustné jen černé. Vzhledem k tomu, že se jedná o denní oděv, můžete doplnit psími dečkami.

Žaket tentokrát vlevo

A tím se dostáváme ke třetímu, nejkrásnějšímu, nejformálnějšímu a pravidly nejsvázanějšímu úboru - fraku. Anglický název pro frak je nejčastěji white tie nebo (full) evening dress. Český název, jakož třeba i německý, opět odkazují na frock coat. Frak je večerním úborem, ale nosí se i na některé denní akce jako např. svatby nebo specifické událost jako např. slavnostní předávání Nobelovy ceny. Mžeme směle říci, že neexistuje formálnější oblečení a že frak je to nejelegantnější a nejkrásnější, co si může muž obléci. A díky tomu jej u nás nosí jen tanečníci a dirigenti. Oh well!

Frak je tvořen kabátem, který má, podobně jako žaket, krovky, ale na rozdíl od žaketu má vpředu ostré vykrojení a krovky zakrývají pouze zadek a zadní část nohou. Kabát fraku se nedá zapnout, ale má ozdobné knoflíky. Klopy jsou, podobně jako u smokingu, potaženy lesklou látkou a přípustné jsou jen špičaté nebo šálovité. Absence zapínání znamená, že frak omezuje výrazný pohyb méně než smoking nebo žaket; anebo koneckonců cokoli, co se zapíná.

Košile je bílá, se stojacím límečkem (wing collar) a frakovými manžetami. Límeček je odnímatelný, k límci košile se připojuje dvojící límečkových knoflíků. Košile s klasicky našitým límečkem jsou ale taky v pohodě, jenom méně klasické. V místě, kde je vidět hrudník košile, je našita náprsenka - vyztužení pomocí další vrstvy látky. Jak límec, tak náprsenka a manžety by měly být z piké, což je látka která je viditelně strukturovaná. Dříve se také všechny tyto díly škrobily, čímž se staly nesmírně tvrdými a nepoddajnými; škrobená látka potom připomíná tvrdý papír nebo i plast. Přes košili je potom nošena bílá vesta (též ušitá z piké), která kryje přechod mezi kalhotami a košilí. Častou variantou vesty je vesta bez zadního dílu, tj. nosí se trochu jako bryndák nebo kuchařská zástěra.

Kalhoty mají u fraku nesmírně vysoký pas, protože vesta je nižší než klasické oblekové vesty. Kalhoty jsou ze stejné látky jako kabát (tj. černá nebo tmavě modrá vlna) a mají dva lampasy na každé straně. Jsou drženy pomocí šlí (bílé hedvábné, ale je to úplně fuk, protože šle jsou spodní prádlo a nejsou vidět) a stahovadel na bocích nebo zadná části kalhot. Průvlaky pro pásek nemají. 

Boty jsou lesklé patentky, nejformálnější jsou pánské střevíce, ale normální oxfordky jsou též v pořádku. k botám se ještě doplní černé podkolenky.

A abych přidal něco obrázku, kde nejsou nereální mužové z ilustrací:

Vláda v žaketech. Abdikace TGM.

Princ Charles v zajímavém žaketu s kontrastními lemy

David Cameron ve smokingu s šálovým límcem

Mitt Romney a Barack Obama ve fracích

A povinný Oldřich Nový. S Natašou Gollovou ve filmu Hotel Modrá hvězda.

1 - Zapínání dvouřadých oděvů se uvádí ve tvaru YxX, kde X je celkový počet knofíků a Y počet knoflíků, které se zapínají. Možná je naopak, ale to menší číslo je vždy logicky počet zapínaných knoflíků.

2 - V diplomatických kruzích se kdysi (!) ještě používal frak s černou namísto bílé vesty, a ten by měl být na stejné úrovni. Číšníci též nosí černou vestu, ale mají černý motýlek namísto bílého.